Jana píše: ...veselá mysl půl zdraví.
dodo píše:Pelvan píše:
"Zaujalo mne to a stáhl jsem si i Přímou stezku. Až to nalouskám, dám vědět.
Děkuji a zdravím"
To ma teší, prajem Ti veľa zdaru a elánu.
Mám rozečtenou knihu od Květoslava Minaříka a líbily se mi v ní mnohé pasáže, tak sem některé přeposílám:
"Jóga v životě současného člověka
VYSVĚTLENÍ K MYSTICKÉ PRAXI
3.Proč se soustřeďovat na nohy
str. 39
Z mystického hlediska a především z hlediska tzv. samočinné karmy si duševní funkce, především myšlení, chtějí zachovat svou povahu, tj. chtějí zůstat kvalitativně abstrahované od hmotnějších jevů, jež jsou projevem prvků vzduchu, ohně, vody a země. V józe duchovního typu se pokládá za možné získat kvalitní poznání pouze spojováním všech uvedených kvalit ve vědomí. Ale to se má dít ponořením vědomí do kvality hmoty nebo země, tedy do nohou, jejichž gravitační hodnota se nadto v mysli obměňuje zaujetím pozic. Tím je „hmota nohou“ nadlehčena a usnadňuje se tím spojování mysli jakožto projevu éteru s hmotou nohou.
Když se všechny tyto faktory započítají do rovnice, jež má řešit problém duchovního vývoje, vychází z ní axiom, jímž se určuje, že duchovní i mystický vývoj je možný pouze koncentrací elektromagnetického nebo gravitačního faktoru, mysli, do nejvlastnějšího projevu země, do nohou. A zkušenost z mystického vývoje tomu dává za pravdu.
Jenom mysl nořící se prostřednictvím zevrubného uvědomování do hmoty nohou může základnu vědomí učinit způsobilou k jejímu jednoznačnému zvedání všemi vrstvami bytí. Od země, představované chodidly až lýtky, přes vodu, mysticky dobře umístěnou ve stehnech, a dále přes oheň nalézaný ve spodku trupu a v břiše a vzduch, nalézaný v hrudi, až k éteru a jeho modifikacím umísťovaným v hlavě.
Základna, do níž ponoříme vědomí, respektive uvědomování, tedy nohy, tedy právě pro vlastnost vědomí sbírat poznání z prostředí, v němž je, má možnost projít všemi vrstvami bytí. To znamená od samého počátku tvůrčího aktu, jímž je objevení se země a vody, a dále zrození živé buňky a ještě dále přes nejelementárnější projevy životnosti až k poznání vznikajícímu z vjemů bezmezného prostoru, vědomí, a dále pak prázdnoty všeho až k zániku celého duševního života bez problému ideje smrti. To platí výhledově. Bezprostředně platí to, že když mysl setrvává v oblasti hmoty, země a vody, jež koresponduje s nohama, ztratí svou těkavost, tj. stane se klidnou.
Teprve takováto mysl, přitom zvyklá na soustředěnost, může s vystupující základnou vědomí nebo uvědomování přejít do sféry ohně a vzduchu, kde vzniká poznání pudového a citového života; tam získá životní zkušenosti, jež ji učiní moudrou.
Moudrost ovšem není věcí abstrahovaného faktoru bytí, mysli, nýbrž plodem prožívání, kteréžto prožitky mystikova mysl správně kategorizuje a hodnotí. A protože elementární žití, emocionální a citové i na úrovni ideálů, náleží pouze trupu, pak stoupající základna uvědomování nebo vědomí umožní člověku prožít všechno, co elementární žití poskytuje. Úplné prožití toho, co v sobě jako utajené prožitkové hodnoty obsahuje trup, je dovršením stavu mystické dokonalosti.
Základna vědomí a uvědomování se však může zvedat ještě výše, nad úroveň elementárního i citového žití, jež obsahuje trup, až do sféry poznávání abstraktního, tj. rozumového. Dokonce až do sféry poznávání pomocí čistých
vjemů, tj. nepodbarvených předsudky, vyvolávanými citovou příchylností nebo odporem k jevům zevního světa, ať už viditelným, hmotným, nebo duševním, mravním a pocitovým.
Sféra tohoto tzv. abstraktního poznávání koresponduje s hlavou. Když se základna vědomí nebo uvědomování pozvedne až sem, uvidí mystik život z nadhledu, jenž byl získán průchodem analyzujícího myšlení a uvědomování trupem. Následkem toho se bude jeho moudrost, získaná stavem vědomí v nadhledu, rozvíjet dále, až zakončí celou periodu života v nenásilném zřeknutí se všeho. Tím dosáhne vrcholu duchovního vývoje, stavu, v němž si už nebude nic přát, protože si bude vědom toho, že prožil vše a poznal vše, co lze prožít a poznat, takže už v sobě nenajde prvky nepoznání.
Mohu tvrdit, že tuto kvalitní moudrost nelze získat jinou cestou než „zdola“.
...
5.Nirvána
str. 47
Ideou duchovního vývoje je realizovat původní stav vědomí na úrovni vlastního bytí aspiranta duchovní dokonalosti. To ovšem vyžaduje práci svého druhu, která se v souhrnu jmenuje mystická cesta.
Její začátek spočívá ve snaze vyloučit z vědomí onu „mnohost“ vytvářenou příbojem fyzikálních kvant, tvořících útvary svého druhu. To se provádí tak, že člověk už vědomí nedovolí zrcadlit všechno, co na ně může působit jakožto jevy zevního světa, nýbrž dovolí mu zrcadlit jen stavy a vjemy jedné povahy.
V praxi to znamená, že má aspirant duchovní dokonalosti volit radostivost jako pozvednutí mysli nad svět zevních jevů."
Ano, tu radostivost bych rád volil, jenom nevím jak na to.
Zatím budu zkoušet dělat meditaci do nohou a snad ta radostivost přijde nějak sama...
Zdravím