Ego

Re: Ego

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 12. říj 2020 15:48:39

Návštěvník píše:
Návštěvník píše:
Návštěvník píše:
Ego se postupně se rozpouští
tak jako po východu slunce postupně mizí mlha... a nakonec se úplně rozpustí...


Dobře, a kdo jsi, když zmizí ego?


V míře, v jaké se pokračuje v upuštění od sebeztotožnění s iluzorním egem, pokračuje "rozpouštění mlhy". Jenže pokračování tohoto rozpouštění závisí i na něčem, o čem tu ještě nepadla zmínka: na automatickém energetickém napojení vědomí jedince na celkové, společné energetické pole lidstva. Vibrace energie, energetického obalu planety Země, totiž už delší dobu stále víc zesilují; vzniká tak možnost napomáhat jejich zvyšování (http://transformace.info/index.php?opti ... Itemid=121 ), vzrůstá ovšem i pravděpodobnost, že člověk začne reagovat nejen na své dosud nerozpuštěné emoce, které jsou v něm uložené, ale i na aktuální, značně disharmonické společné energie - jako kdyby byly jeho vlastní.

Takže vymizení ega je možné sice kdykoliv, zaměřením pozornosti na prvotní Všetvořící energetické pole - s úlevným rozpoznáním "Ono je vším... tedy i tímhle tvarem", ale při každodenních činnostech dochází i k velmi silnému ovlivňování aktuálními nižšími energiemi společného energetického pole a někdy opravdu není snadné tyhle intenzivní energetické aktivity pouze rozpoznávat čistým vědomím jako Jeho vlastní pohyby.

To, že "Všetvořící energetické pole je vším, každým tvarem " vnímáš jako úlevu, je to nějaká vyšší jiná energie, než jsou ty nižší energie společenského energetického pole? Není ono Všetvořící energetické pole i každou energií? Mohlo by tohle rozpoznání být stejně úlevné?
Návštěvník
 

Re: Ego

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 12. říj 2020 16:04:44

Návštěvník píše:To, že "Všetvořící energetické pole je vším, každým tvarem " vnímáš jako úlevu, je to nějaká vyšší jiná energie, než jsou ty nižší energie společenského energetického pole?

Ne. To všetvořící energetické pole vytváří v sobě všechny energie, od těch nejnižších až po ty nejvyšší. Všechny jsou jeho modifikacemi a každá z těch modifikací všetvořícího energetického pole má jiné vlastnosti. Ty odpovídají výši energetických vibrací té konkrétní modifikace.
Návštěvník
 

Re: Ego

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 12. říj 2020 16:18:00

Návštěvník píše:
Návštěvník píše:To, že "Všetvořící energetické pole je vším, každým tvarem " vnímáš jako úlevu, je to nějaká vyšší jiná energie, než jsou ty nižší energie společenského energetického pole?

Ne. To všetvořící energetické pole vytváří v sobě všechny energie, od těch nejnižších až po ty nejvyšší. Všechny jsou jeho modifikacemi a každá z těch modifikací všetvořícího energetického pole má jiné vlastnosti. Ty odpovídají výši energetických vibrací té konkrétní modifikace.

A jak si vysvětluješ, že rozpoznání, že Všetvořící energetické pole je každým tvarem, přináší úlevu a na druhé straně nízké energie, které jsou také Všetvořícím polem, úlevu nepřinášejí?
Návštěvník
 

Re: Ego

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 12. říj 2020 17:08:29

Návštěvník píše:
Návštěvník píše:
Návštěvník píše:To, že "Všetvořící energetické pole je vším, každým tvarem " vnímáš jako úlevu, je to nějaká vyšší jiná energie, než jsou ty nižší energie společenského energetického pole?

Ne. To všetvořící energetické pole vytváří v sobě všechny energie, od těch nejnižších až po ty nejvyšší. Všechny jsou jeho modifikacemi a každá z těch modifikací všetvořícího energetického pole má jiné vlastnosti. Ty odpovídají výši energetických vibrací té konkrétní modifikace.

A jak si vysvětluješ, že rozpoznání, že Všetvořící energetické pole je každým tvarem, přináší úlevu a na druhé straně nízké energie, které jsou také Všetvořícím polem, úlevu nepřinášejí?

Protože je vnímáme jako nízké a nerozpoznáváme je jako pohyby Všetvořícího energetického pole.
Návštěvník
 

Re: Ego

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 12. říj 2020 17:38:35

Návštěvník píše:Protože je vnímáme jako nízké a nerozpoznáváme je jako pohyby Všetvořícího energetického pole.

Aha, co by pomohlo, aby mohly být vnímané spíš jako pohyb Všetvořícího pole, než jako nízké?
Návštěvník
 

Re: Ego

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 12. říj 2020 18:03:58

Návštěvník píše:
Návštěvník píše:Protože je vnímáme jako nízké a nerozpoznáváme je jako pohyby Všetvořícího energetického pole.

Aha, co by pomohlo, aby mohly být vnímané spíš jako pohyb Všetvořícího pole, než jako nízké?

Všimnout si pokaždé, když se v nás nějaká negativní emoce objeví, a s vděčností ji odevzdat všetvořící Energii.
Jak odevzdávat všechno to negativní vysvětluje ve svých knihách Dr. David Hawkins
http://www.hawkins.support/studijni-kni ... dni-slovo/
Návštěvník
 

Re: Ego

Nový příspěvekod Zdeněk » úte 13. říj 2020 0:49:38

Návštěvník píše:
Návštěvník píše:
Návštěvník píše:Protože je vnímáme jako nízké a nerozpoznáváme je jako pohyby Všetvořícího energetického pole.

Aha, co by pomohlo, aby mohly být vnímané spíš jako pohyb Všetvořícího pole, než jako nízké?

Všimnout si pokaždé, když se v nás nějaká negativní emoce objeví, a s vděčností ji odevzdat všetvořící Energii.
Jak odevzdávat všechno to negativní vysvětluje ve svých knihách Dr. David Hawkins
http://www.hawkins.support/studijni-kni ... dni-slovo/

Jestliže je negativní emoce nízkou vibrací pohybu Všetvořícího energetického pole, pak přeci není důvodu odevzdávat něco někomu, který je ono samo.

Spíše se tedy jedná o zahalenou formu odsouvání/odmítání, Všetvořícího energetického pole.
Čímž netvrdím, že to nemůže být terapeuticky/psychosomaticky přínosné, věřím, že s tím třeba Lída dosáhla nějakých úspěchů. Nicméně spirituální cesta jde jinudy.

p.s.
nejsem tedy žádný angličtinář, ale fráze "držet nos na brusce", uvedená v odkazu, je tedy otřesný překlad (tipuji původní angl. frázi "keep your nose to the grindstone"); k takovému jazykovému buranství by se věřím Lída nesnížila
Zdeněk
 
Příspěvky: 981
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Ego

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 13. říj 2020 8:44:37

Psychologové říkají, egoista je člověk, který potřebuje nezdravě vynikat, prosazovat sebe, a své potřeby, své pravdy, svá řešení. Je to člověk, který současně odmítá, že by mohli vyniknout druzí, odmítá jejich potřeby, pravdy a řešení.

Anebo, při jiném úhlu pohledu, egoista je člověk, který nevidí vlastní chyby a nedostatky. Člověk, který si svoje chyby a nedostatky projektuje do druhých. Člověk, který díky tomuto nastavení neumí odpustit a často se tím dlouhodobě velmi trápí.

https://lecenizivota.eu/ego-egoismus-so ... sta-z-nej/
Návštěvník
 

Re: Ego

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 11. lis 2020 19:14:43

Obrázek
JEFF LEBOWE

Smrt ega může být jedním z nejzásadnějších, ale také nejděsivějších zážitků lidského života. Co se během takového psychedelického zážitku odehrává v našem mozku?

Co je to ego?

Nahlíženo perspektivou moderních psychologů představuje ego kombinaci tří základních stavebních prvků lidské psyché: pohledu jedince na sebe samého, vnímání vlastní hodnoty (sebevědomí) a souboru přesvědčení, ideologií a společenských vazeb, jimiž se tento jedinec řídí. Toto chápání vlastní podstaty nám pomáhá třídit a organizovat realitu a ovlivňuje jak naše současné myšlenky, tak způsob, jakým vnímáme minulost, tedy paměť. Ego funguje jako brána do vědomí, která je otevřená pouze myšlenkám podporujícím naše vnímání sebe sama.

Všechny součásti vědomí se začínají rozvíjet přibližně ve věku pěti let, kdy se aktivita v oblasti mozku zvané klidová síť (anglicky default mode network, DMN) stává nezávislou na dění ve zbytku mozku. DMN má zásadní vliv na rozvoj sociálních vazeb, schopnost fungovat v rámci společenských struktur, vnímání času, uchování vzpomínek, představy o budoucnosti a oddělení vlastní osobnosti od „ostatních“.

Spisovatel a filozof Aldous Huxley razil ve své slavné a často citované knize Brány vnímání (Doors of Perception) teorii o tom, proč je DMN tak neoddělitelně propojená s egem a s vědomím jako takovým: „Aby bylo vůbec umožněno biologické zachování druhu, musí být obrovské množství dat přicházející skrze smyslové orgány rychle a efektivně kategorizováno a zpracováno jakousi redukční převodovkou.“

DMN a tedy i ego se podle Huxleyho chovají jako taková redukční převodovka, která vyřazuje myšlenky a smyslové vjemy, jež nezapadají do našeho obrazu sebe sama, do námi vnímané vlastní identity, nebo by mohly poškodit naše sebevědomí. Jistá míra filtrace přijímaných informací je jistě třeba, aby nebyl mozek zahlcen nepřeberným množstvím nepotřebných, irelevantních dat. Výsledkem podobného třídění je ale často vznik předsudků, tedy černobílého, duálního vnímání světa a jeho dělení do protichůdných kategorií: láska/nenávist, dobro/zlo, správné/špatné, posvátné/hříšné.

Pokud se pod vlivem psychedelik pokoušíme bojovat proti rozpouštění ega, snadno můžeme nabýt dojmu, že buď umíráme, nebo přinejmenším přicházíme o rozum.

Rozpuštění

Ego vytváří hranice, jejichž existence může vést k pocitu odcizení od lidí v našem okolí, od přírody, od společnosti a dokonce od sebe sama. Někteří lidé se proto snaží dosáhnout rozpuštění ega, ať už pomocí psychedelik nebo například prostřednictvím meditace. Hranice vytvořené egem se v takovém změněném stavu vědomí zcela rozplývají a jedinec je schopen nahlížet svět z objektivnější perspektivy a ve větším měřítku. Vlastní bytí už není odděleno od života, který se odehrává okolo nás, ale naopak vnímá své propojení se světem, vesmírem a všemi jeho obyvateli a zažívá intenzivní pocity lásky, euforie a jednoty, zatímco ego je dočasně potlačeno.

Právě toto odosobnění a z něho vyplývající pocit spojení s vesmírem je běžně označováno jako smrt ega.
Návštěvník
 

Re: Ego

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 11. lis 2020 21:32:31

O odpoutání od ega

Obrázek

V každém z nás existuje nepravé jáství-ego a pravé jáství-Nadjá. Ego může dosáhnout velkých úspěchů ve světském životě, ale v oblasti duchovního života nemůže dosáhnout nic . Zde je jeho jediným úspěchem naučit se být tiché. Pátrání po nejvyšší Pravdě začínáme se svým egem a stoupáme k jeho vyšším a vyšším úrovním, ale jestliže má být Pravda nalezena, musíme ego nakonec opustit. Pokud se budeme snažit ego analyzovat a pochopit, nakonec se prokáže, že je pouhou myšlenkovou konstrukcí, prázdnou a podléhající rozplynutí jako všechny myšlenky.

Pokud jsme připoutáni k víře, že naše ego je skutečné a trvalé, nebo myslíme nebo jednáme jako by skutečné a trvalé bylo, pak budeme připoutáni k hmotnému vlastnictví nebo světským touhám. Protože jedno je kořenem druhého. Jsme vězni svého ega aniž bychom si to uvědomovali, neboť se s ním ztotožňujeme a jsme jeho omezeními zaslepeni. Musíme žít v lidském egu a vyciťovat jeho přání a touhy, ale můžeme ho usadit na jeho místo a tam ho udržovat především jeho hlubokým pochopením, můžeme ho překročit vznešeným toužením a také sledováním cesty až k samému jejímu konci.

Nikdo z běžných lidí skutečně nezná sám sebe. Zná pouze svou představu o sobě. Pokud chceme poznat své pravé já, musíme se nejdříve osvobodit od toho nepravého, od své představy. Pokud se nesnažíme vykořenit ego, pak všechna řešení našeho problému se dříve nebo později změní v problém. Nestačí vymýtit předsudky a vyloučit jakékoli iluze, pokud jejich zdroj – ego – stále přetrvává, objeví se nové, které zaujmou jejich místo. Pokud ego není rozeznáno a zvládnuto, je Satanem, ďáblem, principem zla. Pokud žijeme ve vědomí ega, jsme izolováni od Zdroje. Prostřednictvím Hledání se můžeme dostat blíž k opětovnému sloučení podrobeného ega se Zdrojem, který pak bude jednat skrze nás.

Ego je středem konfliktů, které vedou k utrpení. Naše osvobození od útrap života, je přímo závislé na našem osvobození od připoutanosti ke svému egu. Jestliže ego příliš setrvává v našem omezeném rozsahu vědomí, nemůžeme si uvědomit Nadjá. Jeho neklid brání v dosažení vyššího vědomí. Uvědomění si Nadjá je podmíněno obětováním toho, co nám brání v jeho dosažení – našeho ega. Trvalý přístup k Nadjá vyžaduje trvalé ponoření ega. Zachycení přítomnosti duše zastiňuje domýšlivost ega. Jakmile se budeme každodenně cvičit v umění jak pracovat záměrně a v souladu s Nadjá odmítáním ega, nás později přivede na vyšší stupeň, kde s Nadjá můžeme spolupracovat vědomě.

Každý kdo kráčí na duchovní cestě poskytuje ve svém srdci egu úkryt, kde ono přijímá jakoukoli masku, jen aby ho udrželo na této okružní dráze. Proto z tisíců, kteří hledají, jich jen málo dojde cíle. O egu již toho bylo napsáno i řečeno velmi mnoho, přesto se jen velmi malému počtu lidí podaří dosáhnout mystického vzdání se svého ega. K tomu abychom při přechodu z materialistické úrovně k úrovni náboženské nebo mystické nepřenesli tentýž egoismus, je třeba provést určitou vnitřní očistu. Ego zde být musí, ale ne proto aby nás věznilo nebo omezovalo náš rozhled. Jestliže chceme být v harmonii s vesmírným řádem, spolupracovat s ním a nestavět se proti němu, musíme zabránit svému egu, aby se prosazovalo.

Pokud si přejeme to nejlepší co nám může život nabídnout, musíme mu nabídnout to nejlepší co máme. Musíme nabídnout sebe bez aniž bychom měli jakékoli postranní myšlenky nebo lstivé úskoky. K odhalení Nadjá může dojít teprve po vyřazení ega. Teprve až bude ego zvládnuto, můžeme poznat, co je skutečný vnitřní mír. Musíme bojovat se sklonem dychtivě uspokojovat ego. Je třeba se učit poznávat individuální jáství, osobu, ego, jako výtvor mysli. Proto se od něj odtahovat a vytvořit prostor mezi sebou a jím a odpoutávat se od něj stále více. Čím více se tento proces rozvíjí, tím více se blížíme k Pravdě, k osvícení.

Vkládání neosobnosti do svých myšlenek a do života, nás vede ke stále menšímu ztotožňování s egem. To ustupuje z cesty a uvolňuje prostor tomu co je za egem, aby se začalo odhalovat. Lidé nemohou žít spolu ve skutečném přátelství, pokud je ovládá ego. Pokud není tento zdroj disharmonie ovládnut, mohou být vzájemné konflikty omezeny na minimum tím, že budou omezeny vyzývavé provokace ega. V jediném okamžiku můžeme udržovat pouze jedinou myšlenku. Z toho vyplývá, že to co nám zabraňuje dosáhnout ztotožnění s Nadjá, je udržování myšlenky o svém osobním odděleném egu. Silné ego je nevýhodou, toto malé já stojí v cestě a musíme se ho vzdát citovou obětí v krvi srdce. Jakmile bude jednou odstraněno z cesty, pocítíme obrovskou úlevu a získáme mír.

Pokud se nepoučíme, že naším nepřítelem je samo ego se všemi mentálními a citovými postoji, naše snahy o duchovní osvobození se pohybují v kruhu. Musíme vypustit ego ze svého posuzování a kalkulování, na vše pohlížet neosobně a tak získáme stupeň vědění, který překračuje pouhý individuální názor. Pokud je mysl zaměřena pouze na své osobní záležitosti, nemá naději, že odhalí své vyšší úrovně. Člověk, který žije zcela uvnitř svého ega, žije v uzavřeném světě uvnitř sebe sama. Ten nemůže získat žádné přímé poznání božského Nadjá. Když uznáme, že ego sice existuje, ale že není realitou v nejvyšším smyslu, pak bude život ega, protože je v dualitě, překračován v každém prožívaném okamžiku.

Odpoutáním od nároků minulých vzpomínek a od očekávání budoucích výsledků, se nám podaří odpoutat se od ega. Vzdát se ega znamená vzdát se myšlenky o něm. To provedeme ztišením mysli, kdykoli si v denním životě uvědomíme sebe. Jakmile je mysl ztišena, ego zmizí. Takto je mentálně zastíněna myšlenka, že jsme určitou osobou, klidné zavržení intelektuální činnosti a citového vzrušení ega. To představuje ,,vzdání sebe“, které Ježíš a všichni velcí mystici naléhavě přikazovali. Tato technika odsunutí ega ztišením mysli je vhodná jen pro ty, kteří již ovládli mentální přirozenost prostřednictvím denní práce v meditaci a zároveň ovládli citovou přirozenost prostřednictvím zocelené vůle. To vše musí být přivedeno k dokonalosti, dříve než akt vzdání se ega může být dokonale proveden.

Většina lidí je uzavřena ve svém malém egu jako ve vězení, aniž by to věděli. Proto nehledají ani nežádají svobodu. Mají úžasnou schopnost cítit se v hranicích ega příjemně a nepřejí si dostat se na vyšší úroveň. Jsou s egem tak spokojení, že ani nepřemýšlejí o jeho právu vládnout. Věří spíš ve své ego než ve své Nadjá. Velmi neradi se vzdáváme svého bezvýznamného ega, protože je pro nás tak drahocenné. Cokoli nám pomáhá osvobodit se z tyranie ega, stojí za pokus, ať je to idea nebo situace, navoděná nálada nebo určitá služba. Velmi nám pomůže, pokud se sami osvobodíme od své minulosti. Pokud bychom mohli přestat být zamilováni do svého ega a začali by jsme milovat Nadjá, náš postup by byl rychlý.

Přístup k životu s mentalitou osvobozenou od egoismu nebude zpočátku možný. Pokud existuje přání aby k tomu došlo, bude přístup přinejmenším méně egoistický než by byl jinak. K tomu filozofie vyvinula systém cvičení mysli a citů, který relativně a pokud je to lidsky možné, skutečně osvobozuje člověka z z nadměrně egoistických přístupů k pravdě. Nejdříve by měla být odstraněna domýšlivost, ješitnost a politováníhodná malichernost ega. Ale čím více se snažíme s egem bojovat, tím více o něm přemýšlíme a soustřeďujeme se na něj. To nás stále udržuje v jeho zajetí, proto je vhodnější obrátit se k němu zády a přemýšlet o Nadjá a soustřeďovat se na něj. Ego nemá a ani nemůže být zničeno, musí být zbaveno své domýšlivosti, nezávislosti a jeho vláda musí padnout.

Když poprvé odmítneme své ego, bude to jen na chvíli, protože nepravé já je dostatečně silné na to, aby si znovu obnovilo své dominantní postavení. Ale přesto byl započat proces, který povede nakonec k jeho svržení. Neměli bychom odsouvat ego stranou pouze v určitých povznesených náladách, ale je nutné v tomto odmítání jáství pokračovat během každé zkušenosti a v každém okamžiku. Úspěšné završení Hledání vyžaduje přeměnu ze stavu být egem do stavu stát se pozorovatelem ega. Dříve než si můžeme uvědomit existenci skrytého pozorovatele, musíme ve svém postupu překonat své vjemy a emoce, své myšlenky a logické uvažování, prostě vše jsme až dosud považovali za sebe. Přidržovat se svého ega a uzavírat se do jeho omezené existence, se stalo zvykem.

Odpoutat se od ega můžeme jedině tehdy, až přestaneme věřit v jeho skutečnost. Když bude nakonec ego podrobeno a svrženo, Nadjá nám jej vrátí zpět, ale již mu neumožní jeho dominantní postavení. K podrobení ega dojde Milostí, která je nám udělena, nemůžeme to provést sami svým úsilím. Nejrychlejším způsobem jak dosáhnout cíle, je vypátrat samotný zdroj ega a onomu Zdroji ho nabídnout. Uznáváním a neustálou vzpomínkou se nakonec s tímto zdrojem spojit. Odhalení pravdy o tom, co skutečně jsme je závislé na tom, do jaké míry jsme odhalili omyl představy, že jsme tímto egem a ničím více.

Uznat svůj omyl, to vyžaduje postoj skutečné pokory.
Ten mu pomůže napravit svou chybu a zeslabit sebevědomé ego.

Na cestě Hledání nejvíce pokročí ten, kdo se nejvíce snaží oddělit od svého ega. Je to nesmírně dlouhý, pomalý a těžký boj, neboť jsme hypnotizováni představou, že ego je naším pravým Já. Přestaňme se ztotožňovat s osobností a nalezneme Nadjá. Je nutné změnit svou představu o sobě, přejít od představy osobního ega k pokusu netvořit žádnou představu, zůstat zcela svobodní a vůbec se s ničím neztotožňovat. Prostě jen být. Odevzdat své ego vyššímu Já, to je to, co za nás nikdo jiný nemůže udělat. Pokus vykořenit ego bude pravděpodobně neúspěšný, ale snaha o vykořenění jeho tyranie může být úspěšná. Kdybychom mohli dát Bohu tolik vzpomínek, jako dáváme egu, mohli bychom docela brzy získat osvícení, kterému jiní lidé věnují celé životy namáhavého úsilí.
https://www.paulbrunton.cz/show-free.htm?fid=102
Návštěvník
 

Re: Ego

Nový příspěvekod vostal petr » stř 11. lis 2020 23:20:15

Uznat svůj omyl, to vyžaduje postoj skutečné pokory.


Pokora je ovšem o něčem jiném, nežli uznat svůj omyl,

to platí pouze pro katolíky,

to jsou povrchní názory....
vostal petr
 

Re: Ego

Nový příspěvekod vostal petr » stř 11. lis 2020 23:29:09

No ale nakonec klidně se můžeš tou běžnou ženou stát,

to když uvěříš těm "musům" jak je popsáno v té poslední dnešní reakci,

jenže pak je člověk stále jen neštastnej protože žije cizí život...
vostal petr
 

Předchozí

Zpět na Inspirativní myšlenky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron