Miluj každého (Neem Karoli Baba)

[Jana]

Trohchu si pamatuju minulé zrození. Ten co zemřel 3.7.71

A nejsou to hezké vzpomínky. Už to umřelo.

Díky.



Ano, vzpomínky jsou jen snem mysli, ničím skutečným.

Je možné je prožívat jako skutečnost.

Je možné minulost neodpustit.

Je možné se skutečně trápit.

Je možné trápit se tou představou, která právě teď není ničím skutečným.

Je jen iluzí mysli, která může dělat ze života utrpení.

A můžeme žádat od druhých, aby trpěli s námi.

A jestli s námi netrpí, tak ať dostanou ránu palicí, aby konečně poznali, jak takové utrpení vypadá.

A nebo nechat veškerou minulost umřít, opustit, odpustit a není co řešit.

Je to osvobozující.

[Pedro.]

Moc si to vztahuješ na sebe. Ale tohle vše, jak říkal Veil, je iluze. :-)

[mudrc]

Ano, na válku musí být dva. Ten který útočí a snaží se zabrat území souseda a ten, co se brání.

Jo? Platí to i pro proxy války? V proxy válkách využívá protivník území třetího státu pro boj se svým nepřítelem.

Pokud by ti šlo o vyšší princip mravní (do kterého se tu snažíš stylizovat), musel bys jedním dechem odsoudit i USA, které přímo či nepřímo svými nespravedlivými válkami způsobily násobně více obětí než Rusové na Ukrajině. Musel bys např. odsoudit vlísávání se našich poskoků k Saudské Arábii, která způsobila v Jemenu válku a humanitární katastrofu.

Ale to jsi nikdy neudělal a neuděláš, protože vyšší princip mravní nemáš. Ty jsi us deep state zákeřnej hajzl, co tu za ně propagandisticky proti Rusku bojuje. Táhni si do války sám, je to tvoje válka, nikoli naše, nikoli nebanderovké části Ukrajinců, kteří se prostě podobají Rusům jako my Slovákům. Ale na to jsi příliš zbabělý a tak se tu mezi námi schováváš a děláš z nás živé štíty.

[mudrc]

No já jsem snad dítě ani ženu nikdy nezabil. Aspoň si to nepamatuju.

No jasně, ty nic, ty jsi nikoho nezabil...



Ty hajzlíku….

Trohcu si pamatiuju minulé zrození. Ten co zemřel 3.7.71

A nejsou to hezké vzpomínky. Už to umřelo.

Co to meleš.
Posral jsi se z Big Pharmy ? Posral.

Strach nikomu nezazlívám, strach je normální. Ale ty si tu hraješ na duchovňáka. A tak si svojí zbabělost snažíš racionalizovat, aby tvoje duchovňácké ego z toho vyšlo dobře.

Ale já ti tvoje duchovňácký ego nebudu hladit, šmejde. Proto tvoje výbuchy vzteku, hrozby, varování. Bez jakékoli racionální argumentace. Nejsi jí schopen. Musel bys uznat, že mám pravdu.

[Pedro.]

Pokud by ti šlo o vyšší princip mravní (do kterého se tu snažíš stylizovat)

Co z toho ty kundo máš!!! Fakt nechápu, kde mezi tvou pozorností a duchem, vzniká taková sada píčovin.

[Pedro.]

Co to meleš.
Posral jsi se z Big Pharmy ? Posral.

Strach nikomu nezazlívám, strach je normální. Ale ty si tu hraješ na duchovňáka. A tak si svojí zbabělost snažíš racionalizovat, aby tvoje duchovňácké ego z toho vyšlo dobře.

Ale já ti tvoje duchovňácký ego nebudu hladit, šmejde. Proto tvoje výbuchy vzteku, hrozby, varování. Bez jakékoli racionální argumentace. Nejsi jí schopen. Musel bys uznat, že mám pravdu.

Ťulo.. nevím, co to je Big Pharma.
A já si ty zmrde na duchovnáka nehraju.
Klidně ti to vysvětlím i velmi z blízka.

[Jana]

Moc si to vztahuješ na sebe. Ale tohle vše, jak říkal Veil, je iluze. :-)

Je jedno, co říká Veil. Podstatné je rozpoznat, že v téhle chvíli prožívat nějaké vzpomínky jako realitu, být nešťastný z něčeho, co bylo a co je už pryč, je zachycenost v iluzi, kterou vytváří osobní mysl.

Bez připoutanosti k iluzi, kterou vytváří osobní mysl, je právě TEĎ TADY bezproblémová přítomnost, která nemá chybu (když si o ní nic nemyslíš).

[mudrc]

Pokud by ti šlo o vyšší princip mravní (do kterého se tu snažíš stylizovat)

Co z toho ty kundo máš!!! Fakt nechápu, kde mezi tvou pozorností a duchem, vzniká taková sada píčovin.

No, ty toho nechápeš víc….

[Pedro.]

Znal jsem kdysi jednoho, co si říkal mnich spratek. Nikdo nevěděl, o koho jde. Výbornej kluk.

[mudrc]

Co to meleš.
Posral jsi se z Big Pharmy ? Posral.

Strach nikomu nezazlívám, strach je normální. Ale ty si tu hraješ na duchovňáka. A tak si svojí zbabělost snažíš racionalizovat, aby tvoje duchovňácké ego z toho vyšlo dobře.

Ale já ti tvoje duchovňácký ego nebudu hladit, šmejde. Proto tvoje výbuchy vzteku, hrozby, varování. Bez jakékoli racionální argumentace. Nejsi jí schopen. Musel bys uznat, že mám pravdu.

Ťulo.. nevím, co to je Big Pharma.
A já si ty zmrde na duchovnáka nehraju.
Klidně ti to vysvětlím i velmi z blízka.

Proto jsem ti tam dal odkaz. Jedná se o tvůj pocit bezmoci vůči korporacím.

A jinak nějaké věcné argumenty bys neměl?

Já vím, neměl.

[Prdro]

Moc si to vztahuješ na sebe. Ale tohle vše, jak říkal Veil, je iluze. :-)

Je jedno, co říká Veil. Podstatné je rozpoznat, že v téhle chvíli prožívat nějaké vzpomínky jako realitu, být nešťastný z něčeho, co bylo a co je už pryč, je zachycenost v iluzi, kterou vytváří osobní mysl.

Bez připoutanosti k iluzi, kterou vytváří osobní mysl, je právě TEĎ TADY bezproblémová přítomnost, která nemá chybu (když si o ní nic nemyslíš).

Ale všimni si. Ty tam máš opět pré.

A je to nesmysl. Mysl je jen název být. Je to vědomí, co obestřeš myšlenkou. Pozornost. Tak už ně neser!

[Pedro.]

Co to meleš.
Posral jsi se z Big Pharmy ? Posral.

Strach nikomu nezazlívám, strach je normální. Ale ty si tu hraješ na duchovňáka. A tak si svojí zbabělost snažíš racionalizovat, aby tvoje duchovňácké ego z toho vyšlo dobře.

Ale já ti tvoje duchovňácký ego nebudu hladit, šmejde. Proto tvoje výbuchy vzteku, hrozby, varování. Bez jakékoli racionální argumentace. Nejsi jí schopen. Musel bys uznat, že mám pravdu.

Ťulo.. nevím, co to je Big Pharma.
A já si ty zmrde na duchovnáka nehraju.
Klidně ti to vysvětlím i velmi z blízka.

Proto jsem ti tam dal odkaz. Jedná se o tvůj pocit bezmoci vůči korporacím.

A jinak nějaké věcné argumenty bys neměl?

Já vím, neměl.

Ne, nejedná se o můj pocit vůči mašinerii. Víš, co to je mašinerie?

[Jana]

Moc si to vztahuješ na sebe. Ale tohle vše, jak říkal Veil, je iluze. :-)

Je jedno, co říká Veil. Podstatné je rozpoznat, že v téhle chvíli prožívat nějaké vzpomínky jako realitu, být nešťastný z něčeho, co bylo a co je už pryč, je zachycenost v iluzi, kterou vytváří osobní mysl.

Bez připoutanosti k iluzi, kterou vytváří osobní mysl, je právě TEĎ TADY bezproblémová přítomnost, která nemá chybu (když si o ní nic nemyslíš).

Ale všimni si. Ty tam máš opět pré.

A je to nesmysl. Mysl je jen název být. Je to vědomí, co obestřeš myšlenkou. Pozornost. Tak už ně neser!

Ou, mysl umí předvádět úžasné divadlo.

Umí z nepopsatelné Skutečnosti, u které vyvstávají slova: ráj, dokonalý, úžasný, čistý, svobodný, absolutní, nekonečný, láska....
udělat hotové peklo.

[Pedro]

Já umím tančit pogo.

[mudrc]

Ne, nejedná se o můj pocit vůči mašinerii. Víš, co to je mašinerie?

Ale jedná, a vím co to je mašinérie.

Ty prostě instinktivně tahneš s nejsilnějším ve třídě. A protože jsi hodný, tak mě přesvědčuješ, abych byl taky hodný.

No, a já ti vysvětluji, že to není hodné. Že ve skutečnosti nejsi hodný. Že jsi kretén.
A proto je tvoje duchovňácké ego tak vytočené. To přece není možné, ty jsi přece vyspělý čakrální jógín. A když budu ještě chvíli pokračovat, tak uvidím.

Ale já už to vidím.

[Pedro.]

Ne, nejedná se o můj pocit vůči mašinerii. Víš, co to je mašinerie?

Ale jedná, a vím co to je mašinérie.

Ty prostě instinktivně tahneš s nejsilnějším ve třídě. A protože jsi hodný, tak mě přesvědčuješ, abych byl taky hodný.

No, a já ti vysvětluji, že to není hodné. Že ve skutečnosti nejsi hodný. Že jsi kretén.
A proto je tvoje duchovňácké ego tak vytočené. To přece není možné, ty jsi přece vyspělý čakrální jógín. A když budu ještě chvíli pokračovat, tak uvidím.

Ale já už to vidím.

Vidíš kulový. Maximálně svůj vlasttní závoj.

Řekni mi, upřímně se tě ptám a upřímně mi odpověz. Kam až pronikla tvá meditace, nikoliv nikdo. Jen ty.

[mudrc]

Řekni mi, upřímně se tě ptám a upřímně mi odpověz. Kam až pronikla tvá meditace, nikoliv nikdo. Jen ty.

Pronikla tam, kam jsem vůbec neviděl. Takže jsem to vůbec nezaznamenal.

Tak co na tom chceš vysvětlovat tyvole. To nejde vysvětlit.

[Pedro.]

Ty prostě instinktivně tahneš s nejsilnějším ve třídě. A protože jsi hodný, tak mě přesvědčuješ, abych byl taky hodný.

A k tomu jsi došel jak?? Čí co nejsilnějšího? To ti posere pták.

Ty jsi hodný. Jen si nevím proč hraješ na magora.

[Pedro.]

Řekni mi, upřímně se tě ptám a upřímně mi odpověz. Kam až pronikla tvá meditace, nikoliv nikdo. Jen ty.

Pronikla tam, kam jsem vůbec neviděl. Takže jsem to vůbec nezaznamenal.

Tak co na tom chceš vysvětlovat tyvole. To nejde vysvětlit.

A kdo o tom, co nikdy neviděl, mluví?

[Pedriito]

A jde to vysvětlit. Tou písní jsi i ty.