Téma osvícení

[miroslav]

Tvým učitelem je pouze a jen tvoje karma,

pokud začneš koukat jinam a přebírat cizí věci dostáváš se prostě jen na úroven vopice,

bohužel tady stále púsobí neustále také karma kolektivní a ta dělá z lidí docela spolehlivě právě ty opice,

páč vopice jsou vopicemi především proto, protože mají pouze karmu kolektivní...

Opice sice dochází k extázi ale tím končí, páč nemaj individuální karmu která by je vedla dále...

Já cizí věci nepřebírám, akorát ty tomu "učit se i z chyb druhých" nerozumíš.
I to, že jsi schopen se učit z chyb druhých a učit se od druhých je tvoje karma. I neschopnost se učit je dotyčného karma - sklizeň jeho předchozí setby.

Mám dojem, že pod pojmem karma chápeš něco úplně jiného než já. I pojem ego chápeš úplně jinak.
Proto máš s tím učením se od jiných takový "ideologický" problém. Co takhle třeba velký třesk atd. To jsi objevil ty, nebo jsi to do své představy o světě převzal?

[Jana]

Něco z toho, co jsi kdysi sám říkal, možná sis to jen tenkrát přečetl a nebylo to skutečné poznání.

"Bytí = veškerá existence = Vědomí je světlem"

Neexistence neexistuje, není ničím. Tudíž nemůže být stínem, temnou stránkou věci.

Ta temná stránka věci je jen nepoznávání, že Bytí = veškerá existence = Vědomí je světlem.

"Správně vidíme, když nevidíme."



Tudíž všechno, co vidíme, je jen projev ve Vědomí, který není ničím jiným, než "Bytí = veškerá existence = Vědomí je světlem", což "vidíme, když nevidíme".

Projevem ve vědomí je všechno, co se jakkoliv projevuje, objeví se a zmizí a je to podmiňované smyslovými vjemy a zpracováním v mysli.

To, co správně "vidíme, když nevidíme" je pořád stejné "Bytí = veškerá existence = Vědomí je světlem".

[Veil]

Řekl bych,

Říkáš toho spoustu, ale jsou to jen pohádky. Nevíš nic. Tak plácáš páté přes deváté, cos kde vyčetl. Třeba ta tvoje karma. Kdo by jí měl a za co? Copak někdo může něco dělat, dobro nebo zlo? Karma je příběh, to je všechno. Tohle nemá v sobě žádné vztahy. Tohle netrestá samo sebe za špatná rozhodnutí. Tohle je pořád nové. Tohle není výsledek minulosti. A samozřejmě není nikdo, kdo by mohl páchat zlo a pak za to pykat. Všechno je přesně, jak má být. V ničem není problém.

[lklknml]

Copak někdo může něco dělat, dobro nebo zlo?

Nebo něco vysvětlovat? Navíc nikomu?

[Jana]

Vysvětlování tady klidně může být, ale nemusí tady být připoutanost k iluzi oddělenosti, nemusí tady být připoutanost k představě, že tohle se dělí na já a ne-já.

[Veil]

Nebo něco vysvětlovat? Navíc nikomu?

Možná to tak vypadá, ale já nic nikomu nevysvětluju.

[Tara.]

Není ty si aj Miroslav?

[Návštěvník]

[lklknml]

Vysvětlování tady klidně může být, ale nemusí tady být připoutanost k iluzi oddělenosti

Je-li oddělenost iluze, jsou iluzí i oddělená písmenka.

Stačilo by nám jedno písmenko?

[lklknml]

Nebo něco vysvětlovat? Navíc nikomu?

Možná to tak vypadá, ale já nic nikomu nevysvětluju.

Ani mi tedy neodpovídáš? Tak to sem teda blázen...

[lklknml]

On ten Veil je schopen tvrdit, že ta flaška rumu, kterou má pod kabátem v obchodě, není jeho.
A bude krčit rameny, že on nekrade, že se tak děje samo od sebe...

[Veil]

Ani mi tedy neodpovídáš? Tak to sem teda blázen...

Samozřejmě, že ne. Říkám to celou dobu. Na co se ještě zeptáš, jestli nedělám? Nedělám nic. Nikdo tu není. Všechno se jen děje samo. Není tu nikdo, kdo by si to uvědomoval.

[Jana]

Vysvětlování tady klidně může být, ale nemusí tady být připoutanost k iluzi oddělenosti

Je-li oddělenost iluze, jsou iluzí i oddělená písmenka.

Stačilo by nám jedno písmenko?

Zdeňku, to, co vytváří iluzi oddělenosti, je mysl. Rozděluje bezrozměrnost ničím neomezené existence (to, čemu Veil říká "tohle") v čase a prostoru. Tím vytváří příběh. Tedy i něco ve stylu o čem většinou píše Vostál Petr - příčina, následek, vina...

Je možné poznávat realitu skrz smyslové vnímání, skrz mysl a pak se vše může jevit jako rozdělené, především jako osobní já a ostatní ne-já v rozmanitých kvalitách a hodnotách.

A je možné poznávat skutečnost z toho, co mysl přesahuje, přímo ze zdroje Pravdy.

A může tady být i obojí zároveň. Skrz smyslové vnímání a mysl poznáváme realitu tak jako dřív a zároveň je tu poznání toho, co tohle všechno přesahuje, tedy tohle, co tu je pořád stejné bez příběhu. A v konfrontaci obojího je jasné, že mysl nabízí jen snovou realitu.

"Správně vidíme, když nevidíme."

Projev může být jakýkoliv, tohle je jen jedno - nerozdělené, bez iluze oddělenosti.

[Veil]

Není tady nikdo kdo se mohl na něco ptát, ptaní se jen děje a nelze si to uvědomovat a ani pozorovat protože tady nikdo není,
takže ani ty se neptáš na to na co se tě bude ptát a von už se tě vůbec na nic neptá
To se prostě jen děje

No vida. Už si rozumíme.

[lklknml]

Zdeňku, to, co vytváří iluzi oddělenosti, je mysl.

Nu a co je to, co to takto poznává a formuluje do věty? (Jak se zde nekulturně vyjadřuje Vostálník, :tfuj: )

Chápeš?

[lklknml]

Prostě Jana s Veilem poznali jedno, a ulpěli na tom.

Je třeba dalšího kroku, nikterak snadného, protože ten nejde realizovat myslí, ztotožněnou s Tímhle.

Mě se to kdysi dávno podařilo, na chvíli.

[Jana]

Njn, nelze se pak divit exhibici na pořádně nikým.Veil nemá problém argumentovat tím co je 40 let vyvráceno, ale hodí se to tak proč ne.
Tak ať si ten trip užije.
Chudáci vědci dnes vypustí dalekohled hledící do nikam.
Tvl to nevymyslíš.

Salmo, co konkrétně jak bylo před 40 lety vyvráceno?

[Veil]

Prostě Jana s Veilem poznali jedno, a ulpěli na tom.

Je třeba dalšího kroku, nikterak snadného, protože ten nejde realizovat myslí, ztotožněnou s Tímhle.

Mě se to kdysi dávno podařilo, na chvíli.

Ty jsi vtipálek. Za ten tvůj další krok bys měl hned dostat koštětem přes hlavu, když máš tak rád zen. Víš, proč osvícení nikdy nepřijde? Protože je to tohle bez tebe. Což je pořád tohle už teď.

[Veil]

víš, proč vosvícen nikdy nepřijde ?

Protože to víš...

A vědět znamená si uvědomovat

Ale já to nevím. Já si to neuvědomuji. Já tu vubec není. Uvědomování se neděje už teď. Všechno už je hotové a nikdy to nebylo jiné. Kdyby k tomu byla nějaká cesta, nebyla by to nedualita, ale dualita.

[lklknml]

A když je tady zkoumána kvalita toho, co je ve vědomí, bez přítomnosti mysli, dejme tomu v meditaci, tak ta kvalita toho, co je, je pořád stejná.

To zkoumání provádí právě mysl. A protože je nesmírně kreativní, tak si vysní mysl, která šťastně dospěla do prázdnoty a je tak pořád stále stejná osvícená.

Je to jako bys zrakem pátrala po neviditelném. Když však zavřeš oči, nevidíš nic. A pokud bys přeci něco "viděla", tak to není z tohoto světa a tak se o tom nedá nic říci.