Jak se dělá přijetí?

[Návštěvník]

S Bohem to ale vidím jako o něco přísnější, zahneš mu s jím nabídnutou vasánou (zatím ne moc silnou, je to nejdřív jen taková vábnička), a jak na to skočíš a ztotožníš se s ní, celá jeho tvořivá moc se nadšeně vtělí do té vasány

tvým prostřednictvím

jen aby Hra mohla trvat ještě o trochu dýl

[vostalpetr]

To platí, jen když se jeho léčení otevíráš, ne když si někde užíváš s jeho manželkou a koukáš, aby se to nedozvěděl. V tom případě se k tobě jím vysílané léčivé vibrace nedostanou. Z instinktivní sebeobrany stavíš mezi vás dva mentální hráz

Vlastně tu platí stejný princip, jako při sebeodevzdávání Bohu

No vždyt píšu o sebeodevzdání, vždyt říkám že semáš otevřít v rámci možností....

[vostalpetr]

S Bohem to ale vidím jako o něco přísnější, zahneš mu s jím nabídnutou vasánou (zatím ne moc silnou, je to nejdřív jen taková vábnička), a jak na to skočíš a ztotožníš se s ní, celá jeho tvořivá moc se nadšeně vtělí do té vasány

tvým prostřednictvím

jen aby Hra mohla trvat ještě o trochu dýl

No co by ne...možný je všechno...konec světa kvůli tomu nejspíš nebude...

[Letgo]

Jistě ne Jen se tím potvrdí, že o nic se nestarat a reagovat podle toho, co nás zrovna napadne v představě, že "stačí jen všechno pustit a odevzdat se a ono se to samo vyřeší skrze Uni. Vědomí" vede jen k dalšímu posilování ega, protože

Když se ulpění nerozpozná jako tvar Vědomí, tak pokračuje Hra Univerzálního vědomí na "někoho"...
a dál se znovu zaplétá do Své Hry...

...jen aby Hra mohla trvat ještě o trochu dýl

Hlavně že ti to tak vyhovuje

No co by ne...možný je všechno...konec světa kvůli tomu nejspíš nebude...

[veseley]

o nic se nestarat a reagovat podle toho, co nás zrovna napadne

To je super duchovní cesta - jdou po ní skoro všichni po celém světě, podle toho to taky všude vypadá.

No nic, prostě jsem neodolal, abych nezareagoval na představu, že stačí se prostě odevzdat a pak už se jen spokojeně nechat navigovat svými sklony

[Návštěvník]

Žáci studující nedvojnost se vždy učí uvítat nebo přijmout vše, co se vynoří, včetně myšlenek, pocitů, emocí, dojmů a zážitků. Říkají nám, že máme vše přijmout, vše uvítat a ničemu se nebránit....Přijde čas, kdy začnete vítat všechno...

Hosta můžu přivítat, když ho uvidím

Doplním - potom, co dojde k jeho rozpoznání, může následně dojít k uvědomění jeho nedvojné podstaty a ke sjednocení s ní. Pokud ale dojde ke ztotožnění s tím, co v mysli vyvstalo (nejčastěji to bývá některá z emocí, které provázejí myšlení, nebo jejich kombinace), protože host se vědomím nerozpozná, k uvědomění neduální podstaty nedojde.

[Návštěvník]

Žáci studující nedvojnost se vždy učí uvítat nebo přijmout vše, co se vynoří, včetně myšlenek, pocitů, emocí, dojmů a zážitků. Říkají nám, že máme vše přijmout, vše uvítat a ničemu se nebránit....Přijde čas, kdy začnete vítat všechno...

Hosta můžu přivítat, když ho uvidím

Studující nedvojnost se učí UVĚDOMIT NEDVOJNOST,
že je zde jen Já

Ano. A to nemůže nastat, dokud dochází k sebeztotožňování s vnímaným.

Čili

potom, co dojde k jeho rozpoznání, může následně dojít k uvědomění jeho nedvojné podstaty a ke sjednocení s ní. Pokud ale dojde ke ztotožnění s tím, co v mysli vyvstalo (nejčastěji to bývá některá z emocí, které provázejí myšlení, nebo jejich kombinace), protože "host" se vědomím nerozpozná, k uvědomění neduální podstaty nedojde.

Zkus si to aspoň jednou přečíst, pozorně vnímat smysl toho, co čteš, a uvědomíš si, že to tak je.
A že přesně stejně to probíhá i při tebou doporučovaném dzokčhenu.

[Návštěvník]

No já opravdu nevím, proč nejdřív musíš mít nějakou myšlenku,
bez myšlenek to nejde ???

O myšlenky nejde. Ty díky dlouhodobé praxi kdykoliv ustanou - pokud nejsou nesené bezděčným zaujetím pro nebo proti. Jenže právě k tomu pořád dochází - přetrvává zaktivované emoční tělo (které mizí jen v hluboké relaxaci a v bezesném spánku), t.j. navyklý, setrvačný emocionální podtext neustálé osobní zaměřenosti pro nebo proti (čemukoliv, co bylo nebo bude), který přetrvává, i když na nic nemyslíš. S ním se díky nepročištěnému podvědomí nevědomky pořád znovu ztotožňuješ a to způsobuje, že Vědomí se v tomhle svém prázdném tvaru nevnímá jako Vědomí, ale jako osoba. Protože žádné osobní já opravdu neexistuje, jen se pořád znovuvytváří neuvědomovaným sebeztotožňováním Vědomí s jeho nerozpoznanými emočními nebo i s myšlenkovými obsahy a s tvarem těla-futrálem, který umožňuje jejich vyvstávání.

rozpoznáš nějakej pocit či myšlenku, přivítáš ji, rozpoznáš ji a uvědomíš si JEJÍ nedvojnou podstu a s JEJÍ PODSTAOU SE ZTOTOŽNÍŠ

Dojde k rozpoznání nedvojné podstaty pozorujícím Vědomím.
Pokud si do toho pořád mylně promítáš sebe coby nějakou osobu, která se s něčím ztotožní, pak chápu, že ti to připadá jen jako další trip ega.

Nejde tedy jen o nějakou meditaci se zavřenýma očima, ale o to, co se může dít i takříkajíc "za pochodu". Jak to probíhá, případně co tomu brání, se něco víc píše tady http://www.zivotvpritomnosti.cz/clanky/ .

[Návštěvník]

Koukám, že na vedlejším vlákně se píše jinými slovy totéž:

Abychom otevřeli prostor uvnitř nás, musíme uvolnit uzly strachu a tužeb, které nás vážou k vnějšímu světu. Musíme rozpustit veškerý stres a napětí, které kolem sebe tvoříme tím, že usilujeme o udržení osobního života a podporu své totožnosti. Prostor je naší pravou přirozeností. Své Srdce musíme otevřít vnitřnímu prostoru čirého uvědomování.

Akorát bych to formuloval míň osobně, protože tu není nikdo, kdo by musel něco udělat a něco rozpouštět:

Aby nastalo vnímání nekonečného prostoru, ve kterém se nacházejí všechny tvary vědomí, včetně tělesné formy považované za já, je třeba, aby probíhalo uvědomování všeho strachu a tužeb /*, které bezděčně vytvářejí iluzi osoby i okolního světa, a rozpuštění veškerého stresu a napětí (například relaxací, odreagováním šamanskou technikou nebo jakýmkoliv jiným způsobem), které jsou příčinou, že neustále vzniká iluzorní já, usilující o udržení osobního života a podporu své totožnosti. Prostor je pravou přirozeností bytí. Stále přítomným Srdcem (které není jen uvnitř těla, ale je aspektem S-Č-A) dojde pak samo k rozpoznání neomezeného prostoru čirého uvědomování.

/* a jejich vnímání jako projevů Univerzálního Vědomí

[vostalpetr]

Dojde k rozpoznání nedvojné podstaty pozorujícím Vědomím.
Pokud si do toho pořád mylně promítáš sebe coby nějakou osobu, která se s něčím ztotožní, pak chápu, že ti to připadá jen jako další trip ega.

No jistěžě že si tam promítám nějakou osobu,
protože samo Vědomí je o sobě tou nedvojnou podstatou,

a ne že nějaký pozorující Vědomí rozpoznává nějakou nedvojnou podstatu u toho či onoho

Právě to pozorující Vědomí je tou vyděleností na kterou tě furt upozornuju



Když jsi Vědomím které je nedvojnou podstatou pro vše projevené,
tak přece se nebudeš chovat jako blázen a nebudeš zjišovat nedvojnou podstatu toho nebo onoho pozorovaného jevu

PS.
Vždyt se podívej co je v těch videjích o dzogčhenu:

1) uvolníš se od nějakého pocitu a myšlenky

2) poznáš sebe sama jako nek.prostor vědomí, světla, blaženosti = Já jsem nedvojná podstata celého světa,
jinými slovy řečeno jde o rozšíření vědomí do nekonečna,
tedy jinými slovy z pohledu osoby se postupně přestaneš uvědomovat v nějakém těle, ale začneš se uvědomovat i jako prostor kolem těla až do nekonečna


V atmavičáře jdeš směrem dovnitř, uvědomíš se uvnitř,(atman)
v dzogčhenu se vědomí rozepíná směrem ven, a pak jako nek, prostor vším prostupuje (Brahman)

Vdzogčhenu je nosným prvkem ten nek. prostor Vědomí (nekonečno a věčno)
v atmavičáře je nosným prvkem jednobodovost Vědomí (ted a tady)

[oro.g]

a ne že nějaký pozorující Vědomí rozpoznává nějakou nedvojnou podstatu u toho či onoho

Aha, tak to asi nemáme stejnou zkušenost.

Moje zkušenost je tahle:

1. dojde k uvědomění nějakého pocitu nebo myšlenky
2. ona se - bůhvíjak - rozpozná jako tvar Vědomí
3. a tím její tvar okamžitě zmizí (jako by se rozpustil - stal se taky Vědomím) a vnímá se už jen neomezené prostorové Vědomí
(a zřejmě na moment zmizelo i osobní já)

Protože to je za provozu, objevují se myšlenky, což je normální. Tohle 1+2+3 nastane (když Pámbu dá a vzpomenu si ), jen když se objeví nějaká emoce, nejčastěji když mi něco začne vadit (čili vzniklo chtění, aby to bylo jinak).

PS. někdy píšu bez přihlášení stejně jako ryunin a nenapíšu nick. Ale myslím, že moje příspěvky stejně poznáš, nerad se hádám, radši kecám s někým, v kom si "voda rozpouští rampouch" z podobného místa - i když hrbolky máme každý individuální

[oro.g]

Víc o rampouchách na sousedním vlákně viewtopic.php?f=155&t=2307&p=36523#p36518

[vostalpetr]

No takto skutečně funguje přijmutí,

ale neviděl bych toto jako dzogčhen, ten je prostě podle mého názoru o něčem jiném, jiná technologie,
tedy je možné že v těch nižšších úrovních se má takto postupovat,
ale jakmile dojde k uvědomění nek. prostoru vědomí,
i v poněkud omezeném rozsahu,
tak potom je zde rovnou uvědomění nedvojnosti

[oro.g]

ale jakmile dojde k uvědomění nek. prostoru vědomí,
i v poněkud omezeném rozsahu,
tak potom je zde rovnou uvědomění nedvojnosti

U mě se střídá uvědomění nek. prostoru vědomí, tedy nedvojnosti s návraty do vnímání dvojnosti. I když to není nijak hustý, jen vzpomenutím si se to změní v Jedno. Jenže zmizela motivace snažit se vzpomenout, takže to nastane, když to nastane :-))

[vostalpetr]

To mně přijde rozumný...