Krása se skutečně nachází v oku každého pozorovatele. Je to subjektivní vize, jedinečná perspektiva, která odráží naše vnitřní vnímání. Naše osobité vzpomínky vnímají určité věci jako utěšující či krásné; pro jiné, ty samé obrazy mohou působit přízemně či dokonce neatraktivně.
Můj britský buldok Elizabeth je toho dokonalý příklad. V životě jsem neviděla nic krásnějšího. Láska, kterou vyzařuje, její zvláštní osobnost, její oddanost; nacházím potěšení ve všech jejích výstřednostech. Ale když s ní jdu po ulici, matky zachytávají své děti, zoufale se snažíc odtáhnout je z dosahu drápů tohoto divého stvoření. Taková je podstata odlišnosti vnímání.
Když naše vědomí prostoupí láska, vnímáme krásu ve všem. Mohl by to být šampión zlatý retriever na světoznámé psí soutěži, nebo prašivý pouliční smeták – s pochybným rodokmenem – v každém individuálním vyjádření bezpodmínečné lásky, začneme objevovat krásu. Tato krása může být vnímána pouze z prostředí prázdnoty: zbavená porovnávání a názorů vytvořených na základě vzájemného ovlivňování jednotlivce společností, se nám odkrývá skutečná krása stvoření. V prázdnotě, zrcadlo světa odráží pouze světlo lásky.
Říká se, že krása se nachází v oku pozorovatele; pouze pokud bychom my všichni mohli vnímat krásu okem absolutna, každé jedinečné vyjádření existence na této planetě by bylo vnímané ve své dokonalosti. Pokud bychom mohli vidět za soudy a názory, které nás rozdělují, které rozdělují národy, rasy a ideologie, které vytvářejí iluzi „nás a jich“, naše potřeba bránit, co je „naše“ a ochraňovat sebe sama před očividně nepřátelským a nepředvídatelným světem.
Kde můžete nalézt krásu? Když se podíváte, objevíte ji. A pokud se krása nachází v oku pozorovatele, pak změnou pozorovatele můžeme jistojistě změnit svět.
Isha Judd
http://www.whywalkwhenyoucanfly.com.