Téma osvícení

[Pedriito]

Ani z hlediska kosmologie to snad není tak těžký pochopit, ne?
Ono se celkem přesně ví, kdy začal ten třesk a s ním vesmír, a kdy země a flora a fauna... Ale než to třesklo, tak co si myslíš, že bylo?
Povídej.

ty to máš pojmutý všechno podmíněně, ale tak to není.. dnes už to asi nerozvedeme, bo už skoro spím. Tam, kde je jakákoli podmínka, tam je prostor, čas a někdo a něco. Ale Pravda je území bez cest a láska je vášeň bez příčiny kde by v tom měly místo všechny ty tvé představy. Dobrou

P.S.
Nicc z toho, co tu volnou rukou píšu, si nevymýšlím. Konkrétně tohle je velmi detailně popsáno ve védské kosmologii. Takže pokud to někoho vážně zajímá, najde si to. Je to zajímavý čtení, i když určitě ne pro každého. :-)

[Veil]

co se voblbli představou že jsou ničím a druzí ubožáci jsou pak něčím,

Ale zrovna tohle tu nikdo neříkal.

[Návštěvník]

co se voblbli představou že jsou ničím a druzí ubožáci jsou pak něčím,

Ale zrovna tohle tu nikdo neříkal.

[lklknml]

Tvrdit "toto je" je držení se stálosti
Tvrdit "toto není" je pohled nihilizmu
Proto moudrý není ani v existenci ani v neexistenci

Veil je zase furt jen sen
záhadný, divoký, spontánní
ale on nic, to ono samo

[miroslav]

co se voblbli představou že jsou ničím a druzí ubožáci jsou pak něčím,

Ale zrovna tohle tu nikdo neříkal.

Prostě psychotik, když to něco u něj spustí, už ani nevnímá co druzí říkají. Už se mu to v tom záchvatu všechno plete.
Mně, když ho to chytne, také přisuzuje všechno možné, co jsem nikdy nepsal, nedělal ani si nemyslel.

[Návštěvník]

[Vostálník]

Uvolnění a kecy o uvolnění - to je totiž docela zásadní rozdíl.

Není v tom rozdíl,

já jsem totiž poslední pozorovatel který jedno i druhé pouze bděle pozoruje a nemá s tím nic společného,

mě se nic nedotýká,

dokonce ani to že mluvím vulgárně,

nebot i to pouze pozoruji



Ty ne ?

[Vostálník]

Ale prostě nejde odpovědět jinak, než že já to nedělám.

To je jasná věc,

to dělaj tvý vasány, proto tady místo wu wei sereš sebevoblbující hovna jasnosti a krásy...

[Veil]

No to máš ale smůlu,

já jsem totiž někdo - Skutečnost,

takže mohu pozorovat, uvědomovat si

Haha, jaka arogance. Ja jsem bůh . Ne nejsi. Nejsi nic. Je jen tohle.

[Veil]

Kdyby jste nebyly blbý hovada co se voblbujou vyčtenejma vizualizacema,

zjistili byste že není možný, aby zde nebyl nikdo,

ale že je vždy zde Skutečnost, která je vším co je,

tudíž je zde vždy někdo - Skutečnost....

Není zde nikdo. Je jen tohle. A tohle není někdo.

[Veil]

Ne. Není tu nikdo, kdo by pozoroval, nikdo, kdo by mluvil vulgárně.

[miroslav]

Uvolnění a kecy o uvolnění - to je totiž docela zásadní rozdíl.

Není v tom rozdíl,

já jsem totiž poslední pozorovatel který jedno i druhé pouze bděle pozoruje a nemá s tím nic společného,

mě se nic nedotýká,

dokonce ani to že mluvím vulgárně,

nebot i to pouze pozoruji



Ty ne ?

Ne, já to pozoruji a zároveň tím jsem.
Takže se mne to nedotýká i dotýká zároveň.
Ty neumíš počítat do tří?

[Vostálník]

To je právě problém s tím krásným egem, které když si myslí, že snědlo všechnu modrost, tak musí bejt tím, kdo má pravdu a když se mýlí, tak "správně"

No a proč by ne,

proto mám taky hezký ego, které jsem ještě vyhezčil "poučenou nevědomostí " ,

takže i kdybych se mýlil nesprávně je to ve výsledku stejný jako kdybych se mýlil správně,

páč na rozdíl vod tebe já na svý názory nějak moc nedám,

takže je nenásleduji nějakou duchovní praxí postavenou na snaze ega...


To jsou ty paradoxy,

když víš všechno tak víš že nevíš nic...

[miroslav]

To je právě problém s tím krásným egem, které když si myslí, že snědlo všechnu modrost, tak musí bejt tím, kdo má pravdu a když se mýlí, tak "správně"

No a proč by ne,

Jasně, máme v tomto naprostou svobodu. Jaký si to kdo udělá, takový to má. Je to každého svoboda a odpovědnost, setba a sklizeň.
Ne, že by někdo něco měl dělat nebo neměl dělat, něco by si měl myslet a něco jiného by si neměl myslet.
Kdo by to měl soudit a rozhodovat? Náš osud - naše zkušenost je naším "soudcem" i vykonavatelem.

"Sami sobě světlem, sami sobě útočištěm"

Já to jen tak zkoumám, jak to u lidí chodí a učím se z chyb nejen svých ale i z chyb těch druhých.

[Vostálník]

Náš osud - naše zkušenost je naším "soudcem" i vykonavatelem.

Já to jen tak zkoumám, jak to u lidí chodí a učím se z chyb nejen svých ale i z chyb těch druhých.

Tvým učitelem je pouze a jen tvoje karma,

pokud začneš koukat jinam a přebírat cizí věci dostáváš se prostě jen na úroven vopice,

bohužel tady stále púsobí neustále také karma kolektivní a ta dělá z lidí docela spolehlivě právě ty opice,

páč vopice jsou vopicemi především proto, protože mají pouze karmu kolektivní...

Opice sice dochází k extázi ale tím končí, páč nemaj individuální karmu která by je vedla dále...

[Vostálník]

"Sami sobě světlem, sami sobě útočištěm"

Já ti dám útočiště, von tě někdo vohrožuje nebo naopak se ty chystáš na někoho útočit ?!

[Veil]

Tvým učitelem je pouze a jen tvoje karma,

pokud začneš koukat jinam a přebírat cizí věci dostáváš se prostě jen na úroven vopice,

bohužel tady stále púsobí neustále také karma kolektivní a ta dělá z lidí docela spolehlivě právě ty opice,

páč vopice jsou vopicemi především proto, protože mají pouze karmu kolektivní...

Opice sice dochází k extázi ale tím končí, páč nemaj individuální karmu která by je vedla dále...

I ty pohádkáři

[Vostálník]

Jakápak pohádka,

tak třeba ty jsi blbá vopice co si vo sobě myslí že neexistuje,

páč sis to někde přečetla,

ale stačí pořádnej kopanec do prdele a hnedka zjistíš že existuješ...

[Jana]

Tvým učitelem je pouze a jen tvoje karma,

pokud začneš koukat jinam a přebírat cizí věci dostáváš se prostě jen na úroven vopice,

bohužel tady stále púsobí neustále také karma kolektivní a ta dělá z lidí docela spolehlivě právě ty opice,

páč vopice jsou vopicemi především proto, protože mají pouze karmu kolektivní...

Opice sice dochází k extázi ale tím končí, páč nemaj individuální karmu která by je vedla dále...

I ty pohádkáři

[Vostálník]

Řekl bych,

že pitomci kteří trpí neutuchající potřebou tvrdit že neexistují a jsou tudíž ničím maj docela problémy se svým potlačeným stínem,

konkrétně se svou smrtelností,

a když přesvědčí sami sebe že neexistují potom taky ani nemohou umřít,

což jim na jedné straně přináší částečnou úlevu ale na straně druhý je to neustále tlačí do prdle,

takže to musej pak srát kudy choděj jako nákou všeobecnou mantru a pravdu...

Tomu se říká potláčení a detaily si můžete naštudýrovat třeba tady :





Potláčení temné stránky osobnosti je osvědčená metoda všech katolických pocitářských dobroserů...