UNIVERZÁLNÍ ODPOVĚĎ NA VEŠKERÉ DUCHOVNÍ HLEDÁNÍ

[.Petra]

Tak proto skuteční mistři dbají na vyváženost citu a rozumu.

Tazatel: Co je nejvyšší Skutečností?

E. Tomáš: Rovnováha mezi rozumem a láskou, Osvícení. (Krišnamurti)

Péťo, díky, že jsi sem dala citaci, můžeš sem k ní dát i odkaz, odkud ta citace je, aby bylo možné v případě zájmu vidět širší souvislost s tím, co je citováno?

Když to někomu nestačí, Jani, tak at se tím nezabývá. Není to pro něho...

Koho to bude opravdu zajímat, ten si to v rozhovorech s E. Tomášem najde sám.

[Pedriito]

No on jen zametl svou existenci pod kobereček (zdánlivosti)... To je stejné, jako utýct do slov Mistrů,
jedno brdo, útěk před smrtelností.

Nikdo nemůže zamést svou existenci pod kobereček. Celé je to bouda, kámo.

Ale smrt nikdo neoblbne, život tu možnost dává, sebenablbení, a tím odblbení. Smrt už je mohem přísnější...

Ale tohle už je smrt.

Pošle frrrrr zpět, kdo nesnesl Ticho. Tedy, kdo nenechal pochovat vše (v tý osobní mysli).

Neříkej nesmysly.

To je ta hezká scéna v Malém Buddhovi.

Přesně na té scéně je vidět, jak si člověk nedokáže vyložit to není žádné já. Jak si musí vytvořit nepravé já, které tedy není a pak to pravé já, kterým ve skutečnosti je. A borec porazí nepravé já a pak sedí a usmívá se. No to je krásná ukázka jak nesmyslné to je. Není žádné já. Je jen všechno a nic zároveň. Není to konec nějakého nepravého já, po kterém zůstanete sedět a usmívat se. Svým způsobem je to konec nás všech, světa i vesmíru. Je to skutečný ničitel světů.[/quote]

Tohle je zatím v našem případě život, taková krátká kulturní vložka.. v nekonečném sledu.
Tobě prostě snaha o meditaci - což je v podstatě osobní smrt - (z ní sesnáš, jak to v tý smrti je) nešla, nefungovala.
Tak jsi šel na to jinak. Jenže takový skok, v kterým zatím ještě letíš, dopadne tvrdě.
Jednou si vzpomeň.
:-)

[Jana]

Samotný rozum nestačí k poznání nejvyšší Skutečnosti, protože rozum je omezený a funguje na základě dualit, tedy rozdělení na subjekt a objekt, já a ostatní, vnímání a vnímané. Rozum se zabývá koncepty, myšlenkami a idejemi, které jsou vždy omezené a relativní.

Na druhou stranu, moudrost, o které mluví Nisargadatta Maharaj a další probuzení, je bezprostřední, přímé poznání, které přesahuje dualitu a koncepty. Je to stav, kdy “jsem nic”, což znamená, že nejsem omezen na jakoukoli konkrétní formu nebo identitu. Toto poznání je něco, co nelze dosáhnout prostřednictvím rozumu, protože rozum je vždy omezen na formy a koncepty.

Proto je zapotřebí probudit moudrost, která poznává, že nejsem ničím. Toto probuzení často vyžaduje praxi, jako je meditace, sebepozorování nebo duchovní praxe, které nás vedou k přímému poznání naší pravé podstaty. Toto poznání je často popisováno jako osvícení nebo probuzení.

[.Petra]

Tak proto skuteční mistři dbají na vyváženost citu a rozumu.

Tazatel: Co je nejvyšší Skutečností?

E. Tomáš: Rovnováha mezi rozumem a láskou, Osvícení. (Krišnamurti)

Troufám si tvrdit, že Eduard Tomáš i Krišnamurti nejspíš řekli, že nejvyšší Skutečnost je rovnováha mezi moudrostí a láskou, nikoliv rovnováha mezi rozumem a láskou, že je to tak?

Ne. není to tak.

[.Petra]

Rozum se zabývá koncepty, myšlenkami a idejemi,

Všechno, so se myslí, vysloví, napíše není nic jiného než koncept, myšlenka, idea. To snad by už mohlo být každému jasné. Slova nikdy nedokáží popsat nepopsatelné. Ale rozum/mysl/ego se ponořením do Poznání pročištuje, a tak se může změnit v to, co se obvykle nazývá moudrost. Tak se stane pročištěný rozum/mysl dobrým služebníkem. (Nisargadatta)

[Pedriito]

Samotný rozum nestačí k poznání nejvyšší Skutečnosti, protože rozum je omezený a funguje na základě dualit, tedy rozdělení na subjekt a objekt, já a ostatní, vnímání a vnímané. Rozum se zabývá koncepty, myšlenkami a idejemi, které jsou vždy omezené a relativní.

Na druhou stranu, moudrost, o které mluví Nisargadatta Maharaj a další probuzení, je bezprostřední, přímé poznání, které přesahuje dualitu a koncepty. Je to stav, kdy “jsem nic”, což znamená, že nejsem omezen na jakoukoli konkrétní formu nebo identitu. Toto poznání je něco, co nelze dosáhnout prostřednictvím rozumu, protože rozum je vždy omezen na formy a koncepty.

Proto je zapotřebí probudit moudrost, která poznává, že nejsem ničím. Toto probuzení často vyžaduje praxi, jako je meditace, sebepozorování nebo duchovní praxe, které nás vedou k přímému poznání naší pravé podstaty. Toto poznání je často popisováno jako osvícení nebo probuzení.

Jako jo, samotný rozum je zaměřen jednostraně, prostě vede pozornost do myšlenek.
Ani samotný cit není schopen čistého kontaktu s podstatou. Stáhne pozornost do pocitů.
A o tom je např. ta tantra - vyváženost mezi těmito dvěma energiemi. Tím pozornost spočine v jejich středu, má volný průchod.. a rozum a cit naplní své určení, kreativní nástroje Pozornosti. A z tý harmonie se narodí intuice...
Takhle to v tom těle funguje, v jednom z principů, jak ses na to ptala.
:-)

[Návštěvník]

Za chvilku nám tu od Janči přistane citace někoho probuzeného na potvrzení, že se pleteš .

To už tady přistálo:

Samotný rozum nestačí k poznání nejvyšší Skutečnosti, protože rozum je omezený a funguje na základě dualit, tedy rozdělení na subjekt a objekt, já a ostatní, vnímání a vnímané. Rozum se zabývá koncepty, myšlenkami a idejemi, které jsou vždy omezené a relativní.

Na druhou stranu, moudrost, o které mluví Nisargadatta Maharaj a další probuzení, je bezprostřední, přímé poznání, které přesahuje dualitu a koncepty. Je to stav, kdy “jsem nic”, což znamená, že nejsem omezen na jakoukoli konkrétní formu nebo identitu. Toto poznání je něco, co nelze dosáhnout prostřednictvím rozumu, protože rozum je vždy omezen na formy a koncepty.

Proto je zapotřebí probudit moudrost, která poznává, že nejsem ničím. Toto probuzení často vyžaduje praxi, jako je meditace, sebepozorování nebo duchovní praxe, které nás vedou k přímému poznání naší pravé podstaty. Toto poznání je často popisováno jako osvícení nebo probuzení.

[Pedriito]

Jméno: Moudrost
Příjmení: Intuitivní

: )

[Jana]

Tazatel: Co je nejvyšší Skutečností?

E. Tomáš: Rovnováha mezi rozumem a láskou, Osvícení. (Krišnamurti)

Troufám si tvrdit, že Eduard Tomáš i Krišnamurti nejspíš řekli, že nejvyšší Skutečnost je rovnováha mezi moudrostí a láskou, nikoliv rovnováha mezi rozumem a láskou, že je to tak?

Ne. není to tak.

Není nic snadnějšího, pokud jsi výše zmíněné opravdu citovala, dát odkaz na zdroj, odkud jsi to citovala.

Tyhle stránky slouží jako služba zdarma pro Ty, kteří hledají u Probuzených navigaci k poznání nejvyšší skutečnosti. Jsou tady citace jejich promluv a ke všem by měly pro hodnověrnost být odkazy.

Nemohou sloužit k oblbování druhých našimi mylnými interpretacemi toho, co si myslíme, že Probuzení řekli a tvrzením, že to řekli.

Plést si rozum s moudrostí je zavádějící, proto také pořád tolik nedorozumění.

[Jana]

Samotný rozum nestačí k poznání nejvyšší Skutečnosti, protože rozum je omezený a funguje na základě dualit, tedy rozdělení na subjekt a objekt, já a ostatní, vnímání a vnímané. Rozum se zabývá koncepty, myšlenkami a idejemi, které jsou vždy omezené a relativní.

Na druhou stranu, moudrost, o které mluví Nisargadatta Maharaj a další probuzení, je bezprostřední, přímé poznání, které přesahuje dualitu a koncepty. Je to stav, kdy “jsem nic”, což znamená, že nejsem omezen na jakoukoli konkrétní formu nebo identitu. Toto poznání je něco, co nelze dosáhnout prostřednictvím rozumu, protože rozum je vždy omezen na formy a koncepty.

Proto je zapotřebí probudit moudrost, která poznává, že nejsem ničím. Toto probuzení často vyžaduje praxi, jako je meditace, sebepozorování nebo duchovní praxe, které nás vedou k přímému poznání naší pravé podstaty. Toto poznání je často popisováno jako osvícení nebo probuzení.

Jako jo, samotný rozum je zaměřen jednostraně, prostě vede pozornost do myšlenek.
Ani samotný cit není schopen čistého kontaktu s podstatou. Stáhne pozornost do pocitů.
A o tom je např. ta tantra - vyváženost mezi těmito dvěma energiemi. Tím pozornost spočine v jejich středu, má volný průchod.. a rozum a cit naplní své určení, kreativní nástroje Pozornosti. A z tý harmonie se narodí intuice...
Takhle to v tom těle funguje, v jednom z principů, jak ses na to ptala.
:-)

Tohle je skvělý postřeh. Ano rozum a cit.

Rozum, který může být rozmanité kvality a cit, který může být rovněž rozmanité kvality jsou osobní záležitostí a jejich kvalita a vyváženost určují kvalitu a vyváženost osobního života.

Kdežto pravá Moudrost je jen jedna a ta samá, stejně tak jako nepodmíněná Láska je jen jedna a ta samá.

Moudrost je poznáním, že nejsem nic. Láska je poznáním, že jsem vše.

Proto nikoliv rozum a cit, ale moudrost a láska jsou klíčové pro sebepoznání a uvědomění pravdy, čím tohle všechno je.

[Návštěvník]

Plést si rozum s moudrostí je zavádějící, proto také pořád tolik nedorozumění.

Pan Tomáš si to nespletl, akorát ty s tím máš nějaký problém. Slova, na jejichž přesnosti tolik lpíš, nejsou rozhodující, ale jde o tu sílu za nimi - to řekl jak Nisargadatta, tak pan Tomáš. Třeba to také jednou poznáš. až ta síla se skrz tebe bude projevovat.

Oba dva by se ale nad tím, co tvrdíš pousmáli - tak se taky pousměji.

Mimochodem bych také ráda věděla, kde to Krišnamurti řekl nebo napsal. Ale naprosto důvěřuji panu Tomášovi, že to tak opravdu bylo.

[.Petra]

Tak proto skuteční mistři dbají na vyváženost citu a rozumu.

Tazatel: Co je nejvyšší Skutečností?

E. Tomáš: Rovnováha mezi rozumem a láskou, Osvícení. (Krišnamurti)

Jak vidíš, Paradoxi, všichni skuteční mistři to tak opravdu vidí.

[Veil]

Tázající: Většina mluvících o tomhle trvá na tom, že je vědomí za tím vším. "Jen to co je" nějak nemohou spočítat.

Alexis: Ano. Ano, protože většina mluvících, jak tohle bylo u mnoha mluvících, mluví zdánlivě z pozice uvědomování a poznání všeho, vědíc co se děje a absolutně uplatňují toto poznání, že definitivně jsou a jsou skutečnou lidskou bytostí, která si je vědomá. A protože to je cítěno jako neuvěřitelně důležité, projektují to vědomí na celý vesmír, nebo na celé všechno a říkají, že všechno si je vědomé samo sebe, a že všechno si je sebe kompletně vědomé, poznává samo sebe, a dokonce mohou navrhovat, že to vědomí, které je vším, potřebuje já, aby poznalo sebe, nebo aby poznalo vesmír. Je to celé totální sen. Je to totální sen.
Ten sen vypadá, jako že všechno je velmi skutečné. Absolutně skutečné. Jen a totálně, absolutně skutečné. A to prostě není. Není to vůbec skutečné.
Ano, vědomí je dualita.

Takže mnoho lidí tvrdí, že mluví o nedualitě a o čem mluví, je vědomí, což prostě nemůže být víc dualitní. Je to vtip. A pak učí ostatní, jak být víc vědomí. To musí být ta nejvíc dualitní věc (smích).

[Pedriito]

Samotný rozum nestačí k poznání nejvyšší Skutečnosti, protože rozum je omezený a funguje na základě dualit, tedy rozdělení na subjekt a objekt, já a ostatní, vnímání a vnímané. Rozum se zabývá koncepty, myšlenkami a idejemi, které jsou vždy omezené a relativní.

Na druhou stranu, moudrost, o které mluví Nisargadatta Maharaj a další probuzení, je bezprostřední, přímé poznání, které přesahuje dualitu a koncepty. Je to stav, kdy “jsem nic”, což znamená, že nejsem omezen na jakoukoli konkrétní formu nebo identitu. Toto poznání je něco, co nelze dosáhnout prostřednictvím rozumu, protože rozum je vždy omezen na formy a koncepty.

Proto je zapotřebí probudit moudrost, která poznává, že nejsem ničím. Toto probuzení často vyžaduje praxi, jako je meditace, sebepozorování nebo duchovní praxe, které nás vedou k přímému poznání naší pravé podstaty. Toto poznání je často popisováno jako osvícení nebo probuzení.

Jako jo, samotný rozum je zaměřen jednostraně, prostě vede pozornost do myšlenek.
Ani samotný cit není schopen čistého kontaktu s podstatou. Stáhne pozornost do pocitů.
A o tom je např. ta tantra - vyváženost mezi těmito dvěma energiemi. Tím pozornost spočine v jejich středu, má volný průchod.. a rozum a cit naplní své určení, kreativní nástroje Pozornosti. A z tý harmonie se narodí intuice...
Takhle to v tom těle funguje, v jednom z principů, jak ses na to ptala.
:-)

Tohle je skvělý postřeh. Ano rozum a cit.

Rozum, který může být rozmanité kvality a cit, který může být rovněž rozmanité kvality jsou osobní záležitostí a jejich kvalita a vyváženost určují kvalitu a vyváženost osobního života.

Kdežto pravá Moudrost je jen jedna a ta samá, stejně tak jako nepodmíněná Láska je jen jedna a ta samá.

Moudrost je poznáním, že nejsem nic. Láska je poznáním, že jsem vše.

Proto nikoliv rozum a cit, ale moudrost a láska jsou klíčové pro sebepoznání a uvědomění pravdy, čím tohle všechno je.

Slova Mistrů ani tvá vlastní slova, ani slova kohokoliv zde, to v tobě nerozkvetou. Mohou zalít, pohnojit, upravit záhon... Ale ta senínka jsou vrozená a klíčí spontánně vláhou čistou, beze slov. Můžeš si jen všimnout.
Stavět tomu chrán se slov Mistrů a velebit ho, je přesnej opak toho, co ti pravý učí.

[Pedriito]

Tohle je skvělý postřeh. Ano rozum a cit.

Rozum, který může být rozmanité kvality a cit, který může být rovněž rozmanité kvality jsou osobní záležitostí a jejich kvalita a vyváženost určují kvalitu a vyváženost osobního života.

Kdežto pravá Moudrost je jen jedna a ta samá, stejně tak jako nepodmíněná Láska je jen jedna a ta samá.

Moudrost je poznáním, že nejsem nic. Láska je poznáním, že jsem vše.

Proto nikoliv rozum a cit, ale moudrost a láska jsou klíčové pro sebepoznání a uvědomění pravdy, čím tohle všechno je.

Slova Mistrů ani tvá vlastní slova, ani slova kohokoliv zde, to v tobě nerozkvetou. Mohou zalít, pohnojit, upravit záhon... Ale ta semínka jsou vrozená a klíčí spontánně vláhou čistou, beze slov. Můžeš si jen všimnout.
Stavět tomu chrám se slov Mistrů a velebit ho, je přesnej opak toho, co ti praví učí.[/quote]

Na tobě je naprvní pohled idět (kdysi to bylo na druhý), že tě vůbec nezajímá, jak to který hledač má, kde zrovna s tou pozorností je... ale že tě zajímá jen svůj vlastní pohled. Neuvědomuješ si to, ve své sebehypnóze. Pár naivních, tu autosugesci zrušit, ti tu ještě zbylo. Zatím.

[Pedriito]

:) Už jsem na inspiruj- paradoxy. Tady se jenom manipuluje se slovama a pravdu Jana nevidí.

No tak, co tam je s těmi nicky? Mě se tam teď nechce to zjišťovat.

[Pedriito]

:) Už jsem na inspiruj- paradoxy. Tady se jenom manipuluje se slovama a pravdu Jana nevidí.

No tak, co tam je s těmi nicky? Mě se tam teď nechce to zjišťovat.

Já jsem tam paradoxy, Míra Armi, Péťa myslím Trini...ty nás poznáš

A to se mám jako registrovat na čtvrtý fórum? No to mě potěž...

[Pedriito]

Hmm, nojo. Ale jsem k tomu něhakej línej..

[Jana]

Plést si rozum s moudrostí je zavádějící, proto také pořád tolik nedorozumění.

Pan Tomáš si to nespletl, akorát ty s tím máš nějaký problém. Slova, na jejichž přesnosti tolik lpíš, nejsou rozhodující, ale jde o tu sílu za nimi - to řekl jak Nisargadatta, tak pan Tomáš. Třeba to také jednou poznáš. až ta síla se skrz tebe bude projevovat.

Oba dva by se ale nad tím, co tvrdíš pousmáli - tak se taky pousměji.

Mimochodem bych také ráda věděla, kde to Krišnamurti řekl nebo napsal. Ale naprosto důvěřuji panu Tomášovi, že to tak opravdu bylo.

Péťo, vůbec nevadí, jestli Ti vyhovuje, že to takhle vidíš, ale pokud sem dáváš něco, co se jeví jasně, jako zjevný nesmysl, a vydáváš to za citaci Probuzených, ke které nemůžeš dát odkaz (protože takový odkaz neexistuje), tak už z úcty k Eduardu Tomášovi je potřeba vysvětlit, proč to, co píšeš, je nesmysl.

Krišnamurti naprosto stejně jako další Probuzení, zdůrazňoval, že intelektuální úsilí samo o sobě nemůže vést k poznání pravdy. Rozum je nástroj, který nám pomáhá navigovat v konkrétních situacích a řešit problémy, ale podle Krishnamurtiho není schopen proniknout do hloubky existence a pochopit nejvyšší pravdu.

Ovšem moudrost podle Krišnamurtiho pramení z hlubokého porozumění a uvědomění si skutečnosti života a existence. Zahrnuje schopnost vidět věci takové, jaké skutečně jsou, bez zkreslení způsobených našimi předsudky, očekáváními nebo touhami.

Hlavní rozdíl mezi přístupem k poznání prostřednictvím rozumu a moudrosti podle Krišnamurtiho spočívá v tom, že rozum se snaží pochopit svět prostřednictvím analýzy a logického myšlení, zatímco moudrost vyžaduje přímé vnímání a hluboké porozumění. Rozum může být omezený svými vlastními předpoklady a omezeními, zatímco moudrost je otevřená a přijímá realitu takovou, jaká je.

Pokud máš zájem, můžeš se na nesmyslnost tvrzení, že by mohl Eduard Tomáš odpovídat tazateli na otázku:

"Co je nejvyšší Skutečností", citací Jiddu Krišnamurtiho:

"Rovnováha mezi rozumem a láskou, Osvícení."


podívat například tady.

[.Petra]

Plést si rozum s moudrostí je zavádějící, proto také pořád tolik nedorozumění.

Pan Tomáš si to nespletl, akorát ty s tím máš nějaký problém. Slova, na jejichž přesnosti tolik lpíš, nejsou rozhodující, ale jde o tu sílu za nimi - to řekl jak Nisargadatta, tak pan Tomáš. Třeba to také jednou poznáš. až ta síla se skrz tebe bude projevovat.

Oba dva by se ale nad tím, co tvrdíš pousmáli - tak se taky pousměji.

Mimochodem bych také ráda věděla, kde to Krišnamurti řekl nebo napsal. Ale naprosto důvěřuji panu Tomášovi, že to tak opravdu bylo.

Péťo, vůbec nevadí, jestli Ti vyhovuje, že to takhle vidíš, ale pokud sem dáváš něco, co se jeví jasně, jako zjevný nesmysl, a vydáváš to za citaci Probuzených, ke které nemůžeš dát odkaz (protože takový odkaz neexistuje), tak už z úcty k Eduardu Tomášovi je potřeba vysvětlit, proč to, co píšeš, je nesmysl.

Jano, pan Tomáš to opravdu tomu tazateli řekl. Ty to považuješ za nesmysl - tím znevažuješ dva skutečné mistry - Krišnamurtiho a E. Tomáše. To si budeš muset vyřídit se svým svědomím. Aha, ty žádné svědomí nemáš - psala jsi. To mnohé vysvětluje.