Svoboda

[Návštěvník]

Je to vše tohle jen v hlavě, díky Bohu. Je to jen naučené v naučeném. I mistrovské koncepty jsou tu pro rozbití žákovských konceptů. Pro rozbití přivlastněného. Nestranná mysl je mysl bez sebekonstrukcí i sebedestrukcí. Mysl novorozeněte. To v životě však není cílem, ulpět na neuvědomění si toho. Nastal by mrtvolný bod mysli bez vývoje, ustrnutí v ráji, kdy Bůh otec a jeho Láska matka pečují o své dokonalé avšak nevědomé dítě - Život. Dobrý rodič si přeje pro své dítě to nej. Co je to nej pro rodiče jako je Bůh otec a Bohyně matka? I tohle je jen koncept.

Jestli je to v hlavě, tak je to o ničem. Je to dobré leda k tomu, aby si ego přivlastnilo všechny zásluhy a Bůh byl vyřazen ze hry.

Bůh nemůže být nikdy vyřazen ze hry, ale ego si to klidně může myslet, proč ne. Může si i myslet, že Bůh je za všechno vinen, protože to tak stvořil. A může samo sebe za to pak poslat do pekla.

Bůh zažívá sebe jako mnohé, kteří dělají rozmanité zkušenosti - zkušenost zažívat se jako konatel, zkušenost pomíjivosti - narození a smrti, zkušenost radosti, bolesti, utrpení, ale i třeba zkušenost vytvářet různá univerza. Těch zkušeností je nekonečně mnoho a nikdy neskončí.

[Návštěvník]

"Je to stav, kdy člověk není ovlivněn vnějšími podněty nebo vnitřními myšlenkami. Je to stav, kdy člověk je svědkem všeho, co se děje, aniž by se do toho zapojoval nebo soudil."

Jen takhle by ale hovno vymyslel, třeba podprsenku, depilační strojek, skateboard, bleskosvod, měkký a tvrdý ÍÝ, velorex, rádiovku, rtěnku, psychologii, čedar, síťku na motýle, voňavku, trolejbus, příbor, šnuptychl, či neposlední v řadě ten internet...

Všechny geniální věci se objevily vhledem, nikoliv lopotným vymýšlením.

Vhledem či intuicí se rozumí poznání na základě vnuknutí, protiklad postupného poznávání pomocí úsudkového myšlení.

A to je možné jen tehdy, když jakákoliv nemožnost řešení z mysli zmizí.

No jednomu vědci, jméno si nevybavím, usekli hlavu. A od tý doby prý už nic neobjevil.

[Jana]

Je to vše tohle jen v hlavě, díky Bohu. Je to jen naučené v naučeném. I mistrovské koncepty jsou tu pro rozbití žákovských konceptů. Pro rozbití přivlastněného. Nestranná mysl je mysl bez sebekonstrukcí i sebedestrukcí. Mysl novorozeněte. To v životě však není cílem, ulpět na neuvědomění si toho. Nastal by mrtvolný bod mysli bez vývoje, ustrnutí v ráji, kdy Bůh otec a jeho Láska matka pečují o své dokonalé avšak nevědomé dítě - Život. Dobrý rodič si přeje pro své dítě to nej. Co je to nej pro rodiče jako je Bůh otec a Bohyně matka? I tohle je jen koncept.

Jestli je to v hlavě, tak je to o ničem. Je to dobré leda k tomu, aby si ego přivlastnilo všechny zásluhy a Bůh byl vyřazen ze hry.

Bůh nemůže být nikdy vyřazen ze hry, ale ego si to klidně může myslet, proč ne. Může si i myslet, že Bůh je za všechno vinen, protože to tak stvořil. A může samo sebe za to pak poslat do pekla.

Bůh zažívá sebe jako mnohé, kteří dělají rozmanité zkušenosti - zkušenost zažívat se jako konatel, zkušenost pomíjivosti - narození a smrti, zkušenost radosti, bolesti, utrpení, ale i třeba zkušenost vytvářet různá univerza. Těch zkušeností je nekonečně mnoho a nikdy neskončí.

Tak, tak, přesně tak.

Díky. Je možné prožívat celý život v iluzi oddělenosti - bez Boha a pak na kde co nadávat, vidět v kde kom viníky.

Nebo je možné žít v pravdě, a všechno je Boží.

[Návštěvník]

Jestli je to v hlavě, tak je to o ničem. Je to dobré leda k tomu, aby si ego přivlastnilo všechny zásluhy a Bůh byl vyřazen ze hry.

Bůh nemůže být nikdy vyřazen ze hry, ale ego si to klidně může myslet, proč ne. Může si i myslet, že Bůh je za všechno vinen, protože to tak stvořil. A může samo sebe za to pak poslat do pekla.

Bůh zažívá sebe jako mnohé, kteří dělají rozmanité zkušenosti - zkušenost zažívat se jako konatel, zkušenost pomíjivosti - narození a smrti, zkušenost radosti, bolesti, utrpení, ale i třeba zkušenost vytvářet různá univerza. Těch zkušeností je nekonečně mnoho a nikdy neskončí.

Tak, tak, přesně tak.

Díky. Je možné prožívat celý život v iluzi oddělenosti - bez Boha a pak na kde co nadávat, vidět v kde kom viníky.

Nebo je možné žít v pravdě, a všechno je Boží.

Jani, to všechno žije Bůh, i to, co se ti osobně nelíbí - tvojí iluzi oddělenosti, nadávání, vidět viníky atd.. atd. To je jen tvoje představa, že může být něco bez Boha.

Všechno - i to, co z toho osobně vyřazuješ - je Boží. Tvoje vyřazování i moje upozornění jsou Boží.

Ale je těžké pro někoho to pochopit, když si přeje, aby jen to, co posuzuje jako dobré, bylo Boží.

Láska říká, jsem všechno.

[Jana]

Jani, to všechno žije Bůh, i to, co se ti osobně nelíbí - tvojí iluzi oddělenosti, nadávání, vidět viníky atd.. atd. To je jen tvoje představa, že může být něco bez Boha.

To Boží je skutečností. Iluzí je projekce mysli, mája. Proto o zdroji utrpení mluví Probuzení jako o snu, jako o iluzi. Protože ta je mimo Pravdu, mimo skutečnost.

Ve skutečnosti utrpení pramení jen z falešné identity, z nepoznávání, kým skutečně jsme.

To Boží je nesmrtelné, nikdy nemá šanci prožívat utrpení umírání, leda ve snu, v iluzi.

To Boží je všudypřítomné a je vším, co skutečně existuje, proto nemá šanci zakoušet touhu po čemkoliv, nedostatek čehokoliv, pocit odloučení, trápení kvůli čemukoliv.

Všechno - i to, co z toho osobně vyřazuješ - je Boží. Tvoje vyřazování i moje upozornění jsou Boží.

Ale je těžké pro někoho to pochopit, když si přeje, aby jen to, co posuzuje jako dobré, bylo Boží.

Láska říká, jsem všechno.

Takže je možné rozpoznávat, co je skutečné - Boží, pravdivé, Láskou. A co je jen mája, iluze sen, a to nebrat vážně.

[Návštěvník]

Když k ničemu nejsou žádné připoutanosti,

ke všemu existuje pouze láska.

[Návštěvník]

Rupert říká, že ačkoli se nekonečné vědomí lokalizuje jako každá z našich omezených myslí a přitom přehlíží nebo zapomíná svou nekonečnou povahu a zdá se, že se stává dočasnou a konečnou, naše pravá přirozenost stále zůstává ve svém původním stavu. Je tedy možné, i v této zdánlivě ztělesněné formě, rozpoznat esenciální podstatu našeho bytí, a tak se osvobodit od smutku a konfliktu, které doprovázejí víru v odloučení.

Všichni známe okamžiky štěstí a lásky – i když se to stalo jen na zlomek vteřiny. Už jen to, že k této absenci touhy, která je synonymem štěstí, došlo jednou, stačí k poznání, že je možné se osvobodit od touhy a neštěstí. A je možné, aby tento stav byl trvalý, nikoli pomíjivý.

0:00 Budu vždy trpět?
0:22 Proč trpíme?
1:28 Mohu ukončit své utrpení?
1:37 Nalezení svého pravého Já
2:04 Okamžiky štěstí
2:34 Jak se mohu stát svobodným?
2:52 Můžete být vždy šťastní?
3:22 Pocit míru
3:59 Umírání před smrtí
4:47 Co je to štěstí?
5:25 Ciťte se celiství a kompletní
6:21 Po čem skutečně toužíme
7:44 Nalezení své pravé přirozenosti
8:25 Zažijte své pravé Já
8:52 Štěstí nepoznáme
9:00 Nemůžeme být nešťastní

[Návštěvník]

Hledal jsem
ten obchod,
kde by prodavač řekl:
"Tady není nic cenného."
Našel jsem to a neodešel

[Návštěvník]

Osvobození přichází, když plně pochopíte a zažijete,

že neexistuje nikdo, kdo by osvobození potřeboval.

[Pedro]

Hledal jsem
ten obchod,
kde by prodavač řekl:
"Tady není nic cenného."
Našel jsem to a neodešel

A co sis nekoupil?

[Pedriito]

To žes tam byl?

Neměli tam aspoň křídla?

[Pedriito]

No.. zní to Thákurovsky. Ale nevsadil bych si na to, že tohle napsal on.

[vostal petr]

Díky. Je možné prožívat celý život v iluzi oddělenosti - bez Boha a pak na kde co nadávat, vidět v kde kom viníky.

Ty už běž s tou svojí zkurvenou "iluzí duality" do prdele !!!

Co s tím kurva furt máš ty blbá píčo, proč to furt sereš ty mrdko pitomá,

tlačí ti to do prdele ???

Tak se vod toho uvolnil a přestan srát ty svoje pitomý hovna,

páč leda sereš hovna,

kam se na to sere ty blbá kundo moje poslání tebe do prdele,

jen sereš hovna hovna a hovna !!!



A Boha si taky strč do prdele ty nábožná krávo !!!