Kde leží skutečná krása?

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod irulan » čtv 14. srp 2014 19:15:51

:) jo, pasivní čekání na vnějšího spasitele nebo snad aktivní spasitelstvi "přesvědčenýchosvémspasení", je to jako čekání na lásku zvenčí nebo cpaní své cenné lásky za kazdou cenu.
Vysilame lásku, ale tomu nutkání vyžádat si odezvu neodolame, porad se do toho cpe. A je to sebepotvrzeni, totiž, kdyz neni sebepotvrzeni, bojíme se, je nám smutno, jsme sami. Je to dost hrůza, ta samota. Víme-li, ze jsme přijímáni, a dokonce ze je nejaky vděk za to, co dáváme, jsme šťastní. Protože odezva je energii vracející, přijímáme, toužíme po ni, živí nás to. Osobu.
Co kdyz jen vysleme a neni nic očekáváno?
Budeme sami?
Nepotvrdime se?
Neni pred kým, čím...
.nejsme důležití..
.nejsme.. :what:
"Smích je afekt z náhlé proměny napjatého očekávání v nic." (I. Kant)
Uživatelský avatar
irulan
 
Příspěvky: 851
Registrován: ned 10. čer 2012 17:38:29

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod malpan » čtv 14. srp 2014 20:24:23

irulan píše::) Co kdyz jen vysleme a neni nic očekáváno?

přestaneme se točit v kruhu ;)
malpan
 
Příspěvky: 615
Registrován: pon 19. zář 2011 18:10:06

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod lama » pát 15. srp 2014 15:41:19

Kde leží skutečná krása?


Uvnitř? :)
lama
 
Příspěvky: 193
Registrován: úte 23. črc 2013 17:54:18

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod lama » pát 15. srp 2014 15:54:18

Je to dost hrůza, ta samota

No bodeť. Ještě by člověk při tom něco zjistil sám o sobě.... :confused:
samota = koncentrovaný děs ( jak magi v kostkách) :)
lama
 
Příspěvky: 193
Registrován: úte 23. črc 2013 17:54:18

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod lama » pát 15. srp 2014 16:44:57

A jsou tací, kteří jsou přesvědčení, že to co sami nenalézají, neexistuje.

zamhouřím oko a vyjde mi

...... třeba moderní fyzici ....... :D
lama
 
Příspěvky: 193
Registrován: úte 23. črc 2013 17:54:18

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod lama » pát 15. srp 2014 16:47:58

Normální dospělý vyrovnaný člověk po žádné věčné blaženosti netouží, ani mu nechybí.

Bych byl opatrnější. Už teď je v mateřských školkách a v psychiatrických léčebnách dost narváno .... :D
lama
 
Příspěvky: 193
Registrován: úte 23. črc 2013 17:54:18

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod Tara » pát 15. srp 2014 17:49:51

miroslav píše:Skutečná krása leží na jedné straně "mince" rozlišování na skutečně krásné a skutečně ne-krásné (ošklivé).

Skutečná krása leží za hranicí posuzování.
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 2768
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod nop » pát 15. srp 2014 18:11:04

miroslav píše:
Jana píše:
miroslav píše:Ano, jsou mnozí, kteří si myslí, že něco takového (věčnou krásu, lásku a blaženost - bez jejich opaku) skutečně nalézají.

A jsou tací, kteří jsou přesvědčení, že to co sami nenalézají, neexistuje.
Nevěří, že věčná blaženost je poznatelná, protože jejich mysl uvízla v připoutanosti k představám časoprostoru.

Možná i takoví lidé snad existují, i když nikoho takového neznám. Lidé jsou zkrátka různí a jejich představy, kterým věří nebo nevěří, jsou také různé. Normální dospělý vyrovnaný člověk po žádné věčné blaženosti netouží, ani mu nechybí.

To mi připomíná, že lidé nejdou za tím, co by poznali jako dobré,když to nepoznají. Dokonce i programově. Neviděl jsem Werichovu hru "nebe na zemi", ale prý tam zpívá "k čemu je mi život věčný?". V té době také Jehovisté v Německu vyhlašovali, že přijde nebeské království na zemi.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1745
Registrován: ned 04. zář 2011 22:53:28
Bydliště: Praha

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod lama » sob 16. srp 2014 10:51:54

Tara píše:
miroslav píše:Skutečná krása leží na jedné straně "mince" rozlišování na skutečně krásné a skutečně ne-krásné (ošklivé).

Skutečná krása leží za hranicí posuzování.

Tohle vyjádření má život jepičí.
:)
lama
 
Příspěvky: 193
Registrován: úte 23. črc 2013 17:54:18

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod lama » sob 16. srp 2014 11:10:45

Jana píše:
lama píše:
Tara píše:Skutečná krása leží za hranicí posuzování.

Tohle vyjádření má život jepičí.
:)


Můžeš nabídnout konkrétní příklad, aby bylo zřejmé, co tím myslíš ?

"Skutečná krása" tu je jen při přechodu za hranici posuzování.
lama
 
Příspěvky: 193
Registrován: úte 23. črc 2013 17:54:18

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 16. srp 2014 23:08:03

Rovnováha estetická

rovnováha estetická, pojem estetiky vyjadřující určitou vyváženost, rovnováhu předmětu lidského estetického a jiného zájmu. Jako estetická kategorie je r. e. úzce spjata s řadou pojmů, jež se r. e. blíží svým významem. Platí to např. o pojmu míra, harmonie, symetrie, úměrnost, souměrnost, proporce, půvab (grácie). U Platóna lze nalézt názor, že každá smíšenina bez dodržení náležité míry a vnitřní uměřenosti ztrácí svou krásu a dokonalost. Též celá Aristotelova filoz., základním ontolog. učením o míře počínaje a učeními etickými a estetickými konče, je prostoupena principem míry a rovnováhy. Pro Plotina není krása ničím jiným než typem souměrnosti, přiměřenosti, rovnováhy. Krásu mu tvoří souměrnost částí a náležitý poměr částí k celku. Princip rovnováhy je hluboce zakotven v estetickém povědomí starých Řeků. Rovnováha je jim normou chování, zákonem vývoje vesmíru, strukturou um. díla. Vše, co je spjato s rovnováhou (míra, střídmost, uměřenost, souměrnost), chápou jako synonymum pravdy a krásy. Antická r. e. je estetikou "zlatého středu", v němž se mají zrušit všechny krajnosti v jednolitý celek. Předchůdce středověké filoz. Augustin umění definuje jako určitou shodu (convenientia), která dochází výrazu v r. e., v rovnosti, rovnoměrnosti a jednotě. Středověká estetika výslovně konstatuje vzájemný soulad mezi kvalitou a kvantitou věcí, jehož výrazem se stala jejich proporciálnost a krása, přičemž princip rovnováhy, míry přenášela za hranice světa postižitelného rozumem. Podle renes. představ navazujících na antiku je krása rovnovážný soulad daný určitým vztahem všech částí vůči tomu, k čemu tyto části náležejí. S takovými názory na r. e. se lze setkat u M. Ficina, Leonarda da Vinci (Úvahy o malířství), G. Bruna a A. Dürera. V novověké angl. estetice rozvíjel koncepci r. e. zejm. A. A. C. Shaftesbury. Vytvořil učení o vesmírné harmonii, která vychází ze středu kosmu a šíří se na celou přírodu a člověka; lidskou duši pak tato harmonie naplňuje nadšením z rovnovážného uspořádání jsoucna. Podle G. W. F. Hegela umění antického Řecka je uměním míry a rovnováhy; pak nastává soumrak umění, epocha rozkladu; z klasického pojetí rovnováhy se stává umění nemíry, šeredna a vnitřní subjektivity. Podle Hegela je každá jednota protikladů mírou, v níž splývají kvalita a kvantita, podstata a jev, obsah a forma, subj. a obj., jež tak vytváří i r. e.

http://encyklopedie.vseved.cz/rovnov%C3 ... tick%C3%A1
Návštěvník
 

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 16. srp 2014 23:36:19

OD ENTROPIE K SYNTROPII


GENOVÝ KLÍČ 1

SIDDHI KRÁSA

DAR SVĚŽEST

STÍN ENTROPIE

Programovací partner: GK2

Rodina Ohně (GK1, 14)

Fyziologie: Játra

Aminokyselina: Lysin



Stín 1 Entropie

Šivův tanec


Kdysi dávno, možná až v předchozím eónu, seděl jeden mladý muž v hlubokém zamyšlení u velké řeky v zemi, která se od té doby stala mytickou. Ačkoli ona řeka již neexistuje, legenda říká, že se možná jednalo o předchůdkyni dnešní velké řeky Jang-c‘, která protéká srdcem země zvané v současnosti Čína. Tento mladý muž upíral zrak na vzdouvající se měkké vlny, které omývaly břeh u jeho nohou, když se najednou z velké zelené hlubiny vynořila malá želva, hrdě vylezla z vody a posadila se vedle něj, aby s ním sdílela jeho jemné rozjímání.

Dlouhou dobu ani jeden z nich nepromluvil, až konečně mladý muž, zřejmě na prahu nějakého velkého univerzálního vhledu, pronesl k malé želvě s velkým a užaslým povzdechem: „Ach maličká, o čem to tady vlastně všechno je…?“

K jeho překvapení se k němu želva nonšalantně pootočila zády a pokračovala v lenošném a tichém slunění.

Mladík upřeně hleděl na záda malého tvora a na složité propletené vzory a plochy na jeho krunýři, který se sušil v jarním slunci. A jak se tak díval, začalo se dít něco podivného – čím více se díval, tím více chápal podstatu své otázky. A tak se stalo, že se odevzdal tomuto okamžiku a celým svým srdcem hleděl na záda malé želvy. Pomalu, téměř nepostřehnutelně, se všechno začalo rozplývat a mizet – nejdříve želva, pak vesmír, a nakonec i mladý muž samotný. Říká se, že když o několik hodin později nabyl vědomí, želva byla pryč.

Od té doby má lidstvo prostředek k pochopení všech aspektů ve vesmíru. Byl objeven v propletených vzorech na zádech obyčejné želvy – a časem se stal pravděpodobně nejhlubším poznáním, které kdy člověk objevil. Stal se I-ťingem.

Čínský I-ťing je jedna z nejúžasnějších duchovních knih všech dob, sepsaná před mnoha tisíci lety legendárním čínským císařem jménem Fu Si. Jeho jádrem je binární kód, který je základnou mapy uspořádání všech ročních období a životních cyklů. Tyto životní procesy byly v knize popsány jednoduchým kódem šesti čar, jež mají mužskou či ženskou kvalitu a jejichž kombinace dohromady tvoří celek 64 znamení. Úplně první archetyp, který byl představen, je znám jako Hexagram 1 a skládá se z šesti mužských linií, seřazených v jednom sloupci. Tento archetyp byl pokládán za primární kód veškerého tvořivého života ve vesmíru. Jeho opak, Hexagram 2, se skládá ze šesti ženských linií ve sloupci, a byl chápán jako primární kód pro nasměrování veškerého tvořivého života ve vesmíru. A právě zde, na začátku naší cesty do vlastní DNA, je ukryto největší tajemství ze všech – tajná dynamika duality. Další věc, kterou objevujeme přímo zde na začátku, je fakt, že v I-ťingu, a tedy v životě vůbec, jsou to právě ženy, které věci řídí! Jakmile se více ponoříme do tajemství Genových klíčů, začneme postupně chápat, co je tímto tvrzením skutečně míněno.

I-ťing je matematické zrcadlo genetického kódu, přičemž je možné zredukovat všech 64 archetypů na čtyři základní principy. Ty jsou zachyceny na začátku a na konci celé I-ťingové řady – GK 1 a GK 2 a GK 63 a GK 64. Tyto dva páry představují jakýsi prolog a epilog k velké knize samotné. Na těchto čtyřech principech či pilířích je postaven život.

Nižší frekvence Stínu GK1 naprosto dokonale vystihuje slovo entropie. Jednoduchá definice entropie zní: „Míra neuspořádanosti či nedostupnosti energie v uzavřeném systému. Více entropie znamená méně energie dostupné pro práci.“

Moderní fyzika a zákony termodynamiky jsou založeny na základním vnímaní zákona entropie. Podle toho, co dokážeme chápat svou myslí, se zdá, že vesmír má jediný směr – pohybuje se od řádu k chaosu. Stín GK 1 udržuje život celé planety na nízké frekvenční úrovni – je jako deka hozená přes celou naši civilizaci. Podle naší mysli nemůžeme s entropií nic udělat. A to je náš hlavní problém. Lidé obecně nepřijímají sami sebe, a kdybychom převedli entropii na lidský cit, jednalo by se o jakousi hlubokou otupělost nebo pocit skleslosti. Entropie je ve svém důsledku opakem lásky.

Pokud se z těchto prvních dvou základních Genových klíčů můžeme něco naučit, pak je to cosi o podstatě duality – totiž že život nemůže existovat bez polarit. Celý koncept Spektra vědomí, který tvoří jádro poselství Genových klíčů, je postaven na polaritě Stínu na jednom konci spektra a Siddhi na druhém. Každý z těchto pólů dává vznik tomu opačnému. Entropie představuje černou díru v polaritě k bílé díře tvořivosti, a právě tvořivost je ústředním tématem GK 1. Klíč k využití tvořivosti se ve skutečnosti nachází ve Stínu GK 1. Tajemství každého Genového klíče v této knize spočívá ve využívání a přijetí energie ukryté v každém z 64 Stínů. Pokud této skutečnosti porozumíš již zde, u prvních dvou základních Genových klíčů, opravdu se tak připravíš na následující cestu.

Jaký je tedy význam entropie v našem životě? Jak jsme právě zmínili, entropie se u lidí projevuje jako otupělost, a právě tato otupělost je ve skutečnosti velmi plodným stavem vědomí. Nejprve si musíme uvědomit, že se jedná o chemický stav, a potom to, že přichází náhle a stejně náhle také odejde, pokud jej plně přijmeme a osvojíme si ho. Entropie a tvořivost jsou věčným tancem, který se odehrává v námi obývaném vesmíru. Mnohé mýty tento tanec zachytily – tančící postava boha Šivy z hinduistického panteonu je jen jednou z figur, jejichž tanec ničí i tvoří vše, co existuje.

Navzdory množství existujících teorií přesně nevíme, proč se my lidé cítíme v určité dny sklíčeně a v jiné dny zase šťastně. Stejně jako existuje vnější počasí, je tu i počasí vnitřní, odlišné pro každého člověka. Přesto se mnozí z nás potýkají s nepředvídatelnou povahou těchto vnitřních klimatických modelů. Pokud uvnitř sebe cítíme pohyb tvoření, jsme šťastní. Pokud v nitru cítíme entropii, už nejsme spokojeni. Tato neustálá interakce energií v našem životě způsobuje, že se vždy snažíme udržet si šťastnou náladu a uniknout té ponuré. V tom spočívá největší zádrhel naší přirozenosti a překroucení skutečné energie entropie do podoby deprese.

Stín GK 1 se v našem životě objeví vždy, když se cítíme prázdní, smutní či skleslí. Jedná se o chemický proces, do kterého tělo vstupuje, a pokud se mu snažíme porozumět, najít pro něj důvod, anebo – což je nejhorší – jej napravit, pak se tento přirozený proces správně neuzavře. Bráníme-li se mentálně tomuto stavu, hrozí, že narušíme jeho proces a zafixujeme jej uvnitř sebe jako depresi, protože právě Stín GK 1 spouští chemické procesy, které mohou k depresi vést. Většina depresivních stavů je výsledkem odporu k některým stínovým frekvencím v rámci naší genetické výbavy. V závislosti na svých individuálních genetických předpokladech můžeme být ke sklíčenosti náchylní více či méně než jiní. Obecně vzato platí, že čím tvořivějším člověkem jsme, tím hlouběji jsme tímto druhem melancholické chemie ovlivněni.

Stav entropie se spíše podobá vakuu. Náš systém se dobíjí, a tak se naše vnitřní energie stáhne do jakési stagnace. Výsledné pocity či nedostatek pocitů a/nebo nadšení poskytují subtilní podmínky pro to, aby se objevilo něco zcela výjimečného, budeme-li mít dost trpělivosti na to, abychom to umožnili. To „něco“ je tvořivý proces. Jinak řečeno, náš nedostatek energie znamená, že v nás dozrává něco nedefinovatelného, ačkoli to zatím ještě nemůžeme vidět. Pouze tehdy, když se stav promění do své expresivní fáze, pochopíme význam tohoto procesu. Tyto skleslé časy tedy v našem životě představují velmi speciální období, a obecně vyžadují samotu a ústraní, aby semena klíčící v nitru mohla vypučet. Nejhorším nepřítelem je v takových chvílích zasahování ze strany naší mysli (nebo mysli někoho jiného), která se snaží přijít na to, co s námi není v pořádku. Programovacím partnerem Stínu GK 1 je Stín GK 2 Vykolejení, který může ještě zhoršit náš stav duševního zmatku pramenící ze snahy intelektuálně pochopit, co se s námi děje. Stín GK 2 má tendenci přilévat olej do ohně naší úzkosti, protože nám dává pocit, že se vše nachází mimo soulad s celkem, ačkoli tomu tak není.

Kvůli tomuto Stínu GK 1 není lidstvo jako druh zdaleka tak kreativní, jak by mohlo být. Důvodem je tíha kolektivního popírání přirozených fází entropie, které jednotlivci zažívají. Tento Stín může být vyřešen a přijat pouze na individuální úrovni, což vyžaduje velký kus odvahy, trpělivosti a důvěry. Když se náhle ocitneme slepí a ztracení, pak to nejlepší, co můžeme udělat, je zůstat v klidu a nechat to lehce projít svým systémem, a přitom tomu věnovat jen tu nejmenší možnou míru mentální pozornosti. Takové hluboké přijetí entropie jako přirozené součásti vlastního života nám nakonec umožní získat přístup k jejímu skutečnému potenciálu, a časem ji úplně překonat.



Potlačující podoba Stínu 1 – depresivita

Introvertní povaha tohoto Stínu vede nevyhnutelně k depresi. Stavy deprese mohou být způsobeny zamrznutím nízkofrekvenčního emocionálního stavu, k němuž došlo v důsledku duševního zhroucení vycházejícího ze strachu. Když strach ovládne fyzický systém, entropie postupně vysává stále více energie z našeho vnějšího života. Tyto stavy se mohou objevit na různých úrovních – některé z nich mohou být trvalé, jiné sporadické. Některé nás mohou uvázat na lůžko, jiné jen zhasnou jiskru v našich očích. Když se depresivní stav zafixuje, může ho prolomit jen sám jednotlivec, a to bez pomoci. Musí se tváří v tvář setkat právě s tím strachem, který depresi způsobil, a změnit frekvenci tohoto svého postoje na všech úrovních.

Reaktivní podoba Stínu 1 – horečnatost

Reaktivní stránka tohoto Stínu se projevuje jako horečnaté nutkání za každou cenu uniknout tomu, jak se člověk cítí. Místo toho, aby za sebou v souladu s entropií zavřeli dveře a byli sami se sebou, zesilují tito lidé okamžitě svou aktivitu a kontakt s ostatními. Horečnatě se snaží potlačit to, co se děje v jejich nitru, a mohou tak být vtaženi do bouřlivých vzorců, nebo naopak uzavřeni v monotónních vzorcích, jež rychle podlamují jejich zdraví. Takoví lidé se dostávají do velkého nebezpečí, protože se pohybují opačným směrem než jejich tělesná chemie. Touha uniknout vlastním pocitům je otevírá všem možným tělesným nemocem, které by je jinak nikdy netrápily.





Dar 1 Svěžest

Krása melancholie


Většina starověkých mýtů o stvoření světa považuje za počáteční projev života světlo. Do západní mysli se tato představa nesmazatelně zapsala prostřednictvím zvolání z knihy Genesis: „Budiž světlo!“ Dar GK 1 vychází z tohoto pojetí světla jako projevu tvůrčí energie vesmíru. Další známé mýty o stvoření světa jsou založeny na zvuku, jejž v daném případě reprezentují výše uvedená slova, která v Bibli vyřkl Bůh. Zde v Daru GK 1 slučujeme tyto dva základní principy světla a zvuku. Třetí velký symbol stvoření, který spojuje tyto dva principy, je oheň. Oheň je možná tím vůbec největším archetypem tvořivosti, neboť nejen spaluje, ale také proměňuje. Zatímco GK 2 vytyčuje v životě náš pravý směr, jeho programovací partner GK 1 poskytuje momentální energetický tah, který nás tam má dostat.

Kdykoli nějaký jedinec hladce prochází svým nízkofrekvenčním chemickým procesem, znovuprožívá tento mýtus o stvoření světa – ze tmy se náhle objevuje světlo – a nízkoenergetické pole se jako mávnutím kouzelného proutku přepne a je vnímáno jako radost. Radost přichází stejně nečekaně jako smutek, ale s radostí přichází rovněž potřeba vyjádřit ji, a to především hlasem nebo pomocí umění. Dar GK 1 se nazývá Dar Svěžesti, protože cokoli, co se vynoří z chemického pole otupělosti, je zcela nové. Slova jednotlivých Genových klíčů jsou vysoce specifická, a slovo svěžest se tedy liší například od slova novost. Svěžest vyjadřuje živost, která poukazuje na něco, co hoří vnitřním ohněm. Přesně takto se lidé posilnění Darem GK 1 vyjadřují – jako by byli obklopeni svatozáří něčeho, co si přinesli z jiného světa.

Dar GK 1 může v malých organizačních skupinách konat zázraky. Když prostřednictvím tohoto Daru zvýšíš svou frekvenci, začneš být ostatními pravděpodobně vnímán jako rozený vůdce. Ty sám se však zároveň budeš zdráhat přijmout jakoukoli vůdčí roli, protože nebudeš mít ani v nejmenším zájem, aby tě druzí následovali! Vše, co Dar GK 1 Svěžest opravdu chce, je dojít tvým prostřednictvím plného vyjádření, abys mohl s radostí sledovat svůj vliv na ostatní. Když se Dar GK 1 uvnitř tvé DNA probudí, zjistíš, že automaticky vnášíš život a světlo do jakékoli skupiny lidí, které jsi součástí.

GK 1 je tedy nastaven tak, aby vynikal na poli rodiny, kompaktního týmu či intimní skupiny. Čerstvost je Dar, který potřebuje to správné prostředí, aby mohl vzkvétat – potřebuje otevřeně smýšlející lidi, kteří ti dají prostor pro hlavní slovo právě ve chvíli, když ho potřebuješ. Poté, co se čerstvá energie projeví a ostatní pocítí tvůj tvůrčí vliv, budeš zpravidla potřebovat ustoupit co nejrychleji do ústraní, abys nepoškodil sílu, která z tebe proudí. Klíč spočívá v poznání, že čerstvé květiny brzy vadnou – neboť stejně jako může tvé světlo prostoupit jakoukoli skupinu a přinést inspiraci a radost, může také tvá melancholie energii z téže skupiny odčerpat.

Dar Svěžesti vychází z jedné nesmrtelné pravdy – tvořivost nemůže být nikdy kontrolována. Přichází prostě tehdy, když přichází, a když není přítomna, nemůžeš dělat nic jiného, než čekat a odpočívat. Ve skupině kodonů zvané Rodina Ohně je GK 1 chemicky spojen s GK 14, jehož Stínem je Kompromis. Když tvůj tvůrčí oheň hoří, všichni se kolem tebe chtějí sdružovat a sdílet tvou vřelost a inspiraci, ale když se zmenší na pouhý plamínek, je to, jako bys byl neviditelný. A budeš-li se pokoušet svou kreativitu oživit pomocí síly vůle, dovede tě to k tomu, že budeš dělat velké kompromisy sám se sebou i s ostatními. Život pro tebe znamená buď plné nasazení, anebo naprostý klid.

Pokud je pro tvůj život charakteristický tento tvůrčí rytmus, máš pravděpodobně silně geneticky aktivován GK 1. Ve své podstatě jsi tu právě proto, abys rozpustil Stín GK 1 tím, že se staneš živoucím příkladem nepředvídatelné síly tvůrčího procesu. Tvoje skutečná síla spočívá ve schopnosti být sám se sebou a věřit v sílu vlastní jedinečnosti a načasování. Z každé černé díry, do které se ponoříš, vzejde výtrysk překvapivé a hluboké tvořivosti. Génius svěžesti spočívá v tom, že do světa přináší něco, co nikdo jiný ještě neviděl a co nikdo jiný nemůže napodobit.

První Genový klíč tvé vnitřní Knihy Života je věnován tvořivosti a vypovídá mnohé o lidském druhu jako celku. Jsme nastaveni tak, abychom překonali Stínové stavy uvnitř nás a mohl se tak projevit náš skutečný genius a my přispěli svým duchem světu. Všechny nemoci a negativní vzorce nakonec tuto planetu opustí díky individuální tvořivosti. To je pravý význam Svěžesti – být čistou nádobou pro tvůrčí proces, aby námi mohla proudit evoluce a najít si cestu k trvalému stavu konečné lásky, krásy a jednoty.






Siddhi 1 Krása

Prométheovský oheň


Jak jsme viděli, Dar GK 1 má své kořeny v moci světla a ohně. Zde, na frekvenci Siddhi, je toto světlo vším, co existuje, a jak září skrze lidské vědomí, stává se tím, co nazýváme krásou. Krása je důvodem k životu a život je důvodem pro krásu. Kdykoli toto Siddhi, které je jedním ze čtyř velkých pilířů vesmíru, vykvete v nějakém člověku, stává se jeho život symbolem posunu určujícího další směřování lidstva jako celku. Proto má velký význam v rámci genetického matrixu, a to již na úrovni Daru.

Čtyři výše zmíněné základní Genové klíče (GK 1, GK 2, GK 63 a GK 64) představují na nejvyšší úrovni božský archetypální základ, který byl rozpoznán mnoha různými kulturami a byl popsán v mystické literatuře mnoha různých pantheonů. Kabalisté tyto čtyři principiální energie znají jako Chajot Ha-Kadoš neboli čtyři svaté bytosti, a jsou rovněž zakotveny v tetragramu, označovaném za mystické jméno Boha**. Ve starověké gnostické tradici je uctívali jako čtyři elementy, domorodí Američané je znali jako čtyři směry a Egypťané je vytesali do podoby Sfingy. Čínský I-ťing, který je základním kamenem 64 Genových Klíčů, má ve svém základu čtyři bigramy – univerzální principy, které podepírají celou základnu života v našem vesmíru. V naší genetice je princip těchto čtyř archetypů vyjádřen pomocí čtyř základen – čtyř klíčových písmen, z nichž je vytvořen veškerý genetický jazyk.

Ve světle všech těchto souvislostí můžeme vidět, jak velký význam má Siddhi GK 1 pro náš lidský druh jako celek. V lidech je Siddhi GK 1 Krásou, a stejně jako všechny ostatní Siddhi je také odvislá od svého programovacího partnera, jímž je Siddhi GK 2 Jednota. Krása spočívá v jednotě všeho. Předpokladem projevení a uskutečnění pravé krásy v nějakém člověku je stav sjednocení s veškerenstvem. Toto sjednocení nebo jednota se nepodobá ničemu, co si můžeme představit. Její krása spočívá v tom, že je prostě tak přirozená, že ji nelze vyjádřit. Kdykoli je vyjádřena, dochází k jejímu nesprávnému pochopení. Jediný způsob, jak tento stav Siddhi pochopit, je zemřít do něj, a to znamená, že musíš zemřít do krásy. V okamžiku, kdy se my lidé na něco díváme nebo něco cítíme a prohlásíme to za krásné, jsme se od toho oddělili a opustili stav jednoty. To není pravá krása, i když ta se samozřejmě zrcadlí i na nižších úrovních.

Skutečná krása je prázdnota. Není nikdo, komu by se dalo porozumět, a nic, co by se dalo cítit. Prostě neexistuje – a to je jejím paradoxem. Pokud ji lze vyslovit, napodobit nebo sdílet, nejedná se o skutečnou krásu. Ta je unikátní a nevysvětlitelná. Krása je vyjádřením jednoty v lidské podobě. Na nižší frekvenci můžeme krásu pochopit jen pomocí světla nebo zvuku – ať už se jedná o krásnou tvář, východ slunce nebo hudební skladbu. Naše představa krásy je založena na přítomnosti něčeho, nikoli na jeho absenci. Skutečná krása má větší spojení s absencí – s temnotou či tichem, ale ani tato slova nám ji nemohou přiblížit, protože vychází ze světa duality, jazyka a polarit.

Když v tobě Siddhi GK 1 zazáří, vše v tomto vesmíru začneš zakoušet jako krásné a svěží. Dokonce i stav Stínu je krásný. V kráse se nenachází nic mimo jednotu všeho. Vše je zažíváno jako jedinečné tvořivé vyjádření této jednoty. Každý jev je prozářen esencí své jedinečnosti, a přesto to všechno zároveň sdílí jediný zdroj. Když se v tobě tímto způsobem spojí krása s ohněm, nemůžeš se ve skutečnosti stát učitelem druhých, protože už nemáš nic, co bys učil. Jak bys mohl vyučovat prožívání krásy? Je to oheň, který můžeš jen přijmout. Jediné, co ti zbývá, je žít svůj život jako příklad toho, čím se lidstvo jednoho dne stane; a tvé vyjádření krásy ve hmotě se stane odkazem pro naši společnou budoucnost. Jsi-li tímto způsobem probuzen, stáváš se velkou inspirací pro lidstvo. V minulosti mnoho takových lidí v rukou davu výrazně trpělo. Být tak nebezpečně jedinečný a krásný znamená odčerpávat oheň silám žárlivosti a popírání.

Siddhi Krásy je pro normální vědomí nepochopitelné, protože dokáže pouze nekompromisně žít svou jedinečnost bez ohledu na to, co se děje. A tak přežívá v našich mýtech a často ji připisujeme jen našim božstvům. Je to tvořivý prométheovský oheň bohů, jenž je kraden pouze několika málo jedinci, kteří mají odvahu nechat se jím spálit na popel. Je to prvotní mužská tvořivá síla ve vesmíru, ztělesněná velkým lingamem neboli penisem boha Šivy, stejně jako všemi našimi známými kulturními symboly mužské plodnosti. Je ironií, že krásu chápeme jako něco mimo nás – něco, o co bychom měli usilovat, čeho nemůžeme nikdy skutečně během života dosáhnout. Ve skutečnosti je krása naší přirozeností. Je tady právě teď, uvnitř každého z nás. Je paradoxně přítomna jak v naší úplné obyčejnosti, tak v naší naprosté mimořádnosti.

Jistě si vzpomínáte, že základem frekvence Stínu GK 1 je pole entropie, ve kterém se energie neustále pohybuje od řádu k chaosu. Na frekvenci Siddhi, kde je frekvence sama o sobě vymazána a transcendována, se naopak nacházíme ve věčném poli Syntropie. Syntropie znamená pohyb energie v rámci nekonečných dimenzí, prodchnutých vědomím a spojených řádem a láskou. Je-li vnitřní božský oheň prostřednictvím tvé DNA zažehnut, jsi schopen zázraků. Rodina Ohně spojuje dvě Siddhi – Krásu a Štědrost (GK 1 a GK 14). Jako taková reprezentuje energetický zárodek v srdci stvoření a účel samotné existence – tvořit to, co je nekonečně krásné, a naplnit to vědomím, že je to nekonečně krásné.





* Entropie – míra neurčitosti náhodného procesu; míra neuspořádanosti
Syntropie – duševní stav zdravého propojení s okolím
** JHVH jsou čtyři písmena, jimiž se v hebrejské bibli označuje vlastní jméno Boží

http://www.genoveklice.cz/?p=140

Návštěvník
 

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod lama » ned 17. srp 2014 9:37:52

Jana píše:Je to zajímavé, Lamo, krása samotné existence tady právě je, je to vědomé, ale nějaký přechod ne a ne najít.

To nevadí .... :)
U mne to vyplývá ze striktního rozdělení já oproti pocitům, oproti myšlenkám.
Tedy nejdříve analýza a pak teprve syntéza. Syntéza bez předchozí analýzy se mi neosvědčila. :D :D :D :D
lama
 
Příspěvky: 193
Registrován: úte 23. črc 2013 17:54:18

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod lama » ned 17. srp 2014 9:58:06

miroslav píše:
Tara píše:
miroslav píše:Skutečná krása leží na jedné straně "mince" rozlišování na skutečně krásné a skutečně ne-krásné (ošklivé).

Skutečná krása leží za hranicí posuzování.


To je jako bys napsala, že skutečná barva leží za hranicí rozlišování barev - tedy v oblasti barvosleposti
Nebo že skutečná hudba leží za rozlišováním tónů a harmonií, tedy v hudební hluchotě.
Nebo že skuečné teplo je za hranicí posuzování co je teplé a co studené.
Stačí odebrat ten osobní aspekt "posuzování" který osobně - sebestředně zatemňuje Bohem nám danou schopnost rozlišování.

Pro mne taky takhle nějak.
Ve chvíli přechodu do "bezposuzování" tu může být intenzivní pocit "krásy" - svobody, odpoutanosti. Ten se postupně stane samozřejmým - tedy přestane to mít nějakou rozlišitelnou intenzitu. :)
lama
 
Příspěvky: 193
Registrován: úte 23. črc 2013 17:54:18

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod lama » ned 17. srp 2014 10:32:16

Ještě to doplním o jiný model/koncept

Když z "neposuzování" vypadnu do "posuzování" opět je tu "skutečná krása" při přechodu do "bezposuzování" - ale už ne tak intenzivní jako v předchozím přechodu.
A tak pořád dokolečka dokola......... :D
lama
 
Příspěvky: 193
Registrován: úte 23. črc 2013 17:54:18

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod lama » ned 17. srp 2014 15:21:55

A když přestaneš dávat přednost pocitům, rozdělí se Puruša a Prakrti nebo chceš-li Šakti a Šiva.
Pak je květ květem, pocit "pouhým" pocitem.
Krása pak přestane být skutečností a bude slovem vyjadřující jednu část komlementární dvojice. :D

Dokud však tady není poznání, že jsi vším, tahle krása není ani při sebelepší analýze a syntéze poznatelná.
Analýzou a syntézou prostě krásu nedáš dohromady. Můžeš kytku rozebrat na padrť, zničíš krásu a syntéza toho, cos rozebral, už není nic platná. Bůh je mimo syntézu a analýzu.

To jsou dojmy lidí, kteří to nezkusili.
To že jsi vším (projevením) může být naopak výsledkem přísně logické analýzy. :D
lama
 
Příspěvky: 193
Registrován: úte 23. črc 2013 17:54:18

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod lama » ned 17. srp 2014 15:29:25

Jana píše:
lama píše:Ve chvíli přechodu do "bezposuzování" tu může být intenzivní pocit "krásy" - svobody, odpoutanosti. Ten se postupně stane samozřejmým - tedy přestane to mít nějakou rozlišitelnou intenzitu. :)

Aha, když zasadíš krásu do prostředí mysli, když zasadíš krásu do časoprostoru, když krásu poznáváš jen včasoprostorové projekci, tedy ve formě, pak jistě.

Věčná krása existence je však mimo časoprostor. Je právě TADY a TEĎ.


Krása je pořád jen ten časoprostor i když se smrsknul na "teď a tady". Pořád mysl, pocity, projev. :)
Co je za tím?
lama
 
Příspěvky: 193
Registrován: úte 23. črc 2013 17:54:18

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod m a x » ned 17. srp 2014 18:19:27

Kohn a Roubíček jdou po hřbitově a Roubíček povídá: "Kouknou, pane Kohn, to je ale krásná hrobka. Čí to asi je?" - "No jo, Rotschildovi. Ti si žijou, ti si žijou..."
m a x
 

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod lama » ned 17. srp 2014 20:03:09

Jana píše:
lama píše: Co je za tím?


Krása vědomé jednoty existence bez formy, projevu, bez projekce mysli, bez pocitů těla. Krása pravého Já.

"...tohle je krása bez formy. Znáte krásu těla, ale tohle je krása duše. Znáte krásu okraje, ale tohle je krása středu. A trvá věčně..." (Osho)


Jo jo .... čím víc se o tom kecá, tím větší zmatky .... :D
Když to pak ještě někdo sepíše je o zábavu postaráno... :D :D :D
lama
 
Příspěvky: 193
Registrován: úte 23. črc 2013 17:54:18

Re: Kde leží skutečná krása?

Nový příspěvekod lama » ned 17. srp 2014 20:32:58

lama píše:
Jo jo .... čím víc se o tom kecá, tím větší zmatky .... :D
Když to pak ještě někdo sepíše je o zábavu postaráno... :D :D :D

Ještě upřesním - to se týká Osha a podobných.
Je to vždy poplatné momentální atmosféře a posluchačům, kterým to bylo původně určeno.
lama
 
Příspěvky: 193
Registrován: úte 23. črc 2013 17:54:18

PředchozíDalší

Zpět na Probuzení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: miroslav a 22 návštevníků