rosada píše:Buddha je Tvoje máma, protože když je něco definované jako vysvobození ze znovuzrození, stále to v sobě to znovuzrození obsahuje.
Dá se na to dívat z pohledu iluze oddělenosti, z pohledu mysli, z dimenze tvarů a forem, pak je buddha vším, každým projevem, vše, co lze jakkoliv definovat, se rodí v jeho srdci, kde se rodí mysl. Z tohoto pohledu je pak buddha i každým neprobuzeným, který se teprve probudí, proto ti Mistři věnují tolik energie pomoci každému, kdo k nim přijde, k osvobození, protože se v každém sami osvobozují.
A dá se na to dívat z pohledu Bytí, z vědomí srdce. Není tady nikdo, kdo by koho osvobozoval, nikdo se nenarodil, nikdo nezemře, vše je jedním, zrození, inkarnace, znovuzrození, všechno je jen mentální Boží sen. Proto tady není ani žádný konatel, žádný učitel, žádný žák, proto nikdo nic nedělá, nic se neděje. Bytí je neměnné. Vědomí samo je neměnné.
A dá se na to všechno dívat srdcem do projekce mysli. Říká se tomu probuzení do snu.
Pak je možné, aby tady bylo jak čisté vědomé Bytí, tak svět s tím vším projevem. Pak osoba Moojiho, která ve skutečnosti neexistuje, vykládá dalším osobám, že neexistují a že jsou stále v Moojiho srdci, kde jsou Doma a kam se mohou kdykoliv vrátit.
A pak je i možné, že tady může být ten ďábel žalobce, který nám nedovoluje vrátit se do srdce Mámy Honzama a Honzam musí v bolestech rodit, dokud toho žalobce neschramstne na vždycky ohnivé jezero.
Ale nic se neděje, Máma je jen jedna jediná, stejně tak jako je jen jedno jediné Srdce, kam je možné se vrátit, až ten náš vlastní žalobce v naší mysli vezme za své a dokážeme se dívat na veškerou existenci očima nevinného dítěte.