Jiří Vacek

[Tara]

S tou barvou, použitou jako příměr pro šíření toho "pravého", je to nešťastné přirovnání, ale alespoň ukazuje tendenci "osoby" konat, šířit, obšťastňovat, obarvovat....

Proces probouzení se (obvykle je to u většiny skutečně proces, probíhající ve více životech) spočívá v pravém opaku než obarvování se barvou (čímkoli, např. láskou...). Spočívá naopak ve vzdávání se veškeré "barvy" = formy, kterou by chtěla "osoba" vlastnit, chtěla by jí rádoby být atd.

Přítomnost probuzeného, ať přímo nebo zprostředkovaně pomocí knihy nebo videa je vždy blahodárné a záleží na otevření, míře prohloubení toho, kdo je přítomen - jak setkání "využije", co mu "přinese" nebo nepřinese :-) Záleží na rezonanci, blízkosti, příbuznosti a hlavně otevření ..... kde je ego, osoba ještě hodně silná, působení takové energie může být vnímáno jako ohrožení, nepříjemné setkání, nechápe se, proč a jak něco takové je, následuje rychlé vzdálení se, odvržení... :-), vždyť "to nemá barvu",š´távu, je to málo extatické.... pro prožívání, prožívajícího...

Naopak u těch, kdo znají Tišinu jako pravý domov, je spočívání v přítomnosti probuzeného připomenutím, nektarem, jako pro kojence mateřské mléko.
Domov je domov...

[Jana]

S tou barvou, použitou jako příměr pro šíření toho "pravého", je to nešťastné přirovnání, ale alespoň ukazuje tendenci "osoby" konat, šířit, obšťastňovat, obarvovat...

.
Projev Maharadže, Maharišiho, atd. tady je, ale osoba tady není.

Potřebuje voda k tomu, aby se v ní rozptýlila barva nějakou osobu?

Proces probouzení se (obvykle je to u většiny skutečně proces, probíhající ve více životech) spočívá v pravém opaku než obarvování se barvou (čímkoli, např. láskou...). Spočívá naopak ve vzdávání se veškeré "barvy" = formy, kterou by chtěla "osoba" vlastnit, chtěla by jí rádoby být atd.

Jsou to oba dva opačné procesy najednou, na jedné straně je to vzdávání se všeho a stávání se ničím, to je osvobození, na druhé straně je to přijímání všeho, stávání se vším a to je láska. (I tenhle popis je z iluze dvojnosti)
Fakticky je to jako probuzení ze spánku, prostě ten sen zmizí, iluze dvojnosti zmizí.

Přítomnost probuzeného, ať přímo nebo zprostředkovaně pomocí knihy nebo videa je vždy blahodárné a záleží na otevření, míře prohloubení toho, kdo je přítomen - jak setkání "využije", co mu "přinese" nebo nepřinese :-) Záleží na rezonanci, blízkosti, příbuznosti a hlavně otevření ..... kde je ego, osoba ještě hodně silná, působení takové energie může být vnímáno jako ohrožení, nepříjemné setkání, nechápe se, proč a jak něco takové je, následuje rychlé vzdálení se, odvržení... :-), vždyť "to nemá barvu",š´távu, je to málo extatické.... pro prožívání, prožívajícího...

Naopak u těch, kdo znají Tišinu jako pravý domov, je spočívání v přítomnosti probuzeného připomenutím, nektarem, jako pro kojence mateřské mléko.
Domov je domov...

Tohle píšeš moc hezky, díky.

[Tara]

Může a nemusí být, přítomna osoba.

Když není přítomna osoba = ego, pak pojmy voda a barva vůbec nevzniknou....

[Jana]

Může a nemusí být, přítomna osoba.

Když není přítomna osoba = ego, pak pojmy voda a barva vůbec nevzniknou....

Jak to je? Když bude kupříkladu Mooji mluvit o vodě, o barvě, musí být přítomná osoba?

[Tara]

Já používám výraz osoba = ego (tendence vyhraněnosti "já jsem někdo, který"....)

V přítomnosti probuzeného tato tendence vyhraněnosti (kořistění) není a když ano, tak jako úsměvný příklad, aby bylo viděno :-)

Tedy ještě jednou, osoba, ego je tendence kořistit na úkor Celku (toho nezrozeného, nevinného, čirého, v našem případě vody...)

Barva je forma, která (čirou) vodu zabarvuje...na úkor čirosti (vody)...

[Jana]

Já používám výraz osoba = ego (tendence vyhraněnosti "já jsem někdo, který"....)

Ano, jsem někdo jiný, než Ty, než on, než probuzený, než neprobuzený...

V přítomnosti probuzeného tato tendence vyhraněnosti (kořistění) není a když ano, tak jako úsměvný příklad, aby bylo viděno :-)

Tedy ještě jednou, osoba, ego je tendence kořistit na úkor Celku (toho nezrozeného, nevinného, čirého, v našem případě vody...)

Barva je forma, která (čirou) vodu zabarvuje...na úkor čirosti (vody)...

Spíš, než o kořistění se jedná o sdílení poznání.

[Jana]

Ale dalo by se mluvit i o kořistění, které může začínat jednou kapkou zabarvenou láskou, která dovoluje, abychom se viděli v milovaném, jako sami v sobě a postupně se to může rozšiřovat mezi další blízké, dál a dál. Jak říká Ram Dass, že osvícení je něco jako velká zamilovanost, která se rozšíří na všechno ostatní, co existuje.

Tedy tím kořistěním je přerůstání osobního já v pravé Já, nebo spíš by se dalo mluvit o mizení osobního já v pravém Já. Takže jde zároveň o opak kořistění.

[Pavla]

o tobě to svědčí....

To svědectví o někom je svědectví o imaginární osobě s příběhem ve Tvých představách, nebo je to svědectví o skutečnosti?

celý svět je naše představa, tak na co se ptáš? Opět se tě ptám, co je to Skutečnost?

[Pavla]

Ponoření v Já je pořád ještě iluze, kdo by se do Já nořil, když neexistuje jiné, než pravé Já? Nepravé já je jen iluze, sen. V pravém Já ta iluze mizí, tím pádem neexistuje nikdo, kdo by se do něj nořil. Jsme tím.

můžeš si to klidně opakovat stále dokola...ale... Tvoje závislosti ti nedovolí být Já, ačkoli ničím jiným nejsi... Paradox... Tudíž skrz tvoji formu Já nezáří

[Pavla]

S tou barvou, použitou jako příměr pro šíření toho "pravého", je to nešťastné přirovnání, ale alespoň ukazuje tendenci "osoby" konat, šířit, obšťastňovat, obarvovat...

.
Projev Maharadže, Maharišiho, atd. tady je, ale osoba tady není.

)

no jistě , stejně jako projev Jany tady je, ale osoba Jana tady není, viď...

[.Petra]

Ponoření v Já je pořád ještě iluze, kdo by se do Já nořil, když neexistuje jiné, než pravé Já? Nepravé já je jen iluze, sen. V pravém Já ta iluze mizí, tím pádem neexistuje nikdo, kdo by se do něj nořil. Jsme tím.

můžeš si to klidně opakovat stále dokola...ale... Tvoje závislosti ti nedovolí být Já, ačkoli ničím jiným nejsi... Paradox... Tudíž skrz tvoji formu Já nezáří

[.Petra]

S tou barvou, použitou jako příměr pro šíření toho "pravého", je to nešťastné přirovnání, ale alespoň ukazuje tendenci "osoby" konat, šířit, obšťastňovat, obarvovat...

.
Projev Maharadže, Maharišiho, atd. tady je, ale osoba tady není.

)

no jistě , stejně jako projev Jany tady je, ale osoba Jana tady není, viď...

Projev Jany, který si za žádnou cenu nepřeje být nazýván osobou Janou.

[Jana]

Ponoření v Já je pořád ještě iluze, kdo by se do Já nořil, když neexistuje jiné, než pravé Já? Nepravé já je jen iluze, sen. V pravém Já ta iluze mizí, tím pádem neexistuje nikdo, kdo by se do něj nořil. Jsme tím.

můžeš si to klidně opakovat stále dokola...ale... Tvoje závislosti ti nedovolí být Já, ačkoli ničím jiným nejsi... Paradox... Tudíž skrz tvoji formu Já nezáří

Pavlo, to, že bys mohla být něčím jiným, než pravým Já, je nesmysl, neexistuje nic jiného, než pravé Já, všechno, co není pravé Já je jen sen, iluze, pravé Já je vším, co existuje, protože je samotným Bytím.

[Jana]

no jistě , stejně jako projev Jany tady je, ale osoba Jana tady není, viď...

Projev Jany, který si za žádnou cenu nepřeje být nazýván osobou Janou.

Je to fór, ale asi to má být tajemství, že i když ten projev tady je, ta osoba ve skutečnosti neexistuje.

Mooji radí tohle poznání neprozrazovat hlavně zaměstnavateli, protože ten by pak mohl říct: "Tvoje mzda také neexistuje."

[Jana]

o tobě to svědčí....

To svědectví o někom je svědectví o imaginární osobě s příběhem ve Tvých představách, nebo je to svědectví o skutečnosti?

celý svět je naše představa, tak na co se ptáš? Opět se tě ptám, co je to Skutečnost?

Tvá přirozená podstata, která se nijak nemění, Tvé pravé Já je skutečnost.

[Pavla]

Ponoření v Já je pořád ještě iluze, kdo by se do Já nořil, když neexistuje jiné, než pravé Já? Nepravé já je jen iluze, sen. V pravém Já ta iluze mizí, tím pádem neexistuje nikdo, kdo by se do něj nořil. Jsme tím.

můžeš si to klidně opakovat stále dokola...ale... Tvoje závislosti ti nedovolí být Já, ačkoli ničím jiným nejsi... Paradox... Tudíž skrz tvoji formu Já nezáří

Pavlo, to, že bys mohla být něčím jiným, než pravým Já, je nesmysl, neexistuje nic jiného, než pravé Já, všechno, co není pravé Já je jen sen, iluze, pravé Já je vším, co existuje, protože je samotným Bytím.

Ale to je snad jasné každému, že ze své podstaty je úplně všechno projevené i neprojevené Já.
Ale právě díky různým zavislostem je ono Já překryto tak, že vyzařuje velice omezeně.

Proto třeba člověk násilník, vrah...ten Já, kterým je ze své podstaty stejně jako cokoli jiného taky prostě nevyzařuje(i když jím taky je). Podobně jako třeba ty.

Tedy tady by se hodilo ono přísloví.... Po ovoci poznáte je... Ovoce = projev.... Jev ve vědomí

[Pavla]

no jistě , stejně jako projev Jany tady je, ale osoba Jana tady není, viď...

Projev Jany, který si za žádnou cenu nepřeje být nazýván osobou Janou.

Je to fór, ale asi to má být tajemství, že i když ten projev tady je, ta osoba ve skutečnosti neexistuje.

Mooji radí tohle poznání neprozrazovat hlavně zaměstnavateli, protože ten by pak mohl říct: "Tvoje mzda také neexistuje."

Tady je potřeba víc než strčit hlavu do písku a domnívat se, že když osobu nevidím, tak že zmizela. Tady je tvůj velký omyl.

[Jana]

Ale to je snad jasné každému, že ze své podstaty je úplně všechno projevené i neprojevené Já.
Ale právě díky různým zavislostem je ono Já překryto tak, že vyzařuje velice omezeně.

To se jen tak jeví, je to optický klam. Když je pozornost připoutaná k prožívání filmu, tak to vypadá, že to plátno pod ním se objeví teprve, když film skončí, ale ono je tady pořád.

Proto třeba člověk násilník, vrah...ten Já, kterým je ze své podstaty stejně jako cokoli jiného taky prostě nevyzařuje(i když jím taky je). Podobně jako třeba ty.

Jak říká Ram Dass - je to Bůh, akorát má zrovna blbou inkarnaci. Nicméně při poznání, kým skutečně jsme, nepřestáváme být ani na okamžik tím, čím jsme. Pak není problém, aby kdokoliv byl poznáním lásky. Nicméně bez lásky je všechno špatně. Bez lásky budeme vidět bližního jako hříšníka, který pro to, aby mohlo být milovaný musí odpovídat našim představám a normám, dosáhnout určité úrovně.

Tedy tady by se hodilo ono přísloví.... Po ovoci poznáte je... Ovoce = projev.... Jev ve vědomí

A nebo spíš po ovoci poznáte se. Ale ono může být lákavější posuzovat druhého, než poznávat pravdu o sobě samém.

[Jana]

K tomu ovoci to je dobré číst celé:

1. "Nesuďte, abyste nebyli souzeni.
2. Jakým soudem totiž soudíte, takovým budete souzeni, a jakou mírou měříte, takovou vám bude zase odměřeno.
3. Proč tedy vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve svém oku si nevšímáš?
4. A jak můžeš říci svému bratru: 'Nech mě, ať ti vytáhnu z oka třísku,' a hle, ve tvém oku je trám!
5. Pokrytče, vytáhni nejdříve trám ze svého oka a tehdy prohlédneš, abys vytáhl třísku z oka svého bratra.
6. Nedávejte svaté věci psům a neházejte své perly před svině, aby je snad svýma nohama nepošlapaly, neotočily se a neroztrhaly vás."
7. "Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno.
8. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.
9. Kdo z vás je takový člověk, že podá svému synu kámen, když ho poprosí o chléb?
10. A když poprosí o rybu, dá mu snad hada?
11. Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím více váš Otec, který je v nebesích, dá dobré věci těm, kdo ho prosí?"
12. "A proto všechno, co chcete, aby lidé dělali vám, stejně i vy dělejte jim, neboť v tom spočívá Zákon i Proroci.
13. Vcházejte těsnou branou. Prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby, a mnoho je těch, kdo vcházejí skrze ni,
14. neboť těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málo je těch, kdo ji nalézají."
15. "Dávejte si pozor na falešné proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouše, ale uvnitř jsou to draví vlci.
16. Poznáte je podle jejich ovoce. Sklízejí se snad hrozny z trní a fíky z bodláčí?
17. Tak tedy každý dobrý strom nese dobré ovoce a špatný strom nese zlé ovoce.
18. Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce.
19. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a vhozen do ohně.
20. A proto je poznáte podle jejich ovoce.
21. Ne každý, kdo mi říká 'Pane, Pane', vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce, který je v nebesích.
22. Mnozí mi v ten den řeknou: 'Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony a nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?'
23. A tehdy jim vyznám: 'Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě, vy, kdo konáte nepravost!'"
24. "Kdokoli tedy slyší tato má slova a plní je, bude podobný moudrému muži, který postavil svůj dům na skále.
25. Pak padl déšť a přišly záplavy a vály větry a udeřily na ten dům, ale nespadl, protože byl založen na skále.
26. Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podobný bláznivému muži, který postavil svůj dům na písku.
27. Pak padl déšť a přišly záplavy a vály větry a udeřily na ten dům a spadl a jeho pád byl veliký."
28. Když Ježíš dokončil tuto řeč, stalo se, že zástupy žasly nad jeho učením,
29. protože je vyučoval jako ten, kdo má moc, a ne jako zákoníci.

[Jana]

Tady je potřeba víc než strčit hlavu do písku a domnívat se, že když osobu nevidím, tak že zmizela. Tady je tvůj velký omyl.

A nebo přestat posuzovat druhé a obrátit pozornost do sebe a zkoumat, kým skutečně jsem, jestli tu osobu je možné v sobě nějak najít, co ji vytváří a jestli to, co ji vytváří, je něčím skutečným, čím je vlastně ta myšlenka je.