Téma osvícení

[Veil]

Tohle setkání je o osvobození. Tohle je osvobození. Je to doslova vše co je. Osvobození není cítit jako něco konkrétního. Je to cítit takhle. Nevypadá to jako něco konkrétního. Vypadá to takhle. Takhle osvobození vypadá. Není začátek ani konec osvobození. Není bod osvobození a bod před osvobozením. To je jen sen.
Takže nikdo se nikdy nestane osvobozeným. Není to osobní zážitek. Nestane se to vám. Takže to o čem mluvíme nepřichází od nějaké autority. Není žádný důvod se přede mnou klanět a líbat mi nohy - kromě toho, že to miluju - né, dělám si legraci. Není důvod mě objímat, nebo mi naslouchat. Nemám nic pro vás. Není tu nic pro vás. Protože není nic potřeba. Nic neschází. A odtud toto setkání vyvstává.
Není to tak, že tohle vám nemá co dát, protože všechno je osvobozené. Může tu být zkušenost, že se něco musí stát. Ta zkušenost, že se něco musí stát vlastní pocity, myšlenky a co se jeví a soudí to. Říká, že to není ono z nějakého důvodu. Říká, že osvobození musí vypadat nějak jinak, protože já mám pocit, že něco není správně, něco není jak má být, něco se ještě musí stát. A cítí, že já jsem ten, kdo s tím musí něco dělat. Já jsem ten kdo najde nebo pozná co se musí stát a zajistí, že se to stane, takže já se stanu osvobozeným. Všechno tohle je osvobození. Není nic jiného, než osvobození. Vše co jsem právě řekl je osvobození. A to je dilema pro hledače. To je dilema pro já vím. Protože je to osvobození. Takže hledání toho co už je, majíce pocit nebo přesvědčeni, že se něco musí stát, je také osvobozením. Takže protože je všechno už osvobozené, nikdy se to nestane. A protože už je všechno osvobození, nezáleží na tom. Není absolutně žádný způsob jak to mít správně nebo špatně. Správně nebo špatně jsou příběhy, které vypravím sám sobě o tom co se musí stát, abych našel osvobození. To už je osvobození.
Osvobození může být pociťováno jako smutek, vztek, zmatek, toužení, naděj, beznaděj. To je osvobození. Není nic jiného. Takže tohle setkání není o tom se něčím stát. Není o poznání. Nemám co vám říct. Takže to není učení, ve smyslu, že není co se učit. Není žádné poznání, žádné speciální zkušenosti, které musíte mít. Absolutně nic se nemusí stát, aby tohle bylo osvobozené. I pocit že musí, je osvobození. Takže kam vás to vede?
Nikam, kamkoli, všude.

Jim Newman

[Pedro]

Tak si taky zacituji, bo to sem pasuje.

Co je to osvícení? Nic. Nic. Nic. I osvícení se stává něčím. Nestaň se ničím. Buď takový, jaký jsi. Neoznačujte se. Nemám žádnou značku. Značka je pro zvířata. Jaká značka může být pro Já, která nemá jméno ani formu! Co je zdrojem slova „osvícení“? Je to slovo, ne? Než to bylo slovo, co bylo zdrojem kořene tohoto slova? Před myšlenkou, před etiketami, je ticho.
Proto vám nedávám praxi. Pokud praktikujete meditaci jednu hodinu nebo dvě hodiny, na desetidenní retreat nebo jednoměsíční retreat, tak co zbytek roku? Musí to být šedesát sekund každé minuty, šedesát minut každé hodiny, dvacet čtyři hodin denně. To je pravé ticho. To je pravá meditace. Pravá meditace nikdy nekončí. Proto se nedá nic dělat. Žádný trénink. Prostě buď tím, kým už jsi.
Nic ti nedávám a nic ti neberu, jen ukazuju na to, čím už jsi.
Řeknu vám, co mi řekl můj učitel. Prostě buď potichu. Toto ticho nezahrnuje mluvení nebo nemluvení. Nezahrnuje to vůbec žádné dělání. Jen nech mysl upadnout do ticha. Tohle stačí.

Papaji

Jde o přístup, jestli to někdo podá jako inspiraci, nebo jako sebepotvrzení.
To vše je čitelné. :-)

[Veil]

Tázající: Chci se zeptat, říkáš že není žádný proces a není žádná příčina a následek a podobně, takže je všechno náhodné? Když sfouknu svíčku, plamen zmizí. Je to náhodné, nebo je to proces a příčina a následek ve snu? Víš co myslím?

Jim Newman: Vím přesně co myslíš. Je zdánlivá příčina a následek.

Tázající: Takže to není náhodné, je plamen a po sfouknutí není.

Jim Newman: Vidíš? To je ono, to je lepidlo, které dělá, že příčina a následek vypadají reálné, a ne jen zdánlivé. Je to touha vědět, že když se sfoukne svíčka, plamen zmizí a to nikdo neví. Je jen zdánlivá příčina a následek, ne skutečná. Tohle je náhodné, ale neřekl bych náhodné, protože to vypadá jako součást času, je to anarchie. Je to absolutní chaos. Je to jen zážitek poznávání, který dělá, že to vypadá jako že se díváš na obrazovku. Ale skutečně nikdo neví, co tohle je. Jednoduše nevíš. Je to sen říci, že víš co se děje. Tohle není nepoznání, ale není to ani fixní poznání, jednoduše se to děje. Ale ne opravdu. (smích)
Je to prostě svoboda. Nedefinovatelná nepoznatelná svoboda, jevící se jako tyhle slova. A přesně stejné je to tam (ukazuje na tazatele). Je to naprosto stejné. Nic se nemusí stát. Není žádná vzdálenost, prostor nebo čas od toho, po čem je skutečně touženo. Je jen to. Není žádná zkušenost, která by se musela stát. Nemusí být probuzení. Je to už tohle.

Tázající: Tady není žádný zážitek svobody. Tady je zážitek uvěznění.

Jim Newman: Ano, ale to je co se děje. Je to poznání, že je uvěznění, které je utrpením. Když je jen uvěznění, to je to co se děje. Není žádné uvěznění, je to sen. Uvěznění je kontext, je to pochopení. Uvěznění je poznání, že tu bylo uvěznění včera a tohle se ještě nestalo a uvěznění bude zítra. A všechno je to součást nápadu, že se něco musí stát, aby tohle bylo po čem je touženo. Ale tohle už je po čem je touženo. Nic se nemusí stát, aby to tak bylo. Už to tak je.

Tázající: (smích) Ano, je to jako ... i když zdánlivé já odpadne, což je rozeznáno že nikdy nebylo, všechno je stejné, nic se nezmění, je pořád vztek, pořád bolest, pořád radost, pořád cokoliv, odsud to vypadá, že je to lepší bez toho stažení, bez já.

Jim Newman: To je ten sen o hledání něčeho lepšího, lepší zkušenosti. Vychází z potřeby vědět, která vychází z vědění které už je. Takže víš co je, to je pociťováno jako oddělené a nenaplňující a to v sobě obsahuje potřebu vědět, co se děje v naději, že to půjde kontrolovat a způsobit okolnosti, které udělají co je lepším. Ale po čem je touženo, je už nemuset vědět. To není nepoznání, nehovoříme tu o žádném stavu. Je to konec potřeby vědět, co tohle je. Stejně to nevíš, takže je to jedno (smích).

Tázající: Nakonec je to tak, že se já chce zbavit samo sebe.

Jim Newman: Ne, to nechce. Absolutně ne.

Tázající: Vše co chci je, aby už já zmizelo.

Jim Newman: Ale ty to nemůžeš chtít. Není žádné já. Jen hledáš lepší zkušenost. To je vše co já může dělat. Hledat lepší zkušenost. A cítí, že to může dělat věděním toho, co je. A není žádný způsob, jak se vzdát vědění toho, co je, protože to je pokus vědět, že nevíš. Pro já je to skutečně beznadějné.

Tázající: Takže je to skutečně chtění něčeho, co už je...

Jim Newman: Tohle je naprosto nechtěné, protože chtění předpokládá oddělení. Chceš lepší zkušenost, protože to je vše co já může. Chce něco pro sebe, protože má zkušenost, že něco chybí. Chce vědět, že tohle je celistvost. Chce vědět, že tohle je svoboda. Cítí, že se to musí stát. A jen pro ujasnění, tohle není odsouzení na žádné úrovni. Není nikdo, kdo to dělá, je to funkce stažené energie, která má tento konkrétní zážitek. Nikdo s tím nemůže nic dělat. Není nikdo uvnitř se svobodnou vůlí a možností volby. Je to jen něco co se zdánlivě děje, že je stažená energie, která má zážitek poznávání a jde hledat něco víc pro sebe. Po čem je skutečně touženo je konec hledání, ale ona si myslí, že konec hledání může přijít jen až najde dost. Až najde zážitek, že cokoli potřebuje aby se stalo, se stane. Ale je to jen sen. Nic se nemusí stát. Tahle zpráva nepřichází z dosažení. Nepřichází od autority, od poznání. Je to jednoduše konec hledání.

[HD.]

Tento rozhovor je sen.

Předkládáš nám sny?

[Jana]

Jde o přístup, jestli to někdo podá jako inspiraci, nebo jako sebepotvrzení.
To vše je čitelné. :-)

Z pozice: "Vím, že ten druhý plácá blbosti", pak citace nemůže být nikdy pro inspiraci, ale logicky jen sebepotvrzením toho druhého, protože se mi snaží dokázat, že má pravdu.

Je otázka, jestli nám jde o poznávání pravdy, nebo jestli nám jde o to, aby ten druhý ani náhodou pravdu neměl.

V tom druhém případě je nejspíš nejlepší dát každému svobodu, ať si "má pravdu" jakoukoliv uzná sám za vhodnou.

V tom případě je ovšem nesmysl psát na diskuzní fóra, kde by se mohlo diskutovat a někdo by mohl vyjádřit jiný pohled a přidat třeba citaci, která by potvrzovala, že je to tak, jak říká.

[HD.]

někdo by mohl vyjádřit jiný pohled a přidat třeba citaci, která by potvrzovala, že je to tak, jak říká.

Ano, to přesně se tu děje.

Někdo (nikoliv nikdo), vyjadřuje jiný pohled a přidává citace, aby potvrduly, že je jeho pohled správný.

Navíc ten někdo, kdykoliv někdo druhý naznačí, že ten první tu dává citace, jen pro své sebepotvrzení, tak ten první toho druhého nařkne z toho, že na tom prvním vidí něco špatně.
Ale to není špatně, to je jen to, jak to tu je, jakým způsobem se tu diskutuje.

[miroslav]

V tom případě je ovšem nesmysl psát na diskuzní fóra, kde by se mohlo diskutovat a někdo by mohl vyjádřit jiný pohled a přidat třeba citaci, která by potvrzovala, že je to tak, jak říká.

Všeho moc škodí.
Zvláště když se citují sice podobná slova, která ale vyjadřují něco jiného než je dotyčného "pravda" - názor.

[Jana]

někdo by mohl vyjádřit jiný pohled a přidat třeba citaci, která by potvrzovala, že je to tak, jak říká.

Ano, to přesně se tu děje.

Někdo (nikoliv nikdo), vyjadřuje jiný pohled a přidává citace, aby potvrdily, že je jeho pohled správný.
Navíc ten někdo, kdykoliv někdo druhý naznačí, že ten první tu dává citace, jen pro své sebepotvrzení, tak ten první toho druhého nařkne z toho, že na tom prvním vidí něco špatně.
Ale to není špatně, to je jen to, jak to tu je, jakým způsobem se tu diskutuje.

Díky, jsem ráda, že jsi to takhle napsala. Je dobré předcházet nedorozuměním.

Je tady možnost směřovat k nejhlubšímu poznání Pravdy, ve které mezi námi není absolutně žádný rozdíl. Je možné vzájemně poznávat v nás to stejné.

Jak říká například Maharadž: "Jsem pouze JÁ, mezi mnou a ostatními není absolutně žádný rozdíl, kromě toho, že se znám, jaký jsem."

Nebo je možné prohlubovat iluzi oddělenosti tím, že budeme posuzovat druhé osoby, jakožto něco skutečně rozdílného.

Smysl mají tady diskuze jen v případě, že se diskutuje o tématu, o tom, jak to JE, nikoliv o osobách a jaká je druhá osoba.

Každou citací, která se sem dá, je možné se inspirovat, nebo si to brát osobně, že se druhý vůči nám sebepotvrzuje. Na druhé straně citace, je-li uveden zdroj odkud pocházejí, se tady mohou libovolně používat a je to vítané.

Je dobré nebát se to, co poznáváme, konfrontovat se slovy Probuzených. Porovnávat různé zdroje. Zkoumat, co koresponduje s tím, co vnímáme jako nejniternější Pravdu.

[Jana]

V tom případě je ovšem nesmysl psát na diskuzní fóra, kde by se mohlo diskutovat a někdo by mohl vyjádřit jiný pohled a přidat třeba citaci, která by potvrzovala, že je to tak, jak říká.

Všeho moc škodí.
Zvláště když se citují sice podobná slova, která ale vyjadřují něco jiného než je dotyčného "pravda" - názor.

Bylo by skvělé, kdybys mohl uvést konkrétní příklad, ve kterém jsou použita podobná slova vyjadřující něco jiného, než je dotyčného "pravda", a k tomu navrch své vysvětlení, jak jsi k takovému závěru dospěl. Díky.

[miroslav]

Bylo by skvělé, kdybys mohl uvést konkrétní příklad, ve kterém jsou použita podobná slova vyjadřující něco jiného, než je dotyčného "pravda", a k tomu navrch své vysvětlení, jak jsi k takovému závěru dospěl. Díky.

Už jsem ti to psal, co se týká tvého chápání Veila a domníváš se, že píše to samé svými slovy co říkají Mistři, které jsi na důkaz toho citovala.
Pakliže to nedokážeš rozlišit, evidentně jsi na úrovni duchovní zkušenosti Veila, tj. že oběma chybí hlubší duchovní zkušenost a držíte se jen vžívání se do toho, co považujete za to nejvyšší.
Pro toho, kdo má hlubší duchovní zkušenost je to naprosto jasné.

[Jana]

Bylo by skvělé, kdybys mohl uvést konkrétní příklad, ve kterém jsou použita podobná slova vyjadřující něco jiného, než je dotyčného "pravda", a k tomu navrch své vysvětlení, jak jsi k takovému závěru dospěl. Díky.

Už jsem ti to psal, co se týká tvého chápání Veila a domníváš se, že píše to samé svými slovy co říkají Mistři, které jsi na důkaz toho citovala.
Pakliže to nedokážeš rozlišit, evidentně jsi na úrovni duchovní zkušenosti Veila, tj. že oběma chybí hlubší duchovní zkušenost a držíte se jen vžívání se do toho, co považujete za to nejvyšší.
Pro toho, kdo má hlubší duchovní zkušenost je to naprosto jasné.

Takže se považuješ za toho, kdo má hlubší zkušenosti, než Veil.

Prosím, zkus mi popsat, co podle Tebe Veilovi chybí za zkušenost, kterou Ty na rozdíl od něj máš. Abych to správně pochopila, prosím, použij k tomu i nějaké citace probuzených, kde Tvou zkušenost popisují. Díky.

[HD.]

někdo by mohl vyjádřit jiný pohled a přidat třeba citaci, která by potvrzovala, že je to tak, jak říká.

Ano, to přesně se tu děje.

Někdo (nikoliv nikdo), vyjadřuje jiný pohled a přidává citace, aby potvrdily, že je jeho pohled správný.
Navíc ten někdo, kdykoliv někdo druhý naznačí, že ten první tu dává citace, jen pro své sebepotvrzení, tak ten první toho druhého nařkne z toho, že na tom prvním vidí něco špatně.
Ale to není špatně, to je jen to, jak to tu je, jakým způsobem se tu diskutuje.

Díky, jsem ráda, že jsi to takhle napsala. Je dobré předcházet nedorozuměním.

Je tady možnost směřovat k nejhlubšímu poznání Pravdy, ve které mezi námi není absolutně žádný rozdíl. Je možné vzájemně poznávat v nás to stejné.

Jak říká například Maharadž: "Jsem pouze JÁ, mezi mnou a ostatními není absolutně žádný rozdíl, kromě toho, že se znám, jaký jsem."

Nebo je možné prohlubovat iluzi oddělenosti tím, že budeme posuzovat druhé osoby, jakožto něco skutečně rozdílného.

Smysl mají tady diskuze jen v případě, že se diskutuje o tématu, o tom, jak to JE, nikoliv o osobách a jaká je druhá osoba.

Každou citací, která se sem dá, je možné se inspirovat, nebo si to brát osobně, že se druhý vůči nám sebepotvrzuje. Na druhé straně citace, je-li uveden zdroj odkud pochází, se tady mohou libovolně používat a je to vítané.

Ano možnosti tu jsou nekonečné.
Jen jsem zopakovala, co jsi napsala ty. Viz citace výše.
A jsem moc ráda, že se tu tu tak otevřeně rozkrýváš.

Je dobré nebát se to, co poznáváme, konfrontovat se slovy Probuzených. Porovnávat různé zdroje. Zkoumat, co koresponduje s tím, co vnímáme jako nejniternější Pravdu.

Ano do jisté míry je to dobré. Pokud na tom však ujede mysl a jede se jen v porovnání slovních vyjádření. Hodí se to celé jen do intelektuální roviny a chybí tomu cit, či hlubší vhled. Je to jen omílání prázdné slámy.
Tak to se slovy Mistrů konfrontuješ už 11 let. Vede to k něčemu?

[Jana]

Ano do jisté míry je to dobré. Pokud na tom však ujede mysl a jede se jen v porovnání slovních vyjádření. Hodí se to celé jen do intelektuální roviny a chybí tomu cit, či hlubší vhled. Je to jen omílání prázdné slámy.

Nádherné je neujíždět na představách, že vím, jak druhému chybí cit, ale dovolit si vlastní srdce dokořán.

Tak to se slovy Mistrů konfrontuješ už 11 let. Vede to k něčemu?

Je to už 15 let, co se ve mně probudil úžas, že to, o čem Mistři promlouvají, skutečně existuje přímo teď tady. I když se stále něco vyjasňuje, to, co je, je tak dokonalé, že je nesmyslné, že by to mělo vést k něčemu jinému, než je.

[Jana]

Ovšem je možné, že to, co je, se Ti jeví jako nedostatečné a ráda bys směřovala k něčemu jinému, než je, pak je možné, že nalézáš jen to mlácení prázdné slámy.

[HD.]

Ovšem je možné, že to, co je, se Ti jeví jako nedostatečné a ráda bys směřovala k něčemu jinému, než je, pak je možné, že nalézáš jen to mlácení prázdné slámy.

Ano to je možné?
V tvé mysli se rodí tyto možnosti.
Mám ti to odkývat nebo se ohradit?

[miroslav]

Prosím, zkus mi popsat, co podle Tebe Veilovi chybí za zkušenost, kterou Ty na rozdíl od něj máš. Abych to správně pochopila, prosím, použij k tomu i nějaké citace probuzených, kde Tvou zkušenost popisují. Díky.

Zkušenost je zkušenost, vhled. To není o slovech, citacích a popisování. Ty čteš spousty popisů a Veil nejspíš také, ale z toho vašeho memorování je jasné, že si tu zkušenost Mistrů představujete podle sebe, tedy že vlastně nevíte, co to vlastně popisují.

[HD]

Ano do jisté míry je to dobré. Pokud na tom však ujede mysl a jede se jen v porovnání slovních vyjádření. Hodí se to celé jen do intelektuální roviny a chybí tomu cit, či hlubší vhled. Je to jen omílání prázdné slámy.

Nádherné je neujíždět na představách, že vím, jak druhému chybí cit, ale dovolit si vlastní srdce dokořán.

Tak na nich už neujížděj.
viz příspěvek výše.

Tak to se slovy Mistrů konfrontuješ už 11 let. Vede to k něčemu?

Je to už 15 let, co se ve mně probudil úžas, že to, o čem Mistři promlouvají, skutečně existuje přímo teď tady. I když se stále něco vyjasňuje, to, co je, je tak dokonalé, že je nesmyslné, že by to mělo vést k něčemu jinému, než je.[/quote]

Ok, tohle beru, to je první autentická věc po dlouhé době, kterou jsi tu napsala.
Ano to, o čem Mistři promlouvají, existuje přímo teď a tady.
Ten úžas ovšem patří osobě, nerozpustila se. Ač se to často snažíš naznačit, že ano.
Ale zústaň u toho, ústaň u toho úžasu. Neříkej já vím, já vím. Jen tiše žasni. Celé se to prohloubí a ustálí samo. A přijde hlubší porozumění, které intelektuálním porovnávání textů prostě dosáhnout nelze.

Jasně, že to vede jen k tomu, co je. Já nikdy netvrdila nic jiného.
Tohle je ta úpřímnost k sobě: "stále se to vyjasňuje", "můj pohled je z pozice prostoru a času (je to už 15 let...)".
Je tu možnost prozkoumat toto v sobě, odkud se na to většinu času díváš.

[HD.]

Tady je citát k zamyšlení.
Vyjadřuje paradox hluboké duchovní zkušenosti.
Třeba, když s ním budeš sedět, tak se ti ten paradox, který Vail nezmiňuje, objasní:

Just quietly vanish inside yourself.
Disappear. So beautiful.
A form is still here, but inside—no one.
Speak to nobody about this
for they simply cannot understand.
This is something only between
you and your Lord.
~ Mooji

Iba potichu zmiznite vo svojom vnútri.
Straťte sa. Také krásne.
Forma je stále tu, ale vo vnútri—nikto.
Nehovorte o tomto s nikým,
pretože jednoducho nemôžu rozumieť.
Toto je niečo, čo je iba medzi
vami a vašim Pánom.
~ Mooji

[Jana]

Ano to je možné?
V tvé mysli se rodí tyto možnosti.
Mám ti to odkývat nebo se ohradit?

Můžeš, cokoliv uznáš za vhodné.

Když čtu podobné příspěvky, jako od Tebe, tak vnímám tak trochu tendenci probouzet ve mně pocit dluhu, že Ti nemohu dát poznání krásy téhle existence, kterou Ty jsi. Mooji to možná umí, umí to i jiní Mudrcové.

Možná proto jsou tady tyhle stránky. Možná proto jsou tady ty citace.

Mám radost z Veila, že jeho slova vedou do Ticha.

Mám radost z každého z Vás, a vnímám, že nic moc nepotřebujete, k tomu, abyste byli šťastní.

[Jana]

Tady je citát k zamyšlení.
Vyjadřuje paradox hluboké duchovní zkušenosti.
Třeba, když s ním budeš sedět, tak se ti ten paradox, který Vail nezmiňuje, objasní:

Just quietly vanish inside yourself.
Disappear. So beautiful.
A form is still here, but inside—no one.
Speak to nobody about this
for they simply cannot understand.
This is something only between
you and your Lord.
~ Mooji

Iba potichu zmiznite vo svojom vnútri.
Straťte sa. Také krásne.
Forma je stále tu, ale vo vnútri—nikto.
Nehovorte o tomto s nikým,
pretože jednoducho nemôžu rozumieť.
Toto je niečo, čo je iba medzi
vami a vašim Pánom.
~ Mooji

Tohle je nádherné,
Nejdřív tady bylo mizení v Bohu,
až zůstala jen Boží přítomnost.

Teď je tím Bohem bližní,
a mizení v něm
a naplnění jím
je stejně Boží.