Téma osvícení

[Jana]

Ty jsi zkrátka sebelhář.. .

Pedrito, nikoho bych neobviňovala ze lhářství. Každý má právo poznávat realitu tak, jak ji zrovna poznává.

Lhářstvím je zaručeně to, když se nějaká bytost častuje se nadávkami a urážkami, protože jestli jsme pravdiví, tak se nedá k Božství, které je láskou, chovat jinak, než s úctou.

[Veil]

Tohle je ono. To co právě "vidíš". To je nejvyšší level. To je to jediné co je.

Takže to, co právě "vidí" Jana je to jediné, co je?
A to, co právě vidíš ty nebo někdo jiný, to je co?

Hele nic nevíš a furt něco vysvětluješ. Proč raději po pravdě neřekneš, že o tom nic nevíš?
Totéž Jana. Taky nic neví, ale namele toho požehnaně.
K čemu je to dobré?

Samozřejmě že nikdo nic nevidí. Proto je to vidíš v uvozovkách. Nemůžeš to pochopit, kámo. I když si myslíš, že to chápeš, tak nechápeš. K tomu ti nepomůže ani chytat za slova. Tohle prostě není pochopitelné . Pochopení je stále nepochopení.

[Jana]

Vidíš, a to je právě něco, co nemůžeš vědět. Říkáš o tomhle soudy, ale ty tohle nemůžeš znát.

A jak tohle víš?

Ty víš, že někdo něco nemůže vědět a přitom nic nevíš?

Ještě jednou v sat-čit-ánandě není žádná individualita, která by něco věděla nebo nevěděla.
Je to jen vědomé. Proto je to blahem, že to je bez iluze oddělenosti.

Je možné se nad tím pohoršovat, nesouhlasit s tím.

Je možné se radovat a být šťastní, že tohle nemá chybu.

[Pedro]

Ty jsi zkrátka sebelhář.. .

Pedrito, nikoho bych neobviňovala ze lhářství. Každý má právo poznávat realitu tak, jak ji zrovna poznává.

Lhářstvím je zaručeně to, když se nějaká bytost častuje se nadávkami a urážkami, protože jestli jsme pravdiví, tak se nedá k Božství, které je láskou, chovat jinak, než s úctou.

Jano, jedině by se mé zkušenosti pletly.. je to možné. Ale ještě nikdy se to neukázalo jako liché.
Krom ovšěm zkušeností s koloběžkou.. ta se vyvrbila až v krásnou jizvu. A ty furt neodkazuj nenápadně ve svých obhajobách na nikoho konkrétního. On přece za to nemůže - vlastně ani nic nesděluje - vědomí je jen příběh, mistři jsou jen příběh - je jen tohle.

[miroslav]

Vidíš, a to je právě něco, co nemůžeš vědět. Říkáš o tomhle soudy, ale ty tohle nemůžeš znát.

A jak tohle víš?

Ty víš, že někdo něco nemůže vědět a přitom nic nevíš?

Veil ani neví, jestli má zapnutý poklopec a dělá chytrýho.

[Jana]

Jano, jedině by se mé zkušenosti pletly.. je to možné. Ale ještě nikdy se to neukázalo jako liché.
Krom ovšěm zkušeností s koloběžkou.. ta se vyvrbila až v krásnou jizvu. A ty furt neodkazuj nenápadně ve svých obhajobách na nikoho konkrétního. On přece za to nemůže - vlastně ani nic nesděluje - vědomí je jen příběh, mistři jsou jen příběh - je jen tohle.

Ale jo, tak dobře.

[miroslav]

Veile, Veile,
nosíš brejle?

[Veil]

Vidíš, a to je právě něco, co nemůžeš vědět. Říkáš o tomhle soudy, ale ty tohle nemůžeš znát.

A jak tohle víš?

Z několika důvodů:
1) Nemůžeš to vědět, protože tu nejsi;
2) Nemůžeš to vědět, protože tohle je pořád nové. Jak můžeš znát něco co je pořád nové?
3) Nemůžeš tohle znát, protože to nemá žádnou minulost. Jak bys mohla znát něco, co nemá žádnou minulost?
4) Nemůžeš to znát, protože je to i poznání samotné, není žádná oddělená pozice, ze které bys to mohla znát.

Ty víš, že někdo něco nemůže vědět a přitom nic nevíš?

Je to ještě trošku jinak. Já tu není. Není ale ani u tebe. Nikdo tu není. Takže jak by někdo mohl něco znát? Všechno co se děje se jen zdánlivě děje. Je to jako film. Nebo sen. Slova se objevují na stránce, hlasy se ozývají. Nikdo to nepíše, nikdo to neříká, nikdo to nevnímá, nikdo to nevidí.

Ještě jednou v sat-čit-ánandě není žádná individualita, která by něco věděla nebo nevěděla.

Není ani v nesatčitánandě. Není v žádném stavu. Není ve zmatení, není v závoji, není ani ve snu.

Je to jen vědomé. Proto je to blahem, že to je bez iluze oddělenosti.

Je možné se nad tím pohoršovat, nesouhlasit s tím.

Ne úplně. Není kdo by mohl. Pohoršení může vyvztat, vztek může vyvstat, ale není někoho.

Je možné se radovat a být šťastní, že tohle nemá chybu.

Tohle se může jevit jakkoli. Ale je to pořád jen tohle.

[Pedro]

Z několika důvodů:
1) Nemůžeš to vědět, protože tu nejsi;
2) Nemůžeš to vědět, protože tohle je pořád nové. Jak můžeš znát něco co je pořád nové?

A ty to ty výjeve nevíš, jen tě to (vlastně ne tebe) nějak vědomostně promlaskává... ty jsi fak excelentní pičus.

[Návštěvník]

Vidíš, a to je právě něco, co nemůžeš vědět. Říkáš o tomhle soudy, ale ty tohle nemůžeš znát.

A jak tohle víš?

Z několika důvodů:
1) Nemůžeš to vědět, protože tu nejsi;
2) Nemůžeš to vědět, protože tohle je pořád nové. Jak můžeš znát něco co je pořád nové?
3) Nemůžeš tohle znát, protože to nemá žádnou minulost. Jak bys mohla znát něco, co nemá žádnou minulost?
4) Nemůžeš to znát, protože je to i poznání samotné, není žádná oddělená pozice, ze které bys to mohla znát.

Ty víš, že někdo něco nemůže vědět a přitom nic nevíš?

Je to ještě trošku jinak. Já tu není. Není ale ani u tebe. Nikdo tu není. Takže jak by někdo mohl něco znát? Všechno co se děje se jen zdánlivě děje. Je to jako film. Nebo sen. Slova se objevují na stránce, hlasy se ozývají. Nikdo to nepíše, nikdo to neříká, nikdo to nevnímá, nikdo to nevidí.

Ještě jednou v sat-čit-ánandě není žádná individualita, která by něco věděla nebo nevěděla.

Není ani v nesatčitánandě. Není v žádném stavu. Není ve zmatení, není v závoji, není ani ve snu.

Je to jen vědomé. Proto je to blahem, že to je bez iluze oddělenosti.

Je možné se nad tím pohoršovat, nesouhlasit s tím.

Ne úplně. Není kdo by mohl. Pohoršení může vyvztat, vztek může vyvstat, ale není někoho.

Je možné se radovat a být šťastní, že tohle nemá chybu.

Tohle se může jevit jakkoli. Ale je to pořád jen tohle.

Nikdo tu není
Nikdo nic neděláˇ
Nikdo tu není
Nikdo nic neví
Nikdo tu není
Nikdo nic nechápe
Nikdo tu není
Žádný problém

[Návštěvník]

To je celé téma osvícení

[Pedro]

To je celé téma osvícení

A jak jsi na to přišla?

[Vostálník]

To je celé téma osvícení

Nikoliv,

to je metoda pro začátečníky neti neti,

takže

žádný osvícení ...


Osvícení je o něčem zcela jiném,

v podstatě vo pravém opaku toho,

co bylo touto metodou znegováno,

neuškodí se naučit duchovní základy,

jinak budeš srát hovna jak ten kokot Veil...

[Návštěvník]

To je celé téma osvícení

A jak jsi na to přišla?

Nepřišla

Nikdo tu přece není
Je tu jenom téma osvícení

[Vostálník]

Tohle se může jevit jakkoli.

Jasně, třeba jako nic...

A přitom je to naopak něco co je právě to todle...



Blbečku!

[Vostálník]

Je tu jenom téma osvícení

Nic takové tu není,

ale je tu naopak banda pitomců co se voblbují představou že jsou ničím...

[Vostálník]

Veile, Veile,
nosíš brejle?

Ty jsi snad už někdy viděl hovno s brejlema ???

[Pedro]

Je to něco, jako když okopáváš zahrádku a nakopneš praotce čecha... tuhle nedávno takhle vykopl spoustu zlaťáků, a státní muzea jsou mu vděčný...

[Vostálník]

Nikdo tu není.

Naopak blbečku, zcela naopak,

a ještě trošku jinak...


Ale to tě nezajímá, ty se jen potřebuješ voblbovat svejma představama páč ti připadaj krásný....

[Vostálník]

Jak můžeš znát něco co je pořád nové?

Snadno,

stačí si jen pustit televizi a sledovat reklamy...