.Petra píše:miroslav píše:Jana píše: Ve skutečnosti se nic neděje.
To je nějaká bájná země, ta tvoje "skutečnost", kde se nic neděje?
Ono je potřeba to upřesnit.
Z pohledu mudce se nic neděje - řekl Nisargadatta. Ale protože žádní mudrcové, aspon o kterých by se vědělo, nejsou, tak nemá cenu se tím nějak zvlášt zabývat. U normálního člověka, který by to převzal, aniž by to sám skutečně poznal, by to mohlo vést až k negativnímu postoji k druhým a ke světu: Vždyt se nic neděje, tak si mohu dělat, co mne zorvna napadne bez ohledu na ostatní.
Pokud vím, Nisargadatta to řekl jen jednou. Bylo by dobré vědět komu, protože návštěvníkům odpovídal podle jejich zralosti a říkal, že odpověd patří jen dotyčnému. Proto je potřeba si
přečíst všechno a vytvořit si tak všeobecný obraz. Podstatné je hlavně to, na co upozornoval nejčastěji a to byla
opravdovost při hledání.
Ono záleží co se zrovna myslí pojmem "neděje".
Mnohdy se "nic se neděje" používá na uklidnění dotyčného, nebo k vyjádření, že se to neděje tak, jak si dotyčný myslí. Třeba při promítání filmu se neděje to, co se zobrazuje, ale děje se to promítání, vnímání atd. A v tom smyslu to někdy "Probuzení" říkají, že se ve skutečnosti nic neděje.
"Ve skutečnosti" je jen dění - i ticho se děje, i láska se děje. Je to proud. I řeka se děje. Stvoření se děje.
Ne že Bůh stvořil z nepodmíněné lásky svět, viděl, že je to dobré a od té doby se už nic neděje, jak si asi představuje Jana.
Ale ona si to ani nepředstavuje, jen tak plácá, co zrovna si kde přečetla a pamatuje a hlavně aby to vypadalo co nejabsolutněji.
Viď Jano.
Myslím že tahle chytlavost na něco neměnného, Absolutno, nepodmíněnou lásku atd. pramení u většiny lidé z vědomého nebo neuvědomovaného strachu ze smrti, z neexistence.