Jarda Malej píše:Zkusím se dnes ještě ponořit do sebe a ověřit to.
Zkusit se (nejlépe ihned ) pustit do práce, která mi stále odsouvána už nějaký čas padá na hlavu
(proto mám s tou hlavou potíže), to bývá v jistých duchovních kruzích poměrně nepopulární.
..... naší práci za nás nikdo neudělá.
Ona však stále čeká a nám je z toho stále hůř, protože ten neuklizený bordel se hromadí jek kolem nás, tak hlavně v podvědomí.
Ať se nám to líbí a nebo ne, před vlastním životem nelze předčasně utéct na internet do jakéhosi ne-já
a veřejně tohle prohlašovat či dokonce učit bez znalostí potřebných souvislostí, je nezodpovědné.
Výšiny sebepoznání jsou nedostupné lidi, kteří hledají ve spiritualitě únik sami před sebou.
... Mnohému z bolestínských lenochů se rozsvítilo až při pracovní terapii v některém z léčebných zařízení, pokud se tam dostal včas.
Doporučuji ještě jinou cestu: lásku. Podívej se někomu do očí tak, ab s tebou navázal kontakt. Nebo činem. Můj kolega měl malé děti, brával ke hrám i děti ze sousedství, v potoce plácali bláto a přestavovali kamínky a řekl nám "mezi trojročnými je mi dobře".
Nebezpečí nehrozí, jen některé ženy jsou tak zvědavé, že by vlezly vypátrat do cizího oka kam až to jde a samy by se neotevřely. Takové průzkumnice (sobecky pátrající jako horník po vzácné rudě) mi radost nedělají, to by raději měl být někdo, kdo si tě prohlédne zároveň s úctou.
Můj známý se zaujal jednou ženou a řekl mi "zdá se mi, že objevuji jiný vesmír".
