Poradna zdarma

miroslav píše:

salmo1cz. píše:Obsah mysli je emanace duše.

No konečně se někdo nebojí zmínit o duši.
Jak vidíš duši? Co je podle tebe duše?

Návštěvník píše:

miroslav píše:

salmo1cz. píše:Obsah mysli je emanace duše.

No konečně se někdo nebojí zmínit o duši.
Jak vidíš duši? Co je podle tebe duše?

Duše je to, co zůstává živé, když zemře tělo. Já jsem to, co zůstává živé, když zemře duše.

Přičemž smrt těch dvou věcí je jen ztrátou iluze o sobě.

salmo1cz. píše:Tak.Vzpomínáte když jsem sem dával přednášku kardinála Špidlíka.Byla tam modlitba Inda"Spas moji duši neboť ona je čistá a nevinná, tělo jí svedlo, ďábel ji oklamal...
Prostě východní nauky a křesťanství to pojímají opačně.

miroslav píše:Není to mystika - hledání Boha

Návštěvník píše:

miroslav píše:Není to mystika - hledání Boha

Co když je Bůh opravdu tím vším, co je? A jestli jsi, tak kde budeš Boha hledat?

miroslav píše:Tohle je náboženství. Konceptuální přístup, víra v představy o Bohu.

Návštěvník píše:

miroslav píše:Tohle je náboženství. Konceptuální přístup, víra v představy o Bohu.

A bez představ prakticky tedy jak?

Návštěvník píše:Ty sám ses těch konceptů a představ pustil?

Návštěvník píše:A co ještě vidíš krom toho, jak ty to máš dobře a ostatní špatně?

miroslav píše:

Návštěvník píše:A co ještě vidíš krom toho, jak ty to máš dobře a ostatní špatně?

Já neříkám že já to mám dobře a ostatní špatně.
Jen vidím, jak se mnozí plácají v těch konceptech, představách a vžívání se a nejspíš je jim v tom dobře, jinak by to nedělali.
Mně je zase dobře, když to nedělám.

A co ty?

Návštěvník píše:
Tobě dělá dobře představa, že ti mnozí se na rozdíl od tebe plácají v představách, protože se v představách neplácáš, že ano? Ty si jen představuješ, jak se plácají druzí v představách, protože si na rozdíl od tebe neuvědomují, co jsou to představy.

Bavím se

Hudební nástroj je tělo, to v těle nástroje je duše.
Ta jej rozeznívá, do věčného spojení životů a smrtí.
Nebo jen jednoho Života a Smrti?
Jak se to vezme.
Prvotní Duše si Touhou tvoří tělo (vesmíru).
A to Tělo dává zrod nespočtu tělům.
A každé to tělo je zrcadlem Duše.
A smysly ten odraz uchopí a mysl si jej přivlastní.
A tak tu máme osobní vědomí.
Klam? Jasně, je to iluze.
Je to jako když postavíš něco z lega.
Ta stavba je jen stavba z dílků, co dosud byly seřazené v krabici.
Nebo hudební nástroj, dosud to byl strom, a před ním to bylo semínko.
A teď je to nástroj kterým může Duše znít.
Co smysl, to struna.
Co vjem, to inspirace.
Co tón to zkušenost.
Duše je vnitřní já.
Vzhled nástroje je vnější já.
Pozornost je most mezi nimi.
To, kam se přikloní, dělá povahu.
Páč tenhle boj o most se odehrává v každém těle.
Dle toho zní, dle toho vydává tóny od čirých, až k falešným a temným.
Má rada je, vrátit to, nic v těle jáčku nepatří.
Je to nešikovný zloděj.
Nešikovný ve své zapomětlivosti.
Páč si půjčuje na dluh, a pak nechce splácet.
Ale to musí, vše co kdo pojal jako "své", musí do posledního atomu vrátit, do poslední vibrace.
Jediné nesložené zrnko přitáhne vichřici prachu.
A ta pak supluje jemné vánky Duše.
Jako by Duši umlčely.
Neumlčely, jen Svobodu bravurně proměnili v doktrínu.
V loupeživých lačných myslích...

Lachtanpírko píše:Jak to udělala? Udělala to v celé věčnosti jen teď, nebo to, kde nic nezačíná ani nekončí, dělá věčně?