Smrt a umírání

[Návštěvník]

Vzpomínám si na svého přítele, který zemřel před mnoha lety. Když umíral, zeptal jsem se ho, jaký má pocit, když se ohlíží za svým životem. Řekl mi, že jeho život vypadá jako sen, jako pouhý sen. Cítil, že jeho bytí zůstalo nedotčené, že se nikdy nic nedotklo jeho podstaty. Jeho bytí zůstalo čisté, zářivé, svobodné, prázdné a uvědomělé. Nikdy nebylo poznamenáno zkušenostmi, nikdy nebylo zraněno, nikdy nestárlo, nikdy se nezměnilo.

Jak jeho životní zkušenosti odcházely, jeho bytí začalo zářit stále jasněji. Jeho neměnnost na něj stále více zapůsobila. Všechno ostatní se v porovnání s tím zdálo jako sen. Dříve si myslel, že jeho život je reálný a jeho bytí nereálné. Ale teď se to obrátilo - jeho bytí bylo v jeho prožitcích zvětšeno a uvědomil si, že to je ten jediný skutečně podstatný prvek jeho existence. Jeho život se mu teď jevil jako sen. V tomto kontextu se říká, že se nic nikdy nestalo.

[Návštěvník]

[Návštěvník]

Tajemství smrti trailer v kinech od 31.10.2024



JAROSLAV DUŠEK: Snímek Tajemství smrti reflektuje přirozené pojetí smrti jako součást života

[Návštěvník]

Tak jsem si uvědomil, že to, co říkáš: "Aby ses znovu nenarodil, musíš zemřít, než se znovu narodíš", a viděl jsem, že umírá to, co jsem si myslel, kdo jsem, tomu kdo opravdu jsem. Musím zemřít, pro toho, kdo jsem.

.

[Návštěvník]

Existuje život po smrti?

To je otázka, kterou si mnozí kladou, zvláště když ztratí někoho blízkého. Přitom zármutek, který cítíme, je univerzální – všude na světě lidé prožívají bolest, smutek a strach. Ale co vlastně smrt znamená? A co to znamená pro nás samotné?

Je důležité si uvědomit, že naše vědomí není zcela individuální. Naše mozky se vyvíjely po miliony let, ovlivněny genetikou, kulturou, prostředím a historií lidstva. To znamená, že naše vědomí je zároveň vědomím celé lidské existence. Naše myšlenky, strachy, touhy a ambice jsou společné všem. Když říkáme „já“, tento pocit individuality je pouhým výsledkem našeho podmínění, naší tradice a myšlenkových návyků.

Pokud tedy naše vědomí sdílíme s celým lidstvem, co se stane po smrti? Tělo může být spáleno nebo pohřbeno, ale vědomí jako takové přetrvává, protože není omezeno na jednoho jednotlivce. Strach ze smrti vzniká pouze tehdy, pokud se člověk vnímá jako izolovaná bytost – jako „já“. Tento pocit oddělenosti je však iluzí vytvořenou myslí.

Pravý klíč k pochopení smrti spočívá v pochopení života – a to zahrnuje i lásku a soucit. Láska, která je bez podmínek, nezná smrt. Strach ze smrti má kořeny v nepřítomnosti lásky a soucitu. Ale lásku nelze získat jako zboží na trhu. Může vzniknout jen tehdy, když člověk pochopí sám sebe – celou svou podstatu.

Každý z nás je jako kniha – kniha historie lidstva. Tuto knihu však nelze přečíst prostřednictvím učitelů, guruů nebo náboženských tradic. Musíme ji číst sami, stránku po stránce, kapitolu po kapitole. Číst sebe znamená být plně bdělý, bez předsudků, motivací nebo očekávání. Tato kniha obsahuje vše – minulost, přítomnost i budoucnost – a její pochopení nás může osvobodit od iluzí.

Když dokážeme přečíst tuto knihu, když pochopíme sami sebe, můžeme také nahlédnout za ni – tam, kde leží pravá podstata života. A právě tam, za hranicí myšlení a strachu, nacházíme skutečné osvobození.