Osvícení

Re: Osvícení

Nový příspěvekod salmo1cz. » sob 08. říj 2022 19:47:15

Jo tak tohleto se už moc líbit nebude.Kleshas už vyžadují poctivost v rozlišování, odstupu.
Místo chtít vidět musí být nahrazeno viděním.
Dobře to je řečeno ve videu. :yes:
salmo1cz.
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 14. pro 2022 7:25:48

Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 18. pro 2022 10:48:59

Osvícení je dívání se bez ega, pak vidíš, jak věci přirozeně jsou, že všechno je jedním.

Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 24. pro 2022 16:39:13

Adža: Především, měli bychom se představit, aby pak panovalo vzájemné pochopení a harmonie. Pak může začít náš rozhovor a pak teprve bude náš rozhovor užitečný. Jinak půjde jen o slova, a slova jsou jen slova. Když jsme se nedávno setkali, popisoval jsi své osvícení, ale ostatní to ještě neslyšeli, takže mohl bys to zopakovat?

Cohen: Bylo mi šestnáct let.

Adža: Komu bylo šestnáct let?

Cohen: Mladému muži, který byl přesvědčen, že má nějaký problém a že je něco špatně.

Adža: Pokračuj.

Cohen: Náhle se otevřely dveře vnímání. Vypadalo to, jakoby zmizely stěny místnosti a já se ocitl v nekonečném prostoru. A ten prostor byl naplněn energií. A ta energie byla vědomá a já jsem si toho byl vědom.

Adža: Co jsi teď – je to pořád to samé vědomí?

Cohen: Ano.

Adža: Takže to není tělo, o kterém mluvíš jako o sobě. To vědomí, které jsi tehdy zažil, je ono "já", které cítíš také teď?

Cohen: Ano, je to totéž.

Adža: Není to tělo?

Cohen: Je zde jen jedno "já".

Adža: A co se stalo potom?

Cohen: Uvědomil jsem si, že energie, které jsem si vědom, je inteligentní, a že podstatou toho všeho je láska. Nekonečná a téměř nesnesitelná láska. Bylo jasné, že také vše, co ve vesmíru existuje, je téže podstaty, tedy vědomí. A že každý bod ve vesmíru je stejný jako každý jiný bod ve vesmíru. Teď jsme například v téhle místnosti a předtím jsme byli v Evropě a předtím jsem byl v Americe. I když se ta místa zdají odlišná, tehdy jsem si uvědomil, že každé místo, na kterém jsem, je totéž místo. Plakal jsem, ale slzy netekly. Mé hrdlo se otevíralo a zavíralo.

Pak ta zkušenost vybledla, ale když mi bylo dvacet dva let, začal jsem opět hledat tutéž zkušenost. Začal jsem meditovat a cvičit s mnoha různými učiteli a pak jsem potkal toho svého učitele. Vyprávěl jsem mu o své zkušenosti. Vyprávěl jsem o tom již mnoha lidem, ale nikdo nikdy nevěděl, co říct. Tento učitel řekl: "To jsi prožil Všechno." V tu chvíli se můj zážitek vrátil. Znovu jsem pocítil nekonečnou lásku a energii a trvalo to několik týdnů. Od té doby jsem o Absolutnu začal neustále mluvit, nemohl jsem si pomoci. Jakmile jsem o tom začal mluvit, přišlo to a mé tělo se opět naplnilo štěstím a jiní lidé to cítili a byli tím přitahováni.

Adža: A jak jsi na tom teď?

Cohen: Prožívám totéž. Prožívám to vždy, když učím, když hovořím o Absolutnu. Rozdíl je jen v tom, že teď nepochybuji.

Adža: Na počátku tu bylo "já" a to bylo jen a jen "já". Pak ale začalo bytnět a pak dosáhlo stavu, kdy neexistoval čas a prostor. Ty a já pak bylo jedním – nejvyšším božstvím. To jen my používáme slovo "já". Je to ale jen označení. Používáme slovo "můj", ale já jsem nic, nejsem tělo, nejsem ani síla. To, co jediné existuje, je světlo, jehož podstata je satjá, konečná realita. Je to pravda, dokonalé štěstí, mír – podstata vší existence.

Kdo je ona energie, ona síla? Jaký je její zdroj? Jaký je můj zdroj? Vydám-li se hledat zdroj tohoto "já", dosáhnu sebe-osvícení. Pak zjistím, že ta síla existuje v tomto těle, a pochází i z tohoto sebeosvícení. Má všechny kvality a podstatu Toho. Jakmile to poznám, začnu se rozvíjet. Já se začne rozvíjet a stane se Tím. To je podstata všeho – expanze.

Pro člověka, který touží osvobodit se, je jediná bezpečná a nejpřímější cesta ven z pout života a smrti – klid mysli. Každý z nás má schopnost nalézt odpovědi na ty nejhlubší otázky - a když se mysl zklidní, přijdou odpovědi. Nestane se to za den či dva, ale je jisté, že jednou z ticha přijde odpověď.

Cohen: Když je mysl klidná, neexistuje žádný problém a není tedy nutno hledat řešení. Mám ale pár otázek pro čtenáře našeho časopisu.

Adža: Cokoliv se zeptáš, odpověď přijde z onoho "utiš svou mysl". Musíš soustředit mysl samu na sebe. Pokud i poté potřebuješ nějakou odpověď, můj život je dokonalou odpovědí. Když pozoruješ, co dělám, pochopíš a uvědomíš si To. To je mé poselství. To je moje odpověď.

Cohen: Mohu se přesto něco zeptat?

Adža: Ať ti odpovím na cokoliv, mělo by ti to být k užitku. Nejdůležitější je ale čin. Obdržíš-li poselství, dokážeš jej uvést do praxe?

Cohen: To je to, na co se chci zeptat. Jaký je vztah mezi neexistencí a akcí v čase a prostoru?

Adža: Člověk ztrácí svou existenci skrz vědění a akci. Skrze ně se vysvobodíš. Pak budeš dživa mukta – osvobozená bytost. Když ale to já zmizí, co zůstane? Kde pak je ta otázka?

Cohen: I když je svobodný, stále něco vyjadřuje svými činy?

Adža: Nemám pocit nějakého vědomí, že jsem džňánin nebo dživa mukta. Nemám žádný pocit. Když já zmizí, ve vědomí se neobjeví ani pocit onoho já. Pro džňánina ta otázka vůbec neexistuje. Naše myšlenky jsou transformovány kontemplací a pak naše každodenní činy zduchovní. To, co bylo běžné, bude duchovním životem. Takový je život jógína. Je to život plný zázraků.

Cohen: Je v tom záhada. Z ničeho se stane něco, skutečný začátek něčeho. Totéž se děje s dživa muktou, on je také ničím. A přesto z toho ničeho něco povstává: slova, činy atd. Na to se chci také zeptat.

Adža: Už jsem hovořil o tom, jak se z každodenní rutiny stává život naplněný duchovními činy. Pokud se člověk dokáže plně takto věnovat každodenním povinnostem, pak je pomalu transformován. Dokáže-li pak pomocí kontemplace dospět až k otázce Kdo jsem? – pak, i když zůstává v hmotě těla, je pomalu vysvobozován z koloběhu života a smrti. Stane se velkým Já a toto Já je svobodou. V tom je smysl zrození. Jakmile člověk toto poslání naplní, naplnil i svůj život. Život bez duality a mimo smrt. A dokázat to může kdekoliv na světě – protože totéž platí i co se týče celého lidstva. Jakmile si to uvědomí celé lidstvo – pak zmizí všechny problémy a otázky.

Cohen: Pak zmizí rozdíl mezi zrozením a smrtí

Adža: Ano. Jen tam, kde je zrození, může být i smrt. Myslíme si, že jsme toto tělo. Všechny smysly nám to tvrdí. To je tajemství zrození, života a smrti. Pokud se ale jedinec dokáže vysvobodit z pout svých činů a svého těla, pak se ztotožní s nejvyšším Já, které je jeho podstatou. Jakmile se člověk kontemplací na otázku Kdo jsem osvobodí ze své karmy, dosáhne nejvyššího. A to je ono Já, které září, které je dokonalým štěstím, to je satja, konečná realita. Ona realizace je džňána, svoboda, mokša, osvobození. Musíme se naučit chápat, jak tohoto stavu dosáhnout. Jaký druh akce nás k němu dovede? Zpěv božího jména, kontemplace, odpuštění a nenásilí, pravda, soucitná akce. Ten, kdo dokáže transformovat své nejvyšší Já do svých činů, prožívá neustále stav požehnání a stane se požehnáním.

Cohen: Když hovoříte o karma józe nebo o soucitném konání, máte na mysli nějakou konkrétní duchovní činnost?

Adža: Správná je jakákoliv akce, při níž člověk nečeká výsledek. Když cokoliv děláte nesobecky a bez očekávání výsledku, dostanete se do stavu, kdy zmizí emoce a děláte jen to, co právě děláte. Zmizí pocit "Já něco dělám." A co se stane s tímto "já"?

Evoluce probíhá krok za krokem. Nestane se najednou. Člověk musí projít mnoha různými fázemi. Avšak tím nejzákladnějším stavem blaženosti je sama blaženost. Podstatou požehnání je požehnání. Je to základní pravda, základní skutečnost. Není to nějaký stav, zážitek a slova to nemohou vystihnout. Nejkratší cestou k tomuto stavu je prostě neustále v něm být. Může vás ale napadnout - kde to dokonalé štěstí je? To štěstí je tady a teď, je vždy přítomné. Individuální duše je spoutána pouty akce, ne tak ale nejvyšší. Ta se ani nerodí a existuje mimo náš dualistický svět činů. Cesta k tomu všemu ale začíná meditací. Člověk se musí vnitřně připravit. Zvládnout disciplínu. Pouhé sezení v meditaci ale není všechno. Nejen tělo se musí zklidnit, především se musí zklidnit mysl. Dokud se člověk nenaučí kontrolovat mysl, neví, co je to meditace.

Cohen: Když říkáte, že zde nic neexistuje, myslíte tím, že právě teď nezažíváte žádnou zkušenost? Přece ale toho tolik dáváte...

Adža: Čí zkušenost? Slova jsou jen slova. Není to ale tělo, které hovoří. Je tu něco, co tělo, intelekt a mysl inspiruje. Obvykle člověk říká "Já mluvím". Ale tak to přece není. Slova odněkud přicházejí. Rozdíl je v tom, že neříkám "Já říkám, já hovořím."

Cohen: Já mám zkušenost, že vztah mezi stavem blaženosti, ve které "já" neexistuje, a dokonalou činností ve světě času a prostoru, se může zdát velmi záhadný. Rád bych tedy věděl víc o tom, jak definujete tento vztah tomu, kdo už ví, co to je stav požehnání, ve kterém není ani kousek "já". Jak jsou pak skutky takového člověka manifestovány? Jaký je vztah mezi tímto stavem a vyjádřením dokonalé akce v tomto světě jevů?

Adža: Podle mne tady žádný vztah neexistuje. Jaký je tvůj názor na dokonalou akci na tomto světě?

Cohen: Dokonalou akcí rozumím akci, která vychází z čisté lásky a ve které není ani stín duality a jáství atd. Není tu ani náznak pýchy, závisti, ega a sebevědomí. Je to vyjádření čisté lásky, která si není vědoma sama sebe. Je to akce sama o sobě. Tak konají realizované duše.

Adža: Je to obtížné vyjádřit slovy, ale pokud strávíte nějaký čas v blízkosti člověka, který je ve stavu neustálého štěstí, pak to pochopíte. Nic vám neřekne, bude s vámi komunikovat tichem, ale skrze jeho činy pochopíte, o co se tu jedná. Skutečně to pochopit znamená prožít to.

Co je to láska? Hovoříme o lásce spojené se smysly? Nebo o něčem, co je mimo smyslové vnímání? Někteří lidé jsou ztělesněním lásky, ale podstata jejich lásky je mimo svět smyslů. Nemůžete ji vidět očima, nemůžete ji popsat slovy. Láska není něco, co by se dalo někam umístit – to je její základní vlastnost. Není to něco, co takoví lidé jen vyjadřují. Láska je jejich podstatou. Existují v tomto světě, ale nejsou tímto světem. Jsou a zároveň nejsou. To je to, čemu se říká sebeosvícení. Jejich podstata je požehnání, pravda, život. Není to ale život pozemský, je to život mimo dualitu a mimo zánik.

Cohen: Takže to, jak žijí a co jsou, je odpovědí na tu otázku. To, jací jsou, je odpovědí na otázku o vztahu mezi ničím a něčím.

Adža: Nedá se to popsat. Dá se to jen vnímat a pochopit, ale ne protože by měli co říci. Není možné popsat stav blaženosti, dokonalého štěstí.. Prožíváš-li to, pak je to tvoje zkušenost, ale nedá se o tom mluvit. Prožitek a popis prožitku není totéž. Slova ukazují to, co je manifestováno, ale slova nejsou To. Má zkušenost je zkušenost univerzální duše, která je energií, světlem a silou. Je součástí evoluce a vyvíjí se.

Cohen: Světlo se vyvíjí?

Adža: Světlo přichází se silou, ale jen světlo zůstává ve vyvíjející se formě. Nakonec už není síla. Podstatou hmotného těla je duše, která není nic, než sebeosvětlující světlo a síla. A během evoluce se ta síla rozpustí a zůstane pouze světlo. Ale ani to se nedá vyjádřit slovy a lze to pochopit jen v přítomnosti člověka, který to již uskutečnil. To je jedna z těch odpovědí, na otázky k nimž vedoucí lze přijít jen v hlubokém tichu. Jinak je to jen součást přednášky, která nikomu nic nepřinese.

Cohen: Chápu, že ty nejdůležitější odpovědi nelze předat slovy a že je lze nalézt jen v tichu. A přece z vlastní zkušenosti vím, že když se člověk ptá na takové otázky, často se přihodí zázračné a výjimečné věci.

Adža: I když se stanou neuvěřitelné a zázračné věci, jak říkáš, slova jsou stále jen slovy.

Cohen: Ale slova džňánina mají moc osvítit.

Adža: To dokáží džňáninové. Ale kde jsou? Kdo je džňánin? A co je to, co džňánin poznal?

Cohen: Džňánin a to, co poznal, jsou jedno a to samé.

Adža: To je tvá zkušenost?

Cohen: Ano.

Adža: Neberu ti tvou zkušenost. Ale džňánin nikdy nemá zážitek a pocit "já jsem džňánin". Prostě je tím, čím je. Je to jeho základní stav bytí. Dokonalé štěstí. Není zde ten, kdo by to štěstí zažíval.

Cohen: Jeden váš žák mi vyprávěl, že když člověka více poznáte, jste schopen vidět jeho minulé životy. Je to pravda?

Adža: Nejsem astrolog. Nečtu mysli jiných lidí. To je opak duchovnosti. Osvobození by se mělo přihodit v tomto životě. Někdy nám říkají, že z těch a z těch důvodů to nelze v tomto životě a že musíme čekat na další inkarnaci. Jenže o tom zase až tak moc nevíme, a tak je jistější snažit se docílit osvobození v tomto životě.

Cohen: V tom s vámi souhlasím, ale moje otázka pramenila z toho, co jsem slyšel o jiných lidí. Osobně se také domnívám, že to je jen mrháním času a v opačném směru, než bychom se měli vyvíjet. Informace o minulých životech vám nikdy neřekne, co se mohlo stát.

Adža: Když se ale naučíš ptát stylem otázky Kdo jsem, můžeš nalézt odpovědi na jakoukoliv otázku na světě. Ale člověk by měl jen a jen hledat. Když se ten, který hledá, stane jen a jen hledáním, dosáhne stavu, který je átman, stav štěstí a hlubokého klidu. Do té doby zde je i ego, poté ego zmizí.

Někdy se stává, že nějaká událost způsobí duchovní probuzení. Lze to nalézt v životopisech slavných Indů, jako byli Valiki, Tulsi Das, Ramana Mahariši, Džiddu Krišnamurti. V mém případě to byla bolest, která šest měsíců trvala a pak přestala. Pak následovalo období kontemplace. Nepravda se stala pravdou. Temnota se stala světlem. Když dozraješ, jsi sladký. Ale ta sladkost tady byla neustále. Hořkost byla transformována do sladkosti. Pochybnosti se staly kontemplací. Pro tohle bychom si měli být vědomi důležitosti myšlenek. Neměli bychom uvažovat o svých starostech nebo problémech, měli bychom je plně zažít. A pak přijde exploze.

Jen je třeba vzdát se mysli.

Cohen: Řekl jste již dříve, že tahle zkušenost je universální a aplikovatelná pro celé lidstvo.

Adža: Ano, to je otázka pro celé lidstvo. Potřebujeme svobodu. Nikdo nechce žít v poutech. Mé poselství je o tom, že nejen jedinec by se měl osvobodit, ale jde o osvobození celého lidstva.

Samozřejmě, když dosáhne osvobození jeden jediný člověk, pak bude mise mého života naplněna. Proto jsem souhlasil s tímto rozhovorem – doufám, že třeba někomu pomůže. Jinak bych jen mlčel. Jde o osvobození každého jednotlivce. Jakmile člověk dosáhne osvobození, pak se nenarodil nadarmo. Cílem našeho života je osvobození. Každý ho může dosáhnout. Všichni jsem se zrodili právě jen za tímto účelem. Osvobodím-li se já sám, stále ještě nemohu být úplně šťastný, protože tak šťastný, jako jsem já, by měl a mohl být každý člověk na Zemi. Zažívám odlesk té možnosti, a skutečné dokonalé štěstí bude mou součástí až tehdy, až bude svobodné celé lidstvo.

Cohen: Je to tedy pro blaho všeho lidstva.

Adža: Ano. Je to poselství celému lidstvu. Je-li v člověku čistota, pak je mysl, srdce a jednání tímtéž. Mysl a srdce by měly být čisté a pak jsou čisté i skutky. Každý člověk to může dokázat.

Nejsem v mysli, jsem ve stavu mimo myšlení a pocity. Hovořím, ale nic nevím. Nepřemýšlím, nečtu knihy. Pro skutečné pochopení to není třeba. Pro intelektuální rozhovory je třeba přečíst spoustu knih, ale pro zkušenost Jáství to není třeba. I kdybych seděl někde v koutě, vyzařovalo by to ze mne. Září to celým vesmírem.

Takže... co uděláte s tím, co jste teď natočil?

Cohen: Bude to součástí článku o vás, o vašich zkušenostech, a to, co jste řekl, může někomu v Americe pomoci.

Adža: Zdá se, že jste nám docela blízký. Necítím z vás úplného cizince.

Cohen: Cítím to také tak.

Adža: Není ani žádná Amerika ani žádná Indie. Je jen jeden vesmír.
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 06. led 2023 15:08:30

Někdo povstal zpod stromu Bodhi. To nelze přičíst žádné meditační praxi. Když se ho zeptali, čeho dosáhl, byl docela upřímný a řekl: "Nic." Během procesu dlouhých meditačních sezení ničeho nedosáhl. Něco se samo sobě odhalilo. To odhalení, to, co se děje, není ve vašich rukou. Pokud nosíte zbraň na rameni a hledáte cíl, zavede vás jinam. Zbraň je úsilí, zbraň je ego. Pokud odhodíte zbraň a nebudete nic vlastnit, odhalí se sama sobě, sama sobě v sobě. To, co bylo skryto po miliony let, se bude muset odhalit samo.

Obrázek
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 20. dub 2023 16:28:20

Obrázek

Papaji: Ale musím odpovědět na vaši otázku: Proč se tak snažím přinést mír do světa, který nikdy neexistoval? [Papaji se na deset sekund zastavil a jemně se zasmál.] Můžete si to všechno brát jako vtip. Vím, že je mým zvykem dělat si s lidmi srandu. Mám rád, když jsou moje děti v dobré náladě, takže si s nimi dělám srandu. Směju se a hraji si s nimi, abych je udržel v dobré náladě. Musíme strávit celý život na této zemi. Proč plakat a brečet pořád? Proč se raději nezasmát a být šťastní? Proč být v tomto světě mírumilovní? Všechno na tomto světě je velký vtip, včetně mých učení. Říkám lidem: 'Pokud uděláte tohle, získáte osvícení'. Nebo říkám: 'Jste již osvíceni. Proč jste tak nešťastní?' Nebo mohu říci: 'Nedělejte nic. Neposlouchejte nikoho, jen buďte tiše a uvidíte, co se stane.' Říkám tyto věci každý den, ale v srdci vím, že je to velký vtip. Vím, že není světa; vím, že není 'nikdo usilující o osvícení' a vím, že nikdo ho nikdy nedosáhl. To je moje neotřesitelné poznání, moje neotřesitelné zkušenosti. Pokud řeknu něco jiného, můžete si to vzít jako vtip.
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Jana » stř 25. říj 2023 6:37:02

Rupert Spira:

Obrázek

Náš zjevně objektivní prožitek se skládá z myšlenek, pocitů a vnímání – tj. mysli, těla a světa.

Když na sebe Vědomí vezme formu myšlení, zdá se, že se stává myšlenkou. Když zaujme formu cítění, zdá se, že se stává tělem, a když ‚zaujme formu vnímání‘, zdá se, že se stává předmětem, druhým nebo světem.

Když myšlení ustane, jeho zjevně objektivní část (myšlenka) zmizí, ale jeho podstata, Vědomí, přetrvává. V tomto nadčasovém momentu (nadčasovém, jelikož mysl zde není přítomna) se Vědomí může poznat takové, jaké je, nepoznamenané zdánlivou objektivitou myšlenky. Tento prožitek se nazývá Porozumění.

Když ustane cítění, jeho zdánlivě objektivní část (pocit či část těla) zmizí, nicméně jeho podstata, Vědomí, přetrvává a vnímá sebe sama jako Lásku a Štěstí.

A když ustane vnímání, jeho předmět, druhý či svět zmizí, ale jejich podstata, Vědomí, přetrvává, nezahaleno předměty. To je prožitek nazývaný Krása.

Jinými slovy, Porozumění, Láska, Štěstí a Krása jsou jinými jmény pro jeden a ten samý prožitek, přítomnost Vědomí, vnímání našeho Bytí.

O duchovní cestě skrze Porozumění a Lásku (Džnána a Bhakti) toho bylo hodně napsáno, ale cesta prostřednictvím vnímání již tak často zmiňována není. Cesta vnímání nebo Cesta Krásy je cestou umělce.

Je to cesta, skrze kterou začne být jasné, a prostředek jehož prostřednictvím je vyjádřeno, že Vědomí tvoří podstatu veškerého vnímání.

Krása je tedy prožitkem, skrze který poznáme a pocítíme, že všechny domnělé věci jsou tvořeny tím, co je zná (vnímá).

Krása je dalším jménem Vědomí, vnímání našeho Bytí.

A stejně tak, když milujeme někoho druhého, co je ve skutečnosti milováno je Já v tom „druhém“. Já je tudíž obojí, jak milující, tak milovaný. Jinými slovy, jedná se o Lásku samou, bez druhého. To je Láska – absence zdánlivého druhého. Všichni známe ten prožitek rozplynutí se v Lásce. Vše, co nás odděluje a izoluje, se rozplývá a toto rozplynutí, dokonce i v běžném způsobu řeči, se nazývá Láskou. Když se mysl vrátí, tak si samozřejmě přivlastní tento neobjektivní prožitek Lásky a vytvoří z něho „milovníka“ a „milovaného“ a pak se diví proč tento prožitek Lásky jakoby zmizel.

Krása a Láska jsou tedy jedním a tím samým prožitkem. Jen v naší kultuře je toto přehlíženo a sníženo na úroveň předmětů. Kult fyzické dokonalosti, který jsi zmínila, vychází z tohoto neporozumění, i když stále v srdci hoří plamen rozpoznání skutečné podstaty Krásy a Lásky.

Láska je to, co zůstane z prožitku potom, co se zcela rozplyne pocit oddělení, mezí, dvojnosti, různosti, atd. V té chvíli si uvědomíme, že to je to jediné, co kdy bylo přítomno. Láska je jednoduše to, co skutečně je.


https://www.zivotvpritomnosti.cz/clanky ... ert-spira/
Jana
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 28. říj 2023 9:50:13

Nisargadatta tady všechno podstatné perfektně popsal:

Návštěvník píše:


Nisargadatta Maharadž:

6:25 ....Vývoj může být jenom v přípravě sadhana. Realizace je náhlá. Ovoce zraje zvolna, ale spadne v mžiku a už se nevrátí.

7:17 ..Držte se pocitu "já jsem" a vše ostatní se snažte vyloučit. Až se díky tomu mysl zcela vyprázdní, bude zářit novým světlem a vibrovat novým poznáním. To všechno přijde samovolně, vy se jen držte pocitu "já jsem"

8:02 ...Nepokoušejte se to tlumočit ostatním. Kdyby to šlo sdělit, bylo by to známkou toho, že to není pravé. Budte tichý a jen sledujte, jak se to samo projevuje ve vašich činech

8:21 ....Jak Vám někdo může říci, čím se máte stát, když žádné změny nejsou potřeba? Musíte jen objevit, čím jste. Každá snaha vytvarovat se do určité formy je jen strašnou ztrátou času. Nemyslete ani na minulost, ani na budoucnost, jenom budte.

9:06 ... "já" založené na paměti je samozřejmě chvilkové. Ale takové "já" vyžaduje nepřerušenou kontinuitu pozadí. Víte sám, že existují mezery. kdy na své "já" zapomenete. Díky čemu se toto ""já zase vrátí zpět? Co Vás ráno probudí? Musí tu být nějaký
konstantní činitel, který přemostí tyto díry ve vědomí. Budete-li se pozorně dívat, všimnete si, že dokonce i Váš každodenní stav je složen ze záblesků vědomí, které jsou neustále přerušovány mezerami. Co je v těch mezerách? Co jiného by tam mohlo být než Vaše pravé bytí, které je věčné. At už jsou tu myšlenky nebo ne, jemu je to jedno.

9:53 ...Jediné vhodné místo je uvnitř. Vnější svět Vám ani nemůže pomoci, ani Vás nemůže zbrzdit. Žádný systém ani způsob jednání Vás nedovede k Vašemu cíli. Přestante myslet na busdoucnost a začněte se totálně soustředit na současnost. Zajímejte se jen o svou reakci na každou životní událost, která přijde.

10:39...Žádná událost se nemůže dotknout Vašeho pravého bytí. To je absolutní pravda.

11:12 ...Absolutno se nedá zakoušet, protože je za zkušeností. Na druhou stranu je "já" oním zakoušejícím činitelem, který je přitomný v každé zkušenosti a tudíž svým způsobem potvrzuje rozmanitost zkušeností.

11:37...Co umožnuje každou zkušenost je Absolutno. Co zkušenost zhmotnuje je "já".

11:53...Žádná zkušenost nemůže existovat bez touhy po zkušenosti. Touhy mohou být odstupnovány v kvalitě, ale mezi tou nejjemnější touhou a osvobozením od všech tužeb je propast, kterou musíme překročit.

13:36 ...Každé myšlení je v dualitě. V Jednotě žádné myšlenky nejsou.

:)
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 14. led 2024 18:32:41

„Snažit se dosáhnout osvícení, ale přitom žít běžným každodenním životem – je to jako chtít zapálit mazlavý, mokrý klacek…?“



O alkoholu, sexu, osvícení a hromadě strasti

Ajahn Brahm & Buddha
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 03. úno 2024 18:29:09

Obrázek

Osvícení, probuzení, nebo uvědomění se často odkazuje na stav, kdy jedinec překonává iluzi ega a ztotožnění s myslí, což vede k prožití jednoty bytí. Tento stav je často popisován jako stav pravého Já, sat-čit-ánanda (Bytí, Vědomí, Blaženost), Život věčný, Nirvána, nebo Boží království. V tomto stavu je jedinec osvobozen od utrpení, protože utrpení je často spojeno s připoutaností k egu a dualitě.

Na druhé straně, život prožívaný skrze iluzi ega a dvojnosti je často plný utrpení, protože jedinec je připoután k myšlenkám, pocitům a vnímání, které jsou omezené a oddělené od celku. Tento stav je často charakterizován pocitem izolace, strachu a nejistoty.

Pravda, o které mluví Probuzení, je často poznávána v okamžicích hluboké meditace, duchovní praxe, nebo někdy i v důsledku těžkých životních zkušeností, které naruší běžné vnímání reality. Je to stav, kdy jedinec překonává omezení ega a myšlení a prožívá přímé poznání jednoty a nekonečnosti bytí. Toto poznání je často popisováno jako nesmírně osvobozující a mírumilovné.
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 11. úno 2024 11:45:08

Osvícení, nebo probuzení, je stav, kdy jedinec dosáhne hlubokého pochopení reality, láska je poznávána jako základní síla nebo energie, která prostupuje celým vesmírem. Tato láska není omezena na osobní nebo romantické vztahy, ale je to univerzální láska, která se týká všeho a všech.

Láska je v tomto kontextu chápána jako hluboké spojení a soucit se všemi bytostmi. Je to stav, kdy neexistuje oddělení mezi “mnou” a “jinými”. Vše je vnímáno jako jedno.

Sat-čit-ánanda je sanskrtský termín, který lze přeložit jako “Existence, Vědomí, Blaženost”. Je to popis stavu osvícení v hinduistické a buddhistické filosofii. Láska je v tomto kontextu chápána jako blaženost (ánanda), protože je to stav, kdy jedinec cítí hluboké spojení se všemi bytostmi a s celým vesmírem.

Extáze je intenzivní stav radosti nebo štěstí. V kontextu duchovní praxe může být extáze chápána jako dočasný stav, který může poskytnout náhled do stavu osvícení, kdy jedinec zažívá náhlé a intenzivní prožitky osvícení . Tyto zkušenosti mohou zahrnovat hluboké pocity lásky a spojení se všemi bytostmi. Ale osvícení je obecně chápáno jako trvalý stav, kdy jedinec dosáhne hlubokého pochopení a míru.

Je také důležité si uvědomit, že tyto koncepty jsou mimo běžné lidské zkušenosti a mohou být těžko pochopitelné bez přímé zkušenosti.
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod salmo1cz. » ned 11. úno 2024 13:09:36

Návštěvník píše:„Snažit se dosáhnout osvícení, ale přitom žít běžným každodenním životem – je to jako chtít zapálit mazlavý, mokrý klacek…?“



O alkoholu, sexu, osvícení a hromadě strasti

Ajahn Brahm & Buddha

Proč mi o tom nikdo nikdy neřekl.To je zajímavá otázka která mě nenapadla, respektive napadla, ale odpověď byla, že to skoro nikoho nezajímá.Hezké vyprávění pane mnichu, určitě za palec. :yes:
salmo1cz.
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 22. bře 2024 17:17:32



Místo hledání toho, co nemáte,
objevte to, co jste nikdy neztratili.
Návštěvník
 

Předchozí

Zpět na Inspirativní myšlenky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 22 návštevníků