petr.v píše:Považovat se můžeme za kohokoliv,
považovat se za nekonatele je ovšem k ničemu,
Zapojit do svého poznávání představy o tom, kým jsme, je nesmysl.
Neztotožňovat se s konatelem neznamená, že musí okamžitě naskočit představa nekonatele.
S představou nekonatele se objevuje výtka: "Jak sem můžeš jako nekonatel psát?!"
S představou nekonatele se objevují výtky, jak by Mistr, Probuzený, Osvícený mohl něco dělat?
Neztotožňování s iluzí je vědomí toho, co je tady v hlubokém spánku beze snů, kdy žádná iluze není přítomná.
Kde jsou tady nějaké vasány, kde je nějaké dosahování, kde je nějaké ego, kde je někdo druhý?
Nic si o nás a ani o druhých nemyslíme.
A tohle, čím skutečně jsme, nikdy nemizí. Proč si o sobě nalhávat, že jsme něčím jiným, než jsme?
Proč si o sobě cokoliv myslet?
Myšlenky se mohou objevovat, ale není nutné se s nimi ztotožňovat.
Není nutné se k nim připoutávat a věřit, že jsou skutečností.
Myšlenka je vždycky jen snem.
to je jen představa kterou jsme si vypředstavovali,
Je skvělé se neztotožňovat ani s tím, kdo si něco vypředstavoval.
Představy se mohou kdykoliv pustit a nemusí se brát vážně,
pokud se poznává, že to jsou jenom představy a že to není skutečnost.
případně plán či touha nebýt konateli, což je dobré pro začátek
touha nebýt konatelem je ve skutečnosti touhou po poznání pravdy,
ale jakým konatelem jsi ve skutečnosti, když se Ti zdá sen?
Sen se objeví, ale Ty ve skutečnosti nic neděláš,
jsi stále tím, čím jsi, i v hlubokém spánku beze snů
a tím, že se objeví činnost mysli se nestáváš ničím jiným,
mysl nemá moc udělat toho, kým stále jsi, konatele,
leda, když se s nějakou myšlenkou, která se objeví,
ztotožníš a bereš ji vážně,
pak, když se objeví myšlenka: "Já jsem konatel", téhle myšlence uvěříš,
a začneš toužit, aby ta myšlenka nebyla pravdou,
ale ona nikdy pravdou nemůže být.
jediné co je podstatné je toho konatele rozpustit,
Jak by tohle mohlo fungovat? Jak chceš rozpouštět něco, co ve skutečnosti neexistuje?
To je jako když chceš ve snu rozpustit třeba snovou jízdu vlakem.
Jediné, co funguje, je uvědomit si, že to není skutečnost, že to je sen.
k čemuž je třeba praxe, u které vskutku nebudeme konateli oné praxe,
protože v opačném případě svou praxí kterou konáme vytváříme pravý opak "nekonatelství"
To je hezký postřeh. To by se nám zdál sen, že jsme vystoupili z vlaku a vlakem nejedeme a v tom snu by se objevila iluze, že jsme se probudili a jako probuzení už nejezdíme vlakem.
Nicméně nějaký probouzecí - uvědomovací mechanismus v nás funguje.
Je tady šance poznání pravdy.
Ale tu pravdu nemá šanci poznávat mysl, ta pravda je vědomá v srdci.
Mysl je hmotou – Srdce je podstatou.
Mysl je formou – Srdce je bez formy.
Mysl je časem – Srdce je věčností.Mooji
Funguje úplně všechno, co směřuje k poznávání pravdy.
Nejedná se ovšem o praxi, kterou si pan Vacek oblíbil : "tlučte a bude vám otevřeno"
tedy kompromis mezi konatelstvím a boží milosti,
ale prostě o praxi, kterou nemůžeme praktikovat a u které tedy nemůžeme tlouci
A nefunguje vůbec nic, co uchopí mysl a co nezmizí v tichu srdce.
.
)
p. V. je skutečně vážně nemocen, ale i nadále, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, tak vede meditace i semináře ...