Poradna zdarma

Jana píše:

Pavla píše: ... Ačkoliv sebevíc můžeme věřit, že je tělo jen svetelkujici prázdno..

Z pohledu mysli je něco takového jen otázkou víry, ve vědomí probuzeného srdce není nic jiného, než prázdnota plná světla, světla, které je spojením s tím vším, co existuje, bez jakékoliv iluze individuality, bez jakékoliv iluze rozdělenosti, bez jakékoliv iluze dvojnosti.

Tak toto prázdno, stále se měnící,

Pouze mysl umí být strůjcem projekce časoprostoru, v ní se odehrávají všechny ty proměny. Samotné vědomí v probuzeném srdci je beze změn, je stále stejné, čisté, neměnné.

má tu schopnost "nosit" individuální vědomí...

Projekce mysli, projekce snu.

A také, jeli už toto světélkující prázdno na hranici toho, co je mu dáno, dokáže individualitu vyhodit z inkarnace.

Další sen mysli.

Ve vědomí probuzeného srdce není co odkud vyhazovat.

Ten sen mysli není nic špatného.

Ale to kým jsme, mysl přesahuje.

A při poznávání Skutečnosti se objevuje poznání,

že

ti všichni, kteří toto tvrdili (tvrdí) přece zemřeli (zemřou) nebo ne? Zemřou ve smyslu, že zmizí z projeveného světa...

Jana píše:

Jana píše:Proto všechny ty zákony založené na víře fungují.

Proto fungují afirmace, modlitby, mantry.

Mou zkušeností je, že fungují na 100%, dokonce funguje i to, že nefungují, když je tady víra, že nefungují.

mohla bys uvést konkrétní příklady z vlastního života?

Pavla píše:ti všichni, kteří toto tvrdili (tvrdí) přece zemřeli (zemřou) nebo ne? Zemřou ve smyslu, že zmizí z projeveného světa...

Opustili tělo, ale před tím, aby mohli toto tvrdit, poznali to, co se nikdy nenarodilo a co nikdy nezemře, tedy to, kým skutečně jsou.

Pavla píše:mohla bys uvést konkrétní příklady z vlastního života?

Kdysi, když jsem začínala poznávat zákon přitažlivosti, který učí například Abraham, jsem měla v šuplíčku hromádku afirmací toho, co bych bývala ráda, aby se splnilo. Po letech jsem tenhle balíček vyndala a s úsměvem si uvědomila, že se všechny ty afirmace do poslední splnily. Opravdu to funguje. Můžeš si to vyzkoušet.



Ale to, o co ve skutečnosti opravdu jde, není z tohoto projeveného světa.

Nicméně i k tomu je možné dospět pomocí afirmací.

Jana píše:

Pavla píše:ti všichni, kteří toto tvrdili (tvrdí) přece zemřeli (zemřou) nebo ne? Zemřou ve smyslu, že zmizí z projeveného světa...

Opustili tělo, ale před tím, aby mohli toto tvrdit, poznali to, co se nikdy nenarodilo a co nikdy nezemře, tedy to, kým skutečně jsou.

A k čemu jim to je? Asi k ničemu.

Jana píše:

Pavla píše:mohla bys uvést konkrétní příklady z vlastního života?

Kdysi, když jsem začínala poznávat zákon přitažlivosti, který učí například Abraham, jsem měla v šuplíčku hromádku afirmací toho, co bych bývala ráda, aby se splnilo. Po letech jsem tenhle balíček vyndala a s úsměvem si uvědomila, že se všechny ty afirmace do poslední splnily. Opravdu to funguje. Můžeš si to vyzkoušet.



Ale to, o co ve skutečnosti opravdu jde, není z tohoto projeveného světa.

Nicméně i k tomu je možné dospět pomocí afirmací.

A o co ti doopravdy ve skutečnosti jde? A proč ti o to jde?

Jinak si pamatuji na pokus zde na poradně, kde jsi pomocí afirmaci zkoušela zlepšit si zrak. Bez úspěchu. Takže...?

Ahoj Jani
Pokud si trochu pamatuju
Na posledbim Exmperimentu se zakonem pritazlivosti si mela tri ukoly:
1- zlepsit zrak....to se ti povedlo
2- dostat povzbuzujici dopis-zpravu....taky povedlo
3- dostat darem 2 kg merunek na kolac....a to se myslim nepovedlo

Tedy uspesnost 66%

Ted, po roce se mozna tva uspesnost zvysila, vyzkousime?
...x...

Pavla píše:

Jana píše:

Pavla píše:ti všichni, kteří toto tvrdili (tvrdí) přece zemřeli (zemřou) nebo ne? Zemřou ve smyslu, že zmizí z projeveného světa...

Opustili tělo, ale před tím, aby mohli toto tvrdit, poznali to, co se nikdy nenarodilo a co nikdy nezemře, tedy to, kým skutečně jsou.

A k čemu jim to je? Asi k ničemu.

S připoutaností k tělu a mysli je život jedním bojem o zachování života, o místo na slunci. S poznáním nezrozenosti a nesmrtelnosti, tohle puzení zmizí a dostavuje se klid a mír, díky kterému je možné vychutnávat si tenhleten život, tedy to, co tady právě teď je.

arikiran píše:Ahoj Jani
Pokud si trochu pamatuju
Na posledbim Exmperimentu se zakonem pritazlivosti si mela tri ukoly:
1- zlepsit zrak....to se ti povedlo
2- dostat povzbuzujici dopis-zpravu....taky povedlo
3- dostat darem 2 kg merunek na kolac....a to se myslim nepovedlo

Tedy uspesnost 66%

Ted, po roce se mozna tva uspesnost zvysila, vyzkousime?
...x...

Péťo, aby se využíval zákon přitažlivosti, musí být splněny některé podmínky a ty jsem tak úplně nesplňovala. Tohle byly úkoly, které sis vymyslel Ty. Ten první mě oslovil a přijala jsem ho, druhý jsem nějak nebrala vážně a jeho splnění se jevilo spíš jako náhoda a to třetí jsem nepřijala, jelikož máme na zahradě strom, letos jsme měli několik metráků meruněk a zásobovali jsme jimi celé široké sousedství. Tys nebral meruňky ze stromu jako "dar" a dostat a přijmout v téhle kalamitě od někoho 2 kg meruněk by bylo padlé na hlavu. I když možná by se jako dar mohlo vzít v úvahu i to, že manžel načesal košík meruněk mé kamarádce, která si pro ně nakonec nepřišla.

Jana píše:
S připoutaností k tělu a mysli je život jedním bojem o zachování života, o místo na slunci. S poznáním nezrozenosti a nesmrtelnosti, tohle puzení zmizí a dostavuje se klid a mír, díky kterému je možné vychutnávat si tenhleten život, tedy to, co tady právě teď je.

pro mě život žádným bojem není, přesto nepopírám, že bez těla bych tenhle život žít nemohla

tak o čem to je?

ty sis Jano zlepšila zrak díky afirmacím?

Pavla píše:

Jana píše:
S připoutaností k tělu a mysli je život jedním bojem o zachování života, o místo na slunci. S poznáním nezrozenosti a nesmrtelnosti, tohle puzení zmizí a dostavuje se klid a mír, díky kterému je možné vychutnávat si tenhleten život, tedy to, co tady právě teď je.

pro mě život žádným bojem není, přesto nepopírám, že bez těla bych tenhle život žít nemohla

tak o čem to je?

Jsi šťastná? Je ten život tím pravým životem? Nesníš už o ničem jiném, lepším? Netoužíš po ničem lepším? Zmizelo ze Tvého života prožívání utrpení?

Jana píše:

Pavla píše:

Jana píše:
S připoutaností k tělu a mysli je život jedním bojem o zachování života, o místo na slunci. S poznáním nezrozenosti a nesmrtelnosti, tohle puzení zmizí a dostavuje se klid a mír, díky kterému je možné vychutnávat si tenhleten život, tedy to, co tady právě teď je.

pro mě život žádným bojem není, přesto nepopírám, že bez těla bych tenhle život žít nemohla

tak o čem to je?

Jsi šťastná? Je ten život tím pravým životem? Nesníš už o ničem jiném, lepším? Netoužíš po ničem lepším? Zmizelo ze Tvého života prožívání utrpení?

neměla by ses raději zeptat sebe?

Já po ničem lepším netoužím... Život je fajn takový, jaký je. Co je pro tebe utrpení?

Pavla píše:ty sis Jano zlepšila zrak díky afirmacím?

Upřímně řečeno, afirmace jsem ke zlepšení zraku nepoužívala, pouze se v jednom okamžiku objevilo uvědomění, že není problém, aby ten zrak byl dobrý.

To, že se opravdu zlepšil, jsem si poprvé uvědomila, když jsem bez brýlí přečetla jízdní řád na autobusové zastávce a když se přátelé divili, že ke čtení nepotřebuji brýle.

Brýle jsem nosila už v dětských letech.

Jana píše:

Pavla píše:ty sis Jano zlepšila zrak díky afirmacím?

Upřímně řečeno, afirmace jsem ke zlepšení zraku nepoužívala, pouze se v jednom okamžiku objevilo uvědomění, že není problém, aby ten zrak byl dobrý.

To, že se opravdu zlepšil, jsem si poprvé uvědomila, když jsem bez brýlí přečetla jízdní řád na autobusové zastávce a když se přátelé divili, že ke čtení nepotřebuji brýle.

Brýle jsem nosila už v dětských letech.

a už je nenosíš vůbec? Vidíš dobře i bez nich?

Pavla píše:

Jana píše:
S připoutaností k tělu a mysli je život jedním bojem o zachování života, o místo na slunci. S poznáním nezrozenosti a nesmrtelnosti, tohle puzení zmizí a dostavuje se klid a mír, díky kterému je možné vychutnávat si tenhleten život, tedy to, co tady právě teď je.

pro mě život žádným bojem není, přesto nepopírám, že bez těla bych tenhle život žít nemohla

tak o čem to je?

Zřejmě byl pro Janu život hrozný a trpěla.

Pavla píše: Co je pro tebe utrpení?

.Petra píše:
Zřejmě byl pro Janu život hrozný a trpěla.

Ano, při vhledu do všech těch inkarnací se objevovala šílená utrpení, která však z pohledu celistvosti se jevila jako bezpředmětná. Nicméně nejšílenějším utrpením, které jsem mohla zakusit, nebylo umírání, nebyla fyzická bolest, ale život mezi životy po tom, co jsem jako matka umřela malému dítěti. Objevila se tehdy šílená nenávist vůči Bohu, který tohle z mého pohledu dopustil a spolu s touhle nenávistí se objevila taková pekelná muka, že se nedalo ani plakat. Teprve když se objevila myšlenka na to, jak mohla Panenka Marie milovat Boha, když dopustil umučení jejího dítěte, se mi otevřely oči a objevila se jednota všeho, kde všechno bylo ve skutečnosti světlem a láskou. Všechny ty temné stíny otevřením očí rázem zmizely. Objevilo se poznání, kým ve skutečnosti je Ježíš, kým je ve skutečnosti mé dítě, kým jsem ve skutečnosti já.

Objevilo se poznání toho věčného v nás, které nikdy není od ničeho skutečného odděleno.

Pavla píše: a už je nenosíš vůbec? Vidíš dobře i bez nich?

Běžně brýle nenosím, nepotřebuji je v práci, nenosím je ani doma, pouze když si třeba potřebuji přečíst složení potravin z etikety v supermarketu si je někdy půjčuji od manžela.

Jana píše:

Pavla píše: a už je nenosíš vůbec? Vidíš dobře i bez nich?

Běžně brýle nenosím, nepotřebuji je v práci, nenosím je ani doma, pouze když si třeba potřebuji přečíst složení potravin z etikety v supermarketu si je někdy půjčuji od manžela.

Asi to nebude moc neobvyklé, protože můj děda, když ještě žil, běžně potřeboval ke čtení brýle, ale vzpomínám si, jak už hodně ke stáru se podivoval nad tím, že už vidí na čtení i bez nich. Jiné tělesné potíže přibyly, ale zrak se mu úplně znormalizoval. Takže to bych jako důkaz fungování práce s energií bohužel nebrala...

Jana píše:

Pavla píše: Co je pro tebe utrpení?

.Petra píše:
Zřejmě byl pro Janu život hrozný a trpěla.

Ano, při vhledu do všech těch inkarnací se objevovala šílená utrpení, která však z pohledu celistvosti se jevila jako bezpředmětná. Nicméně nejšílenějším utrpením, které jsem mohla zakusit, nebylo umírání, nebyla fyzická bolest, ale život mezi životy po tom, co jsem jako matka umřela malému dítěti. Objevila se tehdy šílená nenávist vůči Bohu, který tohle z mého pohledu dopustil a spolu s touhle nenávistí se objevila taková pekelná muka, že se nedalo ani plakat. Teprve když se objevila myšlenka na to, jak mohla Panenka Marie milovat Boha, když dopustil umučení jejího dítěte, se mi otevřely oči a objevila se jednota všeho, kde všechno bylo ve skutečnosti světlem a láskou. Všechny ty temné stíny otevřením očí rázem zmizely. Objevilo se poznání, kým ve skutečnosti je Ježíš, kým je ve skutečnosti mé dítě, kým jsem ve skutečnosti já.

Objevilo se poznání toho věčného v nás, které nikdy není od ničeho skutečného odděleno.

řekla bych, že ta prožitá utrpení a nenávist v Tobě nechaly stopy... Ostatně jako všechno, co zažijeme se hluboko do podvědomí o tiskne a současný život je plodem toho, co dřív bylo zaseto .....