nop píše:malé odbočení.
Ve světě mysli se informace předávají slovem (u nohou guru také vlivem).
Článek od Maharišiho jsem poslal mé známé, aktivní křesťance. Řekl jsem si, že k ní těmito slovy doproudí informace jiné, než jsou v nauce křesťanství obvyklá. Vynechal jsem proto slova zjevně indická (krom slova átmavičára) a slovo guru jsem nahradil slovy duchovní učitel.
K začátku jsem vložil předběžný řádek:
"Úvahy o malém „já“ , egu a velkém „Já“ – jiskry Boží v nás".
Pak jsem se jí ptal, zda to četla. Ano, odpověděla. Ale takových věcí je na internetu plno a zkoumat sebe může i sama.
Znova se pro mne tím vynořil poznatek, že určité úvahy potřebují, aby čtenář byl zvyklý na specifický styl řeči a na slova, která úvahám předcházejí. Zde by to byla slova o hledajícím "já" k "Já", o samostatnosti a nechtění atd. Neboli takový specifický "kolorit", který není předložený v jiných oblastech.
S křesťany je třeba mít jinou řeč, na kterou jsou zvyklí. A v jiných oblastech to platí podobně.
Už císař Ašóka uspořádal kongres, na který pozval lidi z více směrů, aby se dohodli a našli společnou řeč. Byli tam hinduisté, buddhisté, džinisté...
Nedohodli se. Nakonec všichni zůstali u toho svého, co je jim vlastní [slova, mínění, postup].
Můj email ku křesťance jsem nezamýšlel jako pokus, ale vyšlo to perfektně ve smyslu, že pochopena budou jen slova, o kterých se už někdo dozvěděl předtím.
Cituji slova apoštola Pavla z dopisu bratrům Římanům kapit. 10:
8..Blízko tebe jest to slovo, v ústech tvých a v srdci tvém. Toť jest slovo to víry, kteréž kážeme....
13 Každý zajisté, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.
14 Ale kterak budou vzývati toho, v kteréhož neuvěřili? A kterak uvěří tomu, o němž neslyšeli? A kterak uslyší bez kazatele?
15 A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? Jakož psáno jest:
"Jak krásný je příchod (lidí) zvěstujících pokoj, zvěstujících dobré věci."
16...ale (prorok) Izaiáš praví: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu?
17 Tedy víra je ze slyšení, slyšení pak skrze slovo Boží....
20 A Izaiáš směle dí (za Boha): Nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali; zjeven jsem těm, kteříž se na mne neptali.
=
A tak výroky Maharišiho četla, ale nezabrala. Potřebovalo by to jiné názvosloví i jiný postup myšlení. Jinak může dojít k tomuto jevu: hledám, nenalézám, ale nehledám a potom nalézám.
V učení bývají jakési skutečnosti, které nemohu rozebrat, ale vytvářejí u mne jakýsi vjem popsatelný slovy : jiné lešení u stavby.
Slohy u budov a také rozmanitá obydlí duše se liší, barokní, gotický, indický, řecký...
A když stavitel používá lešení odlišného typu, vyroste podle toho budova.
Zdá se, že slova a postupy myšlení nepodporují křesťanovi vybudovat svatyni, která je příhodná pro indickou duši a pod. Umění slov a vývodů spisovatelů z křesťanství zase moc neříkají Arabovi ani Indovi.
A kdo by chtěl někomu poskytnout lešení pro stavbu, měl by ovládat to umění vybrat správné prvky pro stavbu. Nejen slova, ale i způsob myšlení a vůbec přístup.
Někdy dostáváme také vědění, jak mluvit pro koho, tomu jinak a jinému jinak.
Evangelium Lukáše zachycuje slova JK k učedníkům o budoucím postupu:
12, 11: Když pak vás voditi budou do škol (synagog) a k vládařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
12 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.