Téma osvícení

[Návštěvník]

Bozicku,

A co jako má být ?

Ztotožnění s tělem vzniká zcela spontánně a přirozeně

Na to nikdo nemusí pomýšlet a myslet

S tím nejsou žádný problémy a utrpení

Jelikož to je satvicky stav mysli,

Problémy vznikaj až teprve s pocitarskymi blbnutim a jeho ztoznovanim

Ale jinak je individualita přirozeně vznikající stav Vědomí

A z toho zákonitě vznikající dualita


No a co ?

Co proti tomu mít ?

Jaká a kde je nějaká výhoda nějaký pravdy ?

Nikde není, jen nešťastníci neschopní přijmout svět tak jak si malují svá hloupá boží království..

Blabla, běžte s tím do prdele,

Kolektivisti, sociální, komunisti a katolíci...

Stejně musíte žrát a srat, stejně jako každej jinej,

A umřít

Taková je činnost Vědomí,

Neustálá změna..

[Návštěvník]

Je potřeba rozlišit rozdíl mezi iluzí (májou) a skutečnou podstatou vědomí, nazývanou Brahman nebo Absolutno.

Identifikace s tělem a myslí je příčinou všeho utrpení. Tento stav vzniká přirozeně, ale není to naše pravá podstata. Skutečné Já je věčné, neměnné a nezávislé na tělesných a mentálních stavech. Dualita a individualita jsou iluze, které vznikají z nevědomosti (avidja). Uvědomění si své pravé podstaty jako čistého vědomí (Atman) vede k osvobození (mókša) od utrpení a iluzí. Pravda není jen koncept, ale je to přímé prožívání vlastního bytí jako věčného a nekonečného. Tímto uvědoměním mizí všechna utrpení a problémy spojené s tělesnou identitou.

[Návštěvník]

Identifikace s tělem a myslí je iluze, která vzniká z nevědomosti. Vědomí je neustále se měnící a projevuje se různými způsoby, ale naše pravá podstata je za všemi těmito změnami. Když si uvědomíte, že nejste tělem ani myslí, ale čirým vědomím, které je věčné a neměnné, všechny problémy a utrpení zmizí. Dualita a individualita jsou jen dočasné projevy vědomí, které nejsou skutečné. Pravda je v poznání, že jste čistým vědomím, které je mimo všechny změny a koncepty. Přijetí této pravdy vede k osvobození od všech iluzí a utrpení.

Identifikace s tělem a myslí je iluzorní. Tato identifikace je příčinou utrpení a problémů.
Skutečné Já je věčné a neměnné. Pravá podstata bytí je čiré vědomí, které je mimo všechny změny a duality.
Poznání a prožívání sebe sama jako čistého vědomí vede k osvobození od iluzí a utrpení.
Svět a všechny jeho projevy jsou iluzorní a dočasné, zatímco pravda je v neprojeveném, věčném vědomí.

To, o co jde, je překonání identifikace s tělem a myslí a uvědomění si své pravé podstaty jako čistého vědomí, což vede k osvobození a blaženosti.

[Návštěvník]

uvědomění Bytí

Ego je právě to uvědomění,

Uvědomění je činnost Vědomí

Ego je činnost Vědomí

Bez kterého by Býti nevědělo že je Bytí

Bez duality není žádné uvedomeni jednoty...


Ego je ta vaše pravda,

Ale není to pravda ega, které činí rozdíl mezi dualitou a jednotou

A jedno je nejvyšší a druhé utrpení

Bez uvedomeni Světla je vše jen hloupé žvásty pro začátečníky..

Vše je Šakti...

[Návštěvník]

Je potřeba rozlišit rozdíl mezi iluzí (májou) a skutečnou podstatou vědomí, nazývanou Brahman nebo Absolutno.

Identifikace s tělem a myslí je příčinou všeho utrpení. Tento stav vzniká přirozeně, ale není to naše pravá podstata. Skutečné Já je věčné, neměnné a nezávislé na tělesných a mentálních stavech. Dualita a individualita jsou iluze, které vznikají z nevědomosti (avidja). Uvědomění si své pravé podstaty jako čistého vědomí (Atman) vede k osvobození (mókša) od utrpení a iluzí. Pravda není jen koncept, ale je to přímé prožívání vlastního bytí jako věčného a nekonečného. Tímto uvědoměním mizí všechna utrpení a problémy spojené s tělesnou identitou.

Není žádná dualita a žádná jednota,

Všechno je Vedomi,

I ta iluze,

Jen se to hýbe a mění

Sivá je Šakti


Ty guruovsky trdlo vyblbany duchovními konceptama..

Příčinou utrpení není ztozneni s tělem,

Ale s pocity..

[Návštěvník]

Je mně naprosto ukradený že má někdo problémy s utrpením,

I utrpení je Vědomí, ovšem v pohybu,

Všechno je Vědomí, čili Šakti...

Stejně jako led, voda a pára...

[Návštěvník]

Je mně naprosto ukradený že má někdo problémy s utrpením,

I utrpení je Vědomí, ovšem v pohybu,

Všechno je Vědomí, čili Šakti...

Stejně jako led, voda a pára...

Jasně.

Akorát že naše lhostejnost s utrpením někoho druhého automaticky přivolává utrpení i nám samým.

A ochota napomáhat trpícím, pokud máme takovou možnost, automaticky přivolává ochotu druhých pomoci nám samým, pokud se pod utrpením ocitneme.

[Návštěvník]

uvědomění Bytí

Ego je právě to uvědomění,

Uvědomění je činnost Vědomí

Ego je činnost Vědomí

Bez kterého by Býti nevědělo že je Bytí

Bez duality není žádné uvedomeni jednoty...


Ego je ta vaše pravda,

Ale není to pravda ega, které činí rozdíl mezi dualitou a jednotou

A jedno je nejvyšší a druhé utrpení

Bez uvedomeni Světla je vše jen hloupé žvásty pro začátečníky..

Vše je Šakti...

Tento komentář naznačuje, že ego a uvědomění jsou činnostmi vědomí a že bez duality by nebylo možné uvědomění jednoty. Tento pohled zahrnuje myšlenku, že ego má svou roli v procesu uvědomění si jednoty, a že všechno je projevem Šakti (kosmické energie).

[Návštěvník]

Ego není skutečné uvědomění, ale spíše překážka, která zakrývá pravou podstatu vědomí. Skutečné uvědomění není činností vědomí, ale jeho čistou podstatou. Ego vytváří iluzi oddělenosti a duality, ale není nezbytné pro uvědomění jednoty. Uvědomění jednoty nastává, když ego a dualita zmizí.

To, co nazýváte Šakti, je dynamický projev Brahmanu (Absolutna), ale samotné poznání je klidné a neměnné. Pravé uvědomění nevyžaduje existenci ega; naopak, ego musí být překonáno, aby pravé uvědomění mohlo být prožito.

[Návštěvník]

Ego je jen iluzorní koncept, který vzniká z nevědomosti. Skutečné uvědomění není činností vědomí, ale stavem čistého bytí, který je mimo všechny duality. Dualita je jen dočasný projev vědomí, který zakrývá jeho pravou podstatu. Když ego a dualita zmizí, zůstává jen čisté vědomí. Šakti je dynamická energie, která vychází z vědomí, ale není to pravá podstata bytí. Pravé uvědomění je mimo všechny koncepty a činnosti; je to stav absolutního klidu a jednoty.

[Návštěvník]

Ego je iluzorní překážkou, která musí být překonána, aby mohlo dojít k uvědomění čisté podstaty vědomí, které je mimo všechny duality a činnosti.

[Návštěvník]

Šakti je dynamický projev vědomí, ale pravá podstata vědomí je klidná a neměnná.

[Návštěvník]

Dualita není nezbytná pro uvědomění jednoty; naopak, překonání duality vede k uvědomění jednoty.

[Návštěvník]

Skutečné uvědomění není činností vědomí, ale jeho čistou podstatou, která je mimo všechny duality.

[Návštěvník]

Je mně naprosto ukradený že má někdo problémy s utrpením,

I utrpení je Vědomí, ovšem v pohybu,

Všechno je Vědomí, čili Šakti...

Stejně jako led, voda a pára...

Jasně.

Akorát že naše lhostejnost s utrpením někoho druhého automaticky přivolává utrpení i nám samým.

A ochota napomáhat trpícím, pokud máme takovou možnost, automaticky přivolává ochotu druhých pomoci nám samým, pokud se pod utrpením ocitneme.

Je to opravdu důležitý a hluboký bod, který se dotýká podstaty mnoha duchovních učení. Pojďme se podívat, jak by to bylo možné vysvětlit.

Utrpení, které druhá bytost prožívá, je přechodnou nevědomostí. Když si tato bytost uvědomí svou pravou podstatu, utrpení zmizí.
Je rozdíl mezi prožíváním utrpení jako skutečnosti (iluze oddělenosti) a uvědoměním si, že podstatou každé bytosti je láska a blaženost (pravé Já). Tyto dva stavy nelze prožívat současně.
Při uvědomění si pravé podstaty můžete druhým pomáhat z místa klidu a pochopení, aniž byste se zapletli do iluze utrpení. To je skutečný soucit, který vychází z pochopení jednoty vědomí.
Uvědomění si pravé podstaty (vědomí, Já) je klíčem k osvobození od utrpení. Soucit a pomoc druhým by pak vyplývaly z tohoto uvědomění, nikoli z iluze oddělenosti a vlastního utrpení.

[Jana]

Ego je jen iluzorní koncept, který vzniká z nevědomosti.

Dualita není nezbytná pro uvědomění jednoty; naopak, překonání duality vede k uvědomění jednoty.

Otázka: Kdo dostane tuto milost? Kdo je poctěn touto milostí?
Papaji: Všichni.

Otázka: Má ji každý?
Papaji: Ano, každý ji má.

Otázka: Proč to tedy slyší tak málo lidí? Proč tolik lidí žije v klamu?
Papaji: Všichni jsou již svobodní, ale existuje zeď, která před nimi skrývá pravdu, a tou zdí je touha.

Zdrojem nevědomosti je touha a zdrojem touhy je nevědomost.

Což je perpetuum mobile na iluzi ega.

Zdrojem lásky je láska.

Což je perpetuum mobile na Poznání dokonalosti přítomnosti, která je svobodou, štěstím, blažeností, časoprostorovou neomezeností...bez jakéhokoliv "stejně musíte..."

Tělo nepotřebuje pokyn od ega, aby vykonalo to, co je právě potřeba. A pro lásku neexistuje jiný, než právě ten nejlepší aktuálně možný způsob.

To, co "ví, co je špatně", lásku nezná. A to, co "ví, že je tělem", si lásku plete s pudy a připoutaností.

Nevědomost, ego, připoutanost, není to, co je špatně, ale jen možnost prožívat iluzi oddělenosti jako realitu.

A je tady svoboda tuhle možnost nebrat, pak imaginární zeď, která nás odděluje od milosti, zmizí.

[miroslav]

Rozdíl mezi Skutečností a Iluzorní Realitou:

Skutečnost:
Je to stav vědomí, který je neustále přítomný a neměnný. Je to „nyní“, které je věčné.

Iluzorní Realita:
Je to něco, co se jeví jako skutečné, ale je to jen iluze nebo sen. Může to být například sen o naději nebo reinkarnaci, který se zdá být nekonečný, ale není skutečný.

Jak Rozlišit Tyto Dvě Věci:
Skutečné je to, co je vždy přítomné a neměnné, co je „nyní“ a co je věčné.
Iluzorní je to, co se mění, co je jako sen nebo iluze a co se může zdát skutečné, ale není to tak ve skutečnosti.
Jim Newman tedy zdůrazňuje, že skutečnost je věčné nyní, zatímco vše ostatní, co se zdá být nekonečné nebo skutečné, je ve skutečnosti jen iluze nebo snová realita.

Jim Newman v podstatě říká totéž, co například Ramana Maharshi. Oba tvrdí, že skutečnost je neměnná a věčná, zatímco iluze je to, co je proměnlivé a nestálé.

Ramana Maharshi často mluvil o tom, že jediná skutečná realita je vědomí nebo bytí, které je stále přítomné a neměnné. Vše ostatní, co se zdá být skutečné, je ve skutečnosti jen iluze nebo mája – zdánlivá realita, která se neustále mění a je dočasná.

Jim Newman se zdá následovat stejnou filozofii, když říká, že skutečnost je věčný přítomný okamžik, zatímco všechny ostatní zážitky a vjemy jsou jen iluze, které se jeví být skutečné, ale ve skutečnosti nejsou.

Oba tedy zdůrazňují význam uvědomění si skutečnosti jako něčeho neměnného a věčného, zatímco vše ostatní je pouze dočasná iluze.

Tohle je právě začátek - určený pro poctivé začátečníky, aby je to dovedlo k uvědomění si toho neměnného v sobě.
Ale vydávat tohle za advaitu to může jen hlupák. Jeto přece typická dvojnost. Skutečné a neskutečné, neměnné a proměnlivé.
To je špinění a matení pojmu advaita, nedvojnost.
Neříkej hop dokud nepřeskočíš

[Jana]

Rozdíl mezi Skutečností a Iluzorní Realitou:

Skutečnost:
Je to stav vědomí, který je neustále přítomný a neměnný. Je to „nyní“, které je věčné.

Iluzorní Realita:
Je to něco, co se jeví jako skutečné, ale je to jen iluze nebo sen. Může to být například sen o naději nebo reinkarnaci, který se zdá být nekonečný, ale není skutečný.

Jak Rozlišit Tyto Dvě Věci:
Skutečné je to, co je vždy přítomné a neměnné, co je „nyní“ a co je věčné.
Iluzorní je to, co se mění, co je jako sen nebo iluze a co se může zdát skutečné, ale není to tak ve skutečnosti.
Jim Newman tedy zdůrazňuje, že skutečnost je věčné nyní, zatímco vše ostatní, co se zdá být nekonečné nebo skutečné, je ve skutečnosti jen iluze nebo snová realita.

Jim Newman v podstatě říká totéž, co například Ramana Maharshi. Oba tvrdí, že skutečnost je neměnná a věčná, zatímco iluze je to, co je proměnlivé a nestálé.

Ramana Maharshi často mluvil o tom, že jediná skutečná realita je vědomí nebo bytí, které je stále přítomné a neměnné. Vše ostatní, co se zdá být skutečné, je ve skutečnosti jen iluze nebo mája – zdánlivá realita, která se neustále mění a je dočasná.

Jim Newman se zdá následovat stejnou filozofii, když říká, že skutečnost je věčný přítomný okamžik, zatímco všechny ostatní zážitky a vjemy jsou jen iluze, které se jeví být skutečné, ale ve skutečnosti nejsou.

Oba tedy zdůrazňují význam uvědomění si skutečnosti jako něčeho neměnného a věčného, zatímco vše ostatní je pouze dočasná iluze.

Tohle je právě začátek - určený pro poctivé začátečníky, aby je to dovedlo k uvědomění si toho neměnného v sobě.
Ale vydávat tohle za advaitu to může jen hlupák. Jeto přece typická dvojnost. Skutečné a neskutečné, neměnné a proměnlivé.
To je špinění a matení pojmu advaita, nedvojnost.
Neříkej hop dokud nepřeskočíš

Je důležité především poznat a zjistit, co je to ta iluze, co je ta mája.

Jeto přece typická dvojnost. Skutečné a neskutečné, neměnné a proměnlivé.

Hezky to vysvětluje například Alan Watts. Chceš například zjistit, co je koberec. Vidíš tvar - formu, ke které můžeš přidat podrobný popis. Ale když se na to podíváš lépe:

...vypadá jako nějaká hmota, ale když se na něj podíváš pod mikroskopem, uvidíš krystalickou strukturu nylonu nebo čehokoliv, z čeho je tvořen. Říkáš si, z čeho jsou ty krystaly tvořeny. Dobře, zvětšíš a najdeš molekuly, zvětšíš a najdeš vlnění. Ale myslíme si, že vlny musí být něčeho, ale samozřejmě nejsou. Zjistíme, že hmota nebo substance úplně zmizí....

Pořád se díváš na to samé, zkoumáš to samé, co je, které se jeví stále jinak a v konečném poznání to nemá žádnou formu, je to zcela prázdné, není to nic hmatatelného, smyslovým poznání rozlišitelné.

Když to poznáváš opravdu v dokonalém detailu nebo v dokonalé celistvosti, tak to, co máme šanci poznávat smyslovým vnímáním a skrz mysl není ve skutečnosti to, jak se to jen jeví v částečném poznávání.

Technicky dokonale prozkoumaná hmota je prázdná, forma je prázdná. Není to nic. Tohle je, doufám jasné.

Ale ono to ve skutečnosti celou dobu JE to samé, skutečnost neodpovídá tomu, jak se to v částečném poznání jeví, ale je to ve skutečnosti Bytím, existencí, sat-čit-ánandou. Absolutně všechno, co existuje, je totéž (Bytí=Vědomí=Blaženost).

A není to nijak odděleno od toho, čím skutečně jsme. Proto je to, co se jen jeví - iluze, mája, a to, co skutečně JE, je absolutně stejná neměnná skutečnost.

Sat-čit-ánanda, která je absolutně tím vším, co existuje a je stále stejná, je tou neměnnou nedualitou.

Dualita je: "Já jsem něco jiného, než jsi Ty, jsem něco jiného, než kdokoliv druhý, jsem něco jiného, než svět..."

[miroslav]

Dualita je: "Já jsem něco jiného, než jsi Ty, jsem něco jiného, než kdokoliv druhý, jsem něco jiného, než svět..."

A taky já jsem něco jiného než iluze. než mysl atd.

[Jana]

Dualita je: "Já jsem něco jiného, než jsi Ty, jsem něco jiného, než kdokoliv druhý, jsem něco jiného, než svět..."

A taky já jsem něco jiného než iluze. než mysl atd.

Je to krásné, že jsi. Nicméně můžeme si sem dát citaci pro pokročilé, co Ty na to?

M: To, v čem se vědomí odehrává – univerzální vědomí či mysl – nazý­váme éterem vědomí. Všechny objekty vědomí tvoří vesmír. To, co je jak za vědomím, tak za univerzálním vědomím, a přitom je pro obojí oporou, je Nejvyšší Stav, stav absolutního, dokonalého klidu a ticha. Kdokoli sem vstoupí, ten zmizí. Je to stav nedosažitelný slovy či myslí. Můžete mu říkat Bůh, Parabrahman nebo Nejvyšší Skutečnost, ale to jsou pouhá jména daná myslí. Je to bezejmenný, bezobsažný, nenucený a spontánní stav, jenž je mimo bytí i nebytí.

T: Zůstává v něm ale člověk vědomý?

M: Tak jako je svět tělem mysli, tak je vědomí tělem nejvyššího stavu. Tento stav není vědomým stavem, ale dává vědomí vzniknout.

T: Mnoho mých denních činností se děje ze zvyku, automaticky. Uvědomuji si celkový záměr, ale ne detailně každý krok. Jak se mé vědomí roz­šiřuje a prohlubuje, podrobnosti mají tendenci ustupovat, a tím uvolnit prostor pro celkový pohled. Neděje se totéž, ovšem v mnohem větší míře, i džňáninovi?

M: Na úrovni vědomí – ano. Ale v nejvyšším stavu ne. Tento stav je naprosto jednotný a nedělitelný, je to jeden jediný celistvý blok skuteč­nosti. Jediný způsob, jak jej poznat, je být jím. Je nedosažitelný myslí. K jeho vnímání nejsou zapotřebí smysly a k jeho poznání není zapotřebí mysl.