Zákon přitažlivosti

[Návštěvník]

[Návštěvník]

[Návštěvník]

Průvodce zákonem přitažlivosti

[Návštěvník]

[Návštěvník]

Dostáváme to, co vydáváme. A vše, čemu o sobě věříme, vzniká. Vše, co existuje, je naplněno univerzální energií, která existuje, a přetrvávající myšlenky se prostřednictvím této univerzální síly stávají hmatatelnou realitou.

[Návštěvník]

Nejlépe střežené tajemství světa

Nejlépe střežené tajemství světa je něco, po čem mnozí neúnavně pátrají. Něco, co často bývá skryto za ruchem a rozptýlením každodenního života. Není to věc, kterou lze koupit nebo nalézt na fyzickém místě. Spíše jde o uvědomění, o hlubokou změnu vnímání, která má moc změnit vše — způsob, jakým žijeme, prožíváme a interagujeme se světem kolem nás.

Toto tajemství není ukryto v zapomenutých textech ani za bariérami znalostí. Je přístupné každému z nás, kdykoliv. Neleží mimo nás, ale uvnitř. Je to poznání, že naše pravá podstata není definována našimi myšlenkami, není svázána minulostí nebo budoucností, ale existuje právě tady a teď — v tomto přítomném okamžiku.

Za vlnami našich mentálních a emočních stavů leží hluboký klid a porozumění, které je vždy dosažitelné. Tento klid není útěkem od světa, ale hlubším zapojením do něj. Je to rozpoznání, že život není něco, na co čekáme, až se odehraje. Život se již odehrává — v každém našem dechu, v každé naší myšlence, v každé naší interakci.

Když se zakotvíme v přítomnosti a oprostíme se od neustálého tahání mezi minulostí a budoucností, nacházíme jasnost. Čím více objímáme tento okamžik, tím více si uvědomujeme, že život není o honbě za něčím „více“, ale o ocenění toho, co již je.

Když se přestaneme ztotožňovat s neustálým proudem myšlenek a emocí, objevujeme základní ticho. Toto ticho není prázdnota, ale zdroj života, tvůrčí energie. Je to prostor, kde se rodí pravý vhled, kde naše činy již nejsou reaktivní, ale sladěné s naším hlubším záměrem.

Nejlépe střežené tajemství světa spočívá v tom, že mír, radost a naplnění nezávisí na vnějších okolnostech. Vycházejí zevnitř, z prostoru, kde můžeme jednoduše být, bez potřeby neustálého ověřování či dosahování. Toto poznání nás osvobozuje od utrpení a dává nám přímou cestu k vnitřní svobodě.

Když toto pochopíme, začneme žít v souladu se světem kolem nás. Přestáváme bojovat proti proudu života a začneme s ním plynout. Naše vztahy se prohlubují, naše práce nabývá smyslu, a naše zkušenosti, které byly dříve zatížené úzkostí a nespokojeností, se nyní naplňují klidem a vděčností.

Tajemství, ač hluboké, je prosté. Není to něco, co lze pochopit myslí, ale něco, co lze cítit, zažít v přítomném okamžiku. A když se do tohoto okamžiku plně probudíme, objevíme, že to, co jsme celou dobu hledali, bylo vždy uvnitř nás, čekající na to, až si toho všimneme.

Nejlépe střežené tajemství světa tedy není o vnějším hledání, ale o vnitřním uvědomění. Stačí se zastavit, obrátit pohled dovnitř a být přítomen právě teď.

[Návštěvník]

Objevte sílu zákona přitažlivosti a jak sebenaplňující se proroctví utvářejí vaši realitu s postřehy od mistra Shi Heng Yi. Naučte se sladit své myšlenky, emoce a činy, abyste přilákali pozitivitu a dosáhli svých cílů. Změňte své myšlení a odemkněte svůj potenciál!

[Návštěvník]

[Návštěvník]

Věděli jste, že vaše podvědomí je klíčem k odemknutí nekonečných možností? Spojuje vás s kvantovým polem vesmíru, kde vaše myšlenky a přesvědčení utvářejí vaši realitu. V tomto videu odhalíme, jak vaše záměry působí jako kosmický magnet a přitahují život, po kterém toužíte. Objevte, jak zaměřit svou mysl, zhroutit nekonečné možnosti do reality a využít skrytou sílu ve vás. Jste připraveni změnit svůj život a sladit se s neomezenou energií vesmíru? Cesta k odemknutí vašeho podvědomí začíná zde. Co se naučíte: Spojení mezi vaší podvědomou myslí a kvantovým polem Jak vaše přesvědčení utváří vaši realitu Praktické kroky k přeprogramování vaší mysli a přilákání úspěchu. Udělejte první krok ještě dnes a odhalte skrytou kvantovou sílu své mysli!

[Návštěvník]

[Návštěvník]

Když jsem byl ve druhé třídě, měli jsme učitelku - Irku, která nám jednou řekla:
"Víte, kdykoliv něco chci, pomodlím se k Panně Marii a poprosím ji o to. Zároveň jí slíbím, že za to něco udělám na oplátku, a vždycky dostanu, co chci."

Seděl jsem vzadu ve třídě a pomyslel si: "To je ale dobrý obchod!"

Ten večer jsem přišel domů a rozhodl se to vyzkoušet. Pomodlil jsem se a poprosil o kolo. Můj táta si nemohl dovolit koupit mi kolo, ale všichni moji kamarádi ho měli. Požádal jsem tedy o Mustang - tehdy to bylo to největší kolo s vysokými řídítky a dlouhým sedlem, tzv. banánovým. Sliboval jsem, že se budu každý večer modlit růženec.

Asi o dva týdny později jsem vešel do našeho bytu a celá rodina na mě hleděla s úsměvem. Ani jsem si nevšiml, co je v obýváku. Můj bratr za mnou přišel a říká:
"Copak jsi neviděl, co je v obýváku?"

Šel jsem tam a nemohl jsem uvěřit vlastním očím - stálo tam nové Mustang kolo s banánovým sedlem a vysokými řídítky!

Zjistil jsem, že jsem to kolo vyhrál v tombole, do které jsem se vůbec nepřihlásil. Ukázalo se, že kamarád vešel do obchodu a bez mého vědomí napsal na lístek moje jméno.

Od té doby řídím svůj život tímto způsobem - s vírou a nadějí, že když něco opravdu chci a nabídnu něco na oplátku, cesta se nějakým způsobem otevře.

[Návštěvník]

Takto si můžete přitáhnout cokoli, co si přejete. Tajemství manifestace je vyjádřeno v jediné jednoduché větě, která shrnuje všechny knihy, které kdy byly o manifestaci napsány – a které ještě napsány budou. Ta věta zní: Když se za něco modlíte, věřte, že vám to již bylo dáno, nebo že to už máte – a pak to obdržíte.

Klíčové na tomto tvrzení je, že neříká „věřte, že to obdržíte“, ale věřte, že jste to již obdrželi. Právě v tomto jemném rozdílu se skrývá celé tajemství. Nejde tedy o víru v budoucnost, ale o hluboký vnitřní pocit, že to, po čem toužíte, je už nyní vaší realitou. Tento postoj mění vaši energii, vaše myšlení a tím i realitu, kterou přitahujete.

[Návštěvník]

Věřím v sílu manifestace a podobné věci, ale nemyslím si, že na tom záleží. To, že na něčem záleží, je lidský konstrukt, který vznikl z potřeby – ze stejné potřeby, kvůli které lidé vytvářejí božstva a podobně. Věřím v energii Boha, v energii všeho. Všechno je božské. Neexistuje nic, co by nebylo božské. Všechno je božské.

A já jsem to. Nejsem tohle tělo, já jsem vy. Já jsem tahle věc, i tamta věc. Jsem i kamery. A nezáleží mi na tom, co se na nich děje.

Někdy mám pořád v sobě tu starou drážku, co třeba chce, aby mé vlasy vypadaly hezky. To je starodávná věc, stále je tam ego. Ale zjišťuju, že osvobození od něj je něco, po čem lidé nějakým způsobem touží. Říkají: „Já taky nechci být já.“ A já na to říkám: „To je skvělé, protože ty nikdy ani nebyl.“

[Návštěvník]

Neocenitelná metoda Josepha Murphyho – JAK DOSÁHNOUT TOHO, CO SI PŘEJETE!

Naše podvědomí má obrovskou sílu a právě před spánkem je nejvíce náchylné k programování. Pouhá několik správných slov může spustit mocné změny v životě, pokud je používáte vědomě. Mnoho úspěšných lidí používá tuto metodu, aniž by přemýšleli o její efektivitě. Proč to nezkusit i vy? Vždyť vše, co potřebujete, jsou jen minuty před spaním, abyste změnili svou realitu.

[Návštěvník]

[Návštěvník]

Jaroslav Dušek: Jak si Tvoříš Život

[Návštěvník]

Zákon přitažlivosti, touha a odvaha žít v Pravdě

Zákon přitažlivosti je princip, podle něhož se naše vnitřní nastavení odráží ve vnějším světě. To, co vyzařujeme ze svého nitra, k sobě zároveň přitahujeme. Nejde tedy pouze o přání či touhy, ale o jemnější vibraci našeho bytí.

Může se zdát, že touha je přirozenou hnací silou. Přesto platí, že čím více lpíme na představě toho, co chceme získat, tím více si vytváříme zkušenost jeho nedostatku. Samotná touha je totiž postavena na pocitu „ještě to nemám“, a právě tento stav nepřítomnosti se odráží v realitě. Proto člověk, který se upne na ideál nekonečného štěstí a naplnění – často končí v opačném extrému. Dostává se do zkušeností, které mu ukazují pravý opak toho, po čem bažil.

V osobní mysli se objevuje zdání ega, a s ním i zvědavost po tom, odkud vzniká a kým je. S tím se objevuje cesta za sebepoznáním. Tato cesta je nutně individuální, protože každý krůček odráží jedinečný příběh dané bytosti. Pokud je však tato cesta poháněna neustálým hladem po něčem mimo dosah, ego se točí v kruhu – místo aby se otevřelo přítomnému bytí.

Proti tomu stojí odvaha žít v Pravdě. Pravda není abstraktní pojem, ale přímá zkušenost, že vše, co existuje, je v jádru Láska. Pokud se v tomto vědomí člověk usadí, mizí obavy, že by mohl o něco přijít nebo že by realita byla nepřátelská. Právě naopak – ukazuje se, že život sám je dokonalý, ale ne jako cíl někde v budoucnu. Je to stav přítomnosti, kde každý okamžik nese kvalitu lásky a celistvosti.

Zákon přitažlivosti tak neukazuje jen na to, co si máme „přát“, ale především na to, jakým stavem vědomí žijeme. Touha po něčem vzdáleném nás od pravdy odvádí. Naproti tomu přijetí, klid a otevřenost okamžiku přinášejí zkušenost skutečné hojnosti a radosti. Nejde tedy o únik za představou štěstí, ale o návrat do toho, co už je – do lásky, která je základem všeho bytí a která ve své podstatě štěstím už je.

To, co zakrývá uvědomění lásky, je kritická mysl – ta, která stále hodnotí, co je špatně, co nechceme a koho nemáme rádi. Když místo ní zůstáváme v lásce, přicházejí i řešení všeho, co se objeví. Není třeba odpor, strach ani nesnášenlivost. Můžeme se rozhodnout kritickou mysl nekrmit, „nepřebírat zásilku“, a nemyslet špatně o sobě ani o druhých. Všechno má svůj smysl, i když mu nerozumíme. Péče o čistou mysl je klíčem k uvědomění nepodmíněné Lásky.

[Návštěvník]

Když jsou všechna přání odevzdána vyšší síle

Touha je přirozeným motorem lidského života. Hledáme naplnění, štěstí, lásku, smysl. Zákon přitažlivosti nás učí, že to, co vyzařujeme, k sobě také přitahujeme. Ukazuje nám, že kvalita našeho vědomí má přímý vliv na to, co se nám v životě děje. Ale i tato cesta má svůj konečný cíl – vede nás k okamžiku, kdy už není co si přát.

Ježíš hovořil o Božím království, které není někde daleko, ale „je mezi vámi“. Buddha ukazoval na Nirvánu – svobodu od utrpení, která není výsledkem získání něčeho, ale rozpoznáním, co jsme nikdy neztratili. Ramana Mahariši vedl k prostému rozpoznání pravého Já, které není závislé na žádné touze ani představě. Nisargadatta ukazoval na blaženost Brahmanu, která není „něčím“, co by se dalo získat, ale samotnou podstatou bytí.

Každý z nich použil jiné slovo, jinou cestu, jinou řeč. Ale to, na co ukazovali, je jediné a totéž.

Když jsou všechna přání odevzdána vyšší síle, mizí i obavy, jestli „následujeme cizí cestu“ nebo zda se „jen oblbujeme vizualizacemi“. Není už totiž kdo by toužil, kdo by se bál, kdo by se oblboval. Zůstává jen přítomnost, klid a vědomí, že všechno je přesně tak, jak má být.

Zákon přitažlivosti pak není nástrojem k tomu, jak naplňovat své sny, ale stává se připomínkou, že realita odráží náš stav vědomí. A nejvyšší stav vědomí není „toužit“ ani „představovat si“, ale spočinout v tom, co je. V lásce, která nepotřebuje důkaz, v hojnosti, která nepotřebuje potvrzení, v blaženosti, která je prostě sama sebou.

Když zmizí útěk za představami a ustane i boj se strachem, objevuje se poznání toho, po čem bylo celou dobu touženo. Skutečnost. Je to Tatáž Skutečnost, kterou mistři nazývali různými jmény. A v ní není už nic, co by bylo třeba hledat, přát si nebo napodobovat.

Je to tiché odevzdání, v němž se vše, po čem jsme kdy toužili, ukazuje jako to, co už dávno je.

[Návštěvník]

Proč „nefunguje“ zákon přitažlivosti? Hledání pravdy za našimi přáními

Na duchovních stránkách a v knihách o osobním rozvoji se často mluví o zákonu přitažlivosti. Někdy se prezentuje jako jednoduchý návod: mysli na to, co chceš, představuj si to, a ono se to splní. Jenže mnoho lidí, kteří to zkoušejí, nakonec cítí spíš zklamání než naplnění.

Proč to tak je? Neexistuje zákon přitažlivosti – nebo ho jen nechápeme správně?

Podle mé zkušenosti, a také podle učení mnoha duchovních tradic, zákon přitažlivosti funguje vždycky naprosto spolehlivě. Jen nejde o kouzelný recept na splnění všech našich vědomých tužeb. Spíš funguje jako zrcadlo našeho vnitřního nastavení. Vždy přitahujeme realitu, která odpovídá tomu, co skutečně cítíme a jak smýšlíme.

Negativní mysl jako magnet

Pokud je naše mysl plná strachu, pocitu nedostatku, nespokojenosti nebo neustálého odmítání toho, co je teď, přitahujeme k sobě zkušenosti podobného charakteru. Nejde o žádný trest, ale o prostý zákon rezonance: podobné přitahuje podobné.

Radostná mysl – radostný život

Naopak když je naše mysl naplněná vděčností, láskou, klidem a přijetím, přitahujeme realitu, která tyto kvality odráží. Osvícená mysl není šťastná proto, že by se „více dařilo“ ve vnějším světě, ale proto, že její přirozený stav je radostný. To vnitřní nastavení určuje, jak život vnímáme a prožíváme.

Skutečná přání versus naučená touha

Velká část našich přání ale ani nevychází z nás samotných. Často jsou výsledkem očekávání společnosti, médií nebo rodiny. Toužíme po bohatství, postavení nebo dokonalém vzhledu, protože jsme přijali představu, že právě to je „správný“ život. Jenže když touha nevychází z naší vnitřní pravdy, bývá doprovázena odporem a vnitřním konfliktem – a ten pak přitahuje další zkušenosti stejného druhu.

Ramana Mahariši to shrnul velmi prostě: „Každá bytost si přeje být šťastná.“ Všechna naše přání, rozhodnutí i činy mají v jádru stejnou motivaci – hledání štěstí.

Kde je tedy klíč?

Ne v nekonečných vizualizacích ani v přesvědčování sebe sama. Skutečný klíč je v poznání sebe sama: Kdo jsem? Co opravdu chci? Co je mým pravým zdrojem štěstí?

Zákon přitažlivosti nás neklame. Jen nám nastavuje zrcadlo. Pokud žijeme realitu, se kterou nejsme spokojeni, není to důvod k rezignaci, ale k obrácení pozornosti dovnitř. Jaké přesvědčení nebo obavy ve mně udržují pocit nedostatku? A co mohu v sobě uvolnit, aby bylo možné prožívat radost, která už tu ve skutečnosti je?

Zákon přitažlivosti není něco, co bychom se měli snažit naučit z knih až ve chvílích, kdy jsme zoufalí. Je lepší jej vnímat přirozeně, skrz pozorování vlastních pocitů a vnitřního nastavení. Když se naladíme na svou pravou podstatu, která je sama o sobě radostná, vnější přání ztrácejí na významu. Objevujeme pak hlubší a stálé štěstí, které je v nás dostupné kdykoli.

[Návštěvník]

Skrytý omyl zákona přitažlivosti: proč manifestace věcí nestačí

Klamem, je víra v to, že cokoli si zmanifestuješ, tě učiní šťastným.
Je to hledání plnosti života skrze to, co zmanifestuješ.

Usilovat o to, aby se v tvém životě objevilo materiální bohatství, možná není ten správný způsob, protože se soustředíš jen na tu nejvnější vrstvu hojnosti. A i když se ti podaří vnější hojnost vytvořit, nedá ti to skutečný pocit hojnosti. Jinými slovy, neudělá tě to šťastným. Nenaplní tě to – snad jen na pár dní, dokud je ta nová věc nová a lesklá. Díváš se na ni: „Mám to, je to moje.“ Ale po pár dnech, týdnech nebo měsíci ten pocit vyprchá.

Už není tak naplňující jezdit ve Ferrari nebo čemkoli jiném. Samo o sobě na Ferrari není nic špatného – ale pokud v něm hledáš štěstí, naplnění a pocit, že „teď už to mám“, nebude to fungovat dlouho. Pokud ho jen řídíš proto, že si tu zkušenost užíváš, to je něco jiného. Tady je rozdíl.

Takže nesuď svět věcí. Mnoho náboženských lidí to tradičně dělalo – báli se ho. A proto říkali: nesmíš mít žádný majetek. V mnoha řádech, nejen křesťanských, ale i v jiných náboženstvích – mniši, jeptišky – nesmí mít nic. V některých tradicích buddhističtí mniši nesmí ani sáhnout na peníze. Důvod chápu. Ale ještě větší by bylo, kdybys mohl peníze klidně držet v ruce a přitom k nim neměl žádnou připoutanost. „Nejsem na ně navázaný.“ A pak je to v pořádku.

Stejně tak nesmí sahat na ženu – protože prý je to nebezpečné, mohlo by tě to úplně stáhnout do nevědomosti, protože sexuální touha tě pohltí. Možná proto jsou v některých kulturách ženy zahalovány – strach, že by to jinak přineslo chaos.

A přitom – pokud jsi spojen se zdrojem, nic z toho není problém.

Manifestovat hojnost tedy vlastně není ten pravý směr. Jdi ke zdroji a nech, ať ze zdroje přijde hojnost do tvého života – pokud má přijít. Začni u zdroje, pak si můžeš užívat všechny formy života, další úroveň hojnosti – užívat si vztahy, hry života, cokoliv děláš. A z této radosti pak často přichází i věci, o kterých sis dřív myslel, že je zoufale potřebuješ, abys cítil hojnost. Přijdou jako „třešnička na dortu“. Možná je zase daruješ dál. „Měl jsem to dost dlouho, teď si to vezmi ty.“ Proud se krásně otevírá – dáváš, přijímáš, a i když ti vše vezmou, je to v pořádku.

Takže hojnost manifestuj zevnitř ven, ne zvenčí dovnitř s nadějí, že tě vnější věci naplní. To je klam mnoha lidí, kteří praktikují manifestaci. Samotná manifestace funguje – pokud ji děláš správně. Ale ten omyl je ve víře, že tě to, co si zmanifestuješ, udělá šťastným. Že plnost života přijde skrze věci. To ale nefunguje.

Když si lidé něco zmanifestují – dům, auto – nejdřív jsou nadšení: „Mám to!“ Ale ten pocit vyprchá, a navíc nové věci přinášejí nové problémy. A pocit plnosti u nich nezůstane. Nic ti totiž nemůže dát opravdový pocit hojnosti. A to znamená, že žádný budoucí úspěch tě tam nedovede. Začít musíš už teď. Nemusíš chtít, aby byl tvůj život jiný – začni tady a teď, jdi dovnitř a najdi to místo, kde se život stále rodí, a přesto samo není zrozené – nadčasové vědomí samo.

Pokud jsi v kontaktu s tím, co nelze pojmenovat – s Tao, které nemá jméno – pak je manifestace jen hra. Můžeš, pokud chceš, třeba zkusit vytvořit víc prostoru a zeleně ve svém životě. Je to preference, ne nutnost pro tvé štěstí. Můžeš vizualizovat, hrát si s formou. Pokud už v sobě cítíš hojnost, vizualizace je snadná – a většinou ani není třeba, věci přijdou samy. Ale můžeš si hrát, je to lehké. Ne důležité.

Mnoho knih radí, jak manifestovat, ale často zapomínají dodat, že tě to šťastným neudělá. A tak může vzniknout dojem, že když si zmanifestuješ dost bot, budeš šťastný. Možná dvě stě? Tři sta? Paní Marcos prý měla několik tisíc párů. Ale ten malý dodatek – že štěstí tím nepřijde – je zásadní.

Proto ani často nepoužívám slovo „štěstí“ – zní povrchně. Štěstí – neštěstí. Nahoru a dolů. Přesto velcí učitelé, třeba Ramana Maháriši, řekli: „Štěstí je tvá pravá podstata.“ A vím, co tím myslí – a mají pravdu. Jen to slovo je slabým ukazatelem. Skutečné štěstí je spojení s nemanifestovaným, radost, kterou nezpůsobuje nic vnějška. Radost bez příčiny. Radost samotného bytí vědomí. Život, který se sám v sobě poznává – a v tom poznání je radost. „Já jsem život.“ A to je radost.

Ta radostná živost je zpočátku jemná, v pozadí. Když jí věnuješ pozornost, cítíš obrovskou sílu. Ale tvá mysl musí ztichnout. Dokud tě zajímá každý přicházející myšlenkový proud, necítíš to. Musíš je nechat jít. Nepodlehnout každé myšlence, která tě tahá jako pes za kostí na provázku.

Jinak se snadno necháš vtáhnout do vlaku myšlenek – strach, úzkost, pocit nedostatečnosti, hněv. A vyčerpáš svou životní energii jen proto, žes následoval jednu myšlenku, která tě zavedla do celého řetězce. Pak přijde další. „Tak pojď sem!“ A ty se necháš vést.

Ale když myšlenku jen necháš přijít a neinvestuješ do ní pozornost, energie zůstane svobodná – a je k dispozici přítomnosti. Vrátí se zpět do beztvarého vědomí, odkud přišla.

Eckhart Tolle