vostalpetr píše:Jinak řečeno,
měl by jsi tedy vyjít z popisu realizace,
a z toho popsat duchovní cestu - tedy nižšší úrovně
a neustále dbát o to,
aby to, co dříve tvořilo jednotu,
zůstávalo na těch nižšších úrovních v paradoxu,
tak, aby se nic neztratilo
Petře, ale to je jenom tvoje představa, že to takto má být uděláno.
Jenže, když prohlásíš, že nelze popsat absolutno (realizaci)
tak potom těžko můžeš toto udělat,
a nezbývá ti nic jiného, než postupovat pomocí jen dílčích protikladů,
což samozřejmě přináší dost problémů,
protože logickému myšlení jenž používáme se zdá, že není možné spojovat protiklady
Já se třeba k tomu, že nelze popsat absolutno hlásím.
A všechny popisy, které jsem, kdy četla (nedávno jsi jeden citoval z Maraňonu), mi přijdou jako přibližné.
Takže říct: nejde to popsat mi přijde fér.
že pak je těžko něco říct je jasné, protože vše vyřčené je relativní. Je to vyřčené v určité situaci v prostoru a čase.
Pak už někdy zbývá jen to hovno na klacku nebo borovice v klášterní zahradě, dostat sandálem po papuli a nebo prásknou holí.
Takže,
pokud bych měl mluvit o nějaký geniálnosti,
tak pak řeknu dzogčhen,
tam se taky na nic nezapomnělo,
a všechno zůstává spojené,
Protože tobě to vyhovuje. Mě zas vyhovuje přicházet věcem na kloub, tak za geniální považuju otázku "Kdo jsem" + ta vysvětlení okolo.
A někomu zase stáčí říct: "Hle, sýkorka - frnkla"
Ale to ty dál píšeš, že všechny cesty jsou dobrý ...