Jak se dělá přijetí?

Moderátor: rosada

Re: Jak se dělá přijetí?

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 23. čer 2012 22:19:44

rosada píše:To je rada hodná mudrce.A úlevou je, že to co vnímá, je tu stále, vždy se dá stáhnout do "místa" odkud je to vnímáno. Je úlevou vědět, že tohoto "místa", se žádný problém netýká. Je neměnné, nic nelze přidat a nic nelze ubrat. Naprosté bezpečí, domov.


A co s tím dál?
Tam "doma" je přece všechno, když se píše všechno, tak se myslí opravdu všechno. Jsou tam i ty problémy, před kterými se chce utíkat.

Když se kdokoli opováží vyprávět o tom, jak je to vidět tohoto "místa", tak je mu doporučeno místními duchovními kapacitami, aby araději držel hubu, že na to není vůbec nikdo zvědavý. :crazy: :yeah:
Návštěvník
 

Re: Jak se dělá přijetí?

Nový příspěvekod rosada » sob 23. čer 2012 22:21:37

Návštěvník píše:
například u mne "tlačení na pilu" znamená jít násilně
a "přijetí" chápu jako otevřenost - ve smyslu otevřené náruči tomu ... kdežto "odmítání" ve smyslu nepustit to k sobě ...

Jasně a mezi těma dvěma je třetí možnost o které tu mluvíme.Jsem pro něco a pod tím je něco jako odpor k tomu opačnému


Časem přijde něco, co ten neviditelný odpor zviditelní.
Je otázka jestli tomu dotyčnému ta situace vadí. Předpokládám, že díky tomu nadšení ne. V momentě, kdy to začne vadit, tak všímavý jedinec to i začne řešit. Do té doby to zřejmě vadí jen okolí. Pokud je to zásadní a nějak to zasahuje do "sféry" druhého, tak by se měl ohradit a začít tak zviditelňovat.
Pokud to nikomu neubližuje, tak to není ničí problém.
Je-li ta otázka postavena tak, zda tady hrozí, že se já (někdo) dostanu do maléru, tak že díky nadšenému přijímání, zakreju nějaký odpor k něčemu...Může to reálně něčemu škodit?
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 1090
Registrován: úte 20. zář 2011 10:22:05

Re: Jak se dělá přijetí?

Nový příspěvekod rosada » sob 23. čer 2012 22:28:34

Návštěvník píše:
rosada píše:To je rada hodná mudrce.A úlevou je, že to co vnímá, je tu stále, vždy se dá stáhnout do "místa" odkud je to vnímáno. Je úlevou vědět, že tohoto "místa", se žádný problém netýká. Je neměnné, nic nelze přidat a nic nelze ubrat. Naprosté bezpečí, domov.


A co s tím dál?

Nic Obrázek

Tam "doma" je přece všechno, když se píše všechno, tak se myslí opravdu všechno. Jsou tam i ty problémy, před kterými se chce utíkat.
Návštěvník píše:Když se kdokoli opováží vyprávět o tom, jak je to vidět tohoto "místa", tak je mu doporučeno místními duchovními kapacitami, aby araději držel hubu, že na to není vůbec nikdo zvědavý. :crazy: :yeah:

To ale není můj problém.
Obrázek
Protože i na to se můžu kouknout z domu. ( z místa kde, jsem "doma") :)
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 1090
Registrován: úte 20. zář 2011 10:22:05

Re: Jak se dělá přijetí?

Nový příspěvekod orog » sob 23. čer 2012 22:32:23

to co vnímá, je tu stále, vždy se dá stáhnout do "místa" odkud je to vnímáno

Jde to, když se neztotožňuju s vnímaným, když si ho v sobě uvědomuju. Jen tehdy si můžu kdykoliv uvědomit sebe coby pozorovatele. Ne když

jsem to nevědomé ztotožnění s pocitem nadšení kdovíjakdlouho nevnímal

dokud nepřišlo něco, co to nadšení nebo odpor zviditelnilo. Což nebývá vždycky příjemná zkušenost.
orog
 
Příspěvky: 92
Registrován: pát 04. lis 2011 16:18:09

Re: Jak se dělá přijetí?

Nový příspěvekod rosada » sob 23. čer 2012 22:55:46

orog píše:
to co vnímá, je tu stále, vždy se dá stáhnout do "místa" odkud je to vnímáno

Jde to, když se neztotožňuju s vnímaným, když si ho v sobě uvědomuju. Jen tehdy si můžu kdykoliv uvědomit sebe coby pozorovatele. Ne když

jsem to nevědomé ztotožnění s pocitem nadšení kdovíjakdlouho nevnímal

dokud nepřišlo něco, co to nadšení nebo odpor zviditelnilo. Což nebývá vždycky příjemná zkušenost.

To ano, ale jak jsem psala výše, dokud je tu to nadšení, není tu problém (z mého úhlu pohledu, okolí to může vnímat jinak, ale to v tu chvíli není můj problém), no a když přijde ta nepříjemná zkušenost, tak tu už zase vidím.
Mě jde o vyjádření tohoto: netřeba si dopředu dělat hlavu s tím, že možná ještě všechno není OK, a je tu něco co nevidím na co třeba ještě v budoucnu narazím. Narazím - OK, pak to bude vnímám. Nenarazím tím tuplem OK. Prostě mi z toho zase vychází vše je OK. I naše chyby, i to nárážení, i to přehlížení, i to nevidění.
Prostě tu není nic, co by bylo "mimo hru".
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 1090
Registrován: úte 20. zář 2011 10:22:05

Re: Jak se dělá přijetí?

Nový příspěvekod tydýt J » sob 23. čer 2012 23:00:02

rosada píše:


Tam "doma" je přece všechno, když se píše všechno, tak se myslí opravdu všechno. Jsou tam i ty problémy, před kterými se chce utíkat.

To ale není můj problém.


Protože i na to se můžu kouknout z domu. ( z místa kde, jsem "doma")

,,, úlevou je, že to co vnímá, je tu stále, vždy se dá stáhnout do "místa" odkud je to vnímáno. Je úlevou vědět, že tohoto "místa", se žádný problém netýká. Je neměnné, nic nelze přidat a nic nelze ubrat. Naprosté bezpečí, domov.




...
..
.
tydýt J
 

Re: Jak se dělá přijetí?

Nový příspěvekod orog » sob 23. čer 2012 23:17:45

netřeba si dopředu dělat hlavu s tím, že možná ještě všechno není OK

Dělat si z toho hlavu - no proč ne, tu si může člověk dělat z čehokoliv, když má k tomu sklon.
Třeba i z toho, že si ještě stále neuvědomuje, že je "doma" :)

Mně přijde, že je docela užitečné si uvědomit, čím vším dochází k nevědomému podléhání pocitům. Začít si toho u sebe všímat vidím jako užitečnou věc - v podstatě jde jen o ubývání situací, ve kterých ztrácíme bdělost.
orog
 
Příspěvky: 92
Registrován: pát 04. lis 2011 16:18:09

Jak se dělá přijetí?

Nový příspěvekod tydýt J » sob 23. čer 2012 23:27:01

procházel jsem web www.mozaika.bloguje.cz a našel jsem co přeložil Joshi k tématu "jak se dělá přijetí?"

"Vše je již od začátku vítaným hostem

Všechno, co se objeví ve vašem životě nebo ve světě vůbec, bylo přivítáno. Jak to poznáte?

Protože je to tu.


Přítomnost Vědomí, na něž všichni učitelé a mudrci poukazují jako na naši skutečnou podstatu, vítá vše, co se stane. Jak jinak by se cokoli mohlo přihodit? Vše, co se stane, bylo pozváno jako host na večírek.

Něco (byť se nejedná o nic hmotného) si zvolilo nebo rozhodlo, že cokoli je tu, tu má být právě teď. Připouštím, že slova jako „zvolit si“ nebo „rozhodnout“ jsou poněkud zavádějící, když je řeč o Uvědomování či Vědomí, ale myslím, že chápete, co mám na mysli.

Žáci studující nedvojnost se vždy učí uvítat nebo přijmout vše, co se vynoří, včetně myšlenek, pocitů, emocí, dojmů a zážitků. Říkají nám, že máme vše přijmout, vše uvítat a ničemu se nebránit.

Řídit se touto radou je v počátečních stadiích sebezkoumání obtížné. Mysl má přirozenou tendenci posuzovat jevy a přát si opak toho, co je. Takže když nás bolí hlava, nechceme bolest hlavy přijímat. Chceme, aby bolest zmizela. Odmítáme to, co je.

Zdá se, že se o uvítání skutečností, které nastanou, se musíme snažit. Je to skoro jakoby se mysl učila novým pravidlům – vítat všechny věci místo jejich posuzování a snahy o jejich změnu. Mysl je však i v tomto stadiu stále aktivní.

Zjistil jsem, že s postupem sebezkoumání se dostavuje hluboké pochopení – totiž, že vše již bylo přivítáno. Vědomí, Přítomnost, Prostor, Duch, nazvěte to, jak chcete, je vítajícím, otevřeným prostorem. Cokoli se v tomto prostoru objeví, tam bylo pozváno a je od počátku vítaným hostem.

Není třeba se o nic snažit. Mysl se nemusí snažit přijímat nové skutečnosti. Mysl z toho vynechejte. To, že se něco objeví, znamená, že to již dostalo pozvání od Boha.

Chápat to je snadné, když hovoříme o rozesmátém dítěti, nádherném západu slunce či šálku oblíbené kávy nebo čaje. Hůř se to chápe nebo přijímá, když jde o vraždu, bolest a krutost. Takové věci mysl vítat nechce.

Pozvání ale bylo dáno ve všech případech. Všechno již bylo uvítáno. Nechte mysl stranou a pochopte to. Vnímejte to citem.

Pokud se stále vzpíráte tomu, co se objeví, je to v pořádku. Znamená to jen, že se mysl nadále snaží změnit vznikající jevy. I váš vzdor již byl přivítán! Je dalším hostem na večírku. Vítejte vše, co vidíte, myslíte nebo cítíte.

Přijde čas, kdy začnete vítat všechno a budete chápat, že to, co vaše mysl říká o současné situaci, je naprosto bezvýznamné.

Pochopíte, že není třeba vzdorovat nebo bránit se tomu, co již bylo uvítáno."

http://mozaika.bloguje.cz/911085-vse-je ... hostem.php
tydýt J
 

Re: Jak se dělá přijetí?

Nový příspěvekod rosada » sob 23. čer 2012 23:34:54

Přijde čas, kdy začnete vítat všechno a budete chápat, že to, co vaše mysl říká o současné situaci, je naprosto bezvýznamné.

Obrázek
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 1090
Registrován: úte 20. zář 2011 10:22:05

Re: Jak se dělá přijetí?

Nový příspěvekod orog » sob 23. čer 2012 23:42:01

Žáci studující nedvojnost se vždy učí uvítat nebo přijmout vše, co se vynoří, včetně myšlenek, pocitů, emocí, dojmů a zážitků. Říkají nám, že máme vše přijmout, vše uvítat a ničemu se nebránit....Přijde čas, kdy začnete vítat všechno...

Hosta můžu přivítat, když ho uvidím

:)
orog
 
Příspěvky: 92
Registrován: pát 04. lis 2011 16:18:09

Re: Jak se dělá přijetí?

Nový příspěvekod rosada » ned 24. čer 2012 0:26:24

Vše, co přišlo, zase odejde :)
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 1090
Registrován: úte 20. zář 2011 10:22:05

Re: Jak se dělá přijetí?

Nový příspěvekod tydýt J » ned 24. čer 2012 18:37:51

orog píše:
Žáci studující nedvojnost se vždy učí uvítat nebo přijmout vše, co se vynoří, včetně myšlenek, pocitů, emocí, dojmů a zážitků. Říkají nám, že máme vše přijmout, vše uvítat a ničemu se nebránit....Přijde čas, kdy začnete vítat všechno...

Hosta můžu přivítat, když ho uvidím

:)


jistě taky jde o to co se aktuálně vynoří - s tím být teď, teď, teď, teď ... bděle :) dokud to neodejde a nepřijde zase něco jinýho :)

doporučení realizovaných lidí v tomto se naprosto shodují ... být s tím co je aktuálně na pořadu dne
tydýt J
 

uvědomovat si a být s tím co je a jak je

Nový příspěvekod tydýt J » ned 24. čer 2012 19:18:23

například: Canela Michelle Meyers

"Co byste lidem doporučila, jak nejlépe žít „život tady a teď“?

Aby se neustále ptali, co se děje právě v této jediné a skutečné chvíli. To jim pomůže zastavit myšlenky a vrátit se do skutečného a jediného okamžiku tady a teď. Jak jsem už říkala, existuje totiž něco, co si je vědomo všeho, i toho, když se objevují myšlenky nebo když je některá naše část lapena v nějakém příběhu či dramatu. To je to naše vědomí. Doporučuji tedy být víc a víc s touto svou částí, s vědomím. Protože tato část vidí, cítí a je svědkem všeho, co se děje."


http://www.maitrea.cz/magazin/procitit- ... e-je-co-je
tydýt J
 

Maharadž Nisargatta o přijetí

Nový příspěvekod tydýt J » ned 24. čer 2012 19:45:56

rosada píše:Vše, co přišlo, zase odejde :)


"Plynout se životem označuji jako přijetí - nechat přijít, co přichází a nechat odejít, co odchází."
tydýt J
 

Re: Jak se dělá přijetí?

Nový příspěvekod Samoděj » ned 24. čer 2012 20:00:44

Jestliže přijetí je přirozený stav, tak přijetí je něco, kde není nic jiného než přijetí.
Samoděj
 

Re: Jak se dělá přijetí?

Nový příspěvekod malpan » ned 20. led 2013 11:02:10

orog píše:Hosta můžu přivítat, když ho uvidím :)


tahle citace se mi moc líbí, ;) :)
a ano, jde tu jen o projev (běh světa) a pozorovatele (pozornost-vnímání)
malpan
 
Příspěvky: 615
Registrován: pon 19. zář 2011 18:10:06

Re: Jak se dělá přijetí?

Nový příspěvekod Pavel » ned 20. led 2013 13:49:22

Je třeba rozlišovat advaitu jako koncept (který je vyučován) od přímé zkušenosti.

Koncepty jednotlivých učitelů advaity nejsou vždy totožné, přesto se snaží ukázat na a dvaitu světa.

Nevím, jak prožívá realizovaný mistr sebe sama, pravděpodobně jako vědomí ve kterém vyvstávají jednotlivé vjemy. Jedním z těch vjemů je i vjem tělesnosti a s ním související skupina prožitků. Například pociťování chladu a vlhka při dešti. Takže když začne pršet realizovaný i nerealizovaný obvykle otevřou deštník. Motiv je stejný: vyhnout se tělesnému nepohodlí. Realizovaný si pravděpodobně uvědomí i přicházející myšlenky a emoce týkající se deště a nechá je přijít a odejít. Nerealizovaný často tělesné nepohodlí plynoucí z deště umocní ztotožněním se z emocemi a myšlenkami, které nenechá přijít a odejít, ale naopak je chytí a rozvijí.

Realizovaný tedy zažívá tělesnost a proto reaguje na podněty související s tělem tak, jak je to pro to konkrétní tělo přirozené.

Někdo by mu mohl vyčítat, že nevítá déšť, ale že ho deštníkem odmítá. Je to tím, že slovo "vítat" je pozitivně zabarvené. Možná je lepší řict, že realizovaný si je vědom všeho, co do vědomí přichází a odchází.

Vidím v té souvislosti odhalené a neodhalené identity, se kterými se jako hledající ztotožňuju. Jsou to falešná já, která mohou být z milosti Boží, odhalena a nahlédnuta jako něco, co jsem držel a rozvíjel a z čehož plynula nesvoboda v důsledku ztotožnění s jednou formou vědomí.
Pavel
 

Re: Jak se dělá přijetí?

Nový příspěvekod pozorující » ned 20. led 2013 14:11:37

Pavel píše: slovo "vítat" je pozitivně zabarvené. Možná je lepší řict, že realizovaný si je vědom všeho, co do vědomí přichází a odchází.

Proto nedojde ke ztotožnění s vnímaným, ani k jeho odmítnutí nebo potlačení.

Pocity, myšlenky a všechny ostatní pozorované tvary vědomí se vnímají jako projevy Absolutna, které jsou Jeho tvarem/pohybem a jako něco samostatného neexistují.
pozorující
 

Re: Jak se dělá přijetí?

Nový příspěvekod praktik » ned 20. led 2013 14:44:22

Myslím, že slovem "uvítat" se probuzený pokouší vyjádřit takový vztah k obsahům vědomí, při kterém nedochází k odmítnutí vnímaného obsahu vědomí egem. Odmítnutí se totiž někdy mylně přisuzuje sádhaně neti-neti, která je pouhým neztotožněním s tím, co teď-teď-teď... vyvstalo ve vědomí. Tak postupně nastává čisté pozorování. Dokud to není ještě trvalé, dá se k tomu dospět i jinak, například dzochenem - rozpoznáváním jednotlivých obsahů vědomí jako čisté prvotní energie Absolutna.

Do té doby se v nás střídají dva typy reakcí, sebeztotožnění ega s obsahem vědomí, při kterém ego zareaguje žádostivě, nebo odmítavě. Tím vzniká stále znovu klamný pocit reálně existujícího osobního já a jeho okolí, od kterého se ego cítí oddělené a na které reaguje chtěním nebo nechtěním.
praktik
 

Re: Jak se dělá přijetí?

Nový příspěvekod vostalpetr » ned 20. led 2013 14:47:07

Je třeba rozlišovat advaitu jako koncept (který je vyučován) od přímé zkušenosti.


Ahoj Pavle,
no koncept to bezpochyby je (ale co nakonec není koncept)

a ten koncept něco říká

a to co říká, to je právě ta přímá zkušenost

tedy popis (byt hodně zkrácený) sahadža nirvikalpa samadhi


Nevím, jak prožívá realizovaný mistr sebe sama,


to právě říká ten koncept
Kdysi jsem měl spoustu chyb, ale nyní jsem naprosto dokonalý!
vostalpetr
 
Příspěvky: 381
Registrován: ned 16. říj 2011 1:17:38

PředchozíDalší

Zpět na Rosada

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků