dědictví

[1evasredlova]

Dobrý den,
potřebuji poradit. Manžel má s předešlých manželstvích 4 děti a z jednoho manželství má dluh 170 000 Kč. Spolu máme dvě dcery. Vlastníme družstevní byt a zahradu. Vše je psané na mě a také převažně nabyté z mých financích. Potřebuji poradit jak zařídit když manžel jednou zemře abych je nemusela vyplácet. A jak je to z dluhem ,který byl manželovo a přinesl ho do manželství.
Jde my převážně o mé děti.

Děkuji Eva

[Návštěvník]

jak zařídit když manžel jednou zemře abych je nemusela vyplácet.

Umřít dřív, než manžel?

[kleopatra]

Ona chce zabezpečit své děti to na tom budou ještě hůř

[konec zvonec]

to je na pravnika ...
jinak ...
... predmanzelska smlouva jisti mnohe.
... mozna to jde udelat i ted, ale bude treba dokazat ze vse to bylo porizeno z penez ktere jsi nabyla pred manzelstvim.

jak rikam ... chce to pravnika.

a jen poznamka ... vsechny ty maminky co tvuj manzel opustil budou chtit mit zabezpecene deti.
vzhledem k tomu kolikrat se tvuj manzel uz rozvadel ... bych si dal do poradku majetkove pomery v rodine.

[Petra]

Dluhy se dědí stejným způsobem, jako majetek. Pokud nechceš zdědit dluh, je potřeba se zříci i veškerého dědictví po manželovi.

To nebude odpovídat, Jani. Aspon do nedávna se v Čechách dluhy nedědily. Asi to teď bude jako v jiných evropských zemích, tedy 3 možnosti: 1) vzdát se dědictví 2)přejmout celé dědictví - to znamená i s dluhy, ale s možností hned sám o všem rozhodovat - tedy i se zodpověností za všechno 3) částečné dědictví - tedy bez dluhů, ale musí se počkat, až na to, jestli něco zbyde potom, co soudně určený úředník všechny dluhy z dědictví vyrovnal

Pokud jsi si byt a zahradu pořídila před manželstvím, tak jsou výlučně Tvým vlastnictvím a dědického řízení se netýkají. Pokud jste si byt a zahradu pořídili během manželství, tak po smrti manžela Ti náleží tři čtvrtiny, polovina je Tvoje a nepatří do dědického řízení, z manželovo poloviny dědíš nejméně polovinu, tedy patří Ti jedna čtvrtina, zbylá čtvrtina se dělí mezi všechny děti nezávisle z kterého manželství jsou. Tedy každé ze šesti dětí dostane 1/24 z bytu a zahrady.
Pokud manželův dluh vznikl před manželstvím, připadá Ti z něj k zaplacení 1/2 (85 000 Kč + 1/2 z úroků) a každému dítěti k zaplacení 1/12 (14 170 Kč + 1/12 úroků).

Má to napsané na sebe, tak jí to patří.

[Petra]

Pokud vám však zděděný majetek stojí za to a jste ochotni se s dluhy smířit a uhradit je, máte jednu jistotu danou § 470 občanského zákoníku. Ten říká, že dědici odpovídají za dluhy do výše toho, co z dědictví nabyli.

Zdroj: http://finance.idnes.cz/smrti-dluznika- ... viteze_bab

V jiných zemí to tak není. Když se přijme celé dědictví, tak se musí zaplatit všechno - tedy i dluhy, které dědictví přesahují.

[Petra]

Potřebuji poradit jak zařídit když manžel jednou zemře abych je nemusela vyplácet. A jak je to z dluhem ,který byl manželovo a přinesl ho do manželství.
Jde my převážně o mé děti.

Dluh (nebo jeho část) bude zaplacen z toho, co je na manžela napsané a co mu prokazatelné patřilo. Kdyby mělo po vyplacení dluhu něco zbýt, tak se dědí podle zákona nebo závěti. Děti jsou neopominutelní dědici.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Neopominut ... d%C4%9Bdic

Podle současné právní úpravy jsou neopominutelnými dědici pouze potomci zůstavitele, kteří mají nárok na polovinu svého zákonného dědického podílu, pokud jsou zletilí, nebo celý svůj zákonný dědický podíl, jsou-li nezletilí.

[eva S]

Děkuji za rady. Jde udělat, že by se manžel zřekl veškerého majetku před notářem? Nebo by byl lepší rozvod(fiktivně)?
Manžel obrazně jak se říká přišel s igelitkou a špinavým prádlem Nevím proč bych měla vyplácet jeho děti když řádně platíme alimenty.
A jak to vlastně funguje když notář stanoví co kdo dostane a já je nemám za co vyplatit a z čeho.

[evaS]

Ještě bych se chtěla zeptat. když se tedy vzdám dědictví a notář odhadne jeho část majetku př. 150000,- A DLUH -650 000,-
Furt nemůžu pochopit co bude s tou hmotnou částkou? To stejně musím zaplatit když odhadnou sumu za byt a zahradu 1/2

[Petra]

V ČR může být majetek patřící do společného jmění manželů napsaný na jednoho z manželů, tudíž může i to, co je napsané jen na jednoho patřit oběma.

Můžeš mi přesně ukázat, kde to stojí? Všude na světě platí, co je na někoho napsáno, to patří jen jemu.

[Petra]

Něco jiného je ovšem, když to bylo koupeno na dluh, který se splácel během manželství.

[Petra]

Manžel obrazně jak se říká přišel s igelitkou a špinavým prádlem

On nemá žádný příjem?

Nevím proč bych měla vyplácet jeho děti když řádně platíme alimenty.

Protože mají stejné právo dědit po svém otci jako vaše společné děti.

A jak to vlastně funguje když notář stanoví co kdo dostane a já je nemám za co vyplatit a z čeho.

Tak to musíte prodat nebo si vzít půjčku.

[Petra]

V ČR může být majetek patřící do společného jmění manželů napsaný na jednoho z manželů, tudíž může i to, co je napsané jen na jednoho patřit oběma.

Můžeš mi přesně ukázat, kde to stojí? Všude na světě platí, co je na někoho napsáno, to patří jen jemu.

V tom odkazu, který jsem sem dala, si můžeš přečíst:
"Pokud uzavře kupní nebo směnnou smlouvu o převodu nemovitostí jen jeden z manželů, příslušný katastrální úřad nezkoumá, zda kupující má manžela nebo manželku, ale zapíše jako vlastníka do katastru nemovitostí toho, kdo uzavřel smlouvu. To ovšem neznamená, že ten z manželů, který uzavřel smlouvu, nabyl nemovitost do svého výlučného manželství. Do společného jmění manželů patří taková nemovitost ze zákona.."

Ale když to koupil za peníze, které měl již před svatbou nebo které zdědil během manželství? Něco jiného je, když je to koupené za společné peníze získané během manželství nebo na dluh splácený během manželství.
Muž mé kamarádky měl před svatbou vlastní, vyplacený byt. Během manželství ho nechal přepsat na ni a ted už patří jen jí.

[Eva S]

Ahoj,
děkuji vám za rady. snad to klapne. To tedy vypadá docela dobře, nadějně. Vlastně docela jednoduše.
Děkuji Jani a Petro.

[nop]

V ČR může být majetek patřící do společného jmění manželů napsaný na jednoho z manželů, tudíž může i to, co je napsané jen na jednoho patřit oběma.

Můžeš mi přesně ukázat, kde to stojí? Všude na světě platí, co je na někoho napsáno, to patří jen jemu.

Mnoho položek majetku v rodině může být napsané na jednoho člena, stejně tak závazky.
Co bude na příklad, když byl byt psaný na jméno otce a po něm zůstal třeba dluh za nezaplacené energie, dejme tomu 20.000 a dědí čtyři zletilé osoby stejným dílem?

[Petra]

Co bude na příklad, když byl byt psaný na jméno otce a po něm zůstal třeba dluh za nezaplacené energie, dejme tomu 20.000 a dědí čtyři zletilé osoby stejným dílem?

Musí to být zaplaceno z toho, co po něm zbylo. Když po zaplacení nic nezbyde, tak se nic nedědí.

[nop]

Co bude na příklad, když byl byt psaný na jméno otce a po něm zůstal třeba dluh za nezaplacené energie, dejme tomu 20.000 a dědí čtyři zletilé osoby stejným dílem?

Musí to být zaplaceno z toho, co po něm zbylo. Když po zaplacení nic nezbyde, tak se nic nedědí.

Psal jsem hlavně kvůli tomu tvrzení, že co je na někoho napsané, je jeho. V rodině i manželství může být realita složitější.

[Danča]

Dobrý den, měla bych dotaz. Moje babička žije jen pro mamky ségru a naší rodinu nebere. Bohužel si babička nabrala strašně moc půjček kvůli mamky ségře, my jsme z toho neměli ani korunu. Ale babička nesplácí své půjčky a odhadujeme to kolem 300 000 jestli ne víc. Jenže po babičce není skoro nic k dědění krom televize, starých skříní a dluhů. S babičkou to poslední době nevypadá moc dobře, tak jsme se rozhodli, že by jsme chtěli se zřeknout babičky. V roce 2014 podle nového zákoníků jde se zřeknout dědického práva za života babičky. Chceme se zřekneme dědického práva, ale nevíme jak na to. Nevíte nahodou jak ? Pokud by babička opravdu umřela, tak odmítneme dědictví. Bohužel nechceme dluhy babičky pro naší rodinu, nejsou to naše dluhy. Navíc po našem dědovi co zemřel jsme zdědili sice byt ale muselo se doplatit 150 000 a 220 000 musíme vyplatit mamky segru. Další dluhy opravdu nechceme. Já, mamka a jeden z brášků odmítnout můžeme dědictví, ale nejmenšímu bráškovi budou 4 roky, není plnoletý tak se zříct nemůže. Bohužel babička nechce přistoupit na to, že by nás vydědila. Babička mamky ségru miluje a nechce aby platila dluhy. Takže nevíme co by jsme mohli dělat. a chceme udělat něco dřív než napíše nedejbůh závět, že dědíme dluhy my. Všichni sice vědí že to nejsou naše dluhy, ale nic stím asi nenaděláme. Prosím proto o nějakou radu. Děkuji

[Jarda Malej]

Prosím proto o nějakou radu. Děkuji

Občanský zákoník
Zákon č. 40/1964 Sb.,


Prohlášení o odmítnutí dědictví.
Vzor odmítnutí dědictví pro formální odmítnutí dědictví. Je možné použít tento úřední dopis, který potenciální dědic zašle soudu jako písemný dokument nazvaný jako prohlášení o zřeknutí se dědictví. Zákon nijak speciálně neupravuje podobu formálního dopisu o odmítnutí dědictví, nabízíme vám tedy jednu z možných variant, kterou můžete dále upravit podle svých individuálních požadavků. Nesnažte se tedy hledat oficiální formulář o odmítnutí dědictví, místo formuláře o vzdání se dědictví použijte běžný dopis.

Odmítnutí dědictví - vzor

[spisováznačka]

[adresa příslušného soudu]

[adresa dědice, který se zříká dědictví]

Věc: Prohlášení o odmítnutí dědictví
Ve věci dědictví po zemřelém [jméno a příjmení zemřelého], vedeného pod spisovou značkou [značka spisu přidělená soudem], tímto využívám svého práva a dědictví odmítám.
[datum a místo]

[váš podpis]

Pozor, úspěšné prohlášení o odmítnutí dědictví již nelze později odvolat.

[nop]

pár opisů :
seriál TN.cz - díl 6 , 20. 12. 2013
http://tn.nova.cz/zpravy/ekonomika/novy ... brazy.html

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK: Pozor na dluhy u dědictví. Pohlídejte si obrazy
Nový občanský zákoník zavádí od ledna spoustu novinek i v oblasti dědictví. Nyní má dědic povinnost hradit po pozůstalém dluhy - ovšem pouze do výše nabytého dědictví. Velmi často pak dědici zatajovali majetek, to se nyní změní.
Strýc zanechal po sobě nejen dluhy, ale také ceněnou sbírku mincí a několik obrazů. Pokud tyto starožitnosti dědic zatají, bude muset uhradit dluhy v plné výši. Novinku zavádí od příštího roku nový občanský zákoník.
V současné době má dědic povinnost hradit dluhy pouze do výše nabytého dědictví. Zásadní problém spočívá v tom, že předmětem pozůstalosti se stávají nemovitosti nebo vklady na účtech, ale drahé obrazy, starožitnosti nebo cenné sbírky často dědici před věřiteli zatají.

"Zatajování cenných movitých věcí před věřiteli se děje velmi často, protože dědicům za toto jednání nehrozí prakticky žádná sankce," informuje ministerstvo spravedlnosti.
Dědic podle nového zákoníku má právo vyhradit si soupis pozůstalosti. Musí to však udělat do jednoho měsíce od informování soudem, a dodatečně tak učinit nemůže. Soupis ho pak ochrání před vysokými dluhy, které by z dědictví nemohl splatit.

"Jestliže dědic vědomě neuvede v tomto soupisu některé předměty a věřiteli se podaří jejich existenci prokázat, přestane pro dědice platit ochrana, kterou mu soupis poskytoval, a bude muset uhradit dluhy v plné výši," říká jasně nový paragraf v dědickém právu.
Rozšiřuje se počet dědických skupin

Nový občanský zákoník také rozšiřuje počet dědických skupin ze čtyř na šest, tak by zůstal majetek co nejčastěji v rodině zemřelého. "Preferujeme to, aby se stát stal dědicem pouze ve velmi výjimečných případech," informuje ministerstvo spravedlnosti.

V dosavadní podobě dědického práva existují čtyři dědické skupiny. V první dědí děti a manžel či manželka po zemřelém, a to stejným dílem. V systému dědických tříd může teoreticky dědit člověk, který žil se zesnulým prokazatelně rok ve společné domácnosti, nebo prarodiče zemřelého.
Od nového roku (2014) k současné podobě přibudou do dědictví také děti dětí sourozenců. "Mohlo by se tak opravdu teoreticky stát, že zdědíte majetek po sourozenci vaší babičky nebo dědečka," říká zákoník.

Dědit budou moci i náhradníci

Nikdo nemůže v okamžiku sepsání poslední vůle tušit, zda se osoba, kterou povolává za dědice, skutečně dědictví dožije. Nová podoba občanského zákoníku zavede tzv. dědickou substituci. Současná úprava dědického práva, jako téměř jediná v Evropě (ještě Slovensko), totiž na takovou možnost vůbec nemyslí.
První variantou je povolat náhradního dědice pro případ, že původní dědic zemře. Druhou novinkou je zavedení institutu svěřenského nástupnictví. Tento institut může mít své opodstatnění v případech, kdy mají rodiče např. mentálně postižené dítě. Pokud rodiče zemřou, stane se jediným dědicem jejich mentálně postižené dítě, které samo závěť sepsat nemůže. Jestliže by následně zemřelo a nemělo žádných zákonných dědiců, připadla by celá pozůstalost státu. Pokud bude svěřenské nástupnictví zřízeno, zůstane v soukromé sféře zachován alespoň majetek, který dítě nabylo dědictvím po rodičích.
Zítra: Novinky při uzavírání závěti
=
O MOŽNOSTI SE ZŘEKNOUT DĚDICTVÍ JE DÁLE,(před koncem článku)
v následujícím článku je také uvedeno:
„dnes (2013) ručíte za dluhy zemřelého jen do výše dědictví, od příštího roku (2014) za ně budete ručit v plné výši a budete je muset případně doplatit ze svého. Pokud tedy dědictví přijmete – možnost odmítnout ho přirozeně zůstává zachována“. Celý článek je zde.
http://www.penize.cz/spotrebitel/249040 ... sat-uz-ted
Revoluční změny v dědictví: závěť podle nich můžete sepsat už teď
Petra Dlouhá | rubrika: Co se děje | 30. 1. 2013 pozor, článek byl napsaný před rokem a všude do textu jsem dopsal do závorek 2013 a 2014 kde to bylo vhod | 7 komentářů / 7 nových
Držíte otěže svého života pevně v rukou? Jenže co po smrti? Co mi po tom? řeknou jedni. Pro jiné životní partie smrtí nekončí. Esa z rukávu se můžou tahat i po ní. Od roku 2014 budou naše posmrtné kompetence výrazně posilovat. Závěť podle nich můžete sepsat už teď. Přinášíme přehled novinek.
S trochou černého humoru se dá říci, že v dnešní době má člověk po smrti poměrně svázané ruce. Zvlášť když máte děti. Pokud jste majetky nerozdali ještě za života, musíte počítat s tím, že vaše milenka pravděpodobně nedostane ani na autobus a váš papoušek skončí i se svou klíckou kdesi v internetové aukci. Nařizovat toho svým potomkům po smrti moc nemůžete. Tedy – můžete. Ale oni si z toho nemusí nic moc dělat.
„Současná (2013) právní úprava dědického práva je naprosto nedostatečná, protože nedává zůstaviteli téměř žádný manévrovací prostor. To se změní. Podle nové právní úpravy (v roce 2014) budou moci zůstavitelé například zavázat dědice k plnění různých příkazů a podmínek, budou-li chtít dědictví získat,“ říká Petr Bezouška z advokátní kanceláře PRK Partners.
Závěť podle nových pravidel můžete sepsat už teď. Rozhodující ovšem bude, kdy zemřete.
„Člověk může již nyní (2013) sepsat závěť podle ustanovení nového občanského zákoníku, který nabude účinnosti až ke dni 1. ledna 2014. Sepíše-li ovšem člověk závěť dle ustanovení nového občanského zákoníku a zemře před 1. lednem 2014, použije se pro dědění současný (2013) občanský zákoník,“ potvrdil nám ředitel tiskového odboru ministerstva spravedlnosti Robert Schuster. Pokud tedy například připojíte k závěti podmínky, které nový občanský zákoník umožňuje, a zemřete ještě v roce 2013, nebudou mít právní následky. „Zemře-li však zůstavitel po 1. lednu 2014 a bude-li jeho sepsaná závěť sice odporovat dnešním ustanovením občanského zákoníku (2013), ale vyhovovat ustanovením nového občanského zákoníku (2014), bude platná,“ dodal Robert Schuster.
Závěť: v krajní situaci i ústně
První zásadní novinka spočívá v tom, že od roku 2014 závěť budete moct uzavřít i ústně – a to formou takzvané privilegované závěti. Využít ji ovšem mohou pouze lidé, kteří se ocitnou v situaci ohrožení života, a nemohou si tedy obstarat závěť obvyklým způsobem. Jde třeba o živelné pohromy, války nebo autonehody. Pokud přežijete, bude taková závěť platit pouze dva týdny od pořízení. Privilegovaná závěť podle nového občanského zákoníku může nabývat tří forem – najdete je v boxu.
Nový občanský zákoník pamatuje také na ochranu člověka, který závěť uzavírá. Ten, kdo při jejím uzavření nějak působil – například jako svědek – bude muset zachovat o obsahu poslední vůle mlčenlivost. „Poruší-li tuto povinnost, odčiní zůstaviteli újmu, kterou mu způsobil,“ vysvětluje ministerstvo spravedlnosti.
Od příštího roku ( 2014 ) také nebude nezbytnou podmínkou platnosti závěti přesné zdeúřední datování. „Při striktním výkladu zákona, je dnes (2013) často dovozováno, že v závěti musí být datum uvedeno přesným označením dne, měsíce a roku (24. 12. 2007). Jestliže jej uvede zůstavitel jiným způsobem (na Štědrý den roku 2011), je závěť podle současného práva (v roce 2013) celá neplatná, což jistě není v souladu s jeho vůlí,“ objasňuje ministerstvo.
Můžete si klást podmínky
Pokud nedostuduješ, mé peníze neostaneš. Jestli se pěkně nepostaráš o Alíka, na chalupu zapomeň. A jestli si vezmeš toho svýho Lojzu, vydědím tě úplně. Podmínky v závěti si přirozeně můžete klást, jaké chcete, nikdo je však (v roce 2013) dodržovat nemusí. Podle současného občanského zákoníku (2013) totiž „podmínky připojené k závěti nemají právní následky“. Docela jinak to bude od začátku příštího roku (2014). Ten totiž možnost klást si v závěti podmínky a udělovat ještě ze záhrobí příkazy připouští. „Nebudou ale smět zasahovat do záležitostí osobní povahy dědice či vést k jeho zřejmému obtěžování svévolí zůstavitele. Nebude dovoleno, aby zůstavitel nutil dědice například k uzavření sňatku. Nepřípustné budou i svévolné podmínky typu účasti na maratónském běhu a podobně,“ vykládá právník Petr Bezouška. O tom, zda podmínky a nařízení jsou či nejsou oprávněné, bude v případě potřeby rozhodovat soud. A nebude to tak docela jednoduché. Tak například – pokud vám babička uloží postarat se o jejího stařičkého Alíka, kterého milovala jak syna, budete jí muset vyhovět: tedy pokud budete chtít dědit. Pokud si ale zákeřná tetička pořídí tři psy bojového plemene na smrtelné posteli – jen aby vám zavařila, mohl by to soud vyhodnotit jako šikanu.
Stát schramstne míň
Pokud závěť nesepíšete, dědí se takzvaně ze zákona. Dědicové jsou dnes rozděleni do čtyř dědických skupin. Pokud se v nich žádný dědic nenajde, dědictví propadne jako odúmrť státu. Nový občanský zákoník (2014) okruh osob, které mohou dědit ze zákona, rozšiřuje na šest skupin. „Nově jsou do okruhu zákonných dědiců zařazeni zůstavitelovi praprarodiče nebo sestřenice a bratranci,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti.
Lepší šance pro družky a milenky
Družky, partnerky, přítelkyně, milenky a ostatní více či méně spřízněné duše, se kterými nejste zákonně spjati, budou mít od příštího roku větší šanci něco podědit.
Dnes platí, že potomci zemřelého jsou takzvanými neopomenutelnými dědici – čili s výjimkou vydědění (které však má velice přísná pravidla) potomky nemáte šanci z dědictví prostřednictvím závěti vyškrtnout. Nezletilý potomek vždy musí dostat celý svůj zákonný podíl. Zletilý aspoň jeho polovinu. Například: pokud nejste ve stavu manželském a máte pouze nezletilého potomka, nemůžete odkázat majetek nikomu jinému než jemu. Pokud máte zletilého potomka, musí z vašeho majetku dostat aspoň polovinu. Nový občanský zákoník zůstaviteli (čili zemřelému) docela rozvazuje ruce. „Snižuje se rozsah práva nepominutelných dědiců na jejich zákonný dědický podíl. V případě nezletilého potomka jsou to tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu a v případě zletilého potomka pak čtvrtina zákonného dědického podílu,“ objasňuje ministerstvo spravedlnosti.
Nově také odkaz
Příští rok (2014) se do našeho dědického práva vrátí institut odkazu. „V dědickém právu se obecně uplatňuje princip univerzálního dědického nástupnictví, což znamená, že dědic nastupuje nejen do zůstavitelových práv, ale i do povinností. Odkaz je výjimkou z tohoto pravidla,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti. Zatímco nabytí dědictví musí potvrdit dědici soud, odkaz může proběhnout bez soudu, přímo. Na základě odkazu může být určitému člověku vydána konkrétní věc či několik věcí určitého druhu, nebo zřízeno nějaké konkrétní právo. Ukažme si to na příkladě. O vaši babičku před smrtí pečovala také její sousedka a babička se jí za to chtěla odvděčit. Protože jí sousedka několikrát pochválila její broušené sklo, rozhodla se jí ho babička odkázat: čili ustanovila jí jako odkazovníka. Výhodou odkazu je, že sousedka nebude zahrnuta mezi dědice: čili nebude účastníkem dědického řízení a bude tak ušetřena průtahů a případných neshod v rámci dědického řízení. Zároveň je automaticky zproštěna povinnosti přispět na úhradu případných babiččiných dluhů.
Štafeta se předá dál
Cesty osudu jsou nevyzpytatelné, a tak nikdo z nás nemůže tušit, který z dědiců nás nakonec přežije. Proto budeme mít i my od roku 2014 možnost, která je ve většině evropských zemí běžná: využít dědické substituce, což jednoduše znamená určit v závěti také náhradníky. Vedle obecného náhradnictví budeme moci využívat také takzvané svěřenecké nástupnictví. To nám umožní přikázat dědici, aby dědictví, které po nás získal, po své smrti (nebo v jiném konkrétním případě) převedl na svěřeneckého nástupce (čili následného dědice), kterého jsme v závěti určili.
Dluhy v plné výši
Novinka, která dědice příliš nepotěší, spočívá v tom, že zatímco dnes (2013) ručíte za dluhy zemřelého jen do výše dědictví, od příštího roku ( 2014 ) za ně budete ručit v plné výši a budete je muset případně doplatit ze svého. Pokud tedy dědictví přijmete – možnost odmítnout ho přirozeně zůstává zachována. Ministerstvo spravedlnosti motivoval ke změně fakt, že dědicové často přiznají jako pozůstalost pouze nemovité věci, řadu cenných movitých věcí (jako jsou šperky nebo obrazy) zatají a věřitele zemřelého tak ošidí.
Svou šanci však dědici dostanou. „Jistě není v určitých případech vhodné, aby dědic byl povinen k úhradě dluhů nad rozsah nabytého majetku. Je mu proto zákonem poskytnuta ochrana, spočívající v možnosti ohraničení rozsahu povinnosti k úhradě zůstavitelových dluhů prostřednictvím soupisu pozůstalosti,“ uvádí ministerstvo. Jestliže uplatníte právo vyhradit si soupis pozůstalosti vyhotovený notářem, budete muset zaplatit dluhy zemřelého jen do výše dědictví. Pokud ale v soupisu něco z dědictví zatajíte a věřiteli se to podaří prokázat, padnou na vás dluhy v plné výši.
Dědictví se můžete zříct předem
Od příštího roku (to je od 1. ledna 2014) také bude možné, abyste se svého dědictví vzdali ještě před smrtí zůstavitele – a to formou písemné smlouvy. Hodit se to může třeba v případě, kdy rodiče vašemu bratrovi ještě za života nechají dům a dohodnou se s ním, že veškeré další dědictví po jejich smrti připadne vám: čili bratr se dalšího dědictví ještě za jejich života zřekne. Dosud to možné nebylo.
Stejně tak bude od roku 2014 možné vzdát se dědictví po smrti zůstavitele ve prospěch druhého dědice. Podle současných pravidel můžete sice dědictví odmítnout, ovšem nikoli ve prospěch konkrétní osoby. Pokud se ovšem dědictví vzdáte ve prospěch někoho jiného, ale zemřelý vám v závěti cosi přikázal nebo vám určil nějakou podmínku, platí pro vás tyto povinnosti dál.
Dědická smlouva
Nový občanský zákoník do českého práva vrací také institut dědické smlouvy – kterou na rozdíl od závěti podepisují dvě strany. Jedná se zkrátka o dohodu, kterou zůstavitel uzavře s dědicem ještě za života. Hodit se může třeba v situaci, kdy už dědeček nezvládá péči o provoz domu, ale rád by v něm dožil – může ho tedy dědickou smlouvou odkázat vnukovi a zároveň si vymínit, že ho dotyčný nechá v domě dožít a bude platit jeho provoz.
=
Kalkulačka daně dědické
A ještě je tu jedna nemilá věc... na některé z dědiců tu čeká ještě finanční úřad...
Pozor!
Při počítání dědické daně jsou skupiny dědiců definovány poněkud jinak než pro rozhodování o pořadí dědiců. Nenechte se zmást, případně nahlédněte do zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, který najdete na Peníze.cz.
Kalkulačka pro výpočet dědické daně.
je na stránce http://www.penize.cz/kalkulacky/dedicka-dan