co potom?

[praktik]

no ale to by neměl být důvod,
proč budu v dzogčhenu (kde je to vše spojené) preferovat jen to či ono,
jen ten aspekt Skutečnosti, jenž se mi líbí nejvíce

Tak jako v džnáně je nejdůležitější vědomí či pozornost,
v bhakti láska,
tak v dzogčhenu je důležité naprosto všechno,
tedy všechny aspekty,

V praxi je to tak, že ať jdeme jakoukoliv cestou, každý jde převážně tím aspektem, který ho nejvíc přitahuje, protože to odpovídá jeho karmicky dané povaze. Ty zbývající aspekty postupně samy vyvstávají, doplňují a obohacují jeho přístup o to, co mu chybí. Například čistý džnánin nakonec spontánně začne cítit i lásku, vnímá nekonečný prostor a Vědomí v Sobě.

[Návštěvník]

Například čistý džnánin nakonec spontánně začne cítit i lásku, vnímá nekonečný prostor a Vědomí v Sobě.

Ale všichni se nakonec neprojevují stejně. Učí tu cestu, která jim byla od počátku blízká. A džnánin co došel k probuzení se projevuje jinak než probuzený bhakta.

Myslím, že ten, kdo je upřímný a obrací se k Absolutnu /pod jakýmkoliv pojmenováním/, tím, že se mu buď odevzdává, nebo si jasně uvědomuje, že Ono je vším, tedy i jím a jeho cestou, a důvěřuje Mu, nemusí nijak lpět na tom, "aby nechyběl žádný aspekt cesty, aby to bylo kompletní".

[orog]

Takže bdělost, když tomu tak chce někdo říkat,
ale k čemu ???

K obsahu vědomí, se kterým se právě ztotožňuju. Právě a jen sebeztotožnění s tím tvarem znemožňuje uvědomit si nek. prostor.

[Návštěvník]

A co to má společného s úvodním příspěvkem?
Je ještě k věci, nebo to už je mimo?

[orog]

V praxi je to tak, že ať jdeme jakoukoliv cestou, každý jde převážně tím aspektem, který ho nejvíc přitahuje, protože to odpovídá jeho karmicky dané povaze. Ty zbývající aspekty postupně samy vyvstávají, doplňují a obohacují jeho přístup o to, co mu chybí. Například čistý džnánin nakonec spontánně začne cítit i lásku, vnímá nekonečný prostor a Vědomí v Sobě.

To je spíš teorie,
(i když to samozřejmě funguje omezeně i v praxi)
v praxi to pak spíše znamená to,
že ulítneme na tom, co neznáme

Teorie to není, skutečně to tak funguje.
Je to nejen moje zkušenost, ale i zkušenost mnoha dalších, že ulítáváme jen na neuvědomovaném ulpívání
A to, co se nazývá třeba karmajogou nebo po buddhisticku prohlubováním všímavosti k mysli a nad myslí, se chtě nechtě dřív nebo později samo stane součástí sádhany u každého, kdo se opravdu se vší poctivostí vydal na cestu ke sjednocení. A nemusí ani vědět, jak se tomu v daném světadíle říká.

že to všechno je jedním vědomým bytím a že to bytí vyvěrá z prázdna, kterému můžeš říkat nek. prostor, já bych to spíš nazvala tím prázdnem, protože prostor, i když je neohraničený, je pořád ještě projekcí mysli.

[Honzam]

To je na mě Honzame trošku moc,
já vůbec nevím co je hypofýza a epifýza,
tahle esoterika je pro mě španělskí vesnice....

ještě tak vcelku chápu tu pokojovou fontánku na vedlejším vlákně

viewtopic.php?f=86&t=1882

To není esoterika, jen výsledek sebedotazování. Prostě mi vyšlo, že jsem drak svítící ve tmě.

[Honzam]

Takže Ti vychází, že jsi existence zářící v temnotách ?

Mně zase vyšlo, že jsem prázdno, ve kterém září existence.

, protože máš obráceně spojené hady. Tedy tak, jak se normálně spojí, když si nevymění hlavy.

[Honzam]

Takže ve mně záříš.

A já jsem v Tobě.

[praktik]

Teorie to není, skutečně to tak funguje.
Je to nejen moje zkušenost, ale i zkušenost mnoha dalších, že ulítáváme jen na neuvědomovaném ulpívání
A to, co se nazývá třeba karmajogou nebo po buddhisticku prohlubováním všímavosti k mysli a nad myslí, se chtě nechtě dřív nebo později samo stane součástí sádhany u každého, kdo se opravdu se vší poctivostí vydal na cestu ke sjednocení.

Ale co je to to neuvědomnělé ulpívání ?

To přece není jen ulpívání na ztotožnování se s myslí,
to je i ulpívání na tom, že věnuji pozornost mému oblíbenému aspektu...

Věnování pozornosti něčemu a ulpívání na tom je podle tebe jedno a totéž?

Ulpívání je podle mě trvání na něčem, co si vyberu jako optimální: "jen takhle a ne jinak". Na rozdíl od pouhého používání něčeho, co ti funguje. Třeba používáš určitou pomůcku, ale netrváš na tom, že to musí být jen ta, že jinak je to špatně. Pro případ, že by přestala být funkční, jsi otevřený i jiným možnostem.

[Návštěvník]

co je to to neuvědomnělé ulpívání ?

To přece není jen ulpívání na ztotožnování se s myslí,
to je i ulpívání na tom, že...

Je možné ulpět jinak než v mysli?

Ulpění je, že se ztotožním s nějakou myšlenkou nebo pocitem, který se objevil ve vztahu k něčemu, k sobě /k já/ nebo k něčemu vnějšímu

[praktik]

Je možné ulpět jinak než v mysli?

Ulpění je, že se ztotožním s nějakou myšlenkou nebo pocitem, který se objevil ve vztahu k něčemu, k sobě /k já/ nebo k něčemu vnějšímu

Kde jinde by ulpění mohlo být, než v mysli? Ale že by ztotožnění s myšlenkou bylo hned ulpěním na ní, to mi nepřipadá. Spíš vidím ulpění jako výsledek posouzení "lepší - horší", když pak vzniko chtění a nechtění.

[Návštěvník]

Takže když věnuješ pozornost jen a jen vědomí, tak to není ulpění protože vědomí není mysl ?

Leda ulpění na Absolutnu, protože ono je Vědomím v klidu i v pohybu.
Ale kdo by v takovém případě ulpěl, to je záhada

Leda že by sebe-poznávání bylo ulpíváním vědomí na sobě samém

[Návštěvník]

Takže když věnuješ pozornost jen a jen vědomí, tak to není ulpění protože vědomí není mysl ?

Leda ulpění na Absolutnu, protože ono je Vědomím v klidu i v pohybu.
Ale kdo by v takovém případě ulpěl, to je záhada

Leda že by sebe-poznávání bylo ulpíváním vědomí na sobě samém

"Milost guruova může učinit za žáka vše - jen jedno ne. Nemůže způsobit jeho vlastní podrobení se. Milost to dokonce potřebuje jako podmínku volného působení, ale nikdy si ji sama nevynutí. Žákovo podrobení se této Milosti musí být proto zcela svobodné, dobrovolné, silné, ochotné a šťastné, a to nejen pro něho, ale i pro ostatní.
"Tak voda stéká do vody a mají stejnou chuť...", zpívá tibetský básník a filosof. A vše je pak Buddha, bez výjimky. Krásný strom myšlení, jenž nezná dvojnost, prorůstá celým světem. Nese květy i plody soucitu a jmenuje se: služba druhým. Kdo připoután k prázdnotě zapomněl na soucit, nedosáhne nejvyššího stupně. kdo má jen soucit, nezbaví se pout bytí.
Jen pro toho, kdo je silný v obojím, není ani samsára ani Nirvána. Je Pravda."
E.Tomáš - Tajné nauky Tibetu, str.44

[Návštěvník]

ten, kdo je upřímný a obrací se k Absolutnu /pod jakýmkoliv pojmenováním/, tím, že se mu buď odevzdává, nebo si jasně uvědomuje, že Ono je vším, tedy i jím a jeho cestou, a důvěřuje Mu, nemusí nijak lpět na tom, "aby nechyběl žádný aspekt cesty, aby to bylo kompletní".

[Návštěvník]

Leda ulpění na Absolutnu, protože ono je Vědomím v klidu i v pohybu.

No to bezpochyby je,
ale není jenom tím

Podle tebe je něčím i mimo Vědomí?

[Návštěvník]

Když není něco Vědomím, pak musí být něčím dalším - t.j. něčím mimo Vědomí.

jak je to možný,
že když se ulpělo na Vědomí,
je tady opět...

To je absurdní: pokud vědomí vnímá vědomí, jak by mohlo dojít k ulpění na něm? Osoba přece nevnímá vědomí, osoba vnímá jen mentální objekty z něho vytvarované, včetně sebe, a mizí, kdykoliv je pozornost plně absorbovaná vědomím. Pak vědomí vnímá vědomí.

Možná jsi měl na mysli, že osoba ulpí na představě, že se má vnímat jen vědomí

[Návštěvník]

vědomí je sat - čit - ánanda

Je tedy Vědomím, projevujícím se jako sat - čit - ánanda. Všechno projevené vytváří v sobě ze sebe sama.

Skutečnost sama o sobě není jen Vědomí

Když myslíš

Měj se

[Návštěvník]

PS:

vědomí je existencí - bytím - sat a současně principem uvědomovacím - čit, tedy Pozorovatelem a současně ryzí svobodnou, ničím nepodmíněnou blažeností - dobrem - ánandou.

Tím vším Vědomí JE.

[vigilant]

prostě džnánin je specialista na vědomí,
a nějaká šakti je mu šumafuk...

Ve Vědomí jsou všechny aspekty Vědomí vzájemně propojené, včetně bhaktického a energetického - šaktického, a změna jednoho z nich automaticky vyvolává odpovídající změny i v těch ostatních. A tak proměnou chápání a prohlubujícím se vhledem se automaticky samo mění i energetické pole džnanajogína. Dochází u něho k transformaci šakti, aniž by se jí musel zabývat. Zrovna tak, jako v šaktijogínovi dochází praktikováním šaktijogy k prohlubujícímu se vhledu, aniž by k tomu musel docházet cestou džnany. Samovolné vyvstávání bhakti u pokročilého džanina už tady někdo zmiňoval.

[praktik]

Když se pročistí čakry jakoukoliv jogickou praxí, sušumna je volně průchozí a Hadí síla - kundaliní -pak vystoupá do Sahasrary sama od sebe, aniž by bylo nutné to vědomě provádět. Tuhle zkušenost může udělat i hledající, který si už uvědomuje a rozpoznává průchodnost nebo neprůchodnost svých čaker a naučil se je čistit prodýcháváním Světlem. Jak na to, vysvětluje např. E. Tomáš v TNT.