Téma osvícení

[Veil]

Nemáš ty s tím já či individualitou nějaký problém, že se jí tak urputně vyhýbáš?
Ona ta zranění v dětství lidi pronásledují a definují někdy jejich celý život. Mnozí z nich se chytají duchovňáctví a ti pak produkují podobné nesmysly jako ty nebo Jana.
I individualita je přece tohle. Nebo je individualita ať skutečná nebo snová či co něco jiného než "tohle"??
Před čím se snažíš utéci?
Neboj se.
Ono tě to nesežere ani ti to nijak neublíží.
Je to to, tvoje milující - matka i životní partnerka...

Blbečku :-)

Už se zase snažíš smlouvat? Nevím co přesně myslíš slovem individualita. Různá těla se chovají různě. To by se možná dalo nazvat jako individualita nebo charakter. Co ale neexistuje jsi ty. To co se dívá z očí tam není.

[Návštěvník]

Hahaha, Pedro, málem jsem se počůrala smíchy

[Jana]

Pedrito, ono to zprázdnění vypadá v mysli nelogicky, i jako nemožné pro život. Ale v tichu srdce to nemá chybu. Tady to ochutnávání života, kdy nepotřebuješ řešit představy o své osobě, starosti s ní a o ní, máš k dispozici okamžitě.

Probuzení je vlastně dokonalá meditace, ze které nic neprobudí.

Máš zkušenost, že je možné meditovat při jakékoliv činnosti?

Veilův popis je mnohem lepší:

To co se dívá z očí tam není.

Není, kdo by něco přestal, měl zkušenosti, meditoval.

V meditativní mysli je to jasné.

[Pedro]

Pedrito, ono to zprázdnění vypadá v mysli nelogicky, i jako nemožné pro život. Ale v tichu srdce to nemá chybu. Tady to ochutnávání života, kdy nepotřebuješ řešit představy o své osobě, starosti s ní a o ní, máš k dispozici okamžitě.

Probuzení je vlastně dokonalá meditace, ze které nic neprobudí.

Máš zkušenost, že je možné meditovat při jakékoliv činnosti?

Vůbec nechápu o čem je tu řeč, jakej Pedrito, jaký vyprázdnění, jaká mysl, jakej život, jaký srdce, jaká chyba, jaký ochutnávání, jaký řešení, jaký představy, jaká osoba, jaký starosti, jaká dispozice?
Jaký probuzení, jaká zkušenost, jaká meditace, jaká činnost???
Je jen tohle.

[Jana]

Pedrito, ono to zprázdnění vypadá v mysli nelogicky, i jako nemožné pro život. Ale v tichu srdce to nemá chybu. Tady to ochutnávání života, kdy nepotřebuješ řešit představy o své osobě, starosti s ní a o ní, máš k dispozici okamžitě.

Probuzení je vlastně dokonalá meditace, ze které nic neprobudí.

Máš zkušenost, že je možné meditovat při jakékoliv činnosti?

Vůbec nechápu o čem je tu řeč, jakej Pedrito, jaký vyprázdnění, jaká mysl, jakej život, jaký srdce, jaká chyba, jaký ochutnávání, jaký řešení, jaký představy, jaká osoba, jaký starosti, jaká dispozice?
Jaký probuzení, jaká zkušenost, jaká meditace, jaká činnost???
Je jen tohle.

[Pedro]

Hahaha, Pedro, málem jsem se počůrala smíchy

Je jen čůrání, případně kakání.. žádnej, kdo by moh čůrat nebo kadit... A je jen smání, nikdo kdo se směje.
A tohle nikdo neříká, je to jen samoříkání. Nikde nikdo, jen tohle.

[Návštěvník]

Pedro, co ty v té práci šňupeš?

[miroslav]

Dokud je tu někdo, kdo cítí sezení na židli, je tu hledání. Po čem je skutečně touženo, je ale jen sezení na židli.

Co to meleš? Jaké pokud je tu někdo? Nikdo tu není ani nikdy nebyl, je jen tohle.
Sezení na židli tu také není, je jen tohle.

[Veil]

Dokud je tu někdo, kdo cítí sezení na židli, je tu hledání. Po čem je skutečně touženo, je ale jen sezení na židli.

Co to meleš? Jaké pokud je tu někdo? Nikdo tu není ani nikdy nebyl, je jen tohle.
Sezení na židli tu také není, je jen tohle.

Promiň, pokud je tu ZDÁNLIVĚ někdo...

[Pedro]

Pedro, co ty v té práci šňupeš?

[Pedro]

Individualita - osobnní já, je tu pro sebeodevzdání se universu. Toho je schopno teprve, když jí dojde, že universum se jí odevzdává nepřetržitě.
Může se také ovšem skrýt do nauk a filozofií, též darů universa. Z toho, co ji bylo dáno jako pomoc, si postaví pevnost, obrátí význam naruby. Taková etapa přechytralosti.
Též pomine.

[Veil]

Individualita - osobnní já, je tu pro sebeodevzdání se universu. Toho je schopno teprve, když jí dojde, že universum se jí odevzdává nepřetržitě.
Může se také ovšem skrýt do nauk a filozofií, též darů universa. Z toho, co ji bylo dáno jako pomoc, si postaví pevnost, obrátí význam naruby. Taková etapa přechytralosti.
Též pomine.

Tady se říká něco jiného. Že žádné já, ať už jakékoli, neexistuje. Není to nic než příběh. Jen myšlenkový konstrukt. Tohle už je vším. Není tedy žádná cesta k tomu co už je. To je skutečná nedvojnost.

[miroslav]

Dokud je tu někdo, kdo cítí sezení na židli, je tu hledání. Po čem je skutečně touženo, je ale jen sezení na židli.

Co to meleš? Jaké pokud je tu někdo? Nikdo tu není ani nikdy nebyl, je jen tohle.
Sezení na židli tu také není, je jen tohle.

Promiň, pokud je tu ZDÁNLIVĚ někdo...

Co máš pořád s tím pokud?
Nikdo tady není ani zdánlivě. Komu by se to zdánlivé asi jevilo? Je přece jen tohle!

[Veil]

Dokud je tu já, je to dvojnost já a všechno ostatní.
Dokud je tu vědomí, je to dvojnost vědomí - nevědomí, nebo vědomí a čeho si je vědomo.
Dokud je tu já jsem, je to dvojnost já jsem - já nejsem, případně já jsem tohle a ne tamto.
Dokud je tu já jsem vše, je tu dvojnost vše a nic.
Dokud je tu cesta, je to dvojnost cesta - cíl.
Dokud je tu pochopení, je to dvojnost pochopení -nepochopení.

[Návštěvník]

Dokud je tu já, je to dvojnost já a všechno ostatní.
Dokud je tu vědomí, je to dvojnost vědomí - nevědomí, nebo vědomí a čeho si je vědomo.
Dokud je tu já jsem, je to dvojnost já jsem - já nejsem, případně já jsem tohle a ne tamto.
Dokud je tu já jsem vše, je tu dvojnost vše a nic.
Dokud je tu cesta, je to dvojnost cesta - cíl.
Dokud je tu pochopení, je to dvojnost pochopení -nepochopení.

A dokud je tu osobní já, objevuje se v něm potřeba sdělovat tyto svoje poznatky ostatním osobním já. Včetně dokazování neexistence osobního já.

[Návštěvník]

Dokud je tu já, je to dvojnost já a všechno ostatní.
Dokud je tu vědomí, je to dvojnost vědomí - nevědomí, nebo vědomí a čeho si je vědomo.
Dokud je tu já jsem, je to dvojnost já jsem - já nejsem, případně já jsem tohle a ne tamto.
Dokud je tu já jsem vše, je tu dvojnost vše a nic.
Dokud je tu cesta, je to dvojnost cesta - cíl.
Dokud je tu pochopení, je to dvojnost pochopení -nepochopení.

Jj. A dokud je tu nedvojnost, je tu dvojnost. Nedvojnost - dvojnost.

[Návštěvník]

A dokud je tu osobní já, objevuje se v něm potřeba sdělovat tyto svoje poznatky ostatním osobním já. Včetně dokazování neexistence osobního já.

Guru, který tvrdí že tu není osobní já, musí mít osobní já?

[Návštěvník]

A dokud je tu osobní já, objevuje se v něm potřeba sdělovat tyto svoje poznatky ostatním osobním já. Včetně dokazování neexistence osobního já.

Guru, který tvrdí že tu není osobní já, musí mít osobní já?

Guru bez ztotožnění s osobním já reaguje na dotazy návštěvníků; a je-li jich hodně, může vnímat jako praktické napsat knihu, ve které na tyto stále se opakující dotazy odpovídá. Neobjevuje se v něm osobní já se snahou propagovat vlastní názory.

[Návštěvník]

Guru bez ztotožnění s osobním já reaguje na dotazy návštěvníků; a je-li jich hodně, může vnímat jako praktické napsat knihu, ve které na tyto stále se opakující dotazy odpovídá. Neobjevuje se v něm osobní já se snahou propagovat vlastní názory.

Co všechny promluvy, ve kterých se nikdo neptá? Dokonce se stane, že se někdo zeptá a guru ho přeruší a pokračuje ve své řeči.

[Návštěvník]