Osvícení

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 26. črc 2020 17:13:12

Obrázek

Představte si, že sedíte na židli a usilovně se snažíte posadit. Co byste měli udělat, abyste si uvědomili, že sezení je již zcela přítomné? Jediným důvodem, proč právě teď v tento okamžik dokážete číst tyto řádky, je, že jste probuzeni. Již jste vzhůru, jak je to jen možné. Jste plně probuzeni.

Pokud jste již probuzeni, jak by pak bylo možné probudit se ještě více? Dává to vůbec smysl? Více se již probudit nelze. A zcela jistě není možné probudit se znovu.

Chcete-li použít své tělo k přečtení knihy, sledování videa, či chcete zaujmout odstup kvůli jasnějšímu porozumění nebo získání souvislostí, které vám pomohou otevřít dveře k dalšímu porozumění, je to skvělé. Než tak ale učiníte, uvědomte si, že kvůli probuzení není třeba číst dalších knížek, shlédnout další video nebo odjet do ústraní. Jste už totiž probuzeni.

Chcete-li meditovat, bubnovat, tančit, zpívat nebo cokoli jiného, co vám pomáhá k ukotvení v současné lidské zkušenosti nebo k utišení mysli, abyste si dokázali lépe naslouchat a lépe se vnímat, je to báječné. Klidně to dělejte. Buďte si ale plně vědomi, že probuzení nelze vytrénovat. Nemůžete dosáhnout něčeho, čím již jste.

Myslíte si, že jste lidská bytost, která čte tyto řádky.

Nejste. Dobrá, ve skutečnosti jste i tento člověk, ale nejste pouze tato osoba. Jste vědomí, které čte tato slova skrze lidskou bytost. Tento text nečte člověk, ale vy. Člověk je pouze pomůcka při čtení stejně tak, jako jsou brýle pomůcka při čtení pro člověka. Brýle na čtení si sebe nikdy nespletou se čtenářem. Lidé tohle činí téměř vždy.

Myslíte si, že se musíte probudit. Nemusíte. Stačí, když si sami sebe uvědomíte jako to, co skutečně jste. “Probudit” zní, jako by se mělo stát něco zvláštního, nového a jiného. Tak to ale není. Uvědomění je oproti tomu jednoduše o rozpoznání, kým už jste. Vidíte, jak je představa o uvědomění mnohem jednodušší než představa o probuzení? Proč si to dělat těžké, když přeci chcete být jen sami sebou?

Proč to neprovést jednoduše? Buďte k sobě jemní. Jaké úsilí musí člověk vynaložit, aby sám sebe poznal v zrcadle? Žádné. To stejné platí i pro vás. Stačí pouze chtít podívat se do zrcadla a spatřit svůj obraz namísto představy.

Přestaňte se alespoň na pár minut dívat okolo. Koneckonců máte spousty času! Otočte svou pozornost. Uchopte svou obyčejnou starou pozornost, tedy vaší osobní pozornost, a převraťte ji. Dívejte se zpátky namísto ven.

Všimněte si, jak jednoduché je přesouvat svou pozornost, kamkoli ji chcete přesunout. Všimněte si, jak roste cokoli, na co ji zaměříte. Vnímejte, jak jednoduché je stáhnout celkovou pozornost, myšleno nezaměřenou pozornost v pozadí, která je neustále v pohybu, a přetvořit ji na pozornost zaměřenou .

Všimněte si, že jakmile vidíte to, co chcete vidět, vaše zaměření se samovolně uvolní zpět k rozprostřené pozornosti. Prostě se to stane, a nemusíte pro to udělat vůbec nic. Vše pracuje pro vás. Je to vždy tady, vždy v pohotovosti, a zcela jistě vždy vzhůru. Jinak to ani nejde. Celé je to vaší součástí, součástí jedné trvalé věci – vás.

To, co hledáte, hledáte mylně pomocí zaměřující pozornosti, jakobyste hledali nějaký předmět. Jenže „to“ je rozprostřenou pozorností, která je živoucím pozadím všech věcí. Jste pak jako pes honící vlastní ocas. Můžete se za ním honit po celý svůj život a nikdy ho nechytit, dokud se budete zaměřovat navenek, tedy tam, kam je vaše pozornost přirozeně přitahována. Vězte, že hledané je hledajícím samotným.

Vždy jste byli vzhůru, vždy budete, nemůžete to zkazit. Probuzení není vaší vlastností, ve skutečnosti vy samotní jste tímto probuzením.

Fred Davis, http://awakeningclarity.blogspot.cz/
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 15. srp 2020 12:32:00

O osvícení

Obrázek
Paul Brunton

V tomto světě můžeme potkat jen dva druhy lidí. Nevědomé, kteří znají jen své vlastní ego se svými vlastními touhami, a vědomé, kteří ví, že jsou v přítomnosti Nadjá a radují se z jeho vznešeného míru. Duchovní evoluce člověka je naplněna jakmile je dosaženo trvale duchovní úrovně, kterou nazýváme osvícení. Tohoto stavu může dosáhnout kterákoli lidská bytost udělením milosti a zároveň i vlastním dosažením. Je to stav, kterého dosáhlo v jeho úplnosti v každém století jen velmi málo lidí, ale který ve formě záblesku zažilo velmi mnoho lidí.

Během svého života člověk nemůže poznat Boha ale může poznat svou duši. Nemůže se spojit přímo s Bohem ale pouze se zástupcem Boha, se svým vyšším Jástvím, se svým vlastním Nadjá. Úplné osvícení je nedosažitelné, protože propast mezi člověkem a Bohem je příliš hluboká a příliš široká. Dosažitelné je pouze částečné osvícení, protože paprsek božství nosíme ve svém srdci. Nemůžeme se stát částí Boha ale můžeme se stát člověkem inspirovaným a řízeným Bohem. Konečná a omezená lidská inteligence se nemůže spojit přímo s nekonečným a neomezeným Mystériem. Spojit se může pouze s Nadjá.

Podle toho jak člověk vyvíjí své chápání, tak postupuje z obyčejné existence do pravé podstaty. Duchovní vyvrcholení života člověka nastává když vědomí rozpoznává a chápe sebe. Osvícení vytváří spojovací článek s absolutnem, a odpovídá na otázku: „Co jsem já?“ Odpověď je pociťována jako božská Přítomnost a jasně poznávána jako Význam a Mysl.Vyvíjející se lidská mysl vytváří vyšší a vyšší pojmy o božství, až je nakonec povznesena nad sebe samu do ohromujícího zážitku. Nejvyšší osvícení je čisté, klidné, vyvážené a vytříbené. Díky němu je dosaženo osvobození od vtělování ještě během života, ale plné uskutečnění vnitřního míru může nastat teprve po konečném odchodu z těla.

Osvícení je jedinou krátkou událostí, to co zabírá tolik času, je příprava mysli a srdce člověka. Dosažení může být trvalé nebo také jen částečné. A ať už osvícení přichází postupně nebo zcela náhle, musí být stavem bez jakékoli představy, dogmatu a rozpoznáním toho co vždy je. Jak náhle budeme ukotveni v Pravdě, může být u každého jiné, někdy se jedná o pár hodin a jindy o několik let. Pokud je trvalé, setrvá navždy, ale záblesk který inspiruje hledání pravdy je pomíjející. Pokud nejsme trvale zakotveni na samotné nejvyšší úrovni, může být vědomí narušeno a my můžeme klesnout zpět.Vize, mentální stavy a zážitky mohou přicházet velmi často, ale nejsou totéž jako trvalé uvědomování si toho, co je za všemi těmito dočasnými stavy.

Trvalé osvícení není možné bez patřičné přípravy a očistění. Aby bylo osvícení absolutní, ryzí a spolehlivé, musí být všechny aspekty lidské povahy osvíceny a rovnoměrně vyváženy. Morální očista a citová disciplína jsou přípravou, která nakonec vyústí v hledání Skutečnosti a odhození iluzornosti. Cesta k nejvyššímu dosažení musí překročit jógu, metafyziku a činnost sebeodříkání. K tomuto znovuzrození potřebujeme mít vědění moudrosti, živou mystickou zkušenost a obojí se musí spojit v plnou intuitivní realizaci, kterou udělí Nadjá. Proto musí hledající rozřešit mystérium duše nejen intelektuálně, ale i na základě zážitku, který vše překračuje, nejen v hlubině meditace, ale i ve světě činnosti.

K dosažení realizace je nutné začít nejdříve pěstováním intuitivních pocitů. Mnohem později dospějeme k bodu,kdy naše vlastní ego vidí vlastní omezení, poznává svou bezmoctnost a závislost, čímž si uvědomuje, že samo se nemůže povznést k nejvyššímu osvícení. Tehdy je nutné se zcela odevzdat Nadjá a vše předat Milosti síly za sebou. Pak musíme projít čekacím obdobím duchovní stagnace a neschopnosti pociťovat vřelou oddanost, což je určitý druh temné noci duše. To bude provázeno mentální depresí a citovou flustrací. Po určité době přijde vyšší fáze, kde se cítíme zcela odevzdaní do vůle Boha nebo osudu a odpoutaně přijímáme onu vyšší vůli. Po této fázi přichází zcela neočekávaně nesmírná realizace stavu bez ega, pocit osvobození od osobnosti s ohromujícím vědomím nekonečnosti, univerzálnosti a inteligence života.

Vnitřní klid který realizace přináší nevzniká z ničeho, ale přichází po dlouhém boji a nejrůznějším utrpení. Jakmile podmínky dozrají a jsou splněny nutné kvalifikace, pravda se sama odhalí. Probuzení k Pravdě neprovází žádná okultní vize, astrální zkušenost ani uchvacující extáze. Probouzíme se k ní ve stavu naprostého ticha a s vědomím toho, že pravda byla vždy uvnitř nás a že skutečnost byla vždy kolem nás. Mnozí očekávají v realizaci cosi melodramatického nebo zázračného, přestože se jedná o udělení jedinečného klidu. Při dosažení nezískáme vševědoucnost, ale můžeme obdržet odhalení činnosti vyšších zákonů řídících život a člověka nebo přírody. Toto naplnění přináší radost srdci a mír mysli.

Osvícený člověk žije ve vnitřně tichém vědomí, které je bez myšlenek, oproštěné od od všeho co je mu dáno, ať už je to prostředí ve kterém se nachází, nebo tělo, ve kterém musí žít. Celá jeho přírozenost spočívá v Nadjá. Osvíceného člověka neopouští Boží přítomnost ve spánku, snu ani v bdělém stavu, protože je to něco co je věčně přítomné. Jeho mysl zůstává upevněna na své vlastní nejhlubší úrovni, jejímž charakteristickým znakem je nádherný mír. Cítí přítomnost, těší se z míru Nekonečna a přesto se věnuje běžným každodenním záležitostem, i když je tím částečně sníženo jeho uvědomování si oné přítomnosti a míru. Po tomto zářivém vstupu do věčnosti je již zcela sám sebou. Vše co nyní vykoná, přímo vychází z jeho středu, ze svého zdroje, bez přetvářek a deformací.

Čtvrtý stav vědomí je vyrovnaný a neměnný, protože je prostý myšlenek a vášní. V tomto pokročilém stavu je člověk schopen kdykoli vstupovat přímo a ihned do meditace. Když se dostaví jako výsledek filozofické přípravy, je to náhlý, neočekávaný a spontální zážitek. Chceme-li se dozvědět pravdu o tomto prostém poznání duše, musíme se oprostit od neskutečných mýtů a vybájených zázraků, které byly kolem tohoto tématu vytvořeny. Po dosažení tohoto stavu existuje v mysli hledajícího průhlednost, která dává hlubší a více božský význam všem věcem, všem lidem, všem událostem. Od této chvíle má život obdivuhodný a krásný význam. Je to trvalé uvědomování si věčně přítomné existence duše. Všechny problémy z mysli vymizí, jako by nikdy neexistovaly.

Osvícení dosažené filozofickým způsobem přináší zkušenost i pochopení. Dosahuje jej velmi málo hledajících a jen po velkém boji. V tomto stavu jím bude stále prostupovat vnitřní síla, božská radost, hluboké chápání a nevýslovný klid. Když člověk přejde pod vládu Nadjá neztratí svou individualitu, ale ztrácí připoutanost k ní a k jejím touhám a vášním. Jakmile jsme konečně osvobozeni z tohoto věčného koloběhu zrození a smrti, ke kterému jsme byli připoutáni vlastními touhami, vstupujeme do nového a lepšího stavu. Jsme na konci hledání, když dosáhneme plného pochopení. Naše vlasní mysl je vědomě spojena s boží Myslí. Člověk je zakotven v Pravdě a Skutečnosti, když jeho pocit přítomnosti je trvalý, poznání mentálního zážitku světa je nepřetržité, a když klid přicházející jako důsledek je neotřesitelný.

Osvícený člověk má stejný druh těla i pět smyslů jako každý jiný člověk. Jeho zkušenost světa je stejná, ale nesmírný rozdíl je v tom, že on zažívá svět spolu s Nadjá. Chápe Pravdu, protože se sám Pravdou stává. Jeho odhalení Pravdy uvolňuje sílu Pravdy a uděluje její mír. Zažívá vnější svět stejně jako ostatní lidé, ale zároveň chápe vztah mezi tím co vidí a mezi tím co je za tím co vidí. Je stále toutéž osobou, přestože jeho chování prokazuje rozeznatelné známky vyšší úrovně než tomu bylo doposud. Působí jako lidský nástroj nad-lidské síly a má s ní vědomě a láskyplně spolupracovat. Pro osvícení je charakteristická jasnost mysli, lehkost chápání a vyjasnění všech problémů. Ego je zachováno ale zcela podřízeno Nadjá. Člověk nezískává nic nového, když opouští iluzi a získává tuto nevšední celistvost.



Paul Brunton:,,Osvícený člověk si je vědom nejvyšší jednoty i bezprostřední rozmanitosti světa. To je paradox. Ale jeho trvalé místo klidu, když jedná s ostatními lidmi,se nachází ve styčném bodě duality a jednoty, takže v každém okamžiku je připraven upnout svou pozornost na kteroukoliv z těchto dvou úrovní".
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 15. zář 2020 5:31:33



Úkolem není dělat to, co je nedokonalé, dokonalým.

Úkolem je poznat to, co už dokonalé je.
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 05. říj 2020 15:37:37

Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 17. pro 2020 10:40:05

Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 28. pro 2020 7:24:19

Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 14. lis 2021 17:17:12



Osvícení se nemůže přihodit v budoucnosti,
ale pouze tady a teď.

Zen nás nutí, abychom zcela
porozuměli přítomnému okamžiku,
který jediný je skutečností.

Zen je nalezen v samozřejmosti.
Je to uvědomění si obyčejnosti.

Je to zakoušení plnosti smyslů, neomezené mysli,
která se zabývá myšlením.

Je to radování se ze stále se měnící bujnosti existence.
Je to úžas v přítomnosti zázraku života.

Je to pozorování věcí - takových,
jaké jsou.

Je to probuzení do přirozenosti buddhovství - přítomnosti, jež je stále přítomná.
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 31. pro 2021 8:34:41

Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 22. led 2022 11:06:11


TAZATEL: Chci dokončit 'Já'.
PAPAJI: Nepřemýšlej ani vteřinu a řekni mi, jestli sníš.
Teď sám. Vteřinu, nemysli. To je vše!

Neřeknu vám: "Jděte na Mount Everest." Nic. Žádná příprava. K tomu potřebujete hodně přípravy; vzít si s sebou kyslík, masku s sebou, tolik jídla s sebou a pro jednu osobu s sebou 20 kuliů, s sebou Šerpy, kteří nosí svůj náklad.
Tady nemyslet. To je vše. A jste na vrcholu Himalájí. Je tu Mount Everest a tohle je věčný odpočinek!
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 22. bře 2022 22:11:08



Neexistují žádné etapy realizace ani stupně osvobození.
Neexistují žádné úrovně reality.
Existují pouze úrovně zkušeností pro jednotlivce.
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 28. kvě 2022 8:42:52

Obrázek

“Love is the experience that others are not others. Beauty is the experience that objects are not objects.”

„Láska je zkušenost, že ostatní nejsou jiní. Krása je zkušenost, že předměty nejsou předměty.”

"Enlightenment Is Not an Experience."

"Osvícení není zkušenost."

Rupert Spira
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 31. kvě 2022 19:51:43

DUCHOVNÍ OSVÍCENÍ

Výkladový slovník
Autor: Duchovní škola Rezonance

Stav duchovního probuzení, který umožňuje okamžité uvědomění pravdy.

Vzhledem k tomu, že v češtině pro duchovní osvícení žádný speciální jednoslovný termín neexistuje, lze tento výraz překládat jako sanskrtský pojem bódhi (duchovní probuzení), jenž odpovídá japonskému slovu „satori“ (nebo „kenšó“). Tento jev duchovní povahy nemá naprosto žádnou spojitost s nějakým optickým světelným jevem. V případě autentické zkušenosti duchovního osvícení se tímto výrazem přesně míní mimořádný okamžik, kdy si lidská bytost výrazně uvědomí blažené božské prázdno (v sanskrtu „šúnjatá“, japonsky „ku“), které je samo (svou vlastností mikrokosmu) jako celý vesmír (makrokosmos, v němž se nachází).

Tento zásadní prožitek, jímž duchovní osvícení je, je jediný, který umožňuje bytosti okamžitě si uvědomit a pochopit skutečnou božskou povahu každé bytosti, věci nebo jevu. Protože představa osvícení je mnohdy směšována s pojmem světelného jevu a nejrůznější světelné (fosfénové) projevy mylně považovány za osvícení, dospělo se k tomu, že ve většině případů je upřednostňován pojem „duchovní probuzení“, který je mnohem blíže pravdě. Božská blažená prázdnota, kterou si v tu chvíli náhle uvědomíme, není, jak bychom se mohli domnívat, prázdnota nicoty, ale prázdnota nezachytitelného, nemožnosti myšlenkově i smyslově uchopit a zcela pojmout nevýslovnou nekonečnost, která se náhle odhalí za bytím i nebytím. Tato blažená prázdnota není nějakou konkrétní věcí, kterou by lidská bytost mohla pochopit. To lze jedině s podmínkou určitého překonání hranic ega a splynutím jí samé s tímto prázdnem v důsledku její transformace na prázdnotu.

Například dokonalé osvícení Buddhy Šákjamuniho je mezníkem počátku objevování toho, v čem spočívá jeho skutečná nesmrtelná povaha neboli jinými slovy jeho dharmy. Ve své vlastnosti základního přirozeného zákona makrokosmu je dharma nerozlučně spjata s karmou: lidská bytost může uskutečnit svou dharmu jedině v mezích své karmické situace. Buddha říkal: „Činy a schopnost lidské bytosti porozumět závisejí do velké míry na její karmě.“ Proto je Buddhovo dokonalé osvícení mezníkem počátku Buddhovy dharmy neboli jinými slovy toho, co bylo později nazváno „buddhismem“, jenž není ničím jiným než duchovní naukou duchovního osvícení. Bez nevýslovné zkušenosti osvícení nelze hovořit o buddhismu. Ačkoliv je duchovní osvícení svou povahou vždy totožné se sebou samým, existují různé stupně duchovního osvícení.

Přirovnáme-li analogicky jev osvícení ke zdi, kterou chceme prohlédnout, je možné tak učinit a dostat se „za“ prostřednictvím maličké dírky, ale i úplným rozmetáním naší překážky, jako je tomu v případě dokonalého osvícení Buddhy. Mezi těmito dvěma extrémy nacházíme, co se osvícení týče, veškeré možné stupně jeho intenzity. Rozdíly v jasnosti a přesnosti náhledu, který je možné získat, jsou tudíž obrovské, a to i přesto, že předmět náhledu je ve všech případech stejný. Tento příklad nám umožňuje vysvětlit a snáze pochopit, jak a jakým způsobem mohou nastat tyto rozdíly ve stupni osvícení, ale zároveň vede k chybnému způsobu představování si záhadné reality duchovního osvícení jako nějakého předmětu, který může být vnímán vnějším subjektem. Navíc tento příklad může vzbudit falešný dojem oddělenosti mezi světem osvícení, blažené prázdnoty a absolutna – a světem jevovým, což bychom si v žádném případě neměli myslet. Pravé hluboké osvícení nám vždy odhaluje, že blažené prázdno a jevy, absolutno i relativita jsou jedním.

Jedinečná zkušenost opravdové skutečnosti se vždy odhaluje přesnou niternou zkušeností nevýslovně pociťované jednoty. „V tu chvíli je forma vnímána jako blažené prázdno a blažené prázdno je zakoušeno jako forma,“ říká pojednání východní moudrosti „Mahápradžňá paramitá hrdájasútra“, což v překladu znamená „Pojednání o podstatě srdce“. V této jedinečné chvíli si osvícený uvědomuje, že neexistují a že nikdy neexistovaly dva různé vesmíry. V těchto zásadních okamžicích je u osvíceného překonáno ego, ve fázi hlubokého osvícení (ego) zemře a náhle zmizí. Jeden starodávný text zenové moudrosti nám přináší dokonalé poznání toho, co se v tu chvíli děje: „Ten, kdo díky osvícení zemře ještě dříve, než zemře, nezemře nikdy, ani poté, co zemře.“ Vznešeným důsledkem tohoto zdánlivého zániku, této velké smrti, je velký nesmrtelný život, život v Bohu, plný míru, blaženosti a naprosté svobody.
https://www.jogin.cz/slovnik/duchovni-osviceni/
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 22. čer 2022 8:44:41

Obrázek

Nehýbej se
Nehýbej se
Nehýbej svou myslí
To je vše
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod rafael » stř 22. čer 2022 9:06:50

Návštěvník píše:Obrázek

" Nemůžete dosáhnout osvícení skrze vaše vlastní úsilí a to ať se snažíte sebevíc. Až přijde váš čas, tak budete mít schopnost tento dar přijmout a to i v případě, že se tomu budete snažit klást sebevětší odpor! Jediné co můžete udělat je otevřít své srdce a říct "Ano" všem zkušenostem, které budou přicházet. Univerzum zareaguje s perfektním načasováním."
Sri Bhagavan


naprosto souhlasím..
Uživatelský avatar
rafael
 
Příspěvky: 562
Registrován: stř 02. led 2013 13:13:54

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 28. čer 2022 9:05:48

Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 06. črc 2022 18:37:15

Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 06. srp 2022 15:29:11

Obrázek

Osvícení je přirozený stav vědomí, nevinný stav vědomí, stav, který není kontaminován pohybem myšlení, není kontaminován ovládáním nebo manipulací mysli.
Adyashanti
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 07. zář 2022 8:49:48



Osvícení - zmizí pocit nesvobody, spoutanosti.

Jednotlivec není nic víc, než objekt, jako kterýkoliv jiný objekt. Ale neživý objekt nemá život a ani smysly na vnímání. Zvířata a cítící bytosti mají schopnost vnímat. Rozdíl mezi živými bytostmi a neživými objekty je schopnost cítění, které je umožněno díky smyslovým orgánům. A lidská bytost je navíc cítící bytost, které byl dán dar intelektu. Člověk se díky intelektu vydělil od zbytku Vesmíru a začal se považovat za oddělenou entitu. A právě fakt, že se považuje za oddělenou entitu je ta nesvoboda. Takže vytvořil svou nesvobodu. Intelekt vytvořil představu, koncept nesvobody. A s konceptem nesvobody se objevuje koncept osvobození. Kdyby se jedinec nepovažoval za spoutaného, tak se otázka osvobození vůbec neobjeví.

Mylná představa spoutání je díky samotné představě odděleného jednotlivce. Přitom jednotlivec je pouhý objekt. A je to díky intelektu, že se považuje oddělený od zbytku vesmíru. Místo, aby pochopil, že je pouhým objektem. Nástrojem, skrz působí Celek - nebo Bůh. Přivlastnil si roli subjektu.

A skutečný subjekt může být jen jeden. Jeden ke všem objektům. Ale lidská Bytost si uzurpuje tuto subjektivitu Boha. A tím, jak si uzurpovala tuto subjektivitu, se oddělila.

Tahle oddělenost je příčinou samotného pocitu utrpení. Jedinec si myslí, že trpí, a tak se chce zbavit toho utrpení a nazývá to osvobozením. Chce vidět sama sebe mimo tuhle nesvobodu. A hledá venku mimo sebe to, o čem si myslí, že ho osvobodí.

Ale je to právě to jeho vydělení od zbytku Vesmíru, co způsobuje nesvobodu.

A skutečné osvobození přijde s pochopením, že nemůže být oddělenou entitou. Že je pouhou částí neporušeného celku, kterým je vesmír.

Všechno, co existuje, je pouze Absolutno. Vše, co existuje, je pouze Vědomí.
Jedinec se objeví, jen, když je tu vědomí - uvědomování. V hlubokém spánku není žádný jednotlivec. Jedinec je tady jen za bdělého stavu. Jinak řečeno, když je tady pocit přítomnosti. Když je tady pocit uvědomování si sebe sama.

A v tomhle vědomí je základním vědomím, například, když se někdo ráno probudí z hlubokého spánku, tak prvotním vědomím není vědomí jednotlivce. Prvotním vědomím je neosobní vědomí.

Takže když se neosobní vědomí ztotožní s jednotlivým organismem tělo-mysl, jako jednotlivcem, tak se objevuje "já". Takže v podstatě je to neosobní vědomí, které se ztotožní s objektem.

Jednotlivec je jen koncept - představa.

Když se mysl obrátí dovnitř, začne docházet k tomu, čemu říkáme disidentifikace, a na konci tohoto procesu se objeví to, čemu říkáme osvícení.
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 07. zář 2022 9:05:20

RB: "Celý proces je neosobní, takže představa, že se nějaký jedinec stane osvícený, je klamná."
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 08. říj 2022 17:43:41

Proč ne/jsme plně osvíceni

Návštěvník
 

PředchozíDalší

Zpět na Inspirativní myšlenky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 7 návštevníků