Poradna zdarma

Jsem rád, že sis mě vybral. Díky za důvěru. Než začneme, musíme si být jisti, že tohle je to, co opravdu chceš. Můžeš mi popsat, jaké to podle tebe bude, když se ti to podaří? Co se změní? Co od toho očekáváš?

Nemáš zač
Budu vědět základní pravdu, jak to je se mnou. Nebudu se bát za sebe řešit nějaké věci a tím pádem je odkládat, protože není já. Nejkrásnější na tom je, že to vím, ale nevidím to. Očekávám od toho vnitřní klid.

vakr píše:Budu vědět základní pravdu, jak to je se mnou.

Ano.

Nebudu se bát za sebe řešit nějaké věci a tím pádem je odkládat, protože není já. Očekávám od toho vnitřní klid.

Na to nespoléhej ani to nečekej. Žádný zázrak se nestane. Prostě ti dojde jedna základní pravda. Jestli se časem něco změní, závisí na tobě.

Začněme. Když řeknu, že není žádné ty, ty neexistuješ, nejsi žádná bytost nebo entita, která by řídila tělo a rozhodovala o životě, co to v tobě vyvolává?

Nějak už nic. Měl jsem z toho strach.

Dobře. Jak vznikají myšlenky?

Nejsem si jist. Proudí, chytají se toho, čeho můžou a hodnotí.

Jsi to ty, kdo myslenky tvori? Dokazes predpovedet, co te napadne za pet minut? Muzes mit dve myslenky najednou? V zavislosti na cem se myslenky objevuji?

Ne, netvořím je. Nedokážu. Ne, jen jednu.
Myšlenky se objevují na základě podnětů.

Myšlenky běží samovolně.

vakr píše:Ne, netvořím je. Nedokážu. Ne, jen jednu.
Myšlenky se objevují na základě podnětů.

Výborně. Jak je to s emocemi? Jak vznikají, na základě čeho? Je emoce tebou, nebo emoce pouze vnímáš? Snaž se víc rozepsat.

Emoce jsou pocity. Nejsem ani pocity.
Ano, emoce pouze vnímám.
A kde vznikají? Asi někde v těle. Jsou to prožitky.

Dobře. A teď zaměřme pozornost na schopnost mozku označovat věci a zkušenosti slovy. Když zavřeš oči a po chvíli je otevřeš a podíváš se po místnosti, zjistíš, že vše na co zaměříš zrak je okamžitě pojmenováno. Např. stůl, dveře, počítač atd. Jména vyskakují automaticky a přiřazují se k objektům v pokoji. Stejné je to i s ostatními vjemy - slyšíš zvuk, okamžitě je označen slovem. Slova jsou jako nálepky, kterými označujeme vše co vidíme. Tyto nálepky jsou však občas matoucí. Máme je tak zavedeny, že jim automaticky věříme a nezkoumáme, zda nálepka opravdu označuje realitu děje, který označuje.

Zkoumej to u následujících procesů a jejich pojmenování:
Říkáš já dýchám - je ve skutečnosti někdo, kdo by dýchal, nebo je to jen označení základní funkce těla? Dýcháš ve skutečnosti ty, nebo je jen dýchání?
říkáš já slyším - je ve skutečnosti někdo uvnitř, kdo poslouchá, nebo je jen slyšení jako proces v kterém tělo (sluchová soustava) přijímá zvuky a jako informace je převádí do mozku?
říkáš já si uvědomuji - je ve skutečnosti někdo, kdo si uvědomuje, nebo je jen uvědomování?
říkáš já pozoruji - je ve skutečnosti někdo, kdo pozoruje, nebo je jen pozorování?

Tohle je složitá otázka. Pokus se na ní najít pravdivou odpověď.

Goro píše:Dobře. A teď zaměřme pozornost na schopnost mozku označovat věci a zkušenosti slovy. Když zavřeš oči a po chvíli je otevřeš a podíváš se po místnosti, zjistíš, že vše na co zaměříš zrak je okamžitě pojmenováno. Např. stůl, dveře, počítač atd. Jména vyskakují automaticky a přiřazují se k objektům v pokoji. Stejné je to i s ostatními vjemy - slyšíš zvuk, okamžitě je označen slovem. Slova jsou jako nálepky, kterými označujeme vše co vidíme. Tyto nálepky jsou však občas matoucí. Máme je tak zavedeny, že jim automaticky věříme a nezkoumáme, zda nálepka opravdu označuje realitu děje, který označuje.

jasně, jako by z databáze vyskočily informace - začínám si připadat jako terminátor
takže to jsou zkušenosti zaryté v podvědomí, jak to vyplývá z toho videa, co máš na stránkách?

Goro píše:Zkoumej to u následujících procesů a jejich pojmenování:
Říkáš já dýchám - je ve skutečnosti někdo, kdo by dýchal, nebo je to jen označení základní funkce těla? Dýcháš ve skutečnosti ty, nebo je jen dýchání?
říkáš já slyším - je ve skutečnosti někdo uvnitř, kdo poslouchá, nebo je jen slyšení jako proces v kterém tělo (sluchová soustava) přijímá zvuky a jako informace je převádí do mozku?
říkáš já si uvědomuji - je ve skutečnosti někdo, kdo si uvědomuje, nebo je jen uvědomování?
říkáš já pozoruji - je ve skutečnosti někdo, kdo pozoruje, nebo je jen pozorování?

toto bude chtít nějaký čas
hlava ví, že to jsou procesy, ale ta část, která si to má uvědomit, tý to chvíli potrvá

co tedy kde hledám? nebo mám zůstat u pozorování pár hodin?

vakr píše:jasně, jako by z databáze vyskočily informace - začínám si připadat jako terminátor
takže to jsou zkušenosti zaryté v podvědomí, jak to vyplývá z toho videa, co máš na stránkách?

Jestli mluvíš o tom videu bbc - neuroscience and free will, tak to ukazuje, jak vznikají rozhodnutí - v mozku je jasné vždy určitý čas předem, jak se rozhodneš.

toto bude chtít nějaký čas
hlava ví, že to jsou procesy, ale ta část, která si to má uvědomit, tý to chvíli potrvá

co tedy kde hledám? nebo mám zůstat u pozorování pár hodin?

Tak jinak. Vem si nějaký proces a podrobně ho zkoumej. Třeba když si řekneš "teď zvednu ruku" - jak to ve skutečnosti probíhá? Objeví se myšlenka která říká "teď zvednu ruku" tělo okamžitě zareaguje a zvedne se ruka - již jsme si řekli, že myšlenky neovládáš - byls to tedy ty, kdo zvedl ruku?
Jak je to, když jdeš třeba do lednice pro něco k jídlu? Objeví se pocit hladu, následuje myšlenka "mám hlad", vzpomínka na něco k jídlu v lednici - tělo se zvedne a dojde k lednici, ruka se vymrští a otevře lednici atd. atd.

Když takto podrobně sleduješ obdobné procesy, kde v nich je tvoje já, které je řídí? Zaměř se tedy na nějaký proces a popiš sem, jak to ve skutečnosti probíhá.

Jestli mluvíš o tom videu bbc - neuroscience and free will, tak to ukazuje, jak vznikají rozhodnutí - v mozku je jasné vždy určitý čas předem, jak se rozhodneš.

ano, děkuji za objasnění

Třeba když si řekneš "teď zvednu ruku" - jak to ve skutečnosti probíhá? Objeví se myšlenka která říká "teď zvednu ruku" tělo okamžitě zareaguje a zvedne se ruka - již jsme si řekli, že myšlenky neovládáš - byls to tedy ty, kdo zvedl ruku?
Jak je to, když jdeš třeba do lednice pro něco k jídlu? Objeví se pocit hladu, následuje myšlenka "mám hlad", vzpomínka na něco k jídlu v lednici - tělo se zvedne a dojde k lednici, ruka se vymrští a otevře lednici atd. atd.

Ruku zvedla myšlenka zvednout ruku.

Jo, rozumím.

A co tam mám hledat dál?
Vím, kam mě vedeš, rozumím tomu, ale nevím, co tam mám či nemám hledat

Proces běhání:
myšlenka rozhodne, že by se mělo vyrazit, protože se blíží půlmaraton
tělo zareaguje, začne se strojit, rozcvičovat, sem tam proběhne nějaká myšlenka a už se člověk potí a dýchá na čerstvém vzduchu
běh samotný je navyklý pohyb, který dělá dobře tělu i duši
když je potřeba zrychlit nebo to zrovna dneska není ono, tak to řídí myšlenky a pocity, které spolu jakžtakž spolupracují

Stačí takto? Nebo bych se měl zaměřit na něco konkrétního?

Dobře. A teď se pokus najít nějakou činnost nebo proces, při kterém je já potřeba.

Žádný takový není.

vakr píše:Žádný takový není.

Jsi si jistý? Kdo mi tedy píše?

Moje myšlenky a ruce.