Já je píše:
Tak to vezmeme od počátku:
Nejsem rosada, protože by pak náš dialog byl vlastně monolog, ale jelikož je to provozováno po internetu, tak je to dialog s oddělenými jednotkami, které se jinak nedokáží spojit, jen po internetu, neumějí to probrat v jedné společné mysli, kterou rosada stále propaguje.
já taky nejsem rosada, i když tu vystupuji jako rosada. A ty nejsi jáčko, i když tu zarytě bráníš, že jsi jáčko.
Když píšu: Kdo jsi, nepíšu to proto, že to potřebuju vědět, ale myslela jsem, že tbe to bude zajímat. Beru tedy tvůj příspěvek, jako výpověď, že tě to nezajímá. Považuješ se za osobu (jáčko) a jsi s tím happy. OK, nezajímá, nevadí.
...
Zeptám se jindy
Já je píše:Takže - jsi-li doopravdy i mé já, tak si to prober s mým já, přímo v té rovině, kterou máš na mysli. To by pak mé já mělo vědět, že tvé já s ním diskutovalo na té nejvnitřnější rovině a pěkně si popovídali.
Pro jistu ještě opáčko:
nejsem tvoje jáčko, nejsem ani jiné jáčko, jsem zdoj všech jáček (že ti to tu zrovna píše rosada a že jí to možná přidává na důležitosti je šumák, prosím vnímej ta slova a nespojuj je nikterak s osobou, co ti je píše - nemá s tím moc společného
). Takových jáček je hafo a téměř všechny si myslí, že jsou jáčky. Osobností je mnoho a jsou různé, v tom máš pravdu.
Vše rodím ze sebe a v sobě, takže jsem vším, co stvořím, nejsem od toho nijak oddělen. Vše je utkáno z Lásky. Takže na druhou stranu jsem i všemi těmi jáčky. Na té nejvnitřnější rovině není kdo by si s kým popovídal. Protože tam jsem jen jeden.
jak říká Mooji: I am already inside - já už jsem uvnitř.
Takže už prosím nepiš že já jsem tvoje jáčko a už vůbec ne, že rosada tvrdí, že je tvoje jáčko.
nepsala jsem víc než: Já jsem.
Súfí zpívají (a tančí)
já jsem, já jsem
já jsem ty a ty jsi já ,
ty jsi já, halelůjá.
Teď si to jen správně vyložit.