Pelvan píše:
Eduard Tomáš o tom pocitu blaženosti říkal, že se dostavuje při vnitřním zklidnění jenom zpočátku, stává se to jenom začátečníkům.
.
Možná by bylo dobré, kdybys sem, Pelvane, dal rovnou nějakou citaci s odkazem, aby nevznikla nějaká mýlka.
Můžeš se také podívat na jeho jiné citace, aby se to, co říká, objevilo v širším kontextu, například:
"Ba ani nejsme smysly, ani egem a jeho myšlenkami, ba ani pránickým dechem, protože
jsme čistým vědomím a čistou existencí a také blažeností. V tomto stavu žije správný mystik - v úžasné pohodě. Je schopen pracovat jako jiní, a to do všech konsekvencí, které život přináší, a nikdo o jeho mystice nemusí ani vědět. Může ho prozradit jen dobrá nálada, tolerance a případně poněkud zvláštní lesk jeho očí. To je všechno. A přitom se duchovně prohlubuje od moudrosti k moudrosti. Nestálo by vám to za pokus?... Anebo vašim čtenářům? Návodů je teď všude dost.
... Když člověk omezí mysl, která stále vyráží na povrch, a když ji ponoří do srdce, pak se ego, to jest myšlenka já, rozpustí ve svém vlastním zdroji, takže po ní nezůstane ani stopa. A to je poznání.
Vše, co existuje, se pak jeví jako projev svrchovaného Bytí, Vědomí a Blaženosti. Člověk vidí, jak úzce je spojen se vším. Kdyby aspoň tohle lidé věděli, to jest zažívali, přestaly by války a vůbec nesváry na celém světě. Mystikové to vědí, ale je jich málo. A tak řekněte sám: je tohle výsledek bláznovství, nebo je v tom alespoň trochu moudrosti?
Lidé si cení především lidského rozumu, který se odráží zejména ve vědě. Věda odmítá připouštět věci, jež nelze vědecky dokázat. Omezuje se tím, nebo jinou cestu zvolit nemůže?. "
http://svetlojelaska.blog.cz/1202/ego-n ... uard-tomasVědomí je trvale a nerozlučně spojeno s tímto vnitřním, živým tichem bytí a blaženosti, ale normálně si je neuvědomujeme. Může si je však uvědomit, kdykoliv se mu zachce, třeba teď, neboť tam je jeho pravý domov.
http://www.moje-pravdy.cz/z-jinych-zdro ... -nemeditujCo je na józe hlavní, když ne poznání? Cvičení a meditace? Proměna osobnosti? Všechno dohromady. A poznání především. To rozhodně ano. Ale ne poznání, jak ho chápete vy. Krátká nahlédnutí do minulosti nebo budoucnosti tohoto střípku vesmíru je nicotnost proti poznání samé podstaty světa.
Proti splynutí s touto podstatou a pochopení, že je pramenem našeho života, míru a blaženosti. slunecnyzivot.cz/2013/03/eduard-tomas/
"Svatý život Učitele Milarepy nepotřebuje větší slávy. Sláva a mír budou však dány tomu, kdo někdy jen uslyšel jeho svaté jméno.
A ten, kdo jeho přítomnost bude chovat hluboko v sobě samém, vejde s ním jistě do Říše blaženosti, slavného Nub déva čhen. Jakákoliv bytost, která i kdykoliv v pozdějších letech bude plna vůle k pohroužení do zkušenosti pravdy a která zaslechne byť jen pouhé vyprávění o osudech jeho života, bude ihned osvobozena od zlého myšlení a každé matoucí překážky na duchovní cestě. Nejvyšší odměny však dojde jistě ten, kdo se v tyto pravdy, osudy a příběhy plně pohrouží celým svým lidským srdcem. ÓM MANI PADME HÚM."
http://www.avatar.cz/milarepa-p-36.htmlPtáš se ale, jak žít v TEĎ?
Je to jednoduché: mysli a jednej tak, jako bys v něm už byl. A nejen jako bys byl jím samým. Nadjá žije v TEĎ a ty jsi přece Nadjá.
Odvrhni náhle jména a tvary věcí, zejména svého těla a už tím ses vlastně ocitl v TEĎ. Přestaň být vázán časem, alespoň na chvíli, na malý okamžik, a zažij náhle TEĎ! Vžij se do toho, že už Pravdu máš, buď o tom přesvědčen a pevně tomu věř. Není to ve skutečnosti nepravda, ty však o Pravdě nevíš. Vžij se do toho, že o ní náhle víš!
Je to autosugesce, ale ty ji můžeš přetvořit v Pravdu Skutečnosti. Nezůstávej stále začátečníkem, když můžeš pokročit.
TEĎ je jediná skutečnost.
Vypátrej, odkud tento okamžik přišel a kam jde. Co je před ním a co za ním? Je bez času!
Blaženost je zdrojem okamžiku TEĎ. Snaž se pochopit (a odhalit) tento zdroj a zůstat v něm.
Neboj se zůstat bez času. Je to, jako bys právě zemřel a přitom zůstal živ nesmrtelný.
Do současnost čili do TEĎ se můžeš dostat také tichým pozorováním dechu. Dýcháš v současnosti, v TEĎ. Tj. v přítomnosti. Dýchej přirozeně. Pevným soustředěním se na dech odpadne myšlení na minulost a budoucnost a ty budeš žít TEĎ.
Eduard Tomáš – 108 Meditací
http://www.zuzanaadam.cz/eduard-tomas-zij-v-ted/104. Zažil jsem velikou blaženost.
Tak jen jdi dál a podruhé se podívej, kdo ji vlastně zažil.
To je ten, kterého hledáš, ne blaženost.http://ladyloba.blog.cz/1402/nektere-z- ... ard-tomaseProdléváme-li aspoň občas v klidu, pracujeme harmonicky s Bohem. Pokud se však stavíme proti božímu trendu egem a egoismem, můžeme pozorovat na svém vlastním osudu, že dřív nebo později přichazí utrpení. Pokročilejším dřív, méně pokročilým později. Pracujeme-li, tj. myslíme-li harmonicky v souladu Boží myslí, vzápětí přijde odměna ve formě klid, štěstí a spokojenosti.
Protože Boží vůle působí, a to vždy odstředivým směrem: ke klidu, blaženosti a míru, je spása lidské duše první věcí, resp. předním úkolem každého člověka. Je až trapné pozorovat, jak málo si tuto skutečnost lidé uvědomují. Jak jsou nepřetržitě zaměstnání vším možným: zábavou, sportem a nejvíc výdělečnou činností. A přece nic z toho není vlastní příčinou jejich disharmonie. Příčinou je názor: Jsem to já, kdo je činný. Kdybychom tento názor opustili a dovolili své mysli prodlévat v klidu jejího vlastního, neosobního jáství, a to zkoumáním sebe sama, nic by nám nemuselo překážet ani v meditacim ani při práci.
https://atlara.wordpress.com/2011/04/25 ... t-v-klidu/Pozornost vás osvobodí od úsilí.
Nesmíte to však dělat s úsilím, neboť byste byli znovu chyceni.
Dokud je prožívající, je i utrpení.
Abychom se dostali nad utrpení, je třeba úžasné pozornosti, která osvobodí mysl od vědomí sebe sama.
Sebepoznání musí být objevováno od okamžiku k okamžiku.
Jakékoliv úsilí o dosažení úspěchu navozuje v mysli malichernost.
Je nutné stát se nezaujatým svědkem všeho, co se odehrává –
kdo zažívá tuto blaženost, je za živa osvobozen.http://www.naturoporadna-hk.cz/meditace ... omase.htmlJak to dělá: Nijak. Přesně tím, že je. Že je vším, co je. To je její činnost bez činnosti.
Je to prostě kladná, živá Existence všeho i Vědomí všeho, ale i blaho a štěstí všeho.Proč také blaho a štěstí? Právě pro tu neosobnost, právě pro tu nesmírnou Prázdnotu, která je bez obav, starostí a strachu. Pro svoji neuchopitelnost a nepředstavitelnou jemnost. Právě pro tyto „vlastnosti“, které však nejsou vlastnostmi, ale jen Prázdnem, je Pravda naprostou božskou Svobodou. Nadindividuální Svobodou, která je základem, principem veškeré blaženosti všech individuí.
JOGA VELKÉHO SYMBOLU, Eduard Tomáš
https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q= ... 3086,d.bGs