Martin Bohuš:
"Je možné cítit lehkost a svobodu i v utrpení?
Když nepotřebuješ trvat na tom, jak se život odvíjí, a to napříč všemi možnými rozličnými situacemi, které se odehrávají – pak můžeš odhalit, že být naživu znamená takovou svobodu, že je možné prožít i pocity tzv. utrpení nebo prožitky a emoce, které bys dříve hodnotil jako „nepříjemné“ a jejich prožití ti přitom neublíží. Nejsi totiž esencí něčím, čemu by jakýkoli prožitek ublížit mohl. Prožitky jsou tvarem, který právě život na sebe bere. Nejsou od tebe odděleny.
Problémy, starosti a trápení vznikají spíše ze zadržování emocí, bojem s nimi, jejich chtěním či nechtěním. Všechny možné pocity se mohou objevit a ty s nimi budˇ můžeš bojovat, nebo se od nich naučit a nechat je jít.
Prozkoumej to, najdi lehkost, buď blíž svobodě."
http://martinbohus.cz/je-mozne-citit-le ... v-utrpeni/
*
"Nejdeš na to příliš rychle?
Když chceme prohlédnout čím v hloubi jsme a ucítit příchuť naší nejhlubší esence, je třeba na to jít opravdu pomalu. Není to o rozvoji, změně, dosažení. Je to o zpomalení a ocitnutí se v bodu nula. Zpomalit tak, že místo dopředu se téměř sunu dozadu – dělám symbolický krok zpět. Jakmile mám pocit, že jdu dělat nějakou meditaci, je to příliš rychle. Jakmile mám pocit, že to začalo a skončí, jdu na to příliš rychle. Jakmile mám pocit, že to má nějak vypadat, jsem příliš rychle. To vše jsou jen myšlenky. To vše je periferie, ale my chceme přímo do středu hurikánu, tam je takový klid, že tam není nic k uvědomování. I říct o tom, že to je klid – je navíc. Je to místo bez místa. Ticho, které nelze najít a přeci tu je. A z tohoto tichého klidu se teprv rozbíhá veškerý pohyb, veškerý projev.
Prozkoumej to, najdi lehkost, buď blíž svobodě."
http://martinbohus.cz/nejdes-na-to-prilis-rychle/
*
"Jak často jsi „se sebou“?
Kolik času a pozornosti věnuješ sobě, svému nejhlubšímu já, esenci, místu bez místa, které je štěstím a spokojeností za všemi prožitky?
Ne světu, ne tělu, ne myšlenkám, ne pocitům, ne plánům, ne práci, ne zábavě, ne zlepšování… To vše je součástí podmíněného světa a jen se to objevuje a zas mizí.
Ale ty zůstáváš, jako zrcadlo za všemi obrázky. ALE JAK ČASTO spočíváš takto v sobě, se sebou? Protože tam je spokojenost a naplnění. Ne „tam venku“.
Prozkoumej to, najdi lehkost, buď blíž svobodě."
http://martinbohus.cz/jak-casto-jsi-se-sebou/
*