Drogy na duchovní cestě - Ano, či ne?

[Návštěvník]

Tolle: "Přítomnost vás vede, a vy nepotřebujete na své duchovní cestě pak některé lidi. Například určité látky rostlinného původu, které jste si vzal na své duchovní cestě, pokud se to dělá s respektem a úctou, pak to může být dočasně užitečná věc..."

[Návštěvník]

"Pokud vás to láká, je to pro vás to pravé, pokud se k tomu upnete, už to není to pravé."

[Návštěvník]

Tolle: "Dobře, stanu se alkoholikem, pak půjdu do AA a pak zažiju duchovní probuzení."
Tazatel: "Staří Římané říkali, že ve víně je pravda. Co si myslíte o účincích pití a proč různí lidé reagují různými způsoby?"

Tolle:
In vino veritas, řekli. Myslím, že ve víně je pravda. Předpokládám, že když se lidé opijí, začnou říkat pravdu.
Když se probudíte a neříkám, že musíte být nutně úplně probuzení, ale jen relativně probuzení, tak se účinky alkoholu pravděpodobně nijak neprojeví, můžete pít alkohol, jak budete chtít. Neovlivní to stav vaší mysli. Neprobudí to touhu přehánět. Z vlastní zkušenosti si v poslední době vychutnávám více, než dříve sklenku vína k večeři a někdy i dvě. Skoro nikdy více, než dvě, většinou jen jednu. To je vše. Je to potěšení. Pokud je víc, než to, už to není potěšení. Je to špatně. Tělo to nechce. Tělo to dokonce odmítá. A není tu nejmenší touha vypít víc. Pro lidi, kteří se probouzejí, může být alkohol překážkou. Zejména přílišné požívání alkoholu. Jakmile se objeví přítomnost a vy pijete, rychle svou přítomnost zase ztratíte. A může se ve vás aktivovat a reaktivovat mnoho z podvědomí, dokonce u některých lidí i tělo bolesti. Nadměrné pití alkoholu aktivuje tělo bolesti. Někteří muži se stávají násilníky, když pijí a upadají do ještě větší hloubky nevědomosti, než jsou v normálním stavu. Ve fázi probouzení se, i když to přeženete s alkoholem jednou týdně, může to představovat velkou překážku v probouzejícím vědomí. Takže musíte být velmi opatrní. A pokud se znáte a víte, že se nemůžete v pití zastavit, když si dáte jeden dva drinky, pak by bylo lepší nepít vůbec. Jakmile se přítomnost stane vaším normálním stavem, už se o pití nemusíte starat. Můžete nebo nemusíte se občas napít. A i kdybyste byli opilí, vědomí by tam stále bylo. Jakmile se usadíte v přítomnosti, vědomí tam bude stále. Vím, že kdybych vypil celou lahev vína, někteří lidé to dělají, ne, že bych to někdy dokázal, asi bych se zhroutil. Ale dokud se nezhroutím, vědomí by tam bylo úplně.

Ram Dassův slavný příběh: Měl v Indii gurua, Ram Dass se věnoval výzkumu LSD, užíval silné LSD, dal svému guruovi dvě tři dávky najednou. Normálně si vezmeš jednu. A guru říká: "Ach, dám si další". Dal mu pět dávek. Guru si je vložil do úst a pak Ram Dass seděl a čekal, co se stane, a nic se nestalo. A guru seděl několik hodin. Ram Dass byl ohromen. Vzal to všechno a věřím, že guru skutečně viděl nebo zažil podivné věci, ale neukázal to navenek, protože to neovlivnilo jeho vědomí. Takže jeho vědomí, jeho svědecké vědomí tam bylo vždy. Takže nejednal podle ničeho, co by snad v těch vidinách viděl. Jeho povědomí zůstalo neomezené. A mezitím prožíval různé věci, smyslové vjemy, vize, cokoliv. nezáleží na tom. Když je tam vědomí, nezáleží na tom, zda vidíte skutečnou osobu, nebo zda máte vizi. Prostě věci se objevují v prostoru uvědomění. Takže guru to věděl, guru tam přebýval. Bylo tam vědomí a tak nezáleželo na tom, co viděl. byla to pro něj další podívaná. Nikdo tohle neříkal, ale vím, že to takhle zažil. Vzal jsem to jednou. Tak to je vše. Povědomí bylo tím nedotčeno. Pravděpodobně, kdyby si vzal 10 nebo tak nějak, tak by se mohl zhroutit. Ale i tehdy tu bylo povědomí. Tak to je. Někdy jsou lidé překvapeni, když vidí, že si dám občas sklenku vína. Takže piješ alkohol. Kdyby byl můj stav tak křehký, že bych si nemohl dát ani sklenku vína, tak k čemu je probuzení?

Ale pokud máte závislost na alkoholu a vzniká ve vás přítomnost a jste přitahováni k probuzení, pak je velmi důležitá úplná zdrženlivost.

Pokud to je jedna z hlavních oblastí, která vás v životě táhne do nevědomí, závislost na alkoholu, a pak nemůžete pokračovat v příležitostném pití, protože jak víte, se závislostí na alkoholu je příležitostné pití vždycky víc, než příležitostné pití.

Protože už ve chvíli, kdy si dáte jeden drink, vědomí se snižuje. Máte druhý drink, ubývá ještě víc, při třetím je úplně pryč.

Takže pokud je pití váš problém, je absolutně důležité se alkoholu vůbec nikdy nedotýkat.

Uděláte malý pokrok. Báječné. O pár dní později jdete do baru. Dobře, dám si jeden drink. Jen jeden, protože mám pocit, že si ho zasloužím. Měl jsem těžký den. Dobře, tak ještě jeden. Oh, to je tak dobrý pocit. třetí nemůže způsobit žádnou škodu, že? Dobře, je to naposledy, co tohle dělám. Znovu, znovu a znovu.

A další den se probudíte zcela ve své mysli, tělo se cítí špatně. Úplně ve své mysli, musíte začít znovu.

Za ta léta přišlo ke mně na besedy spousty lidí, kteří, kdyby nebyli alkoholici, neprocházeli by duchovním probuzením.

Přes AA - Anonymní alkoholici, prošlo poměrně dost lidí. Dělají spoustu dobré práce. Přišli, poprvé se dostali do kontaktu s duchovní dimenzí prostřednictvím AA. A tak pokud by nebyli alkoholici, a samozřejmě AA povzbuzuje, abyste ostatním přiznali, jsem alkoholik. A pokud nevěříte, že to je skutečná realita toho, kým jste, je to užitečné uznání, dočasné uznání. Protože je vždy dobré čelit realitě, než ji popírat. takže jakmile se setkáte s realitou, jako oni v AA, a pak mi několik lidí řeklo: "Kdybych nebyl alkoholik, tak bych tady teď nebyl." Ale navrhuji spíše přímější cestu, než tu dlouhou cestu kolem.

Ne, prosím, nemyslete si: "Dobře, stanu se alkoholikem, pak půjdu do AA a pak zažiju duchovní probuzení."

[VOSTÁLNÍK]

"Pokud vás to láká, je to pro vás to pravé, pokud se k tomu upnete, už to není to pravé."

No jasně...

A protože Skutečnost je tvořená třemi aspekty,

je třeba užívat nejen drogy,

ale i sex a rokenrol


Takže drogy, sex a rokenrol, tedy jinak řečeno sat čit anada....

[Pedroza]

To jsou slabý závislosti pro školáky, co jim ještě nedocvaklo, že tou nejtěžší,
hned po jídle, vodě a internetu, co bez ní vydrží sotva pár minut, je vzduch.

[Pedroza]

Koupil jsem si rúru
Neb už jsem měl můru
Že mi stará špatně peče
Z jedný strany vše připeče
A včil čumim jako divý
Že je kredenc pod ní křivý

[Pedroza]

Nejtěžší závislostí však asi bude ta hlava na krku.
Páč když jí něco utne, je člověk koženej ve vteřině.
Srdíčko z toho klepne taky.. a naopak.

Jó, to jsou ty spontánní závislostě živo-bytí...

[Vostálník]

To jsou slabý závislosti pro školáky, co jim ještě nedocvaklo, že tou nejtěžší,
hned po jídle, vodě a internetu, co bez ní vydrží sotva pár minut, je vzduch.

Tak této vzduchové závislosti se dá zbavit jen naprostým klidem mysli,

takže jsem fakt zvědavej,

kdy sem Jana s tou svou klidnou myslí začne psát že vona nedejchá...

No jenže vona to asi ani neví, páč tudle informaci asi nikde na internetu doposud nevyštourala,

a s klidnou myslí má asi tolik společnýho, jako rozum s pocitama...

[Pedroza]

Tak této vzduchové závislosti se dá zbavit jen naprostým klidem mysli

Nojo, jednou se ti kakhle uklidňuju a najednou koukám, že nedejchám.
Ale jestli to bylo mikron sekundy, tisíc mikronů, či 360000.. to netušim.

[Návštěvník]

Jaký vliv mají drogy na mysl?

Drogy, kromě LSD, psilocybinu, meskalinu a několika podobných drog z Amazonie, působí opačně než meditace.
Drogy ukazují prožitky, které se v mysli objevují – meditace ukazuje samotnou mysl. Drogy mysl rozptylují – meditace ji koncentruje. Brát drogy a meditovat, to nejde dohromady.
Ve skutečnosti je alkohol, přestože se po něm hloupne, člověk nemá moc styl a je bez fantazie, lepší, protože se po něm nestáváme kluzkými. Chováme se sice hloupě, potom si to ale uvědomíme a omluvíme se, lidé to pochopí a tím to končí.
Ale s hašišem je to jiné. Dělá lidi kluzkými jako úhoř, obracíme věci tak, jak se nám to hodí. Stárneme, ale nemoudříme. Sám jsem hodně kouřil, přibližně devět let snad téměř každý den. V šedesátých letech jsme věřili, že to může být prospěšné. Opravdu jsme si to mysleli. Měli jsme přece Learyho a Aldouse Huxleyho a všechny ty opravdu nejlepší mozky, kteří nám to říkali.
Ale moje zkušenost s lidmi, kteří jsou na drogách, je taková, že když s nimi jsem, začínám být neklidný. Necítím, že by chápali to, co dělám. Když jsem s lidmi, kteří pijí, pokouším se jim něco říct. Ale když jsem s lidmi, kteří kouří hašiš, pak si raději listuji v novinách, protože mám pocit, že to, co říkám, pořádně nechápou. Radil bych tedy těm, kteří chtějí opravdu meditovat, aby přestali kouřit hašiš. Učit se meditovat je také levnější! A po určité době je to minimálně stejně příjemné. Ale je to zkrátka těžší. Musíš to vybudovat vlastními silami. Na druhou stranu na tom, co jsi sám vybudoval, můžeš i stát!

Jak působí drogy z buddhistického pohledu? Jsou stavy, které pod jejich vlivem prožijeme, skutečné?

Celkově nelze drogy doporučit. Důvod pro to, že nabízejí silné prožitky, nepochází z drog. Tím důvodem je mysl. Prožitky vycházejí z naší mysli. Neexistuje žádná droga, která by přinášela štěstí. Jediné, co drogy dokážou, je to, že prožijeme štěstí, které bychom za normálních okolností prožívali po dlouhou dobu, za velmi krátký čas. Jednoho dne už nic nemáme a přijdou špatné prožitky.
Odrazuji od toho. Nevzal bych si ani hašiš, nejmírnější drogu ze všech. Příliš mnoho alkoholu také ne. Nejlepší, co máme, je jasný rozum a vnitřní kvality mysli. Od toho bych začal. To je nejlepší droga. Nejlepší droga je krásná žena! Nebo silní muži. Nejlepší droga je láska.

V roce 1963 nás bylo v Kodani tak 20, 30 přátel. Dnes jich je na živu pět a z toho dva nebo tři si nosí hlavu pod paží. Z těch, kteří skutečně vyvázli, fungují dnes dva nebo tři normálně. Je to příliš velká ztráta.
Opravdu od toho odrazuji.

Můžeš nám říct něco o tvých zkušenostech s drogami?

V mé době měly drogy jinou funkci než dnes. Duchovní horizont byl dva centimetry nad nejvyšší věží v Kodani a ani o centimetr výš. Měli jsme dokonale čtverhranné hlavy. Stali bychom se ještě materialističtější než naši rodiče. Hodně jsme pili a každý týden jsme se zapletli do třech, čtyřech rvaček, tak velký to byl tlak. Neměli jsme žádnou vizi pro náš život. Nebyl tu žádný pohled.

Drogy nás dělali lidštějšími. Ale tak 80 nebo 90% našich přátel z tehdejší doby dnes už nežije. Zaplatili jsme vysokou cenu. Ale tak to je s těmi, kdo jdou v první linii. Ti to schytají. Po nich přijdou jiní lidé a zemi, kterou ti první dobyli, obsadí.

Nepochybuji o tom, že naše duchovní prostředí, naše otevřenost jsou dnes daleko větší, protože odvážní lidé v šedesátých letech prolomili obvyklé koncepty. Protože měli dostatek důvěry v prostor mysli, aby je mohli prolomit. Dnes jsou však drogy jako starý klobouk. Jsou směšné. Když jsme brali drogy, byli jsme avantgarda, ti nejlepší z celé společnosti, kteří je brali, aby mohli objevovat nové světy. Dnes je berou zničené děti, jako pomalou sebevraždu. Drogy jsou dnes „out“.

Zdá se, že každá droga má svoji dobu, ve které spouští hodně karmy. Když například zkoumáme staré prameny z doby, kdy se tabák po dobytí Ameriky dostal na Západ, tak zjistíme, že v té době byl halucinogenem. Lidé, kteří kouřili tabák, byli často zobrazováni, jak zvrací. Nad jejich hlavami jsou vidět malé bubliny s obrázky, na kterých jsou různé komické věci. Ti lidé měli halucinace. A dnes je tabák špatný už jen pro plíce.
A to znamená – pryč s drogami. Už nejsou k ničemu. Zabíjely moji generaci. To je také důvod, proč dnes polovodiče navrhují Japonci a ne my nebo Američané. Celá generace u nás a v Americe, která to měla dělat, je pryč. Proto se východní Asie dostala dopředu. Potlačili braní drog, nedovolili mladým lidem tuto svobodu.

Když následkem užívání drog upadneme do stavů zmatenosti, můžou za to pak pouze drogy nebo k tomu musíme mít i dispozice?

Určitě tu musí být kroužek a háček. Prožil jsem šedesátá léta a mám s drogami mnoho zkušeností. Než jsem se dostal k buddhismu, napsal jsem diplomovou práci na univerzitě v Kodani a velmi jsem se zajímal o všechny možnosti rozvoje mysli.

Takže jasné světlo, které člověk vidí po požití LSD, nebo schopnost opustit tělo a všechny tyhle věci jsou naprosto báječné. Ale pak postupně zjišťujeme, že to nejsou drogy, které nás dělají šťastnými. Během 8 hodin prožijeme radost, kterou bychom za normálních okolností prožili možná během půl roku. Když si tohle několikrát dopřejeme, začnou z banky přicházet červené dopisy s nápisem „Přečerpáno!“ a pak už to není radost a smysl. Potom to může vést ke strachu a zmatku.

Pokud jsme brali drogy, vytvořili jsme plochu, na které můžeme pracovat. Pracujeme s tím a dále se rozvíjíme prostřednictvím meditace, kde vytváříme základ pro všechno další. Ale pokud jsme žádné drogy nebrali, nemusíme to dohánět.

Neříkám, že by se LSD nemělo používat. Mělo by být aplikovatelné psychology v případě extrémního strachu ze smrti. V tomto případě dokáží opravdu minidávky o 25 mikrogramech způsobit, že tento strach zmizí. Myslím si, že dobří psychologové by měli mít možnost používat LSD jako nástroj, možná i lamové, pokud mají čas. Jako lék. Ale nemělo by být volně k dostání, aby si ho mohl každý nacpat do hlavy. To není dobré.
Pokud se dokážeme rozvíjet bez drog, vlastní silou a prostřednictvím meditace, je to daleko účinnější. Vytváříme něco trvalého. Když bereme drogy, létáme nahoru a pak zase přistáváme a máme spoustu prožitků, které připomínají jojo a o kterých později můžeme moudře tlachat. Ale nemáme žádné trvalé zkušenosti. Při meditování klademe jeden kámen na druhý. Tam, kam se dostaneme, pak také doopravdy jsme.

Jak nejlépe skončit s kouřením hašiše?

Co nejspíš zjistíme, když přestaneme s hašišem, je, že jsme byli závislí především na tabáku. Nejsnazší způsob je, když budeme dál vesele kouřit tabák, a přiznáme si tak, že primární závislost byl tabák a ne hašiš.

Myslíš, že lidé jako Aldous Huxley, kteří se zabývali filosofickými myšlenkami, hodně toho vyzkoušeli a také experimentovali s drogami, mohou najít svou vlastní cestu k osvícení?
Aldous Huxley byl ve skutečnosti člověk dvou tváří. Na jednu stranu byl extrémně nadaný, na druhou stranu byl také na některých úrovních dost nezralý. Celá rodina Huxleyů byla geniální. Je to velká škoda, že jejich geny vymřely, protože se jako mnoho jiných inteligentních lidí zapomněli rozmnožovat.
Aldous Huxley byl humanista, měl ale i velmi vyvinuté vnímání. V jeho knihách je hodně moudrosti.
Také to, co vyprávěla jeho žena Laura Huxley o tom, jak umíral, že cítila jeho hlas znít pořád dále v prostoru, je velmi dobré. Dostal se přinejmenším na velmi vysokou úroveň vědomí. Pokud tu ale nebyl nějaký háček, za který se zachytil kroužek. Není jisté, jestli odešel do čisté země. Je spíše pravděpodobné, že se dostal do oblasti bohů.
Dostat se vlastní silou do čisté země je těžké. Potřebujete útočiště a spojení s buddhou.

Jak můžeme pomoci přátelům, kteří začali brát drogy a stali se díky tomu značně pyšnými a izolovanými?

Lidem, kteří berou drogy, bychom jednoduše měli vysvětlit, že subjektivně se sice cítí lépe, ale objektivně fungují hůře. Drogy oslabují jejich schopnost kritického myšlení.
Zatímco objektivně jdou jejich schopnosti stále více dolů a oni toho ve škole, v práci a v životě stíhají stále méně, jejich schopnost kritického myšlení se snižuje tak rychle, že věří tomu, že jsou dobří a že se stále zlepšují.
Ego se vyhýbá situacím, ve kterých by se mohlo rozvíjet. Na tyto skutečnosti můžeme vždy zcela jasně poukázat: neudělal zkoušku, nezvládl práci, nedokázal se vypořádat s osobními záležitostmi.
Člověk se možná cítí dobře, ale uvíznul ve vlastním snu. Podíváme-li se na to objektivně, tak takovému člověku se v životě nevede příliš dobře. Lidem, kteří berou drogy, můžeme vlastně pomoci až tehdy, když už sami zjistí, že klesli na dno. Důvod, proč nebereme do center lidi závislé na alkoholu a drogách, je jednoduchý, je to ztráta času. Nemluvíte totiž s lidmi, mluvíte s drogou.
Pokud přijde někdo, kdo bere heroin, bude sentimentální. Pokud je někdo na kokainu, chová se jako studený čumák, chce všechno kontrolovat. Když přijde někdo na extázi, pak nebude schopen ničemu rozumět. Pokud bere amfetamin, oběhne třikrát stůl a pak zase vyběhne. Když si někdo dal jointa, bude tu sedět a bude mít hodně pocitů – ale příští ráno si stejně nebude nic pamatovat.
Náš život je krátký a času je tak málo, a proto řekneme díky, že jsi přišel a díky, že zase jdeš, přijď zase, až budeš schopný pochopit to, co ti říkáme.

Jak máme zacházet s novými lidmi, kteří přijdou do centra a mají problémy s alkoholem nebo drogami?

Nevedl bych o tom v centru žádnou velkou diskusi. Lidé můžou přijít jen tehdy, když jsou čistí, a pak dostanou to, co chtějí.
Můžeš celý večer mluvit s někým, kdo má velký problém s alkoholem nebo drogami, bude všemu velice hluboce rozumět a příští ráno, až droga přestane účinkovat, si nebude nic pamatovat.
Z našich daní platíme instituce, které byly zřízeny speciálně pro lidi s problémy. Kdo přijde k nám, měl by být schopný meditovat a měl by si to přát.
Nejsme sociální zařízení. Kdybychom byli, vyčerpávali bychom se a nemohli bychom nic nabídnout lidem s nadbytkem.
Pokud je někdo jednou opilý, tak to strpíme, je to přítel, pokud kouřil konopí, také v pořádku, dokud jsme přátelé. Ale lidé s trvalými problémy do centra nepatří.

Jak je možné, že někdo, kdo dosáhl vysoké úrovně realizace, může být přesto tělem omezován, třeba v případě alkoholismu?

K tomu může dojít snadno. Tibeťané přirovnávají tělo ke čtyřem hadům v potrubí. Hadi musejí mít svoje hlavy vždy ve stejné úrovni, jinak se vzájemně pokoušou a onemocní. Krev, lymfa a černá a žlutá žluč musejí být vždy v rovnováze. Když se tělo dostane z rovnováhy, může být na obtíž. Měli jsme učitele, jako byl Trungpa tulku, který na alkoholismus zemřel. Lamu, který byl hlavou školy Ňingma, Číňané bili natolik, že napůl zešílel.
Pokud jsme v těle, máme problémy, které s tím souvisejí. Na druhou stranu, když tělo nemáme, nemůžeme mluvit s lidmi. Je to prostě obtíž, kterou musíme podstoupit. Měli bychom pochopit pojem tulku. Znamená „iluzorní tělo“, tulku vnímá, že má tělo, a ne že je tělem.

Jak můžeme pomoci příteli, který se právě přivádí do ohromných těžkostí? Není si toho ale vědom a odmítá všechny dobré rady.

Existuje bezprostřední a nepřímý způsob, jak s tím pracovat. Bezprostředně lidem řekneme: „Poslyš, víš, co se sebou děláš?“ Vkládáme do toho co nejvíc úsilí.
Jinak děláme přání k buddhům a říkáme: „Prosím, dejte mu jednu do nosu, rychle a tvrdě, než spotřebuje celý svůj kapitál, aby opět přišel na to, že to nebyl dobrý nápad, a dokázal se odpoutat.“ Máme dobré zkušenosti s Vysvoboditelkou (skt. Tára), ženským buddhovským aspektem. Dokáže pomoci mateřským způsobem.
Mahákála je v tomto případě možná trochu hrubý, ale i jeho můžeme použít. Dělal bych tedy přání, aby se rychle dostali do problémů, aby mohli rychle přestat, místo toho, aby se v tom dlouho trápili. Protože čím déle to dělají, tím více váhy ztrácejí a tím hlouběji se dostávají do potíží. Když chtějí běžet hlavou proti zdi, pak je důležité, aby ti, kteří jim za normálních okolností před tu zeď nastaví polštář, polštář občas vytáhli a řekli: „Olé!“ Když to bude bolet, možná začnou přemýšlet. Měli by určitě být konfrontováni s tím, co dělají.
Můj bratr pracoval s lidmi, kteří se léčili ze závislosti. Šel na ně velice tvrdě a provokoval jejich pýchu. Zacházel s nimi opravdu jako s onucí, stále jim ukazoval jejich situaci: „Podívej se, co teď jsi, podívej se, co jsi ze sebe udělal“. A u mnohých z nich mohl nakonec najít trochu hrdosti a říct: „Pojď, ukaž mi, jak to umíš udělat jinak.“ Tak je z toho zase vytáhl. Ale je to těžké. Špatná společnost je jako med. Špatně ho dostáváš z prstů.

[Návštěvník]

Jak nás ovlivňuje meditace, ayahuasca, drogy či alkohol?

Nejde jenom o meditaci nebo ayahuascu, ale jde o všechny možné stavy, kdy si vytváříte rozšířený stav vědomí. Uvědomte si jednu věc, že meditace je přirozený stav vědomí, že jde o váš přirozený návyk, vaši přirozenost. Není třeba, abyste se ubírali k něčemu dalšímu.

Vy máte spoustu látek, které dokážou nastavit vaše vědomí do takového stavu, že skutečně budete vnímat něco zcela jiného, zcela jiné reality. Jsou to však drogy. Pokud vy si jimi docílíte těchto rozšířených stavů vědomí a nejste na to ještě mentálně připraveni, může to napáchat daleko více škody než užitku. A to je ten problém. Drogy jsou u vás zakázány v určitých oblastech, ale ve skutečnosti – ony vás brzdí, ony vás odstřihují od všeho ve vašem okolí. Vy se potřebujete propracovat k tomu jemnohmotnému světu sami přes vlastní mysl.

Jakmile si cokoliv dáte do svého těla, co tam nepatří, ať už je to třeba alkohol, tak se jednak ničíte na fyzické úrovni, ale hlavně to působí pouze krátkodobě, ale bez vašeho jakéhokoliv přičinění. A to je to podstatné! Vy se potřebujete do stavu rozšířeného vědomí naučit chodit přes meditace, rozjímání, protože to je přirozené a to můžete dělat kdykoliv.

V okamžiku, kdy do svého těla dáváte jiné látky, tak je to něco hmotného, ale vy se potřebujete odhmotnit. Jakmile si dáváte něco, na čem se stáváte závislými, tzn. něco hmotného a teď už je jedno, zda jde o drogy, o alkohol, nebo o zmiňovanou ayahuascu, tak jde o tu věc, že vy se stáváte závislými na tom, že vás něco dostane do tohoto stavu. A je potřeba, abyste se do tohoto stavu uměli dostat bez těchto berliček.

A v tom je celý trik. Protože vy, když to budete ovládat, tak než se k tomu dostanete, tak zjistíte, že se musíte zbavit závislostí, že se musíte zbavit spousty vzorců, které vás brzdí a jakmile se posunete na úroveň toho, že se budete vpravovat sami do tohoto stavu a budete se vlastně cítit jako pod drogami, ale budete to všechno mít pod kontrolou vlastní myslí, tak to je ten stav, který vlastně plyne – to je to osvícení. Věřte tomu, že žádná látka nedostala nikdy nikoho blíže k osvícení, pokud něco užíval. A to si uvědomte.

Tamarina

[vostal petr]

V okamžiku, kdy do svého těla dáváte jiné látky,

A když do své mysli dáváte co tam nepatří, co není vaše,

tak to bude mít podobnej efekt,

bude vám mrdat...

[Návštěvník]

[Jana]

21:25: Sandra Pogodová: "Mým jediným úkolem v životě je být šťastná."

[Pedriito]

Nejheztší na ní je to jméno Sandra.
Až se příště narodím, chci být Sandra!

[Jana]

Nejheztší na ní je to jméno Sandra.
Až se příště narodím, chci být Sandra!

[Pedriito]

Dnes přejme Heli krásný portugalsko, páč si přijela přisednout k tomu Moojimu.

[Jana]

Tak hodně štěstí.

[Sandra]

Tak hodně štěstí.

Achoj, jak se vaří boršč??

[Návštěvník]