1. Hněv je ta část vás samotných, která vás miluje nejvíce, ví to, když je s vámi špatně zacházeno, jste zanedbáváni nebo nerespektováni, signalizuje, že musíte udělat krok z místa, ve které se vám nedostává spravedlnosti.
2. Cokoli, co vás štve, učí vás trpělivosti. Každý, kdo vás opustí, vás učí, jak být nezávislý. Cokoli vás rozčiluje, vás učí odpouštět. Snažte se o všem uvažovat jako o zážitku z učení.
3. Čas nic neznamená a charakter znamená všechno.
4. Přijímejte lidi takové, jací jsou, ale umístěte je tam, kam patří. Jste generálním ředitelem svého života, zařiďte se podle toho.
Koncept „toxický“ vychází z duality „ego“ a „ti druzí“.
Kdo je ten, kdo hodnotí druhé a kdo trpí nějakou toxicitou? Já? Ego? Mysl?
Toxický nebo netoxický jsou nálepky, které dává mysl. Jestli se ztotožňuješ s tělem a myslí, tak vidíš druhé jako dobré nebo špatné. Ale v opravdové přirozenosti, žádná rozdělenost neexistuje.
Jestli vidíš u druhých něco, co tě zraňuje, nehledej příčinu venku. Tvá reakce není způsobena druhými, ale ztotožněním s tvou vlastní myslí. S pochopením sebe, zmizí potřeba učit se něco od druhých.
Mysl se vždycky přizpůsobuje tomu, čím se obklopuje, ale to jsou jen hry ega. Dokud musíš věřit, že jsi tělo a mysl, budeš se chytat do podobných pastí.
Přestaň se dívat ven a začni zkoumat, kdo jsi. Pak uvidíš, že žádné ‚toxické‘ ani ‚netoxické‘ bytosti neexistují. Existuje jenom vědomí.
Alfaomega píše:Koncept „toxický“ vychází z duality „ego“ a „ti druzí“.
Kdo je ten, kdo hodnotí druhé a kdo trpí nějakou toxicitou? Já? Ego? Mysl?
Toxický nebo netoxický jsou nálepky, které dává mysl. Jestli se ztotožňuješ s tělem a myslí, tak vidíš druhé jako dobré nebo špatné. Ale v opravdové přirozenosti, žádná rozdělenost neexistuje.
Toxicita je vždy posuzována ve ztahu k něčemu, vůči čemu je toxiská. Třeba některé houby jsou vůči lidskému tělu toxické, jiné ne. A nejen houby. A také se dá rozlišit vůči kterým funkcím těla jsou toxické. Podobně je to i v oblasti duševní, kdy některé projevy - třeba psychické týrání dítěte je pro vývoj dítěte toxické nebo třeba působení Adoflfa Hitlera na německý národ bylo evidentně toxické.
Samozřejmě není třeba to rozlišovat a shrnout to, že jsou to nálepky a že v opravdové přirozenosti žádná rozdělenost neexistuje a uvařit si v pohodě muchomůrku hlízovitou nebo věřít konspiračním teoriím že nám "oni" ubližují, nebo že Země je placka, atd.
Alfaomega píše:Koncept „toxický“ vychází z duality „ego“ a „ti druzí“.
Kdo je ten, kdo hodnotí druhé a kdo trpí nějakou toxicitou? Já? Ego? Mysl?
Toxický nebo netoxický jsou nálepky, které dává mysl. Jestli se ztotožňuješ s tělem a myslí, tak vidíš druhé jako dobré nebo špatné. Ale v opravdové přirozenosti, žádná rozdělenost neexistuje.
Toxicita je vždy posuzována ve vztahu k něčemu, vůči čemu je toxická. Třeba některé houby jsou vůči lidskému tělu toxické, jiné ne. A nejen houby. A také se dá rozlišit vůči kterým funkcím těla jsou toxické. Podobně je to i v oblasti duševní, kdy některé projevy - třeba psychické týrání dítěte je pro vývoj dítěte toxické nebo třeba působení Adoflfa Hitlera na německý národ bylo evidentně toxické. Ve světě duality může být nálepka toxicity docela užitečná, aby lidé pochopili příčiny a následky svých činů. Ale zároveň by poukázal na to, že lpění na těchto nálepkách zatemňuje přímé uvědomění skutečnosti – že ve své podstatě nejste tímto tělem, myslí, ani prožitkem oddělenosti. Jste ryzím vědomím, ve kterém se všechny tyto koncepty objevují a mizí.
Samozřejmě není třeba to rozlišovat a shrnout to, že jsou to nálepky a že v opravdové přirozenosti žádná rozdělenost neexistuje a uvařit si v pohodě muchomůrku hlízovitou nebo věřit konspiračním teoriím že nám "oni" ubližují, nebo že Země je placka, atd.
Zdravím Tě, inspektore. Z relativního hlediska je úplně v pořádku říkat, že něco je toxické vůči něčemu jinému – třeba houba vůči tělu nebo psychické týrání vůči psychice dítěte. Ve světě duality je dobré rozlišovat, co je dobré a co je zlé, aby lidé pochopili příčiny a následky svých činů.
Nevědomost může vést k utrpení jenom na úrovni těla a mysli. Pro toho, kdo je ztotožněný s tělem a myslí, je užitečné rozlišovat mezi tím, co je toxické a co ne. V nevědomosti je možné cokoliv, třeba i ukřižovat Krista, znáš to Ježíšovo: "Bože odpust jim, nevědí, co činí." Proto má smysl používat moudrost a rozlišovat, aby se předcházelo zbytečnému utrpení.
Realizovaný člověk sebe a ani nikoho vědomě nepoškodí (například by si nevařil smrtelně jedovatou houbu), protože je ve své podstatě sladěn s přirozenou inteligencí projeveného světa. Nepotřebuje si dokazovat, že jed nebo utrpení jsou iluze – prostě přirozeně jedná způsobem, který odpovídá harmonii s tím, co je.
Tak nějak to funguje jednoduše samo. Realizovaný nalézá Boží království a ostatní je přidáno. Není připoutaný k tělu a mysli, nepovažuje sebe sama za oddělenou smrtelnou zranitelnou individualitu, poznává absolutní realitu, kde vše je jednou jedinou nejvyšší pravdou a neexistuje tady nikdo, kdo by byl ve skutečnosti smrtelný, zranitelný.
A ještě oblíbený citát, aby to bylo úplně jasné:
"Nejvyšší překážkou je nevědomost. Myšlenka "já jsem tělem" je jejím základem. Proto ani o sobě, ani o jiných nemyslete, jako by byli tělem, ale vždy nejvyšší pravdou." E. Tomáš
Postřehy Eckharta Tolleho o zvládání hněvu a jeho dopadu na vaši mysl. V tomto videu Tolle vysvětluje, jak pozorovat hněv bez posuzování a nasměrovat jeho energii k vnitřnímu míru a osobnímu růstu. Naučte se kultivovat všímavost a odpoutat se od negativních emocí pro klidnější, přítomnější stav bytí. Hněv je přirozená emoce, ale nemusí ovládat vaši mysl ani váš život.
Otázka posluchače: Často mě přemůže hněv, a způsobí, že celá moje duchovní praxe je jakoby vyhozená z okna. Cítím velkou bezmocnost a pesimismus. To je jedna věc. A další věc je, že často mám pocit, že něco je špatně, a že musím něco udělat, abych něco napravil. Asi je to jen imaginární, ne skutečné. Pravděpodobně není třeba nic dělat. Ale musím s tím něco dělat. Například teď cítím, že mi velmi silně bije srdce, myslím, že pro to není žádný důvod …
Eckhart Tolle: Mluvíte právě na veřejnosti, tak možná proto … a to je v pořádku, prostě uznejte, že vám bije srdce, a nechte to být. A ten pocit, že je něco špatně, to není váš osobní problém, to je univerzální stav lidstva, které si nese v sobě pocit, že je něco špatně. A mysl se hned rozhlíží, co by s tím mohla dělat, kde je ta věc, která je špatně. A pak chybně interpretuje situace. K hněvu: Když přijde hněv, jeho energetické pole okamžitě plyne do vaší mysli, a myšlenky které si myslíte, jsou odrazem hněvu. A proto si myslíte myšlenky, že všechny ty duchovní věci nefungují. To jsou myšlenky, které vycházejí z hněvu, z jeho energetického pole.
Posluchač: Ano, že ať udělám cokoli, je to pořád stejné, že to nemá žádnou cenu, stejně to nebude fungovat. Takový druh myšlenek to vytváří.
Eckhart Tolle: Až se to stane příště, podívejte se, jestli jste schopen při těch myšlenkách být si současně vědom, že jsou to myšlenky, které vznikly z energetického pole hněvu. Jinak řečeno, podívejte se, zda můžete být při bdělém vědomí. V hněvu to není snadné, protože přichází náhle. Podívejte se, zda můžete vidět, že vámi prochází energie hněvu. A může to být i starý hněv, který je ve vás už dlouhou dobu. Říkám mu tělo bolesti. Ten starý hněv vstoupí do vaší mysli a ovládne vaše myšlenky. Jste schopen zůstat si toho vědom, když se to stane, a rozpoznat hněv jako výraz těla bolesti? A když si myslíte hněvivé myšlenky, jste schopen si uvědomit, že to jsou myšlenky hněvu, že si je myslí hněv? Že nejsou pravda? Jsou to jen myšlenky, které energetické pole hněvu odráží. Ten pokus spočívá v tom, zda můžete zůstat vědomý, jako pozorovatel či svědek těchto myšlenek a energetického pole hněvu. Možná to nepůjde, já to navrhuji jen jako pokus. Zda jste či nejste schopen zůstat přítomen, to záleží na tom, jak mnoho přítomnosti již ve vás je. Jak mnoho síly přítomnosti je ve vás. Možná když tu budete s námi, bude ve vás více síly přítomnosti, protože zdejší energetické pole pomáhá „vytáhnout“ z vás energetické pole. Když u toho dokážete být jako svědek, pak začne docházet ke změnám, nebude třeba nic dělat.
Chápete, co myslím tím svědkem. Prostě být si vědom té energie. Abyste s ní nebyl absolutně ztotožněn. Být svědeckým vědomím. Stejně tak můžete být svědkem své nervozity. Když tu stojíte, srdce bije, je tu určitá nervozita, a vy můžete být svědkem: Je tu nervozita, je tu bušení srdce, a svědek dovolí všemu, aby to bylo, jak to je. Ale to je ve vás ta hlubší dimenze: řeknete si, buší mi srdce, cítím uvnitř sebe nervózní energii. To je verbalizace, slovní vyjádření, ale za tím slovním vyjádřením je schopnost to vidět. A to bude měnit všechny staré vzorce. Když do toho vstoupí uvědomění, staré vzorce se změní.
Takže nemusíte měnit sebe, protože to je složité. Mnozí lidé si myslí, že to musí udělat: Musím se změnit. Ale ta největší změna přijde, když se stanete vědomými toho, co se děje uvnitř vás. Ten hněv, to už nejste vy, hněv je prostě hněv. A vy jste bdělé vědomí. Vy to víte, vidíte, cítíte. A to je rozhodující posun – od toho, že jste hněvem, k tomu, že máte energetické pole hněvu a pozorujete je. To je nádherný posun.
Takže, využijte hněvu k duchovnímu cvičení. A když se to nepodaří, samozřejmě hněv hned řekne, vidíš, zase jsi zklamal, nedokážeš to – to mluví hněv.
Posluchač: Říká: něco je s tebou špatně.
Eckhart Tolle: Ano, to hlavně. Je na tobě něco špatně. Možná vás překvapí, že na planetě jsou miliardy lidí, které mají stejný myšlenkový vzorec. Je na mně něco špatně. To je součást lidského ega. Ale to si musíte uvědomit, a pak se vše změní. To je jediný pravý klíč. Jestliže se vám to nepodaří hned, když přijde hněv, uvědomte si to okamžitě potom, jakmile se hněv uklidní. „Aha, byl tu hněv, a já jsem nebyl přítomen.“ A přijde čas, kdy dokážete zachytit hněv hned v prvním okamžiku, anebo si uvědomíte, že je ve vás určitá myšlenka, která vytváří hněv, ještě předtím, než se hněv plně rozvine. A možná se z toho ani nestane plně rozvinutý hněv, pokud to zachytíte v první chvíli. Možná na to budete mít jen tři sekundy. Ono to přichází velmi rychle, hněv je explozívní energie, máte na to tři, čtyři, pět sekund, abyste pocítíli: aha, přichází to, je to tady. To přichází hněvivé tělo bolesti. A když ho zachytíte v raném stádiu … Nepotlačujte ho, ale pociťte ho, buďte tam jako svědek. A i když bude růst, svědek bude růst s ním. Nemusí růst, uvidíte, zda naroste v plně rozvinutý hněv nebo ne. Na tom nezáleží. Takže, buďte vděční za svůj hněv, protože hněv se stává pro vás velmi důležitým duchovním cvičením. Protože skrze něj může růst uvědomění. Pro lidi je někdy divné, že mají být vděční za věci, které jsou v jejich životě nejobtížnějšími překážkami, ale je to pro ně největší příležitost k duchovnímu probuzení. Využijte to jako součást vaší praxe.
Posluchač: Myslím, že nejtěžší, s čím je třeba se vyrovnat, je bezmocnost, pesimismus, že jsem zase zklamal …
Eckhart Tolle: Ano. Ale musíte rozpoznat, že to jsou myšlenkové formy, myšlenky, které vznikají ve vaší mysli. A když jste při bdělém vědomí, nemusíte věřit každé myšlence, která vznikne. V tom je nesmírná svoboda. Musíte připustit, že jsou to myšlenky, které pocházejí z hněvu, není to pravda. Je to myšlenková forma, která přichází z hněvu, z těla bolesti. Když myšlenka pochází z hněvu, není to pravda, je to překroucení. Připusťte to, aha, tady je další myšlenková forma, která mi říká něco negativního – že se nedá nic dělat, že to mám vzdát. Uvědomte si, odkud to pochází. Je to jen myšlenková forma. Chápete, jak je to důležité? Možná se setkáme za rok, a bude zajímavé, jak se věci vyvinou. Když budete cvičit svou bdělost, abyste pozoroval svůj hněv, uvidíte, jaké to bude o rok později. Teď už musíme končit, děkuji vám. Je nádherné vidět, jak se vědomí vyvíjí, probouzí v různých lidských formách, v různými cestami, a měli bychom být vděční za všechno, zejména za obtížné součásti našeho života, protože bez toho by nebylo žádné probuzení. Právě obtížné úkoly vytvářejí nezbytnou energii pro rozkvět vědomí.
Ovládejte své negativní myšlenky a nechte je vyblednout
Jak ovládat naše negativní emoce a jak ovládat naši mysl. Například, když se na někoho naštveme a stále na něj myslíme a znovu se rozčilujeme, ten hněv bude růst stále víc a víc. Když mu přestaneme věnovat pozornost, tento hněv zmizí z naší mysli. Je to něco podobného jako s malými dětmi. Když spadnou, začnou plakat. Pokud rodič vidí, že to není nic vážného, a nevěnuje tomu žádnou pozornost, co se stane? Dítě to přestane řešit a přestane plakat. Stejně to funguje s naší myslí. Když nepřikládáme důležitost těmto myšlenkám a prostě je necháme projít naší myslí, zmizí.