Musela jsem zemřít
Napsal: pát 10. led 2014 15:23:57Anita Moorjani
Musela jsem zemřít
Jedním z dárků, které mi letos Ježíše nadělil pod stromeček je kniha Anity Moorjani Musela jsem zemřít s podtitulem Má cesta od nemoci k opravdovému uzdravení, která mě skutečně silně oslovila.
Autorka ve své inspirativní autobiografii líčí, jak jí po čtyřech letech boje s rakovinou tělo vypovědělo službu. Dostala se do neobyčejného stavu zážitku blízké smrti a v něm si uvědomila svou vlastní hodnotu i skutečnou příčinu nemoci. Když znovu nabyla vědomí, její stav se zlepšoval takovou rychlostí, že ji za několik týdnů bez jakýchkoli známek rakoviny propustili z nemocnice.
Pochopila jsem, že opravdovou radost a štěstí můžeme najít, jen když milujeme sami sebe, když se obrátíme dovnitř, následujeme své srdce a děláme to, co nám přináší radost. Zjistila jsem, že pokud v životě ztratím směr a připadám si ztracená, doopravdy to znamená jen to, že jsem ztratila pocit sama sebe, přestala jsem se vnímat. Nejsem spojená s tím, kým opravdu jsem a kým jsem na tento svět přišla být.
Když jsem sama sebou, dovoluji své úžasné velkoleposti, aby mne vedla směrem, který je nejvhodnější pro mě i pro ostatní. To je opravdu jediná věc, kterou musím dělat. Takto do mého života přichází všechno, co mi opravdu patří, a to bez námahy, těmi nejkouzelnějšími, nejméně představitelnými a nejméně očekávanými cestami. Každodenně se mi ukazuje láska a síla, kterou doopravdy jsem.
Veškerý čas a prožitek existují právě teď a my se jimi prostě pohybujeme tak, jak ve fyzickém světě projevujeme svou velkolepost. Nemusíme žít v úzkosti z toho, co přijde. Můžeme rozpoznat energii, jejíž jsme součástí a být láskou ve všech aspektech svého života.
Musela jsem zemřít
Jedním z dárků, které mi letos Ježíše nadělil pod stromeček je kniha Anity Moorjani Musela jsem zemřít s podtitulem Má cesta od nemoci k opravdovému uzdravení, která mě skutečně silně oslovila.
Autorka ve své inspirativní autobiografii líčí, jak jí po čtyřech letech boje s rakovinou tělo vypovědělo službu. Dostala se do neobyčejného stavu zážitku blízké smrti a v něm si uvědomila svou vlastní hodnotu i skutečnou příčinu nemoci. Když znovu nabyla vědomí, její stav se zlepšoval takovou rychlostí, že ji za několik týdnů bez jakýchkoli známek rakoviny propustili z nemocnice.
Pochopila jsem, že opravdovou radost a štěstí můžeme najít, jen když milujeme sami sebe, když se obrátíme dovnitř, následujeme své srdce a děláme to, co nám přináší radost. Zjistila jsem, že pokud v životě ztratím směr a připadám si ztracená, doopravdy to znamená jen to, že jsem ztratila pocit sama sebe, přestala jsem se vnímat. Nejsem spojená s tím, kým opravdu jsem a kým jsem na tento svět přišla být.
Když jsem sama sebou, dovoluji své úžasné velkoleposti, aby mne vedla směrem, který je nejvhodnější pro mě i pro ostatní. To je opravdu jediná věc, kterou musím dělat. Takto do mého života přichází všechno, co mi opravdu patří, a to bez námahy, těmi nejkouzelnějšími, nejméně představitelnými a nejméně očekávanými cestami. Každodenně se mi ukazuje láska a síla, kterou doopravdy jsem.
Veškerý čas a prožitek existují právě teď a my se jimi prostě pohybujeme tak, jak ve fyzickém světě projevujeme svou velkolepost. Nemusíme žít v úzkosti z toho, co přijde. Můžeme rozpoznat energii, jejíž jsme součástí a být láskou ve všech aspektech svého života.