Téma osvícení

[Návštěvník]

Je tu jenom téma osvícení

Nic takové tu není,

ale je tu naopak banda pitomců co se voblbují představou že jsou ničím...

A nebo naopak, že jsou něčím.

[Vostálník]

A nebo naopak, že jsou něčím.

Nebo ještě jinak,

že jsou něčím čím nejsou, protože jsou něčím jiným...

[Jana]

Vidíš, a to je právě něco, co nemůžeš vědět. Říkáš o tomhle soudy, ale ty tohle nemůžeš znát.

A jak tohle víš?

Z několika důvodů:
1) Nemůžeš to vědět, protože tu nejsi;
2) Nemůžeš to vědět, protože tohle je pořád nové. Jak můžeš znát něco co je pořád nové?
3) Nemůžeš tohle znát, protože to nemá žádnou minulost. Jak bys mohla znát něco, co nemá žádnou minulost?
4) Nemůžeš to znát, protože je to i poznání samotné, není žádná oddělená pozice, ze které bys to mohla znát.

Ty víš, že někdo něco nemůže vědět a přitom nic nevíš?

Je to ještě trošku jinak. Já tu není. Není ale ani u tebe. Nikdo tu není. Takže jak by někdo mohl něco znát? Všechno co se děje se jen zdánlivě děje. Je to jako film. Nebo sen. Slova se objevují na stránce, hlasy se ozývají. Nikdo to nepíše, nikdo to neříká, nikdo to nevnímá, nikdo to nevidí.

Ještě jednou v sat-čit-ánandě není žádná individualita, která by něco věděla nebo nevěděla.

Není ani v nesatčitánandě. Není v žádném stavu. Není ve zmatení, není v závoji, není ani ve snu.

Je to jen vědomé. Proto je to blahem, že to je bez iluze oddělenosti.

Je možné se nad tím pohoršovat, nesouhlasit s tím.

Ne úplně. Není kdo by mohl. Pohoršení může vyvztat, vztek může vyvstat, ale není někoho.

Je možné se radovat a být šťastní, že tohle nemá chybu.

Tohle se může jevit jakkoli. Ale je to pořád jen tohle.

Veile, vysvětluješ mi něco, co Ti vůbec nerozporuju. Jen Ti nevěřím, že jestli tohle, co píšeš, není jen převzatá informace, ale je to skutečně přímo vědomé, že to není blahem.

[Veil]

Veile, vysvětluješ mi něco, co Ti vůbec nerozporuju. Jen Ti nevěřím, že jestli tohle, co píšeš, není jen převzatá informace, ale je to skutečně přímo vědomé, že to není blahem.

Jak jsem psal, nic není vědomé. Všechno se jen objevuje a mizí, všechno se jen jeví. Není nikdo, kdo to pozoruje. Je to jen trik. Tohle nepotřebuje žádné vědomí, nebo někoho, kdo si to uvědomuje. Tohle vůbec nefunguje systémem subjekt - objekt.

[Jana]

Veile, vysvětluješ mi něco, co Ti vůbec nerozporuju. Jen Ti nevěřím, že jestli tohle, co píšeš, není jen převzatá informace, ale je to skutečně přímo vědomé, že to není blahem.

Jak jsem psal, nic není vědomé. Všechno se jen objevuje a mizí, všechno se jen jeví. Není nikdo, kdo to pozoruje. Je to jen trik. Tohle nepotřebuje žádné vědomí, nebo někoho, kdo si to uvědomuje. Tohle vůbec nefunguje systémem subjekt - objekt.

Není potřeba, aby v tom, co je, byla představa oddělené individuality, která si je toho vědomá.

Ale jestli tohle existuje, tak to nemůže nebýt vědomé.

Leda, že by neexistovalo ani tohle.

[Veil]

Ale jestli tohle existuje, tak to nemůže nebýt vědomé.

Zase to soudíš. Neuznává to tahle pravidla. Nemusí to být vědomé, protože je to vším.

Leda, že by neexistovalo ani tohle.

Zase narážíme na slova. Jak to srovnat s konceptem existence, když je to vším i ničím?

[Veil]

Viz Externaismus

Myslíš externismus? No vidíš, i Jára Cimrman tomu rozuměl víc než ty. Asi proto, že neexistoval.

[Jana]

Ale jestli tohle existuje, tak to nemůže nebýt vědomé.

Zase to soudíš. Neuznává to tahle pravidla. Nemusí to být vědomé, protože je to vším.

Leda, že by neexistovalo ani tohle.

Zase narážíme na slova. Jak to srovnat s konceptem existence, když je to vším i ničím?

Existence, jestli je tím, co skutečně existuje, není koncept.

[Vostálník]

Viz Externaismus

Myslíš externismus? No vidíš, i Jára Cimrman tomu rozuměl víc než ty. Asi proto, že neexistoval.

No jenže ty tomu nerozumíš ani při té své neexistenci a nevědění,

prostě jen blábolíš pitomosti,

kdybys nic nevěděl ty blbečku,

tak bys věděl všechno,

ale protože ty víš a ne že nevíš (víš že jsi ničím)

proto musíš přiblble papouškovat fantazie z you tube,

protože ti nefunguje intuice,

a proto tady jen myšlenkově blbneš a pocitově se tím voblbuješ do krásy...

[Vostálník]

Existence, jestli je tím, co skutečně existuje, není koncept.

Skutečnost se nachází mimo existenci a neexistenci,

není tím prvním, není ani tím druhým opakem toho toho první,

je až tím třetím...

Proto se rozlišuje (no jak kdo, někomu je to naopak zcela uprdele) existence a Existence

[Návštěvník]

[Návštěvník]

Skutečnost se nachází mimo existenci a neexistenci,

není tím prvním, není ani tím druhým opakem toho toho první,

je až tím třetím...

Napiš, prosím, o tom něco víc.

[Vostálník]

Napiš, prosím, o tom něco víc.

Jo to třetí si musí "vypočítat" každej sám,

von ten vysledek totiž není vždy stejnej,

nebot jsou různý druhy samadhi,

nebot jsou různé duchovní cesty a tudíž i různé výsledky...

[Veil]

Existence, jestli je tím, co skutečně existuje, není koncept.

To co je není koncept. Existence je koncept.

[Jana]

Existence, jestli je tím, co skutečně existuje, není koncept.

To co je není koncept. Existence je koncept.

To, co je, existuje?

[Jana]

Skutečnost se nachází mimo existenci a neexistenci,

není tím prvním, není ani tím druhým opakem toho toho první,

je až tím třetím...

Skutečnost je sám život, který plyne mezi existencí ( Láskou, která je vším) a neexistencí (Moudrostí, která je ničím).

[Veil]

Existence, jestli je tím, co skutečně existuje, není koncept.

To co je není koncept. Existence je koncept.

To, co je, existuje?

Že něco existuje je koncept. Co to slovo přesně znamená? Existence dle Wikipedie je: Existence (z latinského existentia < ex-sistere spočívat vně, vyskytovat se) je ontologický pojem, který popisuje, že něco skutečně je ve fyzickém světě.

Tohle není ve fyzickém světě. Pokud tedy vyžaduješ odpověď, tak bych řekl, že tohle neexistuje. Ale to neznamená, že to není. Jen že koncept existence je na to krátký.

[Jana]

Že něco existuje je koncept.

A že něco je, koncept není ?

[Veil]

Že něco existuje je koncept.

A že něco je, koncept není ?

Samozřejmě, že je to koncept. Proto jsem psal, že ve skutečnosti není co o tomhle říct. Je to zkrátka nepoznatelné, nedefinovatelné a mysteriózní.

[Vostálník]

Skutečnost je sám život, který plyne mezi existencí ( Láskou, která je vším) a neexistencí (Moudrostí, která je ničím).

To je tvůj boj a tvoje koncepruální blbnutí,

tvoje neschopnost pochopit, že paradox není žádný nějaký "mezi"

nýbrž oboje najednou,

no vono to někde budto Maharadž nebo Balsekar vysvětlují,

ale fakt ti to pro tvé sebevoblboání nebudu hledat,

a jsem línej to vůbec nějako vysvětlovat...