
Hawkinsův popis tuláka, který se v roztrhaných šatech objeví na rohu ulice v bohaté čtvrti.
Jak jej budeme z různých energetických úrovní vnímat?
•Z úrovni studu (20) ho uvidíme jako špinavého, odporného a ostudného.
•Z úrovně viny (30) si říkáme: "je to jeho vina, zaslouží si to, co má. Pravděpodobně zneužívá sociální dávky."
•Z úrovně beznaděje (50) vidíme, že se nachází v zoufalé situaci, je to "zatracený důkaz toho, že s problémem lidí bez domova nedokáže naše společnost udělat nic."
•Z úrovně zármutku (75) vypadá starý muž tragicky, nepřátelsky a bezútěšně.
•Na úrovni strachu (100) jej uvidíme jako nebezpečnou společenskou hrozbu. Přemýšlíme o tom, že na něho zavoláme policii - dřív, než spáchá nějaký zločin!
•Na úrovni touhy (120) nás situace frustruje: proč s ním někdo něco neudělá?
•Pokud se nacházíme na úrovni hněvu (150), jeví se nám starý muž jako násilník. Anebo se rozčílíme, proč sakra v naší zemi existují takové podmínky?!
•Z úrovně pýchy (175) tulákem pohrdáme, cítíme, jak je trapný a myslíme si, že pravděpodobně postrádá jakoukoli sebeúctu.
•Z úrovně odvahy (200) přemýšlíme, zda není někde v okolí útulek, říkáme si - "vždyť ten člověk jen potřebuje práci a místo k životu." Máme chuť něco s tím udělat.
•Na úrovni neutrality (250) nám připadá v pořádku, možná dokonce zajímavý. "Vždyť nikomu nijak neubližuje."
•Na úrovni ochoty (310) se rozhodneme sejít dolů a pokusíme se ho rozveselit, dát se s ním do řeči nebo mu nabídneme cigaretu.
•Na úrovni přijetí (350) se nám bude zdát zajímavý. Napadá nás, jaký poutavý příběh by se za tímto podivuhodným chlapíkem, jehož rysy pozorujeme, mohl skrývat. Život nám připadá záhadný a tohoto chlapíka sem jakoby život přivál z tajemných dálek.
•Z úrovně rozumu (400) o něm přemýšlíme jako o možném subjektu pro zajímavou psychologickou či sociologickou studii. Koncentrujeme se na něho a snažíme se ho pochopit.
•Na vyšších úrovních se nám muž začíná jevit přátelsky a mile. Možná vnímáme jeho pocit svobody, kterého má na rozdávání, a který tolika kolemjdoucím chybí. Vidíme, že překročil společenské konvence, je veselý a moudrý.
•Nad úrovní 600 (klid) jej vidíme jako naše vlastní já v jiné formě.
Co se stane, když se k tulákovi přiblížíme? Pravděpodobně bude reagovat na naše vyzařování v tomto přítomném okamžiku. Možná uteče, možná se rozzlobí, možná mu uděláme něčím radost. Zkrátka - bude zrcadlit náš stav vědomí tady a teď - jako všichni okolo nás.
http://ografologii.blogspot.cz/2012/03/ ... edomi.html
Jak se Láska stává stále bezpodmínečnou, tato úroveň začíná být prožívána jako vnitřní radost. Nejedná se o náhlé radosti z příjemného zvratu událostí, ale jako neustálý průvodní jev všech činností. Radost vyvěrá z každého okamžiku existence a není způsobena žádným vnějším zdrojem. Úroveň 540 je také úroveň uzdravení a duchovně založených svépomocných skupin.
Úrovně 540 a výše jsou doménou světců, duchovních léčitelů a duchovně pokročilých adeptů. Charakteristické pro toto energetické pole je enormní trpělivost a stálost kladného postoje tváří v tvář nepřízni osudu. Znakem tohoto stavu je soucit. Lidé, kteří dosáhli této úrovně, mají značný vliv na ostatní. Jsou schopni vytvářet dlouhodobé vize, které navozují stav lásky a míru.
Blíže k úrovni 600 je svět viděn jako osvětlen nádhernou krásou a dokonalostí stvoření. Vše se děje bez námahy pomocí synchronicity, a člověk vidí svět a všechno v něm jako projev lásky a božství. Jednotlivec splývá s Božskou vůlí. Člověk cítí přítomnost moci, která usnadňuje jevy vymykající se normálu očekávané reality, které obyčejný pozorovatel označuje jako „zázraky“. Tyto jevy představují sílu energetického pole, nikoliv jednotlivce.
Smysl člověka pro zodpovědnost vůči druhým lidem má na této úrovni zcela odlišnou kvalitu než na nižších úrovních. Je zde touha používat stav vědomí jedince ku prospěchu samotného života, než ve prospěch konkrétního jednotlivce. Tato schopnost milovat mnoho lidí současně je doprovázena poznáním, že čím více člověk miluje, tím větší lásky je schopen. Zážitky blízké smrti jsou známé svým transformačním účinkem a často umožnily lidem zažít hladinu energie mezi 540 a 600.
Návštěvník píše:Na jaké úrovni reaguje vulgární člověk, který druhé obviňuje a uráží?
P.N píše:Už jsem se lek že ten fyzik Hawkins...
Dr. David R. Hawkins (1927–2012) byl uznávaným lékařem, autorem, řečníkem a výzkumníkem na poli vědomí. Poté, co během druhé světové války sloužil u amerického námořnictva, absolvoval v roce 1953 studium na wisconsinské Medical College. Následujících 25 let prožil v New Yorku a jako psychiatr zde svojí průkopnickou prací dosáhl významných klinických objevů, obzvláště v léčbě schizofrenie a alkoholismu. Výsledky jeho výzkumu byly široce publikovány v lékařských, vědeckých a psychoanalytických časopisech. Jako ředitel Centra duševního zdraví v North Nassau (1956–1980) a ředitel výzkumu Nemocnice v Brunswicku (1968–1979) na Long Islandu měl nejrozsáhlejší klientelu v New Yorku. V roce 1973 vytvořil dr. Hawkins spolu s laureátem Nobelovy ceny chemikem Linusem Paulingem dílo Ortomolekulární psychiatrie, které představilo novou oblast psychiatrie a vedlo k mnoha vystoupením v nejrůznějších televizních pořadech. Přednášel na oxfordském fóru ve Westminster Abbey, stejně jako na Harvardově univerzitě, Argentinské univerzitě, Univerzitě Notre Dame, Kalifornské univerzitě, Fordhamské univerzitě a Institutu noetických věd. Byl také psychiatrickým poradcem v katolických, protestantských a buddhistických klášterech.
https://www.databazeknih.cz/zivotopis/d ... kins-15402
Zdeněk píše:Návštěvník píše:Na jaké úrovni reaguje vulgární člověk, který druhé obviňuje a uráží?
A na jaké úrovni byl Gutei, když uřízl prst svému žákovi jenom proto, že napodoboval Mistrovo gesto?
A na jaké úrovni jsou zdejší sčapaka, neschopná pochopit (natož podstoupit) funkci duchovního katalyzátoru (jako je třeba ukřižování)?
P.N píše:Co to je nechat se ukřižovat, tzn nechat ego zašlapat duši do země, přibít ji na kříž, dobrovolně? Je to odevzdání a víra že Pravda je silnější než smrt. Ta situace ukřižování tu je nepřetržitě, naše ega křižují naše duše, celé věky... A semtam někdo vstane z mrtvých.
Zdeněk píše:P.N píše:Co to je nechat se ukřižovat, tzn nechat ego zašlapat duši do země, přibít ji na kříž, dobrovolně? Je to odevzdání a víra že Pravda je silnější než smrt. Ta situace ukřižování tu je nepřetržitě, naše ega křižují naše duše, celé věky... A semtam někdo vstane z mrtvých.
No já bych to viděl spíše obráceně, nižší bytí umírá, aby vyšší mohlo být.
Ježíšovo předsmrtné "Bože můj, proč jsi mě opustil" nesvědčí zrovna o křižování Boha egem a nebyl to Gutei, kdo přišel o prst.
Na jaké úrovni reaguje vulgární člověk, který druhé obviňuje a uráží?
Na jaké úrovni reaguje vulgární člověk, který druhé obviňuje a uráží?
Kto (čo) ťa inšpiruje ?
Vostálník píše:Kto (čo) ťa inšpiruje ?
Paradox, humor a změna...
dodo píše:Vostálník píše:Kto (čo) ťa inšpiruje ?
Paradox, humor a změna...
Kecáš. Chceš byť za "chrumkavého" .
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků