Svět

Re: Svět

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 16. bře 2023 18:44:33

Obrázek

Pouze ti, kteří přesáhli svět, mohou přinést lepší svět.
Návštěvník
 

Re: Svět

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 19. bře 2023 14:49:31

V jednom okamžiku mohou existovat dvě verze reality, potvrdili vědci. Dokázal to i pozoruhodný experiment

Jak víme, naše chápání reality je zkreslené. Tento kvantový experiment však dokazuje, že dvě verze reality mohou existovat současně. Experiment provedli vědci na univerzitě v Glasgow a spočíval v pozorování chování fotonů, tedy částic světla, při jejich průchodu složitým optickým systémem.

Stejný myšlenkový experiment navrhl již v roce 1961 nositel Nobelovy ceny Eugen Wigner a dostal název "Wignerův přítel“. Relativita ukázala, že pozorovatelé nemusí vnímat současné události ve stejném čase, zatímco kvantová mechanika nám říká, že pozorovatelé ovlivňují své experimenty. Nový experiment pak ukázal, že nejméně dvě různé reality mohou existovat najednou.

Experiment byl zdokonalen a zahrnoval vytvoření složitého optického systému, v němž fotony mohly procházet dvěma různými cestami. Byly navrženy tak, aby byly přesně stejně dlouhé, což znamená, že fotony měly dorazit ve stejný čas. Výzkumníci však do jedné z cest zavedli řadu zpoždění, což znamenalo, že fotony přicházely v různou dobu. Výzkumníci pak měřili chování fotonů při průchodu systémem. Na video o tomto pokusu se podívejte zde:



Výsledek: Dvě reality

Výsledky experimentu byly překvapivé. Vědci zjistili, že chování fotonů odpovídá představě, že existují ve dvou různých verzích reality současně. Jinými slovy, zdálo se, že fotony se nacházejí na dvou různých místech současně.

To je pozoruhodný výsledek, protože potvrzuje dlouho zastávanou teorii kvantové mechaniky známou jako interpretaci mnoha světů. Podle této teorie existuje nekonečné množství paralelních vesmírů, z nichž každý má svou vlastní verzi reality.

Chápání světa kolem nás

Důsledky tohoto experimentu jsou významné. Představa, že mohou existovat dvě verze reality současně, zpochybňuje naše chápání světa kolem nás. Naznačuje, že realita může být mnohem podivnější a složitější, než jsme si dosud mysleli.

Má to důsledky nejen pro naše chápání fyziky, ale také pro naše chápání vědomí a povahy samotné reality. Vyvolává to též otázky o základní povaze vesmíru a našem místě v něm.

Experiment provedený týmem Glasgowské univerzity je teprve začátkem. K potvrzení a rozšíření těchto zjištění bude zapotřebí další výzkum. Mohlo by jít o složitější experimenty s různými typy částic nebo různými optickými systémy.

Je však zřejmé, že tento experiment otevřel nové možnosti výzkumu podstaty reality a základních fyzikálních zákonů. Výsledky tohoto experimentu budou mít pravděpodobně významný dopad na naše chápání světa kolem nás v následujících letech.

Nedávný experiment, který provedli vědci z Glasgowské univerzity, poskytl důkaz, že mohou existovat dvě verze reality současně. Tento převratný výsledek zpochybňuje naše chápání světa kolem nás a vyvolává otázky o povaze samotné reality.

Ačkoli k potvrzení a rozšíření těchto zjištění bude zapotřebí dalšího výzkumu, otevřel tento experiment nové možnosti výzkumu základních fyzikálních zákonů a podstaty vesmíru. Je zřejmé, že důsledky tohoto experimentu budeme pociťovat ještě dlouhá léta, protože budeme pokračovat ve zkoumání záhad světa kolem nás.

iflscience.com, http://www.livescience.com/reality-photons.html, http://www.livescience.com/photons-before-after.html, en.wikipedia.org/wiki/Eugene_Wigner
Návštěvník
 

Re: Svět

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 11. čer 2023 6:56:28

Věříš na svět? - - pozor, velmi pokročilé - Ashin Ottama

Návštěvník
 

Re: Svět

Nový příspěvekod salmo1cz. » ned 11. čer 2023 7:43:16

Mozek ve smyslu videa nevytváří svět, ale pouze svět interpretuje.
Dole v komentářích máte popsáno jaké postoje Buddha deklaroval jako chybné.
1) vše existuje
2) nic neexistuje
Proč je tomu tak je prozření a to je základ.Bez tohoto základu se v duchovnu nepohnete.
salmo1cz.
 

Re: Svět

Nový příspěvekod salmo1cz. » ned 11. čer 2023 7:56:37

Proto tomu říkáme univerzální vědomí.Ten název není podstatný, podstatné je to co umožňuje.
Umožňuje stálost v chaosu a chaos ve stálosti, vše se tedy jeví jako zdánlivé i pevné.
To vše je potřeba k pohybu.
salmo1cz.
 

Re: Svět

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 20. čer 2023 14:12:07



Většina civilizovaných lidí je mimo realitu, protože si pletou svět takový, jaký je, se světem, když o něm přemýšlejí, mluví a popisují ho.

Protože na jedné straně je svět skutečný a na druhé straně je celý systém symbolického zobrazení světa, který máme v mysli. Jsou to velmi užitečné symboly, na kterých je závislá celá civilizace. Ale jako všechny dobré věci mají své nevýhody. Hlavní nevýhodou symbolů je, že si je pleteme s realitou.

Je to stejné, jako plést si peníze se skutečným bohatstvím. Je to jako plést si naše jména, představy o nás s námi samotnými.
Návštěvník
 

Re: Svět

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 19. zář 2023 6:50:52

Návštěvník
 

Re: Svět

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 19. zář 2023 15:42:50

Lidské bytosti jsou z velké části zapojeny do plýtvání obrovským množstvím psychické energie ve snaze dělat věci, které je zcela nemožné dělat.

Nemůžete se zvednout vlastními botami, ale v poslední době jsem slyšel spoustu odkazů jen v běžném čtení a poslechu, kde lidé říkají, že se musíte zvednout pomocí našich vlastních botiček. A to vy nemůžete. Můžete bojovat a tahat a tahat, dokud nezmodráte. A nic se nestane, kromě toho, že jste se vyčerpali.
Všichni rozumní lidé proto začněte v životě se dvěma základními předpoklady: Nezlepšíte svět a nezlepšíte ani sebe.

Jste prostě tím, čím jste. A jakmile tuto situaci přijmete, máte k dispozici obrovské množství energie k tomu, abyste mohli dělat věci, které mohou být.

https://www.youtube.com/watch?v=iTuNXLzSf5M
Návštěvník
 

Re: Svět

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 22. říj 2023 15:06:45

Návštěvník
 

Re: Svět

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 25. lis 2023 16:42:01

Pravda či skutečnost světa

19. Jelikož je samotná příčina spatřována coby její následek, tak i vědomí (brahman), které je příčinou, je skutečností, zřetelnou jako plod angreštu na naší dlani. Tento nesmírný vesmír je následkem brahman. Třebaže jej svatá písma popisují jako pouhá jména a formy, můžeme o něm prohlásit, že je také skutečný.

19. Samotná příčina (skutečnost) se projevuje jako následek (svět). Protože vědomí – příčina tohoto nezměrného vesmíru, který je v písmech popisován jako pouhá jména a tvary – představuje skutečnost zřejmou tak, jako plod angreštu na naší dlani, lze o tomto ohromném světě říci, že je skutečný.

Sádhu Óm: Brahman má pět aspektů. Sat-čit-ánanda-náma-rúpa (bytí-vědomí-míruplná blaženost-jméno a forma). První tři aspekty jsou skutečné, věčně osvětlující, zatímco jméno a forma představují neskutečné aspekty, protože se jenom zdají existovat a jsou závislé na tom, že je sat-čit-ánanda osvětluje (umožňuje jejich zdánlivou existenci – pozn. překl.).

Pokud však někdo spatřuje příčinu, sat-čit-ánanda, která je skutečná, může prohlásit, že projevená jména formy, tedy tento vesmír, je také skutečný.

David Godman: Slovem nelli se v tamilštině označuje malé, zelené ovoce, podobající se angreštu (výrazy „nelli“ a „amalaka“ byly použity v anglických verších – pozn. překl.). Jinde v Indii je známé jako amla. Na mnoha místech Indie lidé říkají „je to jasné, jako amla na něčí dlani“, čímž myslí, že je něco jasné, očividné a nevyvratitelné. V básnické sbírce Átma Vidja Bhagaván napsal: „Dokonce i pro největšího pochybovače je Já tak skutečné, že ve srovnání s ním je amla, držený v jeho ruce, pouhou iluzí.“

(DG) Nauku sdělující část Guru Váčaka Kovai zde začíná dlouhou sérií veršů, představujících Bhagavánovy pohledy na podstatu a skutečnost světa.

Otázka, zda je svět skutečný, se v indické filozofii neustále opakuje a Bhagaván byl mnohokrát tázán, jak se na toto téma dívá. Abychom porozuměli souvislostem a podkladu jeho odpovědí, je nutné správně chápat, co Bhagaván myslí slovem skutečný a slovem svět.

V běžné mluvě slovo skutečný obecně označuje něco, co lze vnímat smysly. To je ovšem zavádějící překlad sanskrtského slova sat, které se často převádí jako bytí či existence nebo jako skutečnost. Bhagaván má, stejně jako mnoho dalších indických duchovních učitelů, zcela jinou definici skutečnosti: „Co je měřítkem skutečnosti? Skutečné je jen to, co existuje samo o sobě, co samo sobě prokazuje a co je věčné a neměnné. "(Maharshi's Gospel, str. 61)

V indické filozofii není skutečnost definována vnímavostí, ale věčným trváním, neproměnlivostí a sebepoznáváním. Tato důležitá definice je rozvedena v rozhovoru, z něhož byl použit zmíněný citát. Celý rozhovor je uvedený jako poznámka k verši 64.

Muruganar ve svých komentářích k veršům 63 a 64 zdůrazňuje, že svět se v sanskrtu řekne lóka, což doslova znamená „to, co je viděno“. Tamilština má pro slovo svět označení ulagu, což je odvozenina ze slova lóka a má tentýž význam. Pokud dá někdo dohromady uvedenou definici slova svět spolu s Bhagavánovým popisem skutečnosti, pak se otázka „je svět skutečný?“ stává zkoumáním trvalé skutečnosti toho, co je vnímáno. Jsou vnímané objekty stálé, neměnné a sebeznající (sebeozařující)? Odpovědí na otázku je jasné NE. Jména a formy, vnímané vidoucím, nenaplňují podmínky definice skutečnosti podle Bhagavána a jako takové jsou přechodné a neskutečné.

Podle Bhagavána se jména a formy projevují v brahman, jež je jejich podkladem. Brahman splňuje výše uvedená kritéria skutečnosti, neboť je jediné, stálé, neměnné a sebeznající. Jestliže tuto definici člověk přijme, plyne z ní, že brahman je skutečné, zatímco svět (soubor vnímaných jmen a forem) je neskutečný. Výrok „brahman je skutečný, „svět je neskutečný“ představuje kritérium filozofie védánty, které se neustále opakuje.

Védánta představuje filozofii odvozenou z Upanišad, což jsou závěrečné části Véd. A určitý pododdíl védánty, který se shoduje s učením Bhagavána, je známá jako advaita, což přeloženo znamená „nedvojnost“. Nedvojnost kromě jiného znamená, že neexistují dvě oddělené entity – brahman a svět, že vše je jediným, nedělitelným celkem. Je velmi důležité si toto hledisko zapamatovat, protože představuje gordický uzel očividně paradoxních výroků Bhagavána ohledně přirozenosti a skutečnosti světa a jeho podstaty. Protože neexistuje nic od brahman odděleného, znamená to, že jména formy, které se v brahman objevují a manifestují, jsou součástí skutečnosti brahman. Je-li tedy svět poznáván a přímo zakoušen jako projevení v brahman, které je tohoto projevu podkladem, lze jej považovat za skutečný, protože již není vnímán jako oddělená entita. Zná-li člověk sám sebe jako brahman, pak poznává, že svět je skutečný, protože není rozeznatelný od vlastního Já. Pokud však člověk vnímá jen jména a formy, aniž by zažíval podklad, musí být tyto formy odmítnuty jako neskutečné, protože nesplňují přísnou definici skutečnosti.

Bhagaván tento postoj shrnuje v následující odpovědi: „Šankara (mudrc a filozof z 9. stol., významný učitel advaita védánty) byl za svůj náhled na máju (iluzi světa) kritizován, aniž by mu bylo rozuměno. Prohlásil, že (1) brahman je skutečné, (2) svět je neskutečný a (3) brahman je svět. Nezastavil se u druhého výroku, protože ten třetí vysvětluje dva předchozí. Znamená to, že svět je skutečný, je-li vnímán jako Já, a je neskutečný, když je vnímán odděleně od Já. Mája a skutečnost jsou proto jedno a totéž.

Mája představuje sílu tkvící v Já a od ní neodmyslitelnou, která vytváří svět, jevící se jako různorodý, třebaže jde o nerozdělitelný projev v brahman, ve zdroji této síly. Mája je jak silou, která do existence vynáší očividnou mnohost, tak je i samotným projevením. Nemá však žádnou v ní spočívající skutečnost, jak to vyplývá z následující Bhagavánovy odpovědi:

Otázka: Jaký je vztah mezi májou, silou, která způsobuje, že považujeme svět za skutečný, a átmanem – samotnou skutečností?

Bhagaván: Když se muž ve snu ožení, je ženich skutečný, ale manželka je iluzí. Jakmile se vzbudí, bude tímtéž mužem, jako dříve. Skutečné átman vždy zůstává takové, jaké je. Májou není ovlivněno ani poskvrněno. Átman si nebere máju či anátma (ne-Já), protože átman je celkem, zatímco látka světa (tedy jména a formy – pozn. překl.) je neskutečná. (The Power of the Presence, část 1, str. 257)

K pojmenování základního, skutečného podkladu používal Bhagaván mnoho termínů, nejenom brahman či Já. Jedním z jeho oblíbených slov, bylo vědomí, které je použité v tomto verši.



20. Nahlíženo z hlediska věčné, nezávislé příčiny se i trojí, sedmeré či jedenadvacateré světy budou jevit jako skutečné. Ale vidí-li člověk jen jména a tvary světa a má je za skutečné, pak i brahman, jejich příčina, se zdá být zcela neexistují či prázdná (súnja).

20. Světy, popisované jako trojí či čtrnácteré, jsou skutečné, pokud jsou spatřovány z hlediska primární příčiny (brahman), protože jejich (pravou) podstatou je nekončící existence. Když je však pozornost věnována jen jménům a formám, bude se i neporušitelná příčina – plnost – jevit jako neexistující.

Michael James: Popisy trojích, sedmerých a jedenadvacaterých světů se vyskytují v různých tradičních kosmologických systémech.



21. Kvůli (nevědoucím lidem), kteří před nimi projevený svět berou jako skutečný a příjemný, (je nutné, aby svatá písma prohlašovaly, že) svět je božím výtvorem. Ale pro ty, kdo získali nerušené poznání Já, je svět viděn pouze jako mentální představa, způsobující svázanost.

21. Nevědoucí člověk má před ním se jevící svět za skutečný, a proto mu holduje. Považuje ho za boží výtvor. Ale pro neotřesitelného džňánina, který přímou zkušeností poznává utrpení prosté Já, je svět jen klamající a svazující představou, která je výhradně mentální.

David Godman: Bhagaván obvykle učil, že projevení vnějšího světa se uskutečňuje jako jakási projekce individuálního já, které svět spatřuje. Je to velmi podobné snovému světu, který je rovněž mentálním výtvorem snícího. Kdo však nebyl schopen či ochoten takovéto vysvětlení přijmout, tomu Bhagaván říkal, že se jedná o boží výtvor. Jakmile je Já uvědoměno, je vnější svět poznán jako pouhá představa, bez ohledu na to, v kterou teorii člověk věří.

https://www.ramana-maharisi.cz/article/ ... nost-sveta
Návštěvník
 

Re: Svět

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 16. pro 2023 13:23:44

Obrázek


Otázka: pokud neexistuje žádné já a žádný svět, co potom je?

„Osvícený se dívá na svět, ale vidí pouze „já“, které je substrátem všeho viděného. Neosvícený, ať vidí svět nebo ne, si není vědom svého pravého bytí, „já“. Vezměte si například obrázky pohybující se na filmovém plátně. Co je před vámi před začátkem filmu? Pouze obrazovka. Na této obrazovce vidíte všechny filmy a obrázky, které jsou zdánlivě skutečné. Ale jděte a zkuste je uchopit! Co najdete dotykem? Pouze obrazovku, i když obrázky na ní vypadají jako skutečné. A co zůstane po projekci, když obrázky zmizí? Opět jen obrazovka.

Totéž je s „já“, Átman. Existuje pouze Já; obrázky přicházejí a odcházejí. Pokud setrváte (držíte) v „Já“, nemůžete se nechat zmást vznikajícími obrázky. Nezáleží ani na tom, zda obrázky vznikají nebo mizí. Neosvícený, který átmana nezná, si myslí, že svět je skutečný, stejně jako diváci nevěnují pozornost obrazovce a vidí pouze obrázky, které by existovaly odděleně od obrazovky.

Osvícený ví, že obrazovka, obrázky a jejich vidění není nic jiného než „Já“. S obrázky je „Já“ ve své projevené podobě, bez nich zůstává TO ve své neprojevené podobě. Osvícenému je jedno, jestli je „já“ v projevené nebo neprojevené formě. On je vždy „já“. Ale když ten neosvícený vidí osvíceného v akci, je z toho zmatený."

Maharshiho evangelium:

Jistě existuje svět, jistě existuje „individuální“ já. Ale oba nejsou odděleni. Obojí vyvstává v rámci jednoho vidoucího, v jediném čistém vědění. Toto poznání nelze rozdělit na kousky. Nemá žádné hranice, žádné omezení. Toto neomezené vědění je přítomno v každé lidské bytosti.

Můžeme tedy říci, že existuje svět a existuje já, ale můžeme také říci, že svět a já není nic jiného než „já“ – čisté vědění ve svém projevu. Obojí je správné.

Když je „nedvojné“ chápání skutečně zavedeno v každodenním životě, ani se těmto věcem nedivíte. Pro Seberealizované bytí je naprosto přirozené být plně pohroužen do čistého vědomí. Je čistým vědomím, je „já“. Je naprosto samostatně v míru s předměty i bez nich. Je absolutně spokojený. „Já“ je vše, co existuje. On je celistvý…
Návštěvník
 

Re: Svět

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 02. led 2024 10:42:57



97. Mysl a svět nejsou oddělené (z knihy Já Jsem To)


Tazatel: Vidím tu obrázky několika světců a bylo mi řečeno, že jsou to vaši duchovní předchůdci. Kdo jsou a jak to všechno začalo?
Maharádž: Naší tradici se souhrnně říká „Devět Mistrů“ (Navnath). Podle legendy byl naším prvním učitelem Riši Dattatréja, velká inkarnace trojice Brahma, Višnu a Šiva. I „Devět Mistrů“ je mytologických.

T: Co je typické pro jejich učení?
M: Je to jednoduchost – jak teorie, tak praxe.

T: Jak se člověk stane příslušníkem tradice Navnath? Je to otázka zasvěcení, nebo nástupnictví?
M: Ani jedno, ani druhé. Tradice „Devíti Mistrů“, Navnath Parampara, je jako řeka – proudí do oceánu skutečnosti a každý, kdo do ní vstoupí, plyne spolu s ní.

T: Je k tomu nutné přijetí žijícím mistrem, který patří ke stejné tradici?
M: Ti, jejichž sádhanou je zaměření mysli na „já jsem“, se mohou cítit ve spojení s ostatními, kteří prošli stejnou sádhanou a uspěli. Mohou se rozhodnout, že svůj pocit spřízněnosti vyjádří slovně tím, že si budou říkat Navnathové. To jim dá pocit radosti z toho, že patří k zavedené tradici.

T: Získají tímto krokem nějakou výhodu?
M: Kruh satsangu, „společenství světců“, se postupem času rozšiřuje.

T: Získají tím zdroj síly a milosti, který by jim byl jinak uzavřen?
M: Síla a milost je tu pro všechny, stačí o to požádat. To, že si člověk začne dávat nějaké jméno, mu nepomůže. Ať si říkáte jak chcete, dokud máte intenzivní pocit jáství, je potřeba nejprve odstranit všechny nahromaděné překážky, které vám brání v sebepoznání.

T: Jestliže se mi líbí vaše učení a přijímám vaše vedení, mohu si říkat Navnath?
M: Klidně své mysli, která se neobejde bez verbalizací, udělejte radost! Ale jméno vás nemůže změnit. Nanejvýš vás může upomínat, jak se máte chovat. Ano, je tu posloupnost Guruů a jejich žáků, kteří zase učí další žáky, a tím se tradice udržuje. Ale kontinuita tradice je neformální a dobro­volná. Je to jako rodové jméno, ale tady jde o rodinu duchovní.

T: Rozhodl jste se, že vstoupíte do společenství Navnath Sampradája?
M: Navnath Sampradája je jenom tradice, je to systém učení a praktikování. Není to nějaké vyjádření úrovně vědomí. Pokud přijmete učitele z linie Navnath Sampradája jako svého Gurua, stanete se její součástí. Obvykle přitom obdržíte nějakou známku jeho milosti – může to být jeho pohled, dotyk nebo slovo, někdy to bývá živý sen či silná vzpomínka. Někdy je jedinou známkou milosti výrazná a rychlá změna vaší povahy a chování.

T: Znám vás už několik let a pravidelně za vámi chodím. Často na vás také myslím. Patřím tedy do linie Sampradája?
M: To je jenom otázka vašeho vlastního cítění a přesvědčení. Koneckonců, všechno je to pouze verbální a formální. Ve skutečnosti tu není ani Guru, ani žák, ani teorie, ani praxe, ani nevědomost, ani osvícení. Všechno záleží jenom na tom, za koho se považujete. Musíte poznat, kdo opravdu jste. Sebepoznání nelze ničím nahradit.

T: Jaký budu mít důkaz, že jsem poznal sám sebe správně?
M: Žádné důkazy nepotřebujete. Taková zkušenost je mimořádná a s ničím nezaměnitelná. Dojde vám to znenadání, v okamžiku, kdy jsou do jisté míry odstraněny překážky, které tomu brání. Je to jako napjaté lano, které začíná praskat. Přetržení je nevyhnutelné. Můžete to oddalovat, ale nelze tomu zabránit.

T: Jsem zmatený z toho, že odmítáte kauzalitu. Znamená to, že nikdo není zodpovědný za stav tohoto světa?
M: Představa zodpovědnosti je jen ve vaší mysli. Myslíte si, že za všechno, co se děje, musí mít někdo nebo něco konkrétní zodpovědnost. Ale idea vesmíru založeného na mnohosti je neslučitelná s ideou jednotlivé příčiny. Jedna z nich musí být nepravdivá. Anebo obě. Z mého pohledu jsou to všechno jen snové představy. Nejsou skutečné. Faktem je, že bez vás by ani vesmír, ani jeho příčina, nemohly vzniknout.

T: Není mi jasné, zda jsem stvořitelem vesmíru, nebo jeho stvořením.
M: „Já jsem“ je věčně přítomný fakt, zatímco „já jsem stvořen“ je pouhá představa. Ani Bůh, ani vesmír za vámi nepřišli a neřekli vám, že vás stvořili. Mysl, posedlá ideou kauzality, si vymyslí stvoření a potom se ptá: „Kdo je stvořitel?“ Mysl sama je stvořitelem. Ale ani to není úplně pravda, protože stvořené a jeho stvořitel jsou jedno. Mysl není oddělena od světa. Pochopte, že to, co považujete za svět, je vaše vlastní mysl.

T: Copak neexistuje žádný svět mimo mysl?
M: Veškerý prostor a čas jsou v mysli. Kam byste chtěl potom umístit svět, který by byl mimo mysl? Existuje mnoho úrovní mysli a každá produkuje svou vlastní podobu světa, ale jsou v mysli a vytvořila je mysl.

T: Jaký je váš postoj k hříchu? Jak se díváte na hříšníka, na někoho, kdo porušuje zákony, ať už vnější nebo vnitřní? Chcete, aby se změnil, nebo ho jenom litujete? Nebo jste k němu kvůli jeho hříchům lhostejný?
M: Já neznám žádný hřích, ani hříšníka. Nejsem omezen vaším rozlišováním a hodnocením. Každý jedná podle své přirozenosti. S tím se nedá nic dělat, ani nemá smysl toho litovat.

T: Ale druzí trpí.
M: Jeden život žije díky druhému životu. V přírodě je tento proces vynucený, v lidské společnosti by měl být dobrovolný. Život nemůže existovat bez oběti. Hříšník odmítá něco obětovat a místo života přivolává smrt. Je to tak, jak to je, a není důvod to odsuzovat nebo toho litovat.

T: Když vidíte člověka, který se utápí v hříchu, určitě musíte cítit alespoň soucit.
M: Ano, cítím, že jsem tím člověkem a jeho hříchy jsou mé hříchy.

T: Dobře, a co dál?
M: Tím, že se stanu jím, stane se on zase mnou. Není to vědomý proces, děje se to zcela samo od sebe. Ani jeden z nás tomu nemůže pomoci. To, co potřebuje změnu, se změní tak jako tak; stačí, aby člověk poznal sebe sama takového, jakým je, tady a teď. Intenzivní a metodické zkoumání své vlastní mysli se nazývá Jóga.

T: A co řetězy osudu ukované hříchem?
M: Když se rozplyne nevědomost, matka hříchu, zmizí také osud, který nás k hříchu ponoukal.

T: Hřích ale musí být potrestán.
M: Skončí-li nevědomost, skončí také všechno ostatní. Člověk potom vidí věci takové, jaké jsou, a chápe, že všechno je v pořádku.

T: Přijde-li za vámi nějaký hříšník, člověk, který porušil zákon, a žádá vás o milost, jak mu odpovíte?
M: Dostane to, o co žádá.

T: I kdyby to byl velice špatný člověk?
M: Já neznám žádné špatné lidi, znám jen sebe. Nevidím žádné světce ani hříšníky, jenom živé bytosti. Nerozdávám žádná požehnání. Není nic, co bych vám mohl dát nebo upřít, protože všechno už v dostatečném množství máte. Jenom si musíte být svého bohatství vědom a vytěžit z něj maximum. Dokud si budete myslet, že potřebujete mé požehnání, budete o ně u mých dveří žebrat. Zrovna tak nemá smysl, abych žadonil já o vaše požehnání! Nejsme od sebe odděleni, spojuje nás skutečnost.

T: Dejme tomu, že za vámi přijde matka a svěří se vám se svým trápením. Její jediný syn se dal na drogy a sex a jde to s ním od desíti k pěti. Prosí vás o požehnání. Jaká bude vaše odpověď?
M: Pravděpodobně uslyším sám sebe, jak jí říkám, že všechno bude v pořádku.

T: To je vše?
M: To je vše. Co víc byste čekal?

T: Ale změní se syn té ženy?
M: Možná ano, možná ne.

T: Lidé, kteří jsou kolem vás a znají vás řadu let, tvrdí, že když řeknete „bude to v pořádku“, tak se to určitě splní.
M: Zrovna tak ale můžete říci, že tím, co zachránilo dítě, bylo matčino srdce. Pro všechno existuje nespočet příčin.

T: Slyšel jsem, že člověk, který nechce nic pro sebe, je všemocný. Celý vesmír je mu k službám.
M: Když tomu věříte, tak podle toho jednejte. Opusťte všechny osobní touhy a získanou energii použijte k tomu, abyste změnil svět!

T: Ani všem Buddhům a Rišijům se nepodařilo svět změnit.
M: Svět se nenechá změnit. Jeho podstatou je bolest a pomíjivost. Pochopte to a zbavte se všech tužeb a strachů. Když vás svět přestane svírat a svazovat, stane se příbytkem radosti a krásy. Ve světě můžete být šťastným jedině tehdy, když se od něj osvobodíte.

T: Co je dobré a co je špatné?
M: Obecně se dá říci, že to, co způsobuje utrpení, je špatné, a to, co utrpení odstraňuje, je dobré. Tělo a mysl jsou omezené, a tudíž zranitelné; potřebují ochranu, a tak se rodí strach. Dokud se s nimi ztotožňujete, musíte trpět; uvědomte si svou nezávislost a buďte šťastný. Věřte, že tohle je tajemství štěstí. Protože neznáte svou pravou přirozenost, myslíte si, že jste závislý na věcech a lidech. Moudrý je ten, kdo ví, že nepotřebuje ke štěstí nic, kromě sebepoznání.

T: Co přichází jako první, bytí nebo touha?
M: Spolu s bytím, které vyvstává ve vědomí, vznikají ve vaší mysli také představy o tom, čím jste a čím byste měl být. Tím se dostává ke slovu touha a čin a začíná proces, ve kterém se něčím stáváte. Stávání se nemá žádný začátek ani konec, protože se v každém okamžiku obnovuje. Jakmile ustane vytváření představ a zaniknou touhy, přestanete se také něčím stávat a bytí tím či oním přejde v čiré bytí, které není možné popsat, lze je pouze zakoušet. Svět se vám zdá tak nepochybně skutečný, protože na něj neustále myslíte; přestaňte na něj myslet a on se rozplyne jako pára nad hrncem. Nejde o to, že byste na něj měl zapomenout; když zmizí touha a strach, zmizí i všechna omezení. To, co nás svazuje, je emocionální připoutanost, zažité představy o tom, co máme rádi a co ne, které tvoří to, čemu se říká povaha, charakter.

T: Kdyby tu nebyly touhy a strach, co by potom člověka motivovalo k činům?
M: Nic, pokud nepovažujete za dostačující motiv lásku k životu, poctivosti, kráse. Nebojte se stavu, kdy nemáte strach a touhy. Umožňuje vám totiž žít život tak naprosto odlišný od všeho, co znáte, o tolik intenzivnější a zají­ mavější, takže tím, že ztratíte vše, ve skutečnosti vše získáte.

T: Jestliže odvozujete svůj duchovní původ od Rišiho Dattatréji, můžeme tedy věřit tomu, že vy a všichni vaši předchůdci jsou jeho reinkarnacemi?
M: Můžete věřit, čemu chcete, a jestliže tomu budete věřit, přinese vám to ovoce; ale pro mne to žádnou důležitost nemá. Já jsem to, co jsem, a to mi stačí. Nemám žádnou touhu se s někým ztotožňovat, i kdyby byl sebeslavnější. Ani nemám potřebu považovat mýty za skutečnost. Jediné, o co se zajímám, je nevědomost a osvobození od nevědomosti. Úlohou Gurua je odstraňovat nevědomost v srdcích a myslích svých žáků. Jakmile žák pochopí učení, je řada na něm, aby to prokázal svými činy. Nikdo nemůže jednat za někoho druhého. A pokud žák nejedná správně, znamená to jenom to, že učení dosud nepochopil a že Guruova práce není ještě dokončena.

T: Existují jistě také beznadějné případy?
M: Nikdo není beznadějný. Překážky se dají překonat. Co život nespraví, to smrt ukončí, ale Guru nemůže prohrát.

T: Co vám dává tu jistotu?
M: Guru a žákova vnitřní skutečnost jsou opravdu totožné a směřují ke stejnému cíli – k vykoupení a k záchraně mysli. Nemohou prohrát. Z týchž balvanů, které jim stojí v cestě, vybudují mosty, které je spojí. Vědomí není veškeré bytí – existují ještě další úrovně, na kterých je člověk schopen mnohem větší spolupráce. Guru je doma na všech úrovních a jeho energie a trpělivost jsou nevyčerpatelné.

T: Stále mi říkáte, že sním a že je nejvyšší čas, abych se probudil. Jak je možné, že se Maharádžovi, který za mnou přišel v mém snu, nepodařilo mne probudit? Sice mne nabádá a upomíná, ale sen trvá.
M: Je to proto, že jste si dosud plně neuvědomil, že sníte. Tohle je právě podstatou spoutanosti – míchání skutečného s neskutečným. Ve vašem současném stavu je jedinou stopou skutečnosti pocit „já jsem“; kdežto „co jsem“ a „jak jsem“ jsou jen iluze, které na vás uvalil osud nebo náhoda.

T: Kdy tento sen začal?
M: Zdá se, že je tu od věků, ale ve skutečnosti existuje pouze v přítomnosti. Vy ho totiž v každém okamžiku obnovujete. Až pochopíte, že sníte, tak se probudíte. Ale vy to nechápete, protože chcete, aby sen pokračoval. Jednou přijde den, kdy z celého srdce zatoužíte po tom, aby konečně skončil, a budete za to ochoten zaplatit jakoukoli cenu. Cenou bude nepřipoutanost a odtaženost, ztráta zájmu o sen samotný.

T: Tak to tedy se mnou vypadá dost beznadějně. Dokud sen trvá, chci, aby pokračoval. A dokud chci, aby pokračoval, tak trvá.
M: Chtít, aby pokračoval, není nevyhnutelné. Pochopte jasně, v jaké jste situaci – to postačí k tomu, abyste se ze snu probudil.

T: Dokud jsem ve vaší přítomnosti, tak se všechno, co říkáte, zdá docela jasné, ale jakmile s vámi nejsem, tak mne zase dostanou obavy a neklid.
M: Nemusíte se ode mne vzdalovat, alespoň ve své mysli ne. Ale vaše mysl je přitahována světskými lákadly!

T: Svět je plný problémů, není divu, že moje mysl je jich také plná.
M: Byl snad svět někdy bez problémů? Vaše bytí jakožto bytí jedince je založeno na násilí vůči ostatním. Samo vaše tělo je bitevním polem, na kterém řádí umírání a smrt. Existence znamená násilí.

T: Z hlediska těla ano. Ale z hlediska lidské bytosti určitě ne. Pro lidstvo je nenásilí zákonem života a násilí zákonem smrti.
M: V přírodě je nenásilí velice řídké.

T: Bůh a příroda, to nejsou lidé, takže nemusí být lidští. Já se zajímám jen o samotného člověka. Abych byl lidský, musím být absolutně soucitný.
M: Uvědomujete si, že dokud máte já, které musíte bránit, tak musíte být násilný?

T: Ano. Abych byl opravdu lidský, musím být bez já. Dokud jsem egoista, jsem napůl zvíře, pouhý humanoid.
M: Takže většina lidí jsou polozvířata a jen pár z nich jsou skuteční lidé. To, co nás dělá lidmi, je „bystrost a soucítění“. Polozvířata – humanoidi – jsou ovládáni tamasem a radžasem, kdežto u lidí převažuje satva. Bystrost a soucítění je satva, protože působí na mysl a na naše činy. Ale skutečnost je za satvou. Co vás znám, stále se snažíte pomoci světu. Jak moc jste mu pomohl?

T: Ani trochu. Nezměnil se ani svět, ani já. Ale svět trpí a já trpím spolu s ním. Bojovat proti utrpení je přirozenou reakcí. A co jiného je civilizace a kultura, filosofie a náboženství, než revolta proti utrpení? Zlo a odstranění zla – to je přece vaše hlavní téma. Můžete tomu říkat také nevědomost, to je totéž.
M: Jasně, na slovech nezáleží, nezáleží ani na tom, jakou máte právě teď formu. Jména a formy se neustále mění. Poznejte sama sebe jako neměnného svědka neměnné mysli. To stačí.

Návštěvník
 

Re: Svět

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 25. led 2024 18:04:29



Svět je neskutečný, když je myslí vnímán jako sbírka diskrétních objektů (s jasně definovaným rozhraním)

a svět je skutečný, když je přímo zažíván jako zjevení v Já.
Návštěvník
 

Re: Svět

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 01. úno 2024 7:55:50

Obrázek

Svět kolem vás je krásný,

jen když jste v míru

a svět je ve vás.


Návštěvník
 

Re: Svět

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 10. bře 2024 12:56:56



Eduard Tomáš: KDYŽ ZMĚNÍME SEBE, ZMĚNÍME SVĚT! (Život v pravdě, 1993)
Návštěvník
 

Předchozí

Zpět na Inspirativní myšlenky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 13 návštevníků