Téma osvícení

[Návštěvník]

Nic nechybí.

Tak, tak, nic nechybí.

[miroslav]

Ten Jim Newman je taky pěknej fantasta a magor.
Proč on to potřebuje říkat, když je vše v pořádku, osvícené, nic nechybí atd.?
To my se můžeme jen domnívat proč to Newman potřebuje říkat. Ale Veil, ten to má u sebe z první ruky. Tak by nám to mohl říci. Bylo by to jistě zajímavější a přínosnější než jen říkat že je jenom tohle nebo že nic nechybí.
A tipnul bych si, že ten důvod, pohnutka je u obou stejná.

[Veil]

Ten Jim Newman je taky pěknej fantasta a magor.
Proč on to potřebuje říkat, když je vše v pořádku, osvícené, nic nechybí atd.?
To my se můžeme jen domnívat proč to Newman potřebuje říkat. Ale Veil, ten to má u sebe z první ruky. Tak by nám to mohl říci. Bylo by to jistě zajímavější a přínosnější než jen říkat že je jenom tohle nebo že nic nechybí.
A tipnul bych si, že ten důvod, pohnutka je u obou stejná.

186 stran a pořád to samé. Není tu nikdo, kdo něco říká. Ani Veil, ani Jim, ani Miroslav, ani nikdo jiný. Pořád je tohle všechno i nic. Pořád není nikdo kdo to vnímá. Pořád není nikdo kdo ... cokoli.

[miroslav]

186 stran a pořád to samé. Není tu nikdo, kdo něco říká. Ani Veil, ani Jim, ani Miroslav, ani nikdo jiný. Pořád je tohle všechno i nic. Pořád není nikdo kdo to vnímá. Pořád není nikdo kdo ... cokoli.

Proč to omezuješ jen na těch 186 stran
Přece ani žádný NewYork není.

[( )]

186 stran a pořád to samé. Není tu nikdo, kdo něco říká. Ani Veil, ani Jim, ani Miroslav, ani nikdo jiný. Pořád je tohle všechno i nic. Pořád není nikdo kdo to vnímá. Pořád není nikdo kdo ... cokoli.

Tak, aby to na168 stranách nebylo stale to stejné.
Teď se tu napíše:
Já to tu čtu.
Já vnímám, že to tu čtu.
Teď tu píšu. A vnímám, že tu teď píšu.
Vnímám.
Jsem.

[Návštěvník]

Vnímám.
Jsem.

Vnímání, bytí tady je. Ale jestli to někomu patří, je otázka.

[xyz]

Vnímám.
Jsem.

Vnímání, bytí tady je. Ale jestli to někomu patří, je otázka.

Otázka je, jestli je tady někdo, komu by to patřilo.

[Veil]

Já to tu čtu.
Já vnímám, že to tu čtu.
Teď tu píšu. A vnímám, že tu teď píšu.
Vnímám.
Jsem.

Ano, a to právě je ta iluze. Je to jen trik.

[( )]

Ano, vnímám, že je to trik.

[miroslav]

Vnímám.
Jsem.

Vnímání, bytí tady je. Ale jestli to někomu patří, je otázka.

Nikomu to nepatří, ale je to. Stejně jako třeba Jupiter. Akorát podle Veila vnímání ani Jupiter ve skutečnosti neexistují, je jen "tohle" - to, co se mu zrovna jeví v mysli.

[miroslav]

Ano, a to právě je ta iluze. Je to jen trik.

Žádný trik. Myslíš, že "tohle" dělá nějaký trik? Proč by to dělalo?

[Veil]

Ano, a to právě je ta iluze. Je to jen trik.

Žádný trik. Myslíš, že "tohle" dělá nějaký trik? Proč by to dělalo?

Je to trik, protože to vypadá jako skutečné, ale není. Protože to může vypadat jako vnímání, jako že někdo to vnímá, ale je to pořád jen tohle, je to naprostý trik.

[( )]

Ano, a to právě je ta iluze. Je to jen trik.

Žádný trik. Myslíš, že "tohle" dělá nějaký trik? Proč by to dělalo?

P

Je to trik, protože to vypadá jako skutečné, ale není. Protože to může vypadat jako vnímání, jako že někdo to vnímá, ale je to pořád jen tohle, je to naprostý trik.

Jsem rád, že to vidíš.

[miroslav]

Je to trik, protože to vypadá jako skutečné, ale není. Protože to může vypadat jako vnímání, jako že někdo to vnímá, ale je to pořád jen tohle, je to naprostý trik.

Jsem rád, že to vidíš.

Kdo že to vidí?

[miroslav]

Co říkáš Veile na tohle:

V srdci je vědomá existence Vědomím, které je vším, co je.

Je to pravda nebo něco jiného?

[Veil]

Co říkáš Veile na tohle:

V srdci je vědomá existence Vědomím, které je vším, co je.

Je to pravda nebo něco jiného?

Nevím. Nevím co je vědomá existence, nebo nevědomá existence, nevím co je myšleno slovem srdce. Vědomí je sen.

Ale kdyby ses mě zeptal jen co je pravda, tak taky nevím. Pro mě jediná pravda je, že nikdo neví, co tohle je.

[Jana]

Co říkáš Veile na tohle:

V srdci je vědomá existence Vědomím, které je vším, co je.

Je to pravda nebo něco jiného?

Nevím. Nevím co je vědomá existence, nebo nevědomá existence, nevím co je myšleno slovem srdce. Vědomí je sen.

Ale kdyby ses mě zeptal jen co je pravda, tak taky nevím. Pro mě jediná pravda je, že nikdo neví, co tohle je.

Nádherné.



Děkuju.

19. zpěv
(Džanaka pravil:)

1. Vyňal jsem kleštěmi - poznáním pravdy - z nitra svého srdce šíp: trýznivé, mnohotvárné hloubání.
2. Kde jsou náboženské povinnosti, kde smyslové radosti či snaha po zisku, kde otázka správného rozlišování, kde dvojnost či nedvojnost - pro mne, který mám kořeny ve vlastní velikosti?
3. Kde je minulost, či kde budoucnost, či kde též přítomnost, kde místo v prostoru, nebo kde věčnost - pro mne, který mám kořeny ve vlastní velikosti?
4. Kde je átman, či kde to, co není átman, kde dobré a nedobré, kde starost či kde také oproštěnost od starosti - pro mne, který mám kořeny ve vlastní velikosti?
5. Kde je sen, nebo kde bezesný spánek, a kde též bdění, kde onen ,,čtvrtý" stav, spočinutí v brahma, nebo kde dokonce strach - pro mne, který mám kořeny ve vlastní velikosti?
6. Kde je dálka, či kde blízkost, kde vnějšek, a kde nitro, kde hrubost, kde jemnost - pro mne, který mám kořeny ve vlastní velikosti?
7. Kde je smrt, či kde život, kde jiné světy, a kde světskost tohoto světa, kde splynutí, kde pohroužení - pro mne, který mám kořeny ve vlastní velikosti?
8. Dosti už řečí o trojspřeží - smyslové radosti, zisku a náboženské povinnosti -, dosti též řečí o józe, dosti řečí o poznání pro mne, který spočívám v Sobě Samém!

20. zpěv
(Džanaka pravil:)

1. Kde jsou tvorové, nebo kde tělo, kde smyslová ústrojí, nebo kde mysl, kde prázdnota, a kde stav bez očekávání - je-li má pravá přirozenost prosta vší poskvrny?
2. Kde je psaná nauka, kde poznání Sebe, nebo kde mysl odpoutaná od věcí, kde sytost, kde osvobození od žízně - jsem-li navždy povznesen nad všechny dvojice protikladů?
3. Kde je vědění, či kde též nevědění, kde ,,toto", a kde ,,já" či ,,mé", kde upoutanost a vyproštění, kde podoba mé pravé podoby?
4. Kde jsou osudové následky minulých činů, které se už začaly objevovat, nebo kde je osvobození ještě v tomto životě zde na zemi, a kde ono dokonalé osvobození po smrti - jsem-li vždy mimo všechny rozdíly?
5. Kde je ten, kdo koná, kde ten, kdo požívá; nebo kde je osvícení bez činnosti? Kde jsou vnímatelné věci, a kde výsledek vnímání - jsem-li vždy bez vlastního způsobu bytí?
6. Kde je svět, či kde člověk žádající si osvobození; kde jógin, a kde ten, kdo je bohat poznáním; kde upoutaný a kde osvobozený - jsem-li ve své pravé přirozenosti bez čehokoli druhého?
7. Kde je stvoření světa, a kde, jeho zničení; kde je cíl, jenž má být uskutečněn, a kde cesta vedoucí k jeho uskutečnění; kde ten, kdo uskutečňuje, nebo kde dosažení - jsem-li ve své pravé přirozenosti bez čehokoli druhého?
8. Kde je ten, kdo vyměřuje, nebo kde vyměřování, kde jeho předmět, a kde jeho výsledek, kde něco, či kde nic - jsem-li vždycky bez poskvrny čistý?
9. Kde je rozptýlení, a kde soustředění na jeden bod; kde pošetilost, kde zaslepenost; kde radost, či kde sklíčenost - jsem-li vždycky bez činnosti?
10. Kde je shon světa, či kde nejvyšší pravda, kde štěstí, nebo kde neštěstí - jsem-li vždy prost všeho hloubání?
11. Kde je vesmírná šalba, a kde věčný koloběh životů, kde náklonnost, nebo kde odříkání, kde individuální duše, či kde ono všepronikající brahma - jsem-li vždy bez poskvrny?
12. Kde je působení, nebo kde jeho zanechání, kde osvobození, a kde upoutanost - stojím-li vždycky na nejvyšším vrcholu a spočívám-li takto - jsa nedílný stále ve svém přirozeném stavu?
13. Kde je poučení, nebo kde psaná nauka, kde žák, a kde učitel, či kde nejvyšší lidský cíl - jsem-li prost omezujících vlastností a míruplně blažen?
14. A kde je ,,jest", či kde je ,,není", a kde je ,,jedno", či kde ,,dvě"? K čemu tu mnoha slov? Nejsou mi vůbec k ničemu!

viewtopic.php?f=132&t=5069

[miroslav]

Co říkáš Veile na tohle:

V srdci je vědomá existence Vědomím, které je vším, co je.

Je to pravda nebo něco jiného?

Nevím. Nevím co je vědomá existence, nebo nevědomá existence, nevím co je myšleno slovem srdce. Vědomí je sen.

Ale kdyby ses mě zeptal jen co je pravda, tak taky nevím. Pro mě jediná pravda je, že nikdo neví, co tohle je.

Proč myslíš, že nikdo? To soudíš podle sebe?

[Jana]

Pro mě jediná pravda je, že nikdo neví, co tohle je.

Líbí se mi, co píšeš. Ano, jestli je tady někdo, kdo ví, co je pravda, tak je tady iluze dvojnosti.

"Je to brahma, co sídlí v každém těle ve formě Já (átma). Posvátné spisy popisují brahma jako Sat-Čit-Ánanda. Sat znamená Pravda, znamená to co trvá v minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Čit znamená to, co má o všem vědomí. Ánanda je nekonečný zdroj blaženosti. Všechny tři jsou přítomny v každé lidské bytosti, ba co víc i v každém zvířeti."

[Veil]

Proč myslíš, že nikdo? To soudíš podle sebe?

Protože tu nikdo není. Protože tohle je naprosto záhadné. Protože není pozice, ze které se tohle dá poznat, ani nikdo kdo by mohl.