Jak přežít samotu aneb být SINGL je OK

[Návštěvník]

Problém není s nějakými hovady,

problém je s konatelstvím a ztotožnováním,

První kroky s MILUJ jsou samo sebou konatelské, ale jak se ta energie lásky, kterou jsi jako milující subjekt, začne míchat s energií objektu, který miluješ, tak není možné, aby ty hranice mezi subjektem a objektem nesetřely, zcela nezmizely. Láska miluje lásku, obojí je láskou. MILUJ bez účasti pudů, touhy po něčem víc, je záležitostí energetického sjednocení.

[VOSTÁLNÍK]

Tomu se říká ztotožnění...

[VOSTÁLNÍK]

Láska miluje lásku

Fascinující,

jenže to dělá každý ego (láska být) že miluje samo sebe,

a tak se pěkně tím milováním stává sebou samým,

a máme tady energetické sjednocení sebe sama se sebou samým

sebestředného narcistu který miluje sám sebe...

A když tadle koncentrace na sebe sama přejde do stavu meditace,

tak už tady není žádná láska, žádný milování nějaké lásky, a žádná láska k milování,

všechno to zmizí,

a to znamená, že jsi v cíli svého milování,

nikoliv však ještě ve stavu osvícení....


Ještě se hodně naběháš,než to svý milování lásky pustíš nebo vono to spíše vodpadne samo sebou...


Prozatím ovšem sereš jen sebestředná narcistická hovna vo nějakým milování,

a tudle extázi lízání medu považuješ přiblble za nějaký osvícení...

[miroslav]

Láska není něco, co by se dalo dělat nebo nedělat.
Láska přichází do vědomí - bytosti sama, když opadne sobectví a sebestřednost. Už tam je, ale je překryta, "škrcena" tím sobectvím a sebestředností
Pokud se řídím pokynem "miluj" tak to co na základě toho dělám je umělé a s láskou to nemá nic společného, kromě toho názvu.

[Honza]

Láska je vnitřní guru.

[Návštěvník]

Láska je vnitřní guru.

Co to je vnitřní guru?

[Honza]

Je to rozlišení sebe od ega. A na to ti posvítí vnitřní Mistr.

[Honza]

No Vostále, máš stroj času?? Takže nepoletíme, zjistit jak to bylo...

[VOSTÁLNÍK]

Já mám všechno, tak kam bys chtěl letět ???

Jako že bychom letěli vnějším guruem k vnitřnímu guruovi ???

[Honza]

Já mám všechno, tak kam bys chtěl letět ???

Jako že bychom letěli vnějším guruem k vnitřnímu guruovi ???

Tam by moh číhat opičí král. A s ním prý není prdel.

[Návštěvník]

Tomu se říká ztotožnění...

Jak je to?
Je jednota ztotožnění s tím, co je, nebo je jednota toho, co je, mimo mě?

[salmo1cz.]

Hovado?... těch ještě bude a co já s tím.
Někdo nám nakopnul kocoura, týden nebyl vidět jenom mistička se vždy vyprázdnila.Po týdnu vylezl a ukázal se na zavolání.Ve čtvrtek rychle vyběhl a narazil mi do ruky, což je něco jako pohlazení pro něho.
No a dnes už si přišel pro pohlazení...hovada neřešíme.

[Honza]

Tomu se říká ztotožnění...

Jak je to?
Je jednota ztotožnění s tím, co je, nebo je jednota toho, co je, mimo mě?

Co je tohle za filozofii hergot? Bylo, je, nebo nebylo, nebo co??

[Návštěvník]

Tomu se říká ztotožnění...

Jak je to?
Je jednota ztotožnění s tím, co je, nebo je jednota toho, co je, mimo mě?

Co je tohle za filozofii hergot? Bylo, je, nebo nebylo, nebo co??

Problém není s nějakými hovady,

problém je s konatelstvím a ztotožnováním,

První kroky s MILUJ jsou samo sebou konatelské, ale jak se ta energie lásky, kterou jsi jako milující subjekt, začne míchat s energií objektu, který miluješ, tak není možné, aby ty hranice mezi subjektem a objektem nesetřely, zcela nezmizely. Láska miluje lásku, obojí je láskou. MILUJ bez účasti pudů, touhy po něčem víc, je záležitostí energetického sjednocení.

Je to opravdu jen filozofie?

[Tara]

Hovado?... těch ještě bude a co já s tím.
Někdo nám nakopnul kocoura, týden nebyl vidět jenom mistička se vždy vyprázdnila.Po týdnu vylezl a ukázal se na zavolání.Ve čtvrtek rychle vyběhl a narazil mi do ruky, což je něco jako pohlazení pro něho.
No a dnes už si přišel pro pohlazení...hovada neřešíme.

To mi připomnělo Tracyho tygra od Saroyana....

[VOSTÁLNÍK]

Jak je to?
Je jednota ztotožnění s tím, co je, nebo je jednota toho, co je, mimo mě?

Ztotožnění je ztotožnění,

ztotožnovat se s pocity je pro pocitáře jejich přirozeností, nic jinýho neuměj než jen se ztotožnovat s pocity,

takže se klidně ztotožněj i s pocitem lásky,

jenže pocit lásky není Blaženost,

takže jak se asi tak mohou ztotožnovat s Blažeností,

když leží mimo dosah jejich uvědomění ????


Skutečnost leží mimo uvědomění ega,

proto se s ní ani nelze ztotožnovat,

a dále pak, Já je zcela mimo nějakou úroven možností se s ním ztotožnovat,

protože když je zde Já, pak zde není ego a nemá se kdo s čím ztotožnovat...


Když je někdo blb a nechápe že láska je zcelá jiná úroven než Blaženost,

pak je jediná možnost,

poslat ho do prdele a to opakovaně kdykoliv začne blábolit pitomosti...

[Tara]

Zajímavá debata na FB

Pokud jsem zhřešla na člověku, odsoudila ho, třeba pil, hýřil, neměl peníze pro rodinu.tak jediná náprava je, toho dalšího, v mé cestě neodsoudit, nepranýřovat. Pochopit, ale stanovit mu tvrdé a přesné hranice.... obtížné je to.

Moje zkušenost je, že tvrdými a pře(í)snými hranicemi se nic nevyřeší, ve smyslu svobodného, harmonického, spokojeneného (obapolně)) vztahu. VZTAH vůbec je nejlepším učitelem pro nás všechny. Jeden učime druhého, nebo spíš než učíme - ovlivňujeme - ať chceme nebo ne - a tak se měníme, nemá máme možnost něco změnit, pochopit. Jeden takový příklad ze života. Jedna žena měla manžela, který se rád napil. Byl to takový tichý pijan, nechodil do hospody, ale schovával si alkohol různě, nejčastěji ve sklepě nebo garáži a chodil potajmu pocucávat Cítil se už dlouhou dobu ve vztahu sám, tak jako asi ta žena. Děti měli už velké, samostatné a tak takto upouštěl páru. Obrušoval hroty tíživého reality života (jak to vnímal a jak se taky cítil). Ženě to hodně vadilo, vyčítala mu to, byly scény, zakazovala mu to, ale stejně to k ničemu nebylo, jen se náš pijan uzavíral stále více a více do sebe a k alkoholu. No jak to dopadlo? Muž dostal rakovinu, za nějaký čas zemřel. Ona zůstala sama a co myslíš? Začala pít....., aby otupila hrany tíživosti života, prázdnoty. Tomu se taky říká karma... třeba....

[Tara]

to je karma a je zdarma...ona ho odsoudila, a tak musí pít taky, aby věděla, jaké to je. Ty výčitky, a snaha přestat... Nemusíš souhlasit, ale já to tak cítím

ano, máš pravdu, potom jsem si četla tvůj komentář ještě jednou, odsoudila, nepochopila, nebo nechápala, proč to dělá, vyčítala, zakazovala atd. Jak bys tu situaci řešila třeba ty, kdybys byla v její kůži, když jsi psala, že neodsoudit, pochopit, ale stanovit tvrdé a přesné hranice...?

já to zatím neumím..a
A proto léju taky.. mám za sebou 2 manžely alkoholiky. Myslím, žej sem to vyřešila <odpustila, ale asi ne zcela

ano, není to lehké...

[Mudrc]

Zajímavá debata na FB

Pokud jsem zhřešla na člověku, odsoudila ho, třeba pil, hýřil, neměl peníze pro rodinu.tak jediná náprava je, toho dalšího, v mé cestě neodsoudit, nepranýřovat. Pochopit, ale stanovit mu tvrdé a přesné hranice.... obtížné je to.

Moje zkušenost je, že tvrdými a pře(í)snými hranicemi se nic nevyřeší, ve smyslu svobodného, harmonického, spokojeneného (obapolně)) vztahu. VZTAH vůbec je nejlepším učitelem pro nás všechny. Jeden učime druhého, nebo spíš než učíme - ovlivňujeme - ať chceme nebo ne - a tak se měníme, nemá máme možnost něco změnit, pochopit. Jeden takový příklad ze života. Jedna žena měla manžela, který se rád napil. Byl to takový tichý pijan, nechodil do hospody, ale schovával si alkohol různě, nejčastěji ve sklepě nebo garáži a chodil potajmu pocucávat Cítil se už dlouhou dobu ve vztahu sám, tak jako asi ta žena. Děti měli už velké, samostatné a tak takto upouštěl páru. Obrušoval hroty tíživého reality života (jak to vnímal a jak se taky cítil). Ženě to hodně vadilo, vyčítala mu to, byly scény, zakazovala mu to, ale stejně to k ničemu nebylo, jen se náš pijan uzavíral stále více a více do sebe a k alkoholu. No jak to dopadlo? Muž dostal rakovinu, za nějaký čas zemřel. Ona zůstala sama a co myslíš? Začala pít....., aby otupila hrany tíživosti života, prázdnoty. Tomu se taky říká karma... třeba....

Pjér la Šé'z někde na svých videích rozebírá Anima a Animuse v nevědomí muže a ženy. Pokud muže ovládá jeho vnitřní Anima, projevuje se to např. tak, že potajmu chlastá.
Pjér la Šé'ze (nebo Junga?) geniální postřeh spočívá v tom, že muž musí svou Animu ovládnout vůlí. Když teče voda dírou do lodi, není řešení prosit vodu, aby přestala. Muž musí vstát tu díru nekompromisně ucpat. Kdežto u ženy je správné řešení právě opačné – ona ovládne svého vnitřního Animuse (jak to Pjér la Šé'z nazývá) propustností.
Teda jestli jsem to správně pochopil. :-)

[Tara]

Díky. Co je to ta propustnost? Když bys to měl vztáhnout k tomu příměru s lodí...