Téma osvícení

[Pedriito]

Už toto může být tou "hlubinou", tento život v těle. Je to jen o pronikavosti vnímání (pozornosti). Neb tělo je z čeho? A kde je pak jaká hranice? Co nahoře, co dole... A navrch jako eso, ta možnost to pojímat ryze, to přirozené a živé. Tehdy ty tzv. rozdílnosti, mezi vnímaným, co dosáhlo tohoto stavu souznění, stávájí se v tvých očích jemňoučkými obrysy jiskřícími mezi jednotou a její rozmanitostí.

[Jana]

Pedrito, to, co se objeví a zmizí, na tom nelze ulpívat, nelze to brát smrtelně vážně, ale to, co je věčné, zní v srdci neposkvrněnou a nesmrtelnou Pravdou.

[Pedriito]

Pedrito, to, co se objeví a zmizí, na tom nelze ulpívat, nelze to brát smrtelně vážně, ale to, co je věčné, zní v srdci neposkvrněnou a nesmrtelnou Pravdou.

A co se objeví a zmizí? Čím toto objevené a zmizelé je?

[Jana]

Pedrito, to, co se objeví a zmizí, na tom nelze ulpívat, nelze to brát smrtelně vážně, ale to, co je věčné, zní v srdci neposkvrněnou a nesmrtelnou Pravdou.

A co se objeví a zmizí? Čím toto objevené a zmizelé je?

Bezpodmínečná láska, která ve všech podobách je pořád absolutně stejná. Bezpodmínečné lásce je jedno, jestli máš tělo dítěte, dospělého, starce nebo nemáš žádné tělo.

[Pedriito]

Pedrito, to, co se objeví a zmizí, na tom nelze ulpívat, nelze to brát smrtelně vážně, ale to, co je věčné, zní v srdci neposkvrněnou a nesmrtelnou Pravdou.

A co se objeví a zmizí? Čím toto objevené a zmizelé je?

Bezpodmínečná láska, která ve všech podobách je pořád absolutně stejná. Bezpodmínečné lásce je jedno, jestli máš tělo dítěte, dospělého, starce nebo nemáš žádné tělo.

Zaprvé, tak kde je jaká iluze?
A zadruhé, každá síla má zdroj. I síla lásky.
A tak se nediv, že se divíš.

[Jana]

Zaprvé, tak kde je jaká iluze?

Je to, obrazně řečeno, plášť mnohosti přehozený přes Jediného.

A zadruhé, každá síla má zdroj. I síla lásky.

Řekla bych, že je to obráceně, že zdroj síly je v lásce.

[Pedriito]

Bobek

[Jana]

A tak se nediv, že se divíš.

Typla bych si, že se naopak nedivím, že se nedivím.

[Jana]

Bobek

Dokaž to.

[Pedriito]

Dva bobky

[Jana]

[Pedriito]

Ty jsou v tom nevině a z klobouku. Tak se za ně neschovávej.. už tlačíš další?

[Jana]

Pedrito, jestli nalézáš odvahu být pravdivý, máš ještě potřebu hledat problém v někom druhém?

[Pedriito]

Pedrito, jestli nalézáš odvahu být pravdivý, máš ještě potřebu hledat problém v někom druhém?

A ty? Málokdo jiný tu hledá v druhých problémy krom tebe a ještě pár návštěvníků... Zkus je s těmi návštěvníky nehledat, a schválně, co to udělá... I teď mi nevědomě říkáš, že v tobě hledám problém. Proč bych to dělal? Jsem snad masochista? Nemám zájem v nikom hledat problem. Ale je tu někdo, pro koho to je náplní života, takže já mu v tom milerád posloužím, dokud mu nedojde, jakým vychcaným exemplářem je. Zatím. Mě to nevadí, mám času až do krematoria.

[Pedriito]

Chápu, že svět, co jme si postavili, není jednoduchej. Zkorumpovaní politici, agrese, války... Le od toho jsou tu duchovňáci, vnášet do toho světlo, jaký jiný smysl mají? Realizovat se odporoučet do nebe? To je zbaběle zdrhnout, ó já jsem realizovala, takže si to tu užijte a adios... To není už jen ego, to je ego jako prase, neschopné soucitu. Vrať se zpátky na Zem, ta tě potřebuje, nebe ti neuteče.

[Návštěvník]

[Jana]

... dokud mu nedojde, jakým vychcaným exemplářem je....

To není vychcanost, to je neohrabanost té snové figurky, které se nedaří Tě probudit ze snu, ve kterém jsi tím neschopným spoluviníkem za všechno utrpení Tvého světa, plného zkorumpovaných politiků, agrese, války.

Neboj se, v okamžiku, kdy se v Tobě probudí soudnost a pokora a přiznáš si, že nejsi nic takového, co by dokázalo tenhle snový svět jakkoliv vyřešit, zbavit ho svými aktivitami utrpení a vybojovat světový mír, tak se probudíš do nekonečného klidu a míru toho, co nelze popsat, a u čeho vyvstávají slova Nirvána, Boží královaství, ráj, krása, dokonalost ... Láska, která je absolutně vším. A tady není nikdo ničím takovým, co by mohlo duševně onemocnět, jakkoliv trpět, udělat chybu, zemřít.

[Jana]

Místo k diskuzi a k pochopení pravé podstaty reality.

A z pohledu moudrosti a ničím nepodmíněné lásky není možné vidět v Ramanovi, Maharadžovi a ani dalších kompromisních neduálních neučitelích podvodníky.

Z pohledu toho co říkají je to jasná lež a jasný podvod na hledače. Myšlenka, že se něco musí stát, je součástí snu - a celé duchovno je o tom udělat, aby se něco stalo.

Všichni ti neučitelé neduality, nikoho z nich nevyjímaje, vedou k poznání toho, co nejde ve skutečnosti ani pochopit:

“What is” is not logical, is not a conclusion. It is indescribable because there is no other to compare it to. The appearance is describable, it is the “is not” which is indescribable. As what is, is simultaneous “is” and “is not”, it is beyond description. Although what is is not describable, there are words that seems to arise: paradise, perfect, awesome, pure, free, absolute, infinite, love.

Veile, prosím, můžeš potvrdit, že Jim Newman si nevymýšlí, že to tak opravdu je?

A můžeš vysvětlit, kde by se v tom mohl vzít nějaký podvod?

Není už ta myšlenka, že tady je někdo, kdo je podvodník, tím samotným podvodem?

[Pedriito]

... dokud mu nedojde, jakým vychcaným exemplářem je....

To není vychcanost, to je neohrabanost té snové figurky, které se nedaří Tě probudit ze snu, ve kterém jsi tím neschopným spoluviníkem za všechno utrpení Tvého světa, plného zkorumpovaných politiků, agrese, války.

Neboj se, v okamžiku, kdy se v Tobě probudí soudnost a pokora a přiznáš si, že nejsi nic takového, co by dokázalo tenhle snový svět jakkoliv vyřešit, zbavit ho svými aktivitami utrpení a vybojovat světový mír, tak se probudíš do nekonečného klidu a míru toho, co nelze popsat, a u čeho vyvstávají slova Nirvána, Boží královaství, ráj, krása, dokonalost ... Láska, která je absolutně vším. A tady není nikdo ničím takovým, co by mohlo duševně onemocnět, jakkoliv trpět, udělat chybu, zemřít.

Zřejmě ti nedošlo, kdo tím exemplářem tu je viděn...
Rady sobě.. no nic moc. To zkus raděj p. Tomáše.

[Návštěvník]

... dokud mu nedojde, jakým vychcaným exemplářem je....

To není vychcanost, to je neohrabanost té snové figurky, které se nedaří Tě probudit ze snu, ve kterém jsi tím neschopným spoluviníkem za všechno utrpení Tvého světa, plného zkorumpovaných politiků, agrese, války.

Neboj se, v okamžiku, kdy se v Tobě probudí soudnost a pokora a přiznáš si, že nejsi nic takového, co by dokázalo tenhle snový svět jakkoliv vyřešit, zbavit ho svými aktivitami utrpení a vybojovat světový mír, tak se probudíš do nekonečného klidu a míru toho, co nelze popsat, a u čeho vyvstávají slova Nirvána, Boží královaství, ráj, krása, dokonalost ... Láska, která je absolutně vším. A tady není nikdo ničím takovým, co by mohlo duševně onemocnět, jakkoliv trpět, udělat chybu, zemřít.

Svaté ego v akci.