Poradna zdarma

Tak ještě něco pro milovníky kytary

miroslav píše:Když je teď tak drahá elektřina, tak bych to teď s tím osvícením nepřeháněl.

VOSTÁLNÍK píše:
Fakt ti todle pomáhá aby jsi měl rád lidi a zvířata ???

Tak tomu nevěřím....

Že bys byl VOSTÁLNÍK vzorem?

Že bys byl VOSTÁLNÍK vzorem?

Já jsem především vzdorem vůči všem kreténům co serou hovna vo nedvojnosti,

a neumějí ji popsat paradoxně...

Ani se mně nechce věřit,

že existují takoví zmrdi,

co jsou schopni si polést prst ukazující na měsíc s měsícem,

a prohlásej ten prst rovnou za měsíc,

na to člověk musí bejt fakt ultrakunda co má nasráno v hlavě vobrovský hovno,

takže se musí v životě řídit leda pudy, tedy svými vymrdanými pocity...

František Drtikol: "A tu přišla koruna všeho – totiž že Bůh je stav. Stav naprostého Nic, kteréž je Vše, které Spočívá Samo v Sobě, které Sama Sebe v Sobě poznává. Vše, co jsem nemohl pochopit v evangeliu, v Bhagavad Gítě, vše to se mi ujasnilo. A byl jsem vše a vše jsem žil, právě, že jsem byl absolutní Nic."

Návštěvník píše:František Drtikol: "A tu přišla koruna všeho – totiž že Bůh je stav. Stav naprostého Nic, kteréž je Vše, které Spočívá Samo v Sobě, které Sama Sebe v Sobě poznává. Vše, co jsem nemohl pochopit v evangeliu, v Bhagavad Gítě, vše to se mi ujasnilo. A byl jsem vše a vše jsem žil, právě, že jsem byl absolutní Nic."

Vypadá to, že Drtikol to viděl, jaké to je. Někde jsem slyšel, jak o něm vyprávěl E. Tomáš, že Drtikol už byl tak daleko, že mu nikdo nerozuměl a tak ztratil své dosavadní žáky.

Zdravím Tě, Veile.

Neboj, tady jsme všichni tak daleko (nebo spíš tak blízko), že nás nemůžeš ztratit.

Spočívá Samo v Sobě, které Sama Sebe v Sobě poznává.

A to je právě to "Něco" které se děje, činnosti které se dějí,

a které jsou poznáváním a uvědomováním,

takže i ta nehrubější hmota je něco, která se děje a je uvědomována,

i to pitomý ego je něco, nebot je to také poznávání atd.

a zroven je i tvořivým prvkem poznávání,

nebot mysl tvoří nová poznání...

A pozorovatel, pozorování (uvědomění to abys vo tom mohl něco říci)a pozorovaný jev jsou jedním,

nic, něco a všechno jsou jedním, lépe řečeno ne dva a ne jedno...

VOSTÁLNÍK píše:A to je právě to "Něco" které se děje, činnosti které se dějí,

a které jsou poznáváním a uvědomováním,

takže i ta nehrubější hmota je něco, která se děje a je uvědomována,

i to pitomý ego je něco, nebot je to také poznávání atd.

a zroven je i tvořivým prvkem poznávání,

nebot mysl tvoří nová poznání...

To jsou všechno jen příběhy. Ve skutečnosti je to celé sen. Já jsem cokoli včetně vědomí je pořád jen sen. Vědomí je pořád jen sen. Univerzální vědomí je pořád jen sen. Tohle si nikdo neuvědomuje, nikdo nepozoruje, nikdo nepoznává. Celé to funguje úplně naopak.

Co se snažím říct je, že to vědomí, kterým se stáváte, to nadjá, to pravé Já, to všechno je stále jen iluze - naprostý sen o já a jeho existenci. Proto se mýlí Mooji i Spira i řada dalších učitelů. Dokud je tu já jsem (cokoli), je to pořád iluze.

Trochu se nám to tu míchá, tak to vysvětlím. Tohle vše, co se zdánlivě děje je jako sen. Je to jen tohle, nemá to žádnou minulost, jen se to objevuje a mizí najednou, bez hranic, je to děj, prázdnota tvářící se jako vesmír.

Pak je tu já, které ale není ani zdánlivé, vůbec se to v tom snu neobjevuje, je to jen mýtus, nesprávné pochopení toho, co se děje. Je to jen myšlenkový výklad "reality". Takže to, že je tu nějaké já, které je vědomím, univerzálním vědomím atd., které se může něčím stát, něčeho se zbavit, někam se posunout, něčeho dosáhnout, to je naprostá iluze, není to vůbec skutečné, ani se to zdánlivě nejeví.

To co se děje je uvědomění,

i já je určitý druh uvědomění,

takže fakt to uvědomění se může měnit, to je to co se děje,

to že se něco děje, to je pohyb a změna a poznání (uvědomění)

Skrze uvědomění pak dochází k ztotožnování a dalším jiným uvědoměním atd.

Je mně vcelku u prdele co kdo hlásá,

Vědomí prostě není uvědomění, tedy není já, nebot já je uvědoměním

natož aby bylo ještě nějakým následným uvědoměním (snahou) já k něčemu dojít...

Duchovní praxe nemá být praxí ega, protože ego je uvedomění a jeho činnosti jsou uvědoměním,

takže se to definuje nejlépe paradoxně,

jako třeba

Musíte udělat to, co nelze udělat....

Kecat že jsi ničím je praxe ega, takže je to voblbovák a nikoliv duchovní praxe,

a už vůbec to není osvícení,

jen si někdo plete prst s měsícem...

Dokud je tu já jsem (cokoli), je to pořád iluze.

Jaká iluze,

když se podívám sám na sebe, je tady uvědomění vlastní existence a to je to co miluji a čemu se říká (sebe)láska,

a za to se považuji,

ale již nic nevím o tom, kdo si je toho vědom,

je to prostě jen přirozené ztotožnění, asi taková tragédie jako když v tom snu se ztotožníš se snovou osobou.

nevím,

proč z toho kdekdo tak blbne,

asi blbej sen a tak se snaží utýct do věčného a neměnného, nevím proč vy pitomci tomu furt máte potřebu říkat neexistující iluze,

je to jen určitý způsob uvědomění a tudíž sebeprožívání a poznávání,

nic proti tomu nemám...

Nechápu proč tomu neustále dokola říkat iluze, když je to jen určitý způsob uvědomění který je postě dualitní

Karl: Znamená to, že nemůžeš najít žádnou výhodu. A v tom nenaleznutí nějaké výhody nebo nějakého lepšího místa nebo čeho, pomine třeba ta představa nějaké výhody - když prostě jsi to, co jsi. Protože to, co jsi, nepotřebuje žádnou výhodu nebo nevýhodu, aby mohlo být tím, čím je. Není zde žádný vlastník čehokoliv. Žádné relativní vlastnictví. Ty jsi to. Ale to není něco, co můžeš dostat nebo dosáhnout. V tom, že jsi, co jsi, nemůžeš nic získat a nic ztratit. Nemůžeš dostat více nebo méně než to, co je. Co se tedy dá dělat? Protože to jsi, musíš dělat další zkušenost tvého Sebe. Nemůžeš přestat realizovat sám sebe. Je to nekonečný příběh.
Nisargadatta to nazval "oceánem utrpení". To bývá obvykle přehlédnuto. Oceán relativních zkušeností, který bude vždy plný utrpení. Strastiplné zkušenosti oddělenosti. Ty to nemůžeš zastavit. Neexistuje žádná jiná možnost zažít sám sebe. Bude to vždy zkušenost duality. To Jedno musí samo sebe zažít jako dvojnost. Z toho neexistuje žádná cesta ven. Někdy tady je sjednocení/jednota a někdy oddělenost. Jednotě se dává přednost a tomu druhému se chce vyhnout. Být jedno s milovanou jednotou a potom být zase oddělen.

Veil píše:
Vypadá to, že Drtikol to viděl, jaké to je. Někde jsem slyšel, jak o něm vyprávěl E. Tomáš, že Drtikol už byl tak daleko, že mu nikdo nerozuměl a tak ztratil své dosavadní žáky.

To jsou pohádky. Žádnej Drtikol ve skutečnosti nikdy nebyl. Je jen tohle.

Veil píše:
Trochu se nám to tu míchá, tak to vysvětlím.

Nic nevíš a budeš něco vysvětlovat??

Už to vypadalo, že už konečně opravdu nejsi a už je to tu zase, ten vejlovskej smrad.

Veil píše:Co se snažím říct je,

Kdopak se to zase snaží něco říct?

Poradna zdarma

Téma osvícení

Re: Téma osvícení

Re: Téma osvícení

Re: Téma osvícení

Re: Téma osvícení

Re: Téma osvícení

Re: Téma osvícení

Re: Téma osvícení

Re: Téma osvícení

Re: Téma osvícení

Re: Téma osvícení

Re: Téma osvícení

Re: Téma osvícení

Re: Téma osvícení

Re: Téma osvícení

Re: Téma osvícení

Re: Téma osvícení

Re: Téma osvícení

Re: Téma osvícení

Re: Téma osvícení

Re: Téma osvícení