Návštěvník píše:Našel by se zde někdo (kromě vostála a Jany), který by dovedl napsat na tento možná zdánlivý rozpor svůj názor?
- Kód: Vybrat vše
já neumím definovat, co je a co není božskou silou a moudrostí. Snad bych řekl, že projevem božské síly je samotná existence, a moudrostí je vědomí, že Bůh má ve své moci vše, vše je Boží vůlí.
Doporučuji k přečtení knihu Chatrč:
http://www.kosmas.cz/knihy/149739/chatrc/Možná pak bude změněn názor, že vše, co se děje, je Boží vůlí. Vše se děje v Něm, v Absolutnu, Bohu, Vědomí, ale říct, že vše, co se děje, je jeho vůlí, je jen zbožné přání malého jáčka, jeho alibistický postoj, plynoucí z neschopnosti nést zodpovědnost za svá rozhodnutí a hlavně plynoucí z nevědomosti povědomí o tom, kdo jsem já (jaký je vzájmený vztah mezi mnou a světem, světem a mnou).
Být schopný pochopit, že se vše děje podle Boží Vůle/Kosmického Zákona ať už toto dění ovlivní kohokoliv k lepšímu nebo horšímu a že proto není nutné nikoho soudit a obviňovat za cokoliv je běžně považováno za osvícení. Když toto přijmutí udržuje člověka připojeného k Já po celý den, může to být považováno za to, co je známo jako ,doručení‘.
V Bhagavad - Gitě je popis zahrnující několik veršů, Sthita - prajnya, toho, jak osvícená bytost žije svůj život. V krátkosti bych to popsal takto: osvícená bytost žije svůj denní život, dělá cokoliv je potřeba udělat v každé situaci, ale není nikdy nepřipojená ke Zdroji nebo Já díky úplnému přijmutí toho, že cokoliv se jeví jako její konání je pouhým děním podle Boží Vůle/Kosmického Zákona a ne něčím, co vykonává jako oddělená entita. Toto její přijmutí samozřejmě zahrnuje i následky dotyčné akce. Balsekar
Někde jsem měl odpovědět na otázku, zda existuje svobodná vůle, vymyslel jsem toho spoustu, ale to vlákno se mi mezi tím ztratilo. Možná, že není nutné o tom mnoho psát.
Máš-li pocit svobodné vůle, tak ji využívej. Nevěnuj ji jiným osobám, aby ony za tebe rozhodovali. Na úrovni osobní vůle je myslím jasné, že tato vůle je omezená (zkuste se rozhodnout, že neonemocníte, že překonáte gravitaci, ...) O jiných úrovní návštěvník, kterému se snažím odpovědět, neuvažoval a tak je necháme koňovi.
tedy: myslíš-li, že máš svobodnou vůli, užívej ji, co nejlépe, rozumíš-li tomu, že je jen vůle boží, žij v míru.
Jeden mudrc řekl:
Buďte jako boží děti, až do doby než budete moci říct: Já a Otec jedno jest.
To má podle mne stejný význam.
...
Tázat se, jak je možné, že Bůh dopustí tolik utrpení nebo dokonce poukazovat na utrpení jako na důkaz mezery v boží vůli, je IMHO výjevem ne-pokory a marné touhy malé lidské mysli všemu porozumět.
Takovou hladovou mysl nenasytí žádná odpověď. Klid je, když otázky vyhasnou.
Být schopný pochopit, že se vše děje podle Boží Vůle/Kosmického Zákona ať už toto dění ovlivní kohokoliv k lepšímu nebo horšímu a že proto není nutné nikoho soudit a obviňovat za cokoliv je běžně považováno za osvícení.
No to je možné, že je to považováno za osvícení. Ale ono je úplně jedno, jestli je to osoba schopná pochopit či nikoliv na Pravdě to nic nemění.
