Odpuštění

[Návštěvník]

Odpouštění není vždy snadné, když někomu odpouštíte jeho škodlivé chování. Je to o zbavení se hněvu a hořkosti, které vás stravovaly.
Takže pamatujte, že můžete lidem odpustit a stále se držet dál od jejich negativity.

[Návštěvník]

Odpuštění je mocný nástroj, protože nám umožňuje zůstat v klidu a okamžitě se zbavit hněvu.

[Návštěvník]

Eckhart Tolle: Esence odpuštění a esence bytí

[Návštěvník]

[Návštěvník]

O odpuštění – Mooji

Odpuštění je těžké, pokud se soustředíte na druhé.
Ale ve skutečnosti jste to vy, kdo trpí nejvíce.
Vy sami se trestáte.

Pamatujte, že netrpíte zkušeností samotnou –
trpíte tím, jak ji prožíváte.
Nedovolte, aby něco vnějšího určovalo, jak reagujete.
Zpomalte své reakce, než začnete soudit druhé.

Jsme svobodní, abychom byli svobodní.

Považujte všechny své zkušenosti za dary a příležitosti od Boha.
Časem vždy uvidíte, že i ty nejtěžší výzvy přinesly pozitivní změny,
které jste potřebovali.
Setkávejte se díky nim s vyšším vědomím.

Tyto zkušenosti jsou stvořeny přesně na míru –
pro vás a váš život.
Jsou zde, aby vám pomohly překonat omezení vaší mysli, identity a návyků.
Nejste obětí okolností. Přestaňte bojovat proti přirozenému proudu větru.
Raději postavte dům z kamenů, které po vás házejí vaši "nepřátelé".
A žijte život plný odvahy a příležitostí k růstu.

Jako vědomá bytost máte moc
a odpovědnost za své jednání prostřednictvím správného postoje.

Odpuštění… je laskavost k sobě samým.
Pokud v sobě chováte silné pocity vůči někomu jinému,
pak přehlížíte sami sebe.

Pokud si pěstujete pocity neodpuštění nebo odsudku,
ubližujete tím jenom sobě.
Často jde o negativní subjektivitu –
soudíte na základě svých osobních pocitů.

To neznamená, že lidé nemohou udělat něco nesprávného, něco nespravedlivého vůči vám.
Ale jde o to, že vy sami se rozhodujete odpustit –
protože nechcete nést tu zátěž dál.

Odpuštění znamená říct:
„Srovnám to ve svém srdci.
Tohle se stalo a možná to nemohu změnit,
ale mohu to napravit v sobě.“

Můžete se modlit:
„Pokud existuje něco, co mohu udělat pro změnu situace,
otevři mé srdce, abych viděl hlouběji
a mohl se vrátit k vlastnímu klidu.“

Jediná cesta, jak překonat jakýkoli problém,
je vrátit se k prostoru svého bytí.
Každý trpí jistou „klaustrofobií bytí“ –
jako by bolest nebo problém zabíraly duchovní prostor ve vašem nitru.
A vy ani nevíte, jak moc jste znečištění.

Můžete se přistihnout, že už ani nedokážete přát nevinným lidem nic dobrého.
Vaše mysl vás klame:
„Podívej, ten člověk pořád nemá pravdu,
neomluvil se, nic nevysvětlil.“

Ale co když už danou osobu nikdy neuvidíte?
Co když už opustila tento svět?
Co uděláte s tím břemenem, které si nesete?

Pak musíte toto břemeno propustit do milosti sebe sama.
Přiznejte si, že vás něco bolí,
a rozhodněte se být od toho svobodní.

Jak se pustit?
Existuje jednoduché cvičení, které může být vaším největším mantrou:

„Děkuji.“

Možná budete cítit odpor a říkat si:
„Za co mám děkovat?“
Ale začněte – opakujte to jako mantru:

„Děkuji… děkuji… děkuji.“

Postupně pocítíte změnu, posun ve svém vnitřním nastavení.
Nevysvětlujte si to, nesnažte se hledat důvody.
Vaše svoboda je důležitější.

Pokud budete celý život bojovat s přírodou, událostmi nebo ostatními,
nezbyde vám čas pro sebe.

Zaměřte svou pozornost teď.
Ano, bolí to. Ale rozhodněte se to pustit.
Nepřebírejte tvar a formu bolesti.

Vraťte svou pozornost zpět k sobě –
za hranice forem, vzpomínek a myšlenek.

Osvoboďte se.
Ne později, až přijdete domů.
Osvoboďte se teď. Rozhodnete se?

Dnešek je příležitost překročit příběhy a projekce své mysli.
Co je teď? Co je tady?
Co je svoboda?

Ukažte mi své řetězy.
Co vás blokuje?
Stojí za to to držet?
Co vás zastavuje?

Jediná cesta je být sami sebou.

Stabilizace tohoto stavu vyžaduje čas.
Musíte si zvyknout na svůj pravý výraz.
Buďte plně přítomní, beztvarí, nekoneční.

Požádejte o vedení, abyste mohli překročit vlastní omezení.
Buďte otevření a udržujte své srdce otevřené.

Ve vás je nejvyšší možnost.
Vnitřní celistvost.
Přirozené štěstí.
Mír a harmonie.