Poradna zdarma

naprosté zamezení...čehokoliv - to nezní moc svobodně

Dosti svobodně zní například slovo - pustošení..čehokoliv.

Svobodně pro pustošící já

Mne by zajímalo, proč si tu lidi nerozumí, když se napíše nirvikalpa a savikalpa...vypadá to, že každý z nich si pod tím slovem vybavuje něco jiného.

Když se koukneme na internet, tak lze najít třeba toto od E.Tomáše:

A k tomu právě potřebuje žák cvičit samadhi, což znamená sjednotit mysl a Já při plném bdění. V knize "Tripura Rahasya" čili "Tajemství Trojice" od Svami Ramananda Saraswatiho je definice samadhi, která zní takto:
"Samadhi je odvrácení mysli od zdánlivé objektivity světa k nekonečné subjektivitě Absolutna a je buď úplná nebo částečná. Úplné je splynutí s Absolutnem, částečné je odložení prvotní nevědomosti jakoby Já bylo jen tělem. Toto částečné samadhi se nazývá savikalpa, úplnému se říká nirvykalpa, které když je trvalé, nazývá se Sahadža nirvykalpa samadhí.

http://3web.dkm.cz/tradicni_karate/book ... /tnt2.html

Tady se píše někým jiným třeba o savikalpě:

Savikalpa samádhi
Jsou dva druhy samádhi: savikalpa a nirvikalpa.

Savikalpa samádhi je známo také pod jménem sampradžnáta a sabídža samádhi.

V savikalpa samádhi je tripuli čili trojice: poznávající, poznatelné a poznané.

Sampradžnáta samádhi nebo savikalpa je možné, když je mysl jednobodová.

Je zde jenom částečně zamezené myšlení.

Samskáry neboli stopy vjemů nejsou spáleny, proto jméno sabídža (se semenem).

Když jogín medituje jen o sattvické mysli samé, zbavené radžas a tamas, dosáhne intenzivní radosti. Proto se to jmenuje sédans samádhi čili samádhi blažené.

Jogín cítí klam "já jsem".

http://oaza.atlasweb.cz/savikalpa-samadhi.html


a nebo tady:

Samádhi

Samádhi je nadvědomý stav. Je to jednota s Nejvyšším Brahmou neboli Bohem.
Stav samádhi se nedá popsat. Žádným prostředkem ani jazykem to nelze vyjádřit.
Musíte to zažít intuitivním poznáním. Můžete vysvětlit chuť kandyzového cukru?
Stav samádhi je plný slasti, radosti a míru. Jen tolik je možno říci. Musíte to prožít sami.
V samádhi ztrácí meditující svou individualitu a splývá s Nejvyšší Bytostí jako kafr splývá s ohněm. Tak meditující žák splývá s předmětem, o kterém medituje.
Jako se řeka vlévá do moře, tak individuální duše se spojuje s Nejvyšším oceánem absolutního vědomí.

Tato blažená, božská zkušenost vzniká, když ego a mysl se rozpustí.

Samádhi není stav podobný nehybnému stavu kamene, jak si mnozí pošetilci představují.

Je to překrásná zkušenost jednoty a jedinnosti.

Je to zkušenost zcela za dosahem smyslů.

Vidoucí a viděné se sjednotí.

Ve stavu samádhi si žák není vědom vnějších, ani vnitřních předmětů. Nemyslí, nevidí, necítí a neslyší.

Samádhi je vlastnickým právem každé bytosti.

Jsou dva druhy samádhi: savikalpa a nirvikalpa.


Pomůcky pro samádhi
Víra, síla, koncentrace mysli, kontemplace, celibát, schopnost pozorovat (pradžná) - to jsou pomůcky pro meditaci.

Jedině Boží Milost vás může vzít do říše transcendentní zkušenosti, do nirvikalpa samádhi.

Překážky pro samádhi
Neklidná mysl, spánek, touhy, nepořádnost, nerozhodnost, jemné vásany, nemoc, štěstí ze savikalpa samádhi, duchovní pýcha atd. - to jsou všechno překážky pro dosažení samádhi.

Nepleťte si spánek se slovem samádhi. Když se člověk vrátí ze samádhi, má transcendentní moudrost. http://www.oaza.atlasweb.cz/samadhi.html

Mé zkušenosti jsou stejné jako je napsáno v tom modrém textu o samadhi.
Ale nějak mi do toho nejde zasadit text E.Tomáše o Sahadža nirvykalpa samadhí. Je to nějak divné. Kdo z nich se mýlí?

Zajímavé je, že o "sahadža nirvikalpa" se píše jen v textech E.Tomáše a pak leda ještě u jeho žáků. A všichni vycházejí z definice samadhi od od Svami Ramananda Saraswatiho.

Hmm.

Ten termín sahadža (přirozený) by se lépe hodil k savikalpa samadhi, v období, kdy už je ten stav savikalpa natolik zakotven, že se už člověk nemusí hroužit do samoty a do meditací.
Ale k nirvikalpa se to prostě ,podle mne, nedá nijak přilepit.

Prostě je v tom pojmenování ohromný zmatek. Každý si to holt vykládá jinak, podle toho, co zažil, nebo podle toho, co se mu líbí používat za slovíčka před ostatními, aby se před nimi vytáhl, jak už je on daleko.

Mě by se líbila česká pojmenování, když už si tu píšeme česky.

vostalpetr píše:No sahadža samandhi by pak znamenalo že přirozeně spočíváš v nějakým meditativním stavu,
sahadža nirvikalpa pak že spočíváš přirozeně ve Vědomí Já

a sahadža ego, no to jsem celej já....

Nirvikalpa samadhi je, když ležíš nebo sedíš pěkně ztuhle a jen tvé vědomí je velmi pozorné a spojuje se v Jedno s Atmanem, tudíž nevnímá hmotný svět žádnými smysly, ale jen ten svět v Atmanu za použití toho vnitřního zraku. Ten vnitřní zrak je ten zrak, kterým v savikalpa samadhi na Atmana hledíš a vidíš jeho světlo.

Potom opravdu nechápu význam spojení slov sahadža s niorvikalpa, tvrdit něco o vnějším nirvikalpa, nebo i sahažda nirvikalpa samadhi, které si je vědomo i hmotného světa. Podle mne se to absolutně vylučuje.

vostalpetr píše:No to teda koukám, něco je tady ouplně jinak,
teda na foru,
no to je for,
všechno se furt mění
a nic netrvá věčně...

A to jsem delší dobu nic nepřendavala do mé sběrny.

vostalpetr píše:
(jen moc nechápu, co myslíš ty obě strany zdi,

Bud jsi Nadjá (bez "já") anebo máš tělo a jsi ve světě. Nadjá o světě nic neví, zažívá jen samo sebe. Ramana zavřel oci a v tom okamžiku byl Nadjá = nirvikalpa, když je otevřel, tak byl v savikalpa - vědom si toho, že je neustále Nadjá, ale také s vědomím těla = na jedné strane zdi.
Když jsi Nadjá, tak neexistuje svět ani čas či prostor, tedy nejsou žádné příběhy ani vzpomínky na ně. Všechno je pryč a ty jsi doma. Prostě na druhé straně zdi.

Jsem z toho pořád jelen.

Tak to nazveme hezky česky - ne?

Jednou se koukám, pořádně z blízka, na Atmana jako na tu zeď z čirého světla, svět vnímám jen tak okrajově, ale neustále jsem připraven z toho okukování Atmana vyklouznout do světa a jít dělat něco nutného.

Podruhé mne ta světelná zeď vcucne, ale to, co dělá mne mnou nechá před tou zdí. Tady za zdí už není žádný svět, žádný člověk, žádný hmotný vesmír, žádný čas, jen ten Atman, kterým jsem nyní i já., pěkně ponořen do svého světla, blaženosti a vše jiné neexistuje. Jenom já a nic a nikdo jiný! A z toho se dostanu jedině tehdy, když mne ten Atman vyplivne zpátky do hmotného světa, kde si najdu to své já a Já, které zatím zůstalo ležet těsně před tou zdí. Za tou zdí jsem byl jen Atman.

Třetí stav je, když nejsem za zdí, ani před zdí , nýbrž si vesele člověčím v hmotném světě a píšu tohle hezky česky.

vostalpetr píše:No dalo by se to tak říct,
jenže když otevřel oči, tak byl stále v nirvikalpa ovšem s vědomím světa

Ne, při otevřených očích říká Ramana jasně, že je to savikalpa. Nirvikalpou nazýval samadhi bez vědomí světa.
Řídím se Ramanovou definicí.

vostalpetr píše:Kdyby to proběhlo "správně" tak tě to nevyplyvne "do světa" ale uvidíš svět "v sobě", v Atmanu

Ještě toto - kdepak, tuhle tvou variantu nemusím.

vostalpetr píše:PS.
vcelku dobrá na orientaci je Učebnice atmavičáry od Vacka,
kde popisuje tyhlety věci z vlastní praxe

Pan Vacek není moje oblíbené čtení. Pokud to není vysloveně nezbytné, tak se jeho textům vyhýbám hodně velkou oklikou.
Asi mám nějaké námitky k těm vědeckým pokusům s LSD v jeho mládí, díky kterým pak mohl říci, že v sobě našel Boha (nebo to bylo obráceně?).

vostalpetr píše:Přecházíš z vnitřní nirvikalpy (bez ega)do savikalpy, tedy do stavu s egem

Není to určitě špatný, no ale taky to není to nejlepší,
takže se koukej polepšit...

Leckde se píše, že prožitek nirvikalpa samadhi tě změní navždy.
Zpět do hmotného světa se vrací člověk tímto poznatkem navždy poznamenaný, změněný. Je to nevratné, už jsi pak ocejchován napořád.
Nedá se to zapomenout, i kdyby to bylo jen jednou jedinkrát. Už nejsi tím, kdo si byl před tím zážitkem, i když máš stále stejné jméno, nosíš tytéž šaty, bydlíš ve stejném domě, vypadáš úplně stejně.

No a případné zázračné schopnosti stejně nejsou ostatními lidmi přijímány kladně. Tak k čemu pak nějaké další něco lepší, kvůli čemu se má jeden polepšovat?

vostalpetr píše:

Petra píše:
Ne, při otevřených očích říká Ramana jasně, že je to savikalpa. Nirvikalpou nazýval samadhi bez vědomí světa.
Řídím se Ramanovou definicí.

Tak jo, vždyt je to jedno,
ale mrkni na to,
já to dlouho říkal jako ty....
(možná taky díky Ramanovi... )

Odpovídá to mé zkušenosti. Zřejmě mají ostatní jiné zkušenosti, ale to není můj problém.

Návštěvník píše:Leckde se píše, že prožitek nirvikalpa samadhi tě změní navždy.
Zpět do hmotného světa se vrací člověk tímto poznatkem navždy poznamenaný, změněný. Je to nevratné, už jsi pak ocejchován napořád.

Přesně tak to je.

Mě jednou při rozjímání v tramvaji padl do zorného pole velká nápis MILUJ SÁM SEBE

vostalpetr píše:Odpovídá to mé zkušenosti. Zřejmě mají ostatní jiné zkušenosti, ale to není můj problém.
.....................................................................................................

Opravdu ???

Opravdu. To, co říká Ramana, odpovídá mé zkušenosti. Na zkušenosti samé se tím vůbec nic nemění, a tak je mi úplně jedno, co ostatní říkají. I kdyby to neodpovídalo Ramanově zkušenosti, bylo by mi to jedno. Zkušenost zodpověděla všechno nad veškerou pochybnost a tím je to vyřízené.

vostalpetr píše:
Ty říkáš, že ta zkušenost se jmenuje savikalapa, já říkám, že se to nirvikalpa s vědomím světa...

Nirvikalpa a vědomí světa se vzájemně vylučuje.

Petra píše:

vostalpetr píše:
Ty říkáš, že ta zkušenost se jmenuje savikalapa, já říkám, že se to nirvikalpa s vědomím světa...

Nirvikalpa a vědomí světa se vzájemně vylučuje.

Doplnila bych... ta super blaženost v nirvikalpa, to se tak projevuje uvnitř, v centru čirého vědomí, ten "svět" - jen ve tvaru součtu pocitů ze všech živých těl. Proto tomu říkám i super orgasmus. V nirvikalpě nevznikají žádné obrazy tvarů světa, jen tam "ze světa" prosakují ony pocity.
Při té "super blaženosti" se nedá vnímat nic dalšího z toho hmotného a i nehmotného světa (oblasti tzv. vyšších světů).
Všechny ostatní pocity blaženosti, co se kde popisují v jiných samadhich, jsou jen slabounké odvary toho, co se při nirvikalpa prožívá.

vostalpetr píše:A co sahadža nirvikapala ?
to je podle tebe co? jen bez vědomí světa ?

E.Tomáš, J.Vacek a další z těch, co čerpali z učení Ramana Maharšiho,
to takto označují "sahadža nirvikalpa samadhi", že je to "spojení vnějšího a vnitřního nirvikalpa samadhi".
Jestli toho také dosahovali, je asi tady naprosto zbytečné řešit.

v nirvikalpe(na rozdil od savikalpy)jiz neni mysl(odraz atmana)cinna,cili atman je rozpusten v brahma a samadhi neni omezeno telem!!!!Vono kazdy samadhi je nadsmyslova zkusenost,takze zadny smysl ho nemuze postihnout.u ty nirvikalpy je to prece logicky ze kdyz se uvedomujes mimo telo,tak oci s tim nemaji nic spolecnyho-neni to otazka videni ci nevideni,ale Vedomi!!.Zadnej telesnej smysl s tim nema nic spolecnyho!!To je jako kdyby jsem tvrdil ze Ramana ma zavreny oci a je v nirvikalpa a neceho se dotkne tak najednou nirvikalpa zmizi.Proste nirvikalpa je uvedomeni se jako sat-cit-ananda.sahadza nirvikalpa je pak trvale uvedomeni se,ktere je stejne pred smrti tela jako i po smrti tela.A fakt to sahadza nezmizi tim ze telo zemre a zavre oci navzdy