Deprese

Deprese

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 25. úno 2021 18:37:45

Návštěvník
 

Re: Deprese

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 05. zář 2021 10:43:30

Návštěvník
 

Re: Deprese

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 24. zář 2021 17:09:14



Přijměte chválu
Návštěvník
 

Re: Deprese

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 02. říj 2021 9:30:06

Návštěvník
 

Re: Deprese

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 16. říj 2021 9:56:47

Návštěvník
 

Re: Deprese

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 02. bře 2022 21:08:38

Návštěvník
 

Re: Deprese

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 24. bře 2022 21:45:37

Myšlenky, které vytvářejí úzkost a deprese

Eckhart diskutuje s Larrym Kingem o tom, jak může kniha „Moc přítomného okamžiku“ pomoci překonat úzkost a depresi tím, že čtenáře upozorní na své myšlenkové vzorce a na to, jak podmiňují své emoce.

ET: Lidé, kteří knihu čtou, si začínají uvědomovat, že většina jejich problémů nakonec nevyplývá ani z okolností jejich života, ale z toho, jak to interpretuje jejich mysl. Okolnost jejich života je příběh, který si lidé mohou neustále říkat ve své hlavě. Mluví, mluví, toto je samomluva, kterou se většina lidí zabývá, aniž by to věděla. Všichni jsme na ulici potkali někoho, kdo si mluvil sám pro sebe nahlas, my říkáme, že to je blázen, mluví si sám se sebou, ale nakonec to všichni dělají ve svých hlavách. Existuje vnitřní hlas, podmíněné myšlení, které nikdy nepřestane mluvit. A pro mnoho lidí to není příjemné, protože existuje v malém měřítku v malých situacích stejně jako ve významných situacích. Řekněme, že začínáte být nervózní, protože se zarazí fronta v supermarketu nebo kontrola na letišti se nehýbe a začínáte být naštvaní a říkáte si - to je hrozné. V tu chvíli bych vám doporučil, abyste si položili otázku, jak bych prožíval tuto chvíli, kdyby se k ní nepřidaly tyto myšlenky, kdybych k tomu nepřidal tuto snůšku myšlenek, která říká, že to je strašné. Jak bych prožíval tuto chvíli? Je to jen experiment. Dobře, tady stojím já a nepřidávám k této situaci žádné myšlenky, žádné vyprávění, beru tento okamžik takový, jaký je.

A najednou už nezažíváte rozrušení, vztek nebo úzkost, protože jste opustili vyprávění, které tuto událost interpretuje negativně.
Návštěvník
 

Radost být sám sebou (jak překonat depresi)

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 11. čer 2022 12:32:02

Návštěvník
 

Re: Deprese

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 30. čer 2022 6:53:39

Návštěvník
 

Re: Deprese

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 28. zář 2022 14:08:55

Návštěvník
 

Re: Deprese

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 01. říj 2022 17:54:10

"Byl jeden muž, kterého jeho vlastní stín tak znepokojil, že byl rozhodnut ho definitivně ztratit. Vstal a běžel. Ale jeho stín s ním držel krok, a tak běžel rychleji a rychleji, dokud námaha nezabrala." mýtného a klesl. Kdyby prostě vstoupil do stínu, posadil se a zůstal nehybně [meditovat], jeho stín by zmizel." -Chuang Tzu
Návštěvník
 

Re: Deprese

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 21. úno 2023 10:02:40

Naučte se mít rádi. Ukázka z knihy Cesty z úzkosti a deprese

Obrázek

Zažili jste odmítnutí, s nímž se neumíte vyrovnat? Možná si nevěříte, máte nízké sebevědomí, nedokážete se radovat ze života, převažují u vás negativní myšlenky. Vaše trápení ve vás sedí jako žába na prameni.

Najděte tuto žábu, poznejte ji a zbavte se jí. Jde to, třeba s pomocí knihy Cesty z úzkosti a deprese. Její autor Heinz-Peter Röhr působí přes třicet let jako psychoterapeut na oddělení léčby závislostí při klinice v německém Fredeburgu. Je autorem řady knižních titulů. V nakladatelství Portál vyšly jeho knihy Narcismus – vnitřní žalář, Hraniční porucha osobnosti, Hysterie – strach z odmítnutí, Závislé vztahy a další.
HLEDÁNÍ ŽÁBY

Objevit žábu – příklady z psychoterapie

„Každý, kdo mě zná, si myslí, že mám stabilní pocit vlastní hodnoty. Ale ve skutečnosti to tak vůbec není.“ Tento výrok paní H. vyslovený během terapeutického rozhovoru připadá možná mnoha lidem důvěrně známý. My všichni se více nebo méně ukrýváme pod nějakými maskami a dáváme svým bližním obraz, který není shodný s podobou našeho nitra. Problémem se to stává, když se náš vnitřní stav příliš příkře rozchází s tím, jak se ukazujeme. Většinou platí, že čím velkolepěji se kdo tváří navenek, tím menší si připadá uvnitř.

Co se v pohádce jen tak řekne, že totiž je třeba zabít onu žábu sedící pod balvanem, je v životní realitě nesnadné uskutečnit. Mnozí lidé velice dobře znají své žáby, vědí, že trpí pocity méněcennosti nebo že mají problémy s láskou k sobě samým, ale připadá jim, že to nejsou schopni změnit. Co se v dětství vtisklo, mívá tendenci přetrvat. Odnaučit se tomu není nic lehkého. Často člověk znovu padne do pasti starých způsobů chování.

Jak známo, žáby mohou vypadat velice rozličně. Vždyť jich v přírodě známe asi pět tisíc druhů. Rovněž to, co poškozuje a ničí náš pocit vlastní hodnoty, je navýsost individuální. Každý musí v průběhu svého života spolykat nějaké ty žáby, větší nebo menší. Většina z nich naštěstí nezpůsobí žádné trvalé škody, protože zase zmizí. Jiné však zůstávají skryty ve studni pod kamenem a trvale poškozují náš pocit vlastní hodnoty.

Zde je několik příkladů, jak může taková žába vypadat, z čeho může pocházet a jak je možné ji zabít. Snad někomu pomohou v hledání jeho vlastní žáby. Všechny příklady pocházejí od účastnic a účastníků skupinové psychoterapie na základě naší pohádky.

Rodiče mě odmítli

Pan O. si svou žábu rychle uvědomil. Říká: Rodiče mě nechtěli. Nebyli schopni vyřešit své vlastní problémy, protože byli oba chorobně závislí. Proto jsem většinu dětství prožil v dětských domovech a nejsem schopen mít se rád.

V případě pana O. spočívá žába v poselství rodičů, kteří nedokázali mít rádi sami sebe, a proto nebyli schopni milovat svého syna. Tato poselství znějí přibližně: Jsi nežádoucí; jsi pro mě přítěží; jsi tu jen k tomu, aby se mi vedlo lépe; já tě nechci; nemohu se o tebe starat atd. Tato nevyslovovaná, podprahově sdělovaná poselství působí nadále jako vnitřně přijatá přesvědčení. Způsobila panu O. hluboké narušení pocitu vlastní hodnoty. Vyvolávají v něm vnitřní smutek, pocity mučivé prázdnoty a hluboký vztek. Léčivé zpracovávání smutku ho zavedlo zpátky do dětství. Nalezl v sobě odvahu k tomu, aby přestal uhýbat své bolesti a začal otevřeně hovořit o svých pocitech.

Prožít, že mě rodiče odmítli, to je těžké břemeno. Má negativní účinky na pocit vlastní hodnoty a může natrvalo poškodit schopnost radovat se ze života. Zabít žábu v tomto případě znamená vymanit se z negativního působení rodičů. K tomu je nezbytné převzít odpovědnost za svůj život. Pan O. dosud vinu za svůj těžký život (sám se stal chorobně závislým) hledal u rodičů. Zuřivě se na ně hněval. Jistě, chování rodičů skutečně mělo trvalé následky, ale bylo nezbytné, aby pan O. pochopil, že svůj problém může vyřešit právě jen on sám. Odpovědnost za narušený pocit vlastní hodnoty však může převzít teprve tehdy, když pozná příčiny vlastního dramatu a dokáže rozpoznat cestu, jak se osvobodit od škodlivých přesvědčení a nahradit je realističtějšími.

Neustále rozmlouváme sami se sebou. Tyto monology – obvykle se odehrávající potichu, v soukromém vnitřním prostoru naší duše – mají rozhodný vliv na naše pocity. Jak se sebou mluvíme, tak se cítíme. K této důležité skutečnosti se později ještě vrátím. V případě pana O. začaly myšlenky a emoce vést samostatný život. Vnitřně přijal naprosto negativní obraz sebe sama, který ho zavedl do permanentně negativních myšlenek a z toho vyrůstajících nepříjemných pocitů – do bludného kruhu.

V průběhu terapie se panu O. stále lépe dařilo vytvářet si pozitivní obraz sebe sama. Začal si všímat těch oblastí svého života, v nichž měl úspěchy navzdory nepříznivým výchozím podmínkám. Začal objevovat svá nadání a tvůrčím způsobem je podporovat. Zaměřil pozornost na lidi, kteří mu signalizovali, že je žádoucí. Dříve si všímal hlavně těch lidí, kteří byli vůči němu odmítaví. Poháněn zákonitostí nutkavého opakování pan O. přímo vyhledával – a samozřejmě také nacházel – potvrzení svého destruktivního postoje k sobě samému.

Práce s ublíženým vnitřním dítětem mu pak narůstající měrou umožnila přijímat lásku a připouštět si vlastní hodnotu. Obojí velmi bolestně postrádal od svých rodičů. Vytvořil si teď nové „směrnice“, jimiž nahradil stará dogmata, která mu bránila žít. Začal si říkat: jsem žádoucí; jsem vítaný; mám se stále raději; mám svou hodnotu; jsem dobrý.

Negativní pohled na sebe může snadno začít znovu vítězit. Vždyť tak dlouho zcela určoval náš život. Žába je nesmírně odolná. Pokud jsou destruktivní přesvědčení hluboce zakořeněna, může navykání na realistický pohled podpořit terapeutické společenství nebo svépomocná skupina. Musíme však očekávat regrese, a nesmíme je tudíž přeceňovat.
Návštěvník
 

Re: Deprese

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 09. říj 2023 20:39:43

Návštěvník
 

Re: Deprese

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 01. pro 2023 17:38:49

Co neříkat lidem s depresí?

1. Popírání a bagatelizace

„Běž něco dělat, třeba si zaběhej.“

Terapeutka Lucia Rott vysvětluje, že v zásadě jde hlavně o to nepopírat pocity člověka, který je v depresi. Je jasné, že ten, kdo se s duševními problémy nikdy nepotýkal, nemá ani tušení, jak se jeho blízký cítí. Dokud to jde, osoba s bolavou duší se snaží, aby na ní nebyly depresivní stavy poznat. Takže blízké okolí nemusí mít dlouho ani tušení, co se děje. Ale když se takový člověk svěří, to poslední, co by potřeboval, jsou rady typu: Tak si jdi zaběhat, začni něco dělat.

2. Povzbuzování

„Hlavu vzhůru, mysli pozitivně!“

Zcela jistě to myslíte dobře a chcete milovanou osobu povzbudit, ale věřte, že pokud by se člověk v depresi mohl něčím rozveselit, udělá to, často se o to snaží. Fráze, že s úsměvem jde všechno lépe, v těchto chvílích vyvolávají spíš pocity viny a studu.

Michaela Miechová, psycholožka online poradny Mojra, tvrdí, že nepomůžou ani rady typu: To přejde, bude to dobré, nemysli na to. Takto bohužel deprese nefunguje, je to nemoc a pomůže především léčba.

3. Srovnávání

„Vždyť se máš dobře, co by za to jiní dali.“

Rozhodně se vyhněte jakémukoli typu soudů a srovnávání, radí odbornice. Deprese není soutěž, ale velmi osobní stav a nemocnému rozhodně nepomůže pocit, že by na tom mohl být ještě hůř. Nechcete v něm přece vyvolat pocit, že se mýlí, když se cítí, jak se cítí… A i když se vám zdá, že to váš blízký přehání, pro něj může být i zdánlivě malý problém v jeho stavu nepřekonatelný a neřešitelný. Lidé to myslí samozřejmě dobře a věří, že takovým povzbuzením dotyčnému pomůžou, ale je to přesně naopak, dostanou ho do ještě většího stavu beznaděje, kdy si začne říkat: Mají pravdu, jsem fakt k ničemu, když takhle fňukám.

4. Naznačování nedostatku vůle

„Musíš se víc snažit.“

Vhodné nejsou podle psycholožky ani výroky, které naznačují, že by stačilo trochu víc se snažit, to jen prohlubuje pocit beznaděje. Deprese a její rozvinutí jsou výsledkem mnoha faktorů, na které nemáme vždy vliv a jež nemůžeme kontrolovat, rozhodně nejde jen o dlouhodobě špatnou náladu. Podobně jako člověk s cukrovkou jen silou vůle nepřinutí své tělo k větší výrobě inzulinu, potřebují mnozí lidé s depresí pomoc ve formě antidepresiv či psychoterapie, nemohou jen tak přinutit svůj mozek k tvorbě serotoninu.

5. Zesměšňování

„Moc se prožíváš.“

Zdá se vám, že se váš blízký příliš soustředí sám na sebe a moc se zaobírá vlastním životem a trápením, tak by mu mohlo pomoct soustředit se i na jiné věci? Tak na to pozor! Hlavně ho neobviňujte ze sobectví a sebestřednosti. Naznačováním nezájmu o ostatní opět jen probouzíte v člověku s depresemi nežádoucí pocit studu a viny. Mnozí odborníci navíc tvrdí, že lidé s depresemi nejsou vůbec sobečtí, ale naopak nadmíru empatičtí. O ostatní se zajímají a vyčítají si, že jsou pro ně přítěží. Podle psycholožky Michaely Miechové byste měli člověku v depresi především naslouchat, nabídnout podporu a být empatičtí.

https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-a- ... ivne-92613
Návštěvník
 

Re: Deprese

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 17. úno 2024 6:55:27

Návštěvník
 


Zpět na Inspirativní myšlenky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník