Pravdivost

[praktik]

Rozlišování že vede k válčení?

Rozlišit obsah vědomí znamená, že dojde k jeho uvědomění:
člověk si uvědomí, že ho ovládnul na příklad vztek nad něčí nechápavostí.
Jakmile se myšlenka nebo emoce rozpozná, jsou dvě možnosti.
Buď se s tím bude člověk ztotožňovat dál
anebo se ta emoce rozpozná jako tvar vědomí a vztek zmizí.

Na moment je pak klid, než se objeví něco dalšího.

Jak by tedy rozlišování mohlo vést k válčení, když se jím rozpouští potřeba vyrazit do boje za něco nebo proti něčemu?

[Bobina]

Zřejmě proto, protože se dost lidí domnívá, že dobré rozlišování je jakási osobní pravda.

[Linda]

Rozlišování že vede k válčení?

No používáš svou vůli,
buto se ztotožníš nebo neztotožníš...

Dokud to nezkusíš, nezjistíš, jak to opravdu probíhá.

K rozlišení dojde samo, v okamžiku, kdy zevnitř svitne uvědomění, všimnutí si - AHA! - toho pocitu nebo myšlenky.
To rozlišení a uvědomění buď nastane, nebo nenastane, vůlí se to vyvolat nedá.
(Spíš to nastane mizením vůle něco chtít, což závisí na důvěře Tomu, co nás při navracení Domů vede).

Když se určité rozpoznání rozhodneš ignorovat, rozhodla se tak tvoje osobní vůle, která vstoupila do hry. Odmítnutím vyvstalo ego.
Ego vzniká pořád znovu, vyseparováním určité jednotlivosti z Celku jejím preferováním nebo odmítáním.

Přijetí rozpoznaného je naopak ustáním vůle "něco s tím udělat".
Přijetí totiž neseparuje, ale sceluje. Tak to probíhá i v dzogčhenu. Přijetím ego zmizí. Míla Tomášová říkala: "Přijetím se zestejní."

Když chtěli po Balsekarovi, aby vyjádřil duchovní cestu jedním slovem, chvíli se odmlčel a pak řekl: "Přijetí".

[Bobina]

♥

Když chtěli po Balsekarovi, aby vyjádřil duchovní cestu jedním slovem, chvíli se odmlčel a pak řekl: "Přijetí".

♥

[Návštěvník]

...měli by si to velkým písmem zapsat do svých duchovních notýsků a deníčků případně za uši

Pokřikovat na druhý a doporučovat jim, co by měli nebo neměli, je pro ego úplně stejná zábava - a se stejným důsledkem - jako pokřikovat na sebe, ukázňovat sebe. Ego si to užívá stejně, ať se s tím obracíš na sebe, nebo na někoho jiného.
Nic proti tomu, pořád je to lepší než pančovat alkohol Akorát je dobrý přestat si dělat iluze On si ten egoušek vždycky najde způsob, jak se udržovat při síle. O co při relaxu zhubne, to tady zase rychle nabere zpátky.
Nemáš ty náhodou takovou žáhu na učitele, protože tu v jednom kuse něco doporučuješ nebo nedoporučuješ - prostě učíš?

[Návštěvník]

Co s tím furt máš ?
Já s tím nemám žádnej problém, tak proč ho máš ty ???

Problém má ten, kdo se v jenom kuse vzteká
To mi zatím nehrozí, bavím se

Číst tvoje rozčilování se je fakt zážitek, něco takového se hned tak nevidí

[Návštěvník]

Nezklamals

[Návštěvník]

Nezklamals

Se nudíš??
Se ti divím, že tě to stále baví, útočit na všechny kolem sebe. Pořád chceš jen samé vzrůšo, samý adrenalín, samé emoce...samý fujtajfl.

[Návštěvník]

Vždyť ti právě odpověděla

[Linda]

Mně se líbí, jak Saša někde říká, že si můžeme představit celý svět jako modelínovou kouli a nás jako modelínové medvídky. I to, co kteréhokoliv z nich napadne a co dělá, je z modelíny.

Když medvídkové třeba zkoušejí, jak se tancuje valčík, a někteří si ho pletou s polkou nebo s čardášem, je přitom jasně vidět rozdíl mezi jejich představami o valčíku. Můžou si ale všimnout, že všechno je to z modelíny. I jejich představy, i reakce na to, že támhle ten medvídek považuje valčík za odzemek a druhý ho za to mydlí po čenichu.

Obrazová představa má jednu nedocenitelnou přednost: vyvolá vnímání, ke kterému vede dzogčhen. Nevznikne totiž jen intelektuální pochopení v levé části mozku jako obvykle, živá představa vyvolá na okamžik i prožitek jednoty v jeho pravé, prožívající části. Na chvíli obě vibrují v souladu.

Je jasné, že čím větší je zaujetí tancem a snahou dokazovat těm druhým, jak to má být správně, tím menší je šance, že se medvídci rozvzpomenou a všimnou si, že všechno včetně jich samých i jejich reakcí je z modelíny.
Nezbývá než přijímat i tohle zapomínání – i ono je z modelíny

[teonik]

je pěkná tato advaitistická připomínka,že vše je jedno
myslím už šankara říkal,že vše je ze zlata=vědomí

a já mohu,když sem po své zlaté hlavě mlácen zlatým klackem,si na to vzpomenout
a mít zlatou myšlenku to druhým zlatě oplatit
anebo udělat zlatá lehátka,aby si odpočinuli

možná proto byl udělán tento svět,abychom měli možnost to zlato,či modelínu,či čokoládu,hledat....a tak najít-sami sebe,anebo se víc a víc ztrácet...v zlatých věcech,myšlenkách a tápat a hladovět po něm

možná ted přichází zlatý čas zlatého uvědomění

[Návštěvník]

tak jsem se zase na chvíli zastavil a jak to tu čtu, tak se mi vybavila úvaha Krishnamurtiho
z knihy Volnost, která neví

"My lidé neustále srovnáváme to, co jsme, s tím, čím bychom být měli. Tohle „bychom" je projekcí naší domněnky, že máme být takoví a takoví. Každý rozpor jde ruku v ruce
se srovnáváním -nejen s něčím nebo s někým, ale třeba i s vlastním včerejškem.
„Co je", je pouze tehdy, když nic nesrovnáváte. A žít s tím, „co je", znamená žít v míru. Pak tomu, co je ve vás, můžete věnovat celou svou pozornost, aniž vás cokoli rozptyluje. A i když se jedná o utrpení, brutalitu, strach, zoufalství či osamělost, dokážete s tím být tak naprosto,
že nevzniká žádný rozpor a celá záležitost zmizí.

Jenže my se bez přestání srovnáváme s někým, kdo je bohatší nebo skvělejší, intelektuálnější, citovější nebo slavnější než my a má čehosi navíc. „Víc" hraje v našem životě mimořádně důležitou roli.

Jednou ze základních příčin našich rozporů je neustálé sebepoměřování. K čemu to slouží? Z jakého důvodu to děláme?

Jsme tak vychováni od útlého dětství. V každé škole poměřují žáka X s žákem Y, a Y se pak
pokouší být jako X. Kdyby tohle přestalo, kdyby člověk odsunul každý ideál, každý opak a všechno, co vytváří dvojakost - co by se ve vás udalo?

Když přestanete vytvářet protějšek, mysl se stane velmi citlivou a inteligentní, schopnou velké vášnivosti, kterou jste ztratili úsilím „být jako on". Ale bez této vášnivé energie nikam nedojdete.

Když se přestanete srovnávat, jste tím, čím jste. Až dosud jste doufali, že poměřování vám umožní, abyste se rozvinuli, vyrostli, získali na inteligenci nebo na kráse. Mohlo k tomu ale dojít? Fakt je, co jste, a srovnáváním tento fakt rozdrolujete, což je plýtvání silami.

Jakmile spatříte, co jste, dá to vašemu pohledu obrovskou energii. Smíte-li se na sebe
dívat, aniž byste se zároveň měřili a srovnávali, neznamená to, že vaše mysl upadne do sebeuspokojení. Je jí pouze od základu zřejmé, jakým způsobem dochází ke ztrátám energie, které je tolik zapotřebí k pochopení života."

[Linda]

Dělá mně sice poněkud problémy představa plastelínového světa nebo čokoládového,
nebot se pak pro mě stává dost neprůhledný,
mnohem lépe mi funguje představa prostoru, který prostupuje naprosto vším,
takže mě to umožnuje vidět i různé tvary (formy)

Výhodou prostoru je to, že je prázdný takže v něm mohu vidět

Obrazová představa má jednu nedocenitelnou přednost: vyvolá vnímání, ke kterému vede dzogčhen.

No pokud by si člověk takovouto představu vytvořil podle dzogčhenu,
tak okamžitě zjistí jak to celé funguje,
že to celé funguje jako celek kterej automaticky začne rozpouštět ego,
stačí jen v tom stavu být...

To máš pravdu, Petře, jenže například při diskutování je všeprostupující prostor příliš prázdný, příliš vzdálený, než aby sis na něj vzpomněl, a proto Ti nenapadne rozpoznat jako součást prázdného prostoru i reakci někoho jiného, s kým zásadně nesouhlasíš, nebo vlastní potřebu mu to pořádně vytmavit. Přitom diskuse je ten nejpraktičtější trenažér. Jednak se okamžitě dozvíme, jak na tom právě jsme, a navíc můžeme kdykoliv využít šikovný mezistupeň na cestě k prázdnotě všeho - představu toho hovada, blbosti, kterou tu píše, nebo vlastní chuť poslat ho do prdele jako vytvarované z čokolády nebo z modelíny. Zafunguje to okamžitě, emoce se rozpustí, dokonce i když to uděláš jen se svou reakcí. Sama se změní v aspekt Prázdnoty spolu s tím, co ji vyvolalo.

[Návštěvník]

Nezklamals

Se nudíš??
Se ti divím, že tě to stále baví, útočit na všechny kolem sebe. Pořád chceš jen samé vzrůšo, samý adrenalín, samé emoce...samý fujtajfl.

Toto byla jen reakce na vícero předcházejících příspěvků jiného "návštěvníka", který tu neustále prudil Vostála Petra, nikoli reakce na Vostálovo příspěvky.

[Návštěvník]

[Petra]

Mnam, mnam...

[Návštěvník]

http://cokoladovy-svet.blog.cz/0910/cokoladove-obrazky

[Návštěvník]

Buddha je pěknej, copak o to, ale v diskusi se projevuje spíš čokoláda typu

[Návštěvník]

Šup s tím vším sem

[Návštěvník]

Aneb Válečníku, dej si lázeň