Mohl bys, prosím tě, vysvětlit, co je tím konkrétně míněno?
Neexistence?
Věčná existence v klidu nebe?
Kdo bude prožívat ten věčný klid a kde?
V konvenční rovině je to ten, kdo se z neklidu vymanil. V ultimátní nikdo.
Poněvadž nikdo nikdy nebyl, je pouze nevědomost, dochází skrze pochopení přirozenosti k odstranění nevědomosti, a tím k vykořenění příčin k novému vyvstávání.
A jak to bylo s Buddhou? Neumřel? Byl v tom věčném klidu, i když byl v těle plném fekáli a moči? Těšil se, že už se nikdy nezrodí? Jak mohl dosáhnou Buddhovství, když nežil celý život jako mnich?
Buddha vysvětlil, že jeho existence/neexistence po smrti není otázkou, na kterou lze odpovědět před tím, než se tazatel sám vymaní z nevědomosti.
Vysvětlil, že hledat odpověď na takovéto otázky by bylo jako hledat lučištníka, který zasáhl tazatele šípem, ještě než by tazatel ten šíp z těla vytáhl a ošetřil jím způsobenou ránu.
Jestli to nemůžeš vysvětlit, tak to zapomen.
Nevím, jestli to mohu vysvětlit. Ale rád se cvičím ve vyjadřování toho, co jsem poznal a co mi pomohlo.
Já si na takovéto: "Musíš věřit!" nepotrpím.
Já právě mám rád na Buddhově učení, že ničemu věřit nemusím. Mohu si ozkoušet jeho učení, sám si vyzkoušet, jestli něco jako "Osvícení" existuje ještě před smrtí. Co právě jsem si všimnul, že je pro některé čechy těžké pochopit, že by Osvícení bylo možné
před smrtí, tj. žít dále mnoho a mnoho let i po Osvícení, i po dosažení ultimátní roviny, i po dosažení Nibbány. Jedná se o zbytkovou kammu, která Osvíceného drží ve světě vyvstávání a zanikání. Protože se ale žádná nová kamma nevytváří, a protože došlo k odstranění kammy-která-určuje-příští-život, "vyvane" Osvícený v moment smrti, bez dalšího zrození.
Nebyl jsem schopný nalézt jiné náboženství, kde bych se mohl stát Ježíšem Kristem, nebo Mohamedem, nebo Zarathuštrou ještě v tomto životě, skrze učení JK/M/Z s povzbuzením, že je to možné, že je to dobré, že to vede ke štěstí a spokojenosti v tomto životě i po něm. Pouze v Buddhismu jsem nalezl učení, skrze které mohu dosáhnout té samé moudrosti jako Buddha sám dosáhl, ještě v tomto životě,
před smrtí, pro dobro mé a ostatních v tomto životě i po tomto životě, a dokonce být schopný sdílet to, čeho jsem dosáhl s ostatními a podpořit ostatní na Cestě.
Není třeba věřit. Buddha vysvětlil, že jedna z vlastností jeho Učení je, že zve "přijít a vidět" (éhi-passikó). Není třeba věřit v peklo. Stačí meditovat a navštívit svět pekla sám, nikoliv pouze myslí, ale i tímto konkrétním tělem. Buddha svým fyzickým tělem navštívil všechny materiální světy, od pekla počínaje po nejvyšší Čistý Příbytek (svět brahmů). Ale to není záležitost k víře. Buddha v detailech vysvětlil jak je možné dosáhnout nadpřirozené schopnosti, díky níž si může poctivý meditující ověřit a poznat všechno, co Buddha učil.
Tobě to přijde nenapsatelné, ale světe div se - přesto je to napsané, přesto, co jsi na Poradně napsal a vysvětlil.
Když napíši, že mi něco "přijde", sdílím své pocity. Rád se cvičím v upřímnosti a otevřenosti. To ale samozřejmě neznamená, že jsou všechny mé pocity správné.
Takový je život, a pokud z něj chceš utéci, tak netřeba něco psát a raději si sednout, odpoutat se od všeho, zejména od svých závislostí, potřeb, mysli, dechu, těla, vědomí, existence a neztrácet čas nějakým psaním a vysvětlováním.
Je také možné nemít touhu ze života utéci a i přesto si sednout a odpoutat se od všeho.
Je také možné se vylepšovat v jednání s druhými, cvičit se ve skromnosti, trpělivosti, a chápání druhého psaním a vysvětlováním a do toho ještě se odpoutat od všeho, i svých závislostí, potřeb, mysli, dechu, těla, vědomí, i existence.
Mám ještě hodně co se sebou dělat, ale také věřím, že je moudré přijmout pozvání druhého ke sdílení svých zkušeností a znalostí, které mi pomohly na mé Cestě.